Novinky Mediální výstupy

 

 

Na řadě je nyní Andrej Babiš, kterého pan prezident jako vítěze voleb pověřil jednáním o sestavení vlády. Logickým řešením povolební situace by bylo sestavení vlády, která by se mohla ve Sněmovně opřít o většinu. To je normální demokratický postup. O to ale zjevně Andreji Babišovi – a ani prezidentu Zemanovi – nejde. Místo koaličního vyjednávání směřuje k tomu, co si vysnil, tedy k jednobarevné vládě hnutí ANO.

 

Politický cíl Andreje Babiše je zřejmý, i když ho vyvrací, jak jen může. Chce proměnit svých 29,6 % na absolutní moc, chce jednobarevnou vládu. A pokud se mu to nepodaří, potom vyprovokuje předčasné volby. Pokud budou všechny tři pokusy o sestavení vlády v rukou dvojice Zeman–Babiš, je cesta k předčasným volbám snazší, než se může na první pohled zdát. My se jich nebojíme, ale je třeba začít nazývat věci pravými jmény.

 

 

Ústava především předpokládá, že vláda získá důvěru a opírá se o parlamentní většinu. Dlouhodobé vládnutí bez důvěry by bylo popřením ducha Ústavy i základů našeho demokratického systému. Hlava státu by měla být garantem ústavnosti, a ne s Ústavou a jejím výkladem experimentovat.

 

 

Volební spolupráce se Stranou soukromníků byla velkým přínosem, jednak jsme tím zdůraznili hájení zájmů živnostníků, drobných podnikatelů, a zároveň jsme vyslali jasný signál, že tudy vede cesta k integraci pravicových hlasů. Před volbami jsem mluvil o tom, že bych chtěl zahájit novou éru pravice. A věřím, že toto byl ten správný začátek.

 

 

Se členy Soukromníků jsem se často setkával během předvolební kampaně a oceňoval jsem jejich aktivitu a nasazení. Tedy moje zkušenosti byly více než dobré. Soukromníci byli hodnotnou součástí našeho týmu a já jim za to chci znovu poděkovat.

 

 

Jsem přesvědčen, že bylo. Se spoluprací do budoucna počítám, po volbách se setkalo vedení našich stran a řekli jsme si, že v našem společném projektu chceme dál pokračovat.

 

 

Jsme otevřeni každé spolupráci se stranami, které jsou nám programově blízké, ať už v jakékoliv formě. Roztříštěnost pravicových sil je jedním z problémů naší politické scény, což ukázaly i minulé volby. A proto mluvím o nové éře pravice, abychom tyto hlasy spojili a netříštili zbytečně síly a potenciál měnit věci k lepšímu. Já osobně proto udělám, co budu moci. Nevěřím však na žádné umělé a rychlé spojování. Stačí se podívat na to, jak dopadlo spojenectví KDU-ČSL a STAN. Pravici taky nemůžeme integrovat žádnými proklamacemi, ale na základě konkrétních kroků. Naše spolupráce se Soukromníky je toho dobrým příkladem.

 

 

Tyto tři středopravicové strany jsou pochopitelně ve Sněmovně naši přirozeným partnerem. Předpokládám, že budeme ve Sněmovně úzce spolupracovat. Hned první příležitost se nám naskytne při zahajovací schůzi Sněmovny, kdy se budou ustavovat výbory a volit vedení dolní komory. My jsme na spolupráci připraveni.

 

 

Dnešní politickou scénu nelze číst očima devadesátých let nebo minulého desetiletí. Každý politický výsledek musí být posuzován v aktuálním kontextu, nic jiného nedává smysl. Fakta a čísla jsou jasná a srovnání s výsledky jiných politických stran také. Dostali jsme o 190 tisíc hlasů víc než minule, počet našich voličů jsme zvýšili skoro o 50 procent a skončili jsme celkově na druhém místě. Což ale neznamená, že tím to pro nás končí. Beru to jako dobrý výsledek a hlavně dobrý základ pro další růst.

 

 

Přes média nikomu nic nevzkazuji, pokud bych to považoval za potřebné, řekl bych to Václavu Klausovi přímo. Nemám s tím žádný problém. To, na co se ptáte, je ale zjevný nesmysl. Václav Klaus ml. je v médiích často a bylo tomu tak před i po volbách. Po volbách jsme ho nominovali – přitom jako nového poslance – na předsedu výboru, což je jedna z nejdůležitějších funkcí, kterou může opoziční strana získat. Sám mám dospělé děti, takže starostem otců rozumím... Václava (mladšího) jsem ale poznal jako výraznou osobnost, která takovou otcovskou „pomoc“ určitě nepotřebuje.

 

 

Naše stanovisko není jen obecné, ale naopak je konkrétní a vychází z naší strategie, o níž mluvíme už dlouhou dobu. Chceme, aby na Pražském hradě po volbách seděl jiný prezident než Miloš Zeman. Někdo, kdo bude důstojněji reprezentovat naši zemi, nezpochybňovat naše euroatlantické vazby a respektovat Ústavu. A konstatovali jsme, že Mirek Topolánek takové parametry splňuje. Nicméně je třeba připomenout, že do voleb jde jako nestranický kandidát. Žádné doporučení voličům dávat nebudeme, věříme, že se dobře rozhodnou sami.

 

 

Na to jsem už vlastně z velké části odpověděl u předchozí otázky. Každý ví, že jsem kritikou Mirka Topolánka v minulosti nešetřil, ale je to kandidát, který je schopen čelit mocenskému paktu Zeman–Babiš. A to je dnes důležité. Navíc je to člověk s politickými zkušenostmi a zřetelnými názory. To se o ostatních vyzyvatelích Miloše Zemana říct nedá. Rozhodnutí, koho voliči chtějí na Pražském hradě, je ale v tuto chvíli na nich.