Radiofórum
Místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda hovořil v rozhovoru pro Radiožurnál o chystaném občanském zákoníku.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Dobrá zpráva pro rodiče, kteří nezvládají svoje děti nebo ne příliš povedený pokus státu zasahovat do soukromého života jeho obyvatel? Diskuse se vede o návrhu právního experta ODS, poslance Marka Bendy zařadit do chystaného občanského zákoníku, který dnes poslanci pustili do třetího čtení, povinnost dětí poslouchat rodiče. Co si o tomto nápadu myslíte vy? Můžete nám psát e-mailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz. Diskutovat budou místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda. Dobrý večer.
Marek Benda /ODS/, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru:
Dobrý večer přeji ze Sněmovny.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
A dětský psychiatr Peter Pöthe. Dobrý večer.
Peter Pöthe, dětský psychiatr:
Dobrý večer.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane poslanče, proč navrhujete, aby zákonem byla upravena ta povinnost dětí vůči rodičům poslouchat je?
Marek Benda /ODS/, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru:
Já myslím, že kolem toho vzniká strašná snůška nedorozumění. Představa toho, že si nějaký rodič vynutí poslušnost svého dítěte zákonem, je úplně naivní. Tady jenom prostě píšeme občanský zákoník, ve kterém je stanovena řada povinností rodičů, řada práv dětí. A já jsem chtěl, aby jednu z těchto, vyvážení těchto práv dětí a povinností rodičů bylo také řešení, že děti mají své rodiče ctít. Na konec je formulace dbát, ale to je formulace, která je v dnešním zákoně o rodině. A že rodiče jsou oprávněni využít věku dítěte a jeho smyslovým schopnostem odpovídajících výchovných opatření. A rodiče, a dítě je povinno těchto opatření poslechnout. Je to prostě zásadní norma občanského práva, která upravuje všechny vztahy. Takže by měla upravovat i toto základní pravidlo, že rodiče mají právo své děti vychovávat a děti to musí respektovat.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane doktore, myslíte si, že je to v pořádku? Vítáte takové opatření? Pan poslanec Benda říká, že je to nutné z právního hlediska vyvážit práva a povinnosti dětí?
Peter Pöthe, dětský psychiatr:
No, já myslím, že nemusí být nikdo psychiatr nebo psycholog, aby pochopil, že to je absolutní nesmysl. A něco takového vůbec, jako že někdo navrhuje, podle mě svědčí o tom, že vůbec nechápe, jak fungují vztahy mezi rodiči a dětmi. To je rodič - dítě, to není podřízený a nadřízený, to není pracovní vztah. Prostě to je vztah, založený na důvěře, vzájemné úctě, respektování a lásce. Jako to se nedá přece vnutit žádným zákonem.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Myslíte si, pane poslanče Bendo, že by bylo nutné nebo že je nutné jaksi upravovat vztahy mezi dětmi a rodiči, když rodič přece nese jasnou zodpovědnost za své dítě. Mají tam být určené i jakési povinnosti rodiče, tedy dítěte vůči rodiči? Neurčuje ty povinnosti právě rodič a nejsou ryze individuální?
Marek Benda /ODS/, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru:
Samozřejmě, že jsou. A nic jiného ani to příslušné ustanovení ...
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Proč ale potom zákon? Na to se ptám, to mi ještě není úplně jasné. Co by tedy ten zákon měl přímo upravit?
Marek Benda /ODS/, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru:
Protože jsme v občanském právu. Já jsem překvapen, že se vede takováhle nekonečná diskuse nad tímto jedním ustanovením. A jsem překvapen, že ji vedou lidé, kteří občanský zákoník zcela zjevně nikdy neotevřeli.
Peter Pöthe, dětský psychiatr:
Protože tam je například ustanovení o tom, že ...
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Řekněte, čeho se obáváte, pokud tam chcete mít zanesenu právě tuto pasáž? Čeho se obáváte, k čemu by došlo, kdyby tam nebyla?
Marek Benda /ODS/, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru:
V občanském zákoníku jsou například pasáže o tom, že každý má právo hledat své štěstí. Že manželé si jsou povinni věrností. Víme dobře, že ta konkrétní ustanovení nejsou vynutitelná. Ale musí sloužit jako interpretační pomůcka při případných soudních sporech. A v občanském právu platí, že každý se může obrátit na soud. Každý může žádat, aby jeho spor s kýmkoliv jiným byl rozhodnut. Já vám můžu dát konkrétní případy. Ale myslím, chtěl bych, aby ta základní zásada, že děti mají poslouchat své rodiče, patřila do občanského práva. A nerozumím panu psychologovi, že říká, že tam nepatří.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane doktore, řekněte mi, je třeba obávat se žalob třeba ze strany dětí vůči rodičům, pokud nebudou souhlasit s určitými výchovnými metodami?
Peter Pöthe, dětský psychiatr:
Děti nemají poslouchat své rodiče. Tady s tím absolutně nesouhlasím. Rodiče mají mít s těmi dětmi vztah, na základě kterého to dítě dobrovolně a zcela identifikováno prostě s tím přáním nebo s nařízením toho rodiče, prostě ho plní. To není něco, co by se dalo uměle nařídit a vůbec to není prostě model vztahu rodič - dítě. To je opravdu něco, co se vymyká prostě zkušenosti rodičů, dětí. A pokud do toho stát takhle hrubě jako šlápne, a i kdyby se jednalo o interpretaci, tak ta interpretace toho vztahu rodiče a dítěte je naprosto špatná. A patří spíš do nějaké totalitní prostě společnosti.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane poslanče Bendo, tady je otázka, jestli by děti měly poslouchat své rodiče v každém případě, to znamená, i když jsou psychicky narušení, vyšinutí? Děti nemají, to své dítě nemají rádi, prostě za každých okolností. Jestli je to možné určit takto zákonem?
Marek Benda /ODS/, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru:
Necituji přesně. Všichni tady říkáme zkratku poslouchat. Já vám můžu ocitovat to usnesení přesně, ale to je velmi citlivé, které říká. Mají rodiče právo usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními, odpovídajícím jeho věku, rozumové vyspělosti, dítě je povinno tato opatření respektovat. Na druhou stranu, jestli mi pan doktor na druhé straně říká, že děti respektují jenom ty pokyny, které dobrovolně přijaly? No tak to si opravdu nerozumíme jakoby filosoficky.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Ale není to obecná pravda, že člověk respektuje pouze to, co vnitřně uznává?
Marek Benda /ODS/, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru:
Ne, pak máme opravdu s panem doktorem do jisté míry problém. Já si myslím, že malé děti mají své rodiče poslouchat. A není nezbytně nutné jim do posledního okamžiku vykládat a vysvětlovat, proč mají poslechnout. Prostě se poslouchá proto, že to řekla maminka. Nedá se nic dělat. Jestli si v tomhle nerozumíme, jestli povyšujeme děti do stejné úrovně jako nás, tak to je právě ten svět, ve kterém já žít nechci. Ve kterém ...
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Vy myslíte dospělé, rodiče?
Marek Benda /ODS/, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru:
Ano. Ve kterém jsou všichni obrovskými individualitami, akorát problém je ten, že jsou všichni obrovsky nevychovaní.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane doktore, je to povyšování dětí na úroveň, která jim nepřísluší, to, o čem mluvíte? Je možné se nad tím zamýšlet i tímto způsobem?
Peter Pöthe, dětský psychiatr:
Tak já vůbec si nemyslím, že by se mělo s dětmi donekonečna diskutovat. Akorát si nemyslím, že vztah rodič - dítě se redukuje tady tím způsobem. A je to prostě porucha těch vztahů v rodině těch lidí, kteří tohle vymysleli a tohle schvalují. Prostě takhle normální rodiny prostě fungovat nefungují. A pokud fungují, tak je mi líto těch dětí. Ty děti prostě jsou v nějakém vztahu s tím rodičem. Ten rodič je samozřejmě vychovává, dává jim nějaké hranice, říká jim, co se smí, co se nesmí. Ale když to dítě prostě to neplní, tak je problém, který potřebují řešit. Ale ne tím, že se obrátí na nějaký soud, kde nějaká paní nebo nějaký pán tomu pětiletému dítěti nebo desetiletému nařídí, že musí poslechnout. Jak to dítě potom vůbec bude vnímat autoritu toho rodiče? Vždyť ten rodič úplně ztrácí autoritu, protože nahradí svoji autoritu, která by opravdu měla být nejvyšší, nějakou státní institucí. A kdo bude zkoumat, jestli ten příkaz nebo zákaz, který ten rodič dává, není nesmyslný? Neubližuje tomu dítěti? Kdy přece to taky vychází ze vztahu rodiče a dítěte a nedá se paušálně říct, že všechno, co ten rodič vymyslí pro to dítě, přesně jak jste říkala, tomu dítěti prospěje?
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane poslanče, kdo tedy to určí, jestli má dítě poslouchat a za jakých okolností? Jestli třeba ty příkazy nebo jak vy říkáte to, co má dítě podle dítěte dělat?
Marek Benda /ODS/, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru:
Výchovná opatření.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Ta výchovná opatření neubližují tomu dítěti, kdo to posoudí?
Marek Benda /ODS/, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru:
Ale já si samozřejmě nemyslím, že podle tohohle se bude masivně soudit, že někdo půjde žalovat své pětileté dítě, že ho má poslechnout a bude to nějaká paní na okresním soudu rozhodovat. To je přece úplný nesmysl. Je to interpretační pravidlo, které říká: Mají-li děti práva, mají i nějaké povinnosti. A já si dokážu poměrně jednoduše představit případy ...
Moderátor (Veronika Sedláčková):
A proč by měly mít i povinnosti děti?
Marek Benda /ODS/, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru:
Protože jsou součástí té rodiny. To je přece zcela přirozené, že každý ve světě má práva i povinnosti. Stále všichni by volali po svých právech, zapomíná se, že ve světě existují povinnosti.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane doktore, prosím už jen velice krátce. Musí mít dítě povinnosti?
Peter Pöthe, dětský psychiatr:
Prosím?
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Musí mít dítě povinnosti? Je to pravda?
Peter Pöthe, dětský psychiatr:
Samozřejmě, že dítě musí mít povinnosti. Ale to se řeší prostě ve vztahu rodič - dítě a nedá se to paušálně prostě takhle říct. Protože to je opravdu o tom vztahu, který se vyvíjí od narození a před narozením toho dítěte. A není to o tom, že by se paušálně mělo říct, že dítě má povinnost toho rodiče ctít nebo poslouchat. A není to něco, co se dá prostě vynutit.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Dodává dětský psychiatr Peter Pöthe. Já děkuji taky místopředsedovi sněmovního ústavně-právního výboru, občanskému demokratovi Marku Bendovi, že si udělal čas. Pánové, děkuji oběma, na shledanou.
Marek Benda /ODS/, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru:
Na slyšenou.
Peter Pöthe, dětský psychiatr:
Na shledanou.
místopředseda oblastního sdružení
místopředseda poslaneckého klubu PČR