Novinky Mediální výstupy

Na včerejším Žofínském fóru jste zmínil nespokojenost se současnou strukturou českého zemědělství, ale také slušné statistické ukazatele. Z čeho plyne ten rozpor? 

Odvětví mělo loni souhrnný zisk přes 16 miliard korun, tedy nejvyšší od roku 1998. Agrární zahraniční obchod sice dosáhl historicky nejvyššího schodku skoro 35 miliard korun, ale schodek máme od roku 1993 a vývoz roste rychleji než dovoz, což je pozitivní. Jenže podrobný pohled ukazuje i některá negativa. Stále více totiž převládá masivní produkce rostlinných komodit bez dalšího zpracování. 

To jste označil za příklon k zemědělství rozvojových zemí… 

Protože zemědělství v rozvojových zemích takové je. Naše tradice je jiná, ale poslední dobou zejména v živočišné výrobě ztrácíme pozice. Přitom u nás existují předpoklady pro konkurenceschopnou produkci. Mám na mysli prasata, drůbež, vejce. 

Nejsou jedním z důvodů nerovné podmínky v dotační politice EU? 

Částečně ano. Ty hlavní nerovnosti už několik let zmírňujeme dodatečnými, tzv. Top-up platbami. I na letošek už jsme na ně v rozpočtu našli 200 miliónů korun. Není to mnoho, uznávám. Ale pokud nám ministerstvo financí převede vratku sankce za nadměrné zásoby některých komodit, kterou jsme zaplatili po našem vstupu do EU, a nedávno ji Česká republika soudním rozhodnutím získala zpět, pak bychom na tyto národní doplňkové platby měli 500 miliónů. 

Mělo by se rozdělování evropských dotací v příštím plánovacím období změnit? 

Systém rozdělování dotací na jedné straně protežuje některé velmi jednoduché formy rentabilní produkce, na straně druhé nemotivuje ke složitější, pracovně i technologicky náročnější produkci, zejména k té živočišné. S tím se do budoucna nemůžeme smířit a musíme to změnit. Proto chceme v příštím rozpočtovém období let 2014–2020 výrazně nasměrovat evropské dotační prostředky tak, aby podporovaly růst a produktivitu práce – tedy především na investice a na inovace. 

Už je jasné, jak vysoké platby českým zemědělcům na uvedené období připadnou? 

Definitivně ještě ne. Poslední návrh, o němž se jedná, je 890 miliónů eur. To je sice o dvě procenta méně než v předchozích sedmi letech, ale protože se balík pro celou Evropu krátí o 5 až 7 procent, je to dobrá zpráva, která slibuje udržení kontinuity nejdůležitějších plateb. 

Za další z velkých problémů odvětví jste na Žofínském fóru označil erozi půdy. Jak s ní budete bojovat? 

Jedním jasným trendem jsou pozemkové úpravy, kterými lze mimo jiné obnovit zaniklé polní cesty, vodní toky a nádrže a další krajinotvorné prvky, které přispívají k ochraně půdy před erozí. Další formou boje proti erozi je podpora nákupu půdy. U nás je necelých 28 tisíc zemědělsky hospodařících subjektů, ale 3,5 miliónu vlastníků půdy. Takže podíl zemědělců hospodařící na pronajaté půdě je vysoký. To nevede k odpovědnému chování, ale často spíš k drancování půdy. 

Nejsou to ale vůči hospodařícím zemědělcům silná slova? 

Vůbec ne. Neříkám, že se tak chovají všichni zemědělci hospodařící na pronajatém majetku, ale podle odborných odhadů vznikají vlivem nezodpovědného nakládání s půdou ročně ztráty kolem čtyř miliard korun. To má nutně dopady na kvalitu půdního fondu, a proto chceme posilovat vlastnický vztah k půdě. Na podporu nákupu půdy je pro letošek vyčleněno 200 miliónů korun v PGRLF, zaměřit se chceme i na osvětu. V dohledné době představíme veřejnosti Manuál vlastníka půdy, který nezemědělcům vysvětlí, jaká mají práva a co mohou po zemědělci, kterému půdu pronajali, požadovat. 

(Autor: Václav Tuček)

Ing. Petr Bendl

ministr zemědělství
předseda regionálního sdružení
poslanec PČR