Město musí hájit zájmy všech
Milí spoluobčané, máme tu nový rok, do kterého bych vám všem ráda popřála především hodně zdraví a osobní spokojenosti, ale také to, abyste mohli být hrdí na to, že jste součástí naší městské části, našeho středu Brna. Pro každého z nás je prioritou něco trochu jiného, všichni bychom ale asi chtěli žít a bydlet v místě, které je čisté, opravené, přívětivé, nabízí rozmanité služby a společenské vyžití.
Mnohdy však bohužel dochází k tomu, že některé zájmy nás občanů jdou proti sobě. Tak se tomu stalo v případě tzv. „směny domů v centru za nemovitosti v k.ú. Ponava“. Tato zamýšlená majetková transakce přesahuje hranice městské části, ale bytostně se jí týká. Konkrétně se jedná o to, že za účelem výstavby fotbalového stadionu a nové multifunkční haly za Lužánkami je jednáno se soukromou osobou, vlastníkem staveb v dané lokalitě, o možnosti jejich nabytí do vlastnictví města. Tím by byla daná lokalita připravena k tomu, stát se moderním sportovním centrem, což by jistě přivítali zejména sportovní fanoušci z celého Brna. Proti tomuto záměru nelze nic namítat, snad s výjimkou toho, že umístění zamýšlených sportovních staveb do dané lokality je zejména nostalgickým krokem. Z hlediska dopravní dostupnosti a možnosti parkování by bylo vhodné zabývat se i možností vybudování stadionů na nějakém jiném místě. Problematické však je, za jakou cenu má k tomuto postupu dojít. Za potřebné stavby v lokalitě za Lužánkami mělo být na vlastníka těchto staveb převedeno devět obecních domů v samém centru města – na ulicích Masarykova, Průchodní, Zámečnická, Květinářská, Kapucínské nám. a Solniční, nyní, po nesouhlasu nájemníků i části politiků, se hovoří o jiných městských nemovitostech. Nechci rozebírat finanční stránku věci, tedy otázku ocenění jednotlivých nemovitostí, ani skutečnost, že město nemá do svého vlastnictví nabýt samotné stavby, ale pouze obchodní podíly ve společnostech, které dané stavby vlastní, což je poměrně rizikové.
Jde mi spíše o to, jaký dopad by realizace tohoto záměru měla na občany naší městské části. Do nezáviděníhodné situace se dostali zejména nájemci všech 85 bytů v původně zamýšlených domech, kteří mají obavu o svoje budoucí bydlení při změně pronajímatele z města či městské části na soukromého majitele. Nejde však jen o nájemníky, ale o všechny návštěvníky centra města, kteří se zde chtějí cítit příjemně. Za současného stavu má město a městská část možnost se o domy ve svém vlastnictví starat, opravovat je, udržovat je. Byť je to někdy těžké a zdaleka ne všechny domy v majetku města jsou zrekonstruované dle našich představ, stále tu ta možnost je a pouze město či městská část má možnost rozhodnout o dalším osudu svých domů a tím i o celkové tváři centra města. Myslím si, že město a městská část by se neměly zbavovat žádného cenného majetku v jedinečné lokalitě a měly by udělat vše pro to, aby jejich domy byly chloubou města. Pokud by však město mělo za to, že je z jakéhokoli důvodu vhodné domy v centru prodat, nechť si je mají v případě jejich zájmu možnost koupit samotní nájemníci, neboť ti by se o ně jistě starali s potřebnou péčí a citem.
