Zásadní riziko. S půl milionem voličů v zádech Okamury by bylo referendum o vystoupení z NATO reálné
10. prosince 2017
Štítky:
rozhovor v médiích
NATO
spravedlnost a justice
vnitřní bezpečnost
Poslanecká sněmovna
Andrej Babiš
vzdělání věda a výzkum
poslanecký klub ODS
ANO 2011
obrana
prezident ČR
Volby do Poslanecké sněmovny 2017
prezidentské volby 2018
vláda Andreje Babiše
(www.parlamentnilisty.cz) „Nejvíce to dnes hoří ve školství, kterému chybí jasný směr, finance a mladí učitelé, a pokud to v krátké době radikálně nezlepšíme, sesype se nám to jak domeček z karet,“ myslí si místopředsedkyně ODS a poslankyně Alexandra Udženija. Druhou prioritou jsou pro ni infrastrukturní investice. Říká, že se musí nutně změnit stav, kdy stavba dálnice u nás trvá několik generací. K současným sporům ohledně vydání nového premiéra Babiše k trestnímu stíhání pak ještě uvádí: “Hnutí ANO a Babišovi „piáristi“ se evidentně připravují na nevydání svého šéfa. A testují si, jakou míru propagandy společnost unese. Proto považuji za důležité, aby se o jeho vydání hlasovalo, než požádá poslance o důvěru.“
Bude jmenována vláda Andreje Babiše. Nemá předjednanou podporu, nicméně pravicová opozice tvrdí, že se nakonec opře o Okamuru a KSČM. Sám Babiš to odmítá, zdroje z médií nicméně tvrdí, že do konce prosince by s Okamurou rád dojednal podporu. Mluví se též o vládě s KDU-ČSL a ČSSD, které se propadají v průzkumech. Jak to celé dle Vás dopadne? Měli by lidovci a sociální demokraté ,,podstoupit oběť“, aby Babiš nespoléhal na SPD a KSČM? Nebyli by jen fíkový list, který by Babiš kdykoliv smázl koalicí s ,,extremisty“?
Jednu koalici, která by mohla podpořit jeho vládu, už přece Andrej Babiš zformoval v Poslanecké sněmovně. Spolu s KSČM a SPD si hnutí ANO rozparcelovalo klíčové posty a výbory. Tahle hlasovací mašina zafungovala naprosto spolehlivě a není důvod, proč by nemohla dát důvěru Babišově vládě, i když asi ne v prvním pokusu. Je tu samozřejmě ještě možnost, že vznikne kabinet s účastí KDU-ČSL a ČSSD. Obě tyto strany ale ve volbách propadly hlavně kvůli nezvládnutému vládnutí s Babišem. Pokračovat v něm by je mohlo stát poslední zbytky důvěry, kterou ještě u voličů mají. Představa, že budou ve vládě Babiše hlídat nebo korigovat, je naivní. Andrej Babiš si ve Sněmovně prohlasuje cokoliv právě díky SPD a KSČM. Jako Jiří Paroubek, který před volbami v roce 2006 klíčové návrhy bez problému prosadil hlasováním s komunisty a jeho koaliční partneři na to jen nevěřícně koukali.
Ať už vznikne jakákoliv vláda, co by tato země na konci roku 2017 potřebovala? Když odhlédneme od toho, jaká vláda vznikne, co je teď pro nás nejdůležitější? A zajistí nám to Andrej Babiš?
Co teď nejvíc hoří? Vidím tři oblasti, které se musí velmi rychle dát do pořádku, jinak naši zemi nečeká dobrá budoucnost. Je to školství, kterému chybí jasný směr, finance a mladí učitelé. Pokud to v krátké době radikálně nezlepšíme, sesype se nám to jak domeček z karet. Druhou prioritou jsou infrastrukturní investice. Je nutné výrazně zjednodušit povolovací procesy. Není možné, aby stavba dálnice trvala několik generací. A třetí věc jsou státní finance. Hospodařit v době čtyřprocentního růstu se schodkem 50 miliard je prostě zločin.
Předseda sněmovny Radek Vondráček se ,,blýskl“ výrokem, že proti vydání Babiše a Faltýnka bude hlasovat až ve chvíli, kdy zde bude nezávislá policie a justice. Sdělil též, že teď, když je Babiš kandidátem na premiéra, je v zájmu Česka ho nevydávat, neboť je důležitý. Vondráček byl za tyto výroky kritizován, připojujete se k té kritice?
Pan Vondráček svými slovy ohrozil principy fungování právního státu. Neměl by zapomínat na to, že je teď předseda sněmovny, tedy jeden z nejvýše postavených ústavních činitelů v zemi, a tudíž by měl znát tyto principy právního státu. Pan Vondráček je ale zkušený advokát, který umí mluvit, a ví, co říká. Myslím, že to řekl proto, aby otestoval reakci politiků a veřejnosti. Hnutí ANO a Babišovi „piáristi“ se evidentně připravují na nevydání svého šéfa. A testují si, jakou míru propagandy společnost unese. Proto považuju za důležité, aby se o vydání Andreje Babiše hlasovalo, než požádá poslance o důvěru. Tam se pak přesně ukáže ta skutečná koalice.
Po sněmovních volbách neutichají nářky na téma, že jsme si pustili do sněmovny fašisty, xenofoby, hulváty, rasisty atd. Podle bývalé diplomatky Magdy Vášáryové mají voliči v hlavách zmatek a Češi prý volili jinak, než bylo zvykem. Jedno z řešení tohoto stavu vidí bývalý poslanec Ivan Gabal v prezidentské volbě. „Můžeme tak korigovat, že jsme si pustili neonacisty do sněmovny,“ zmínil pro DVTV. Poučení bychom si měli prý vzít ze Slovenska, kde klima k porozumění nasměroval Andrej Kiska. Do jaké míry je Česká republika skutečně ohrožena xenofobními tendencemi? A lze situaci vyvážit právě volbou prezidenta, tedy pokud je podle Vás potřeba měnit klima?
Prezidentské volby 2018 jsou přece mnohem víc než nějaký reparát za zvolení Tomia Okamury do Poslanecké sněmovny. Půjde hlavně o to, jestli se utvrdí nebo rozbije mocenský kartel Babiš – Zeman. Ten má přece rozdělování a štěpení společnosti ve svém genetickém kódu.
Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se sešel s premiérem Sobotkou, aby mu sdělil obavu, že jak proběhlé sněmovní volby, tak nastávající volby prezidenta ovlivňují zahraniční tajné služby. BIS ihned sdělila, že žádné takové poznatky nemá. Byl to od Drahoše správný krok? Jak vlastně hodnotit kampaň akademika, který je s Mirkem Topolánkem hlavním vyzyvatelem Miloše Zemana?
Kampaň profesora Drahoše se hodnotí dost špatně, protože není moc vidět. Myslím, že mu chybí výrazné téma. Zatím ho jeho tým tlačí do role antizemana a „pana čistého“, a to je málo. Nedá se s tím uběhnout celý ten volební maraton. Možná teď chtěli rozehrát ovlivňování voleb jako velké téma prezidentských voleb, vyvolat mezi voliči obavu z Ruska a vymezit se proti Miloši Zemanovi. Ale nepovedlo se to.
O nebezpečí Ruska mluví i generál Petr Pavel. Považuje ho za jednu z hlavních hrozeb, Putinovi dlouhodobě přičítá snahu rozbít EU. Prezident Zeman se nicméně snaží o partnerství s Moskvou a do čela sněmovního výboru pro bezpečnost nastupuje zástupce SPD Radek Koten, což vzbuzuje také obavy z odklonu Česka od pozice v NATO a EU. Co z toho považujete za problém, a co ne? Jaký postoj teď, na konci roku 2017 zaujmout?
Území České republiky patří dlouhodobě do sféry, kde se střetávají východní a západní vlivy. Vztahy s Ruskem jsou proto logicky klíčovým tématem české politiky. I díky ODS si ale Česká republika za své nejdůležitější partnery a spojence vybrala státy NATO a EU. A musíme dělat všechno pro to, aby to tak zůstalo. Nemyslím si, že zvolení pana Kotena do čela bezpečnostního výboru sněmovny znamená odklon od této pozice. Na to je pan Koten opravdu malá ryba. Ale beru to tak, že premiér Babiš nemá problém dělat s SPD účelové handly a politicky se o ně opírat. Může se také stát, že se rozhodne vyměnit podporu pro svoji vládu za zákon o všeobecném referendu, který SPD chce. A to by už zásadní riziko bylo, protože s tím půl milionem voličů SPD v zádech je třeba referendum o setrvání v NATO naprosto reálné. Oslabení NATO je jasný zájem Ruska. Ale nechci teď zrovna tvrdit, že Tomio Okamura tu hraje roli nějakého ruského trolla.
Z nejvyšší české politiky odchází Bohuslav Sobotka. Za co bychom mu měli poděkovat, za co bychom ho měli kritizovat? Jak se vyvíjel Váš názor na něj? V čem pochybil, o co se zasloužil? Ať už jako vládní, nebo stranický představitel. Prezident Zeman ho označil za někoho, kdo odchází s ostudou.
Nebudu Bohuslavu Sobotkovi děkovat, ale ani nasazovat psí hlavu. Je to člověk, který je politicky úplně jinde než já a je hodně málo věcí, na kterých bychom se mohli shodnout. Jsem ráda, že jeho vláda skončila, protože ji považuju za jednu z nejhorších, kterou jsme měli. Tolik svobody všemi možnými regulacemi a zákazy, co nám vzala tato vláda, nám naposledy sebrali komunisti.
Alexandra Udženija
1. místopředsedkyně strany
expertka pro rozvoj ekonomiky a podnikatelského prostředí