Novinky Mediální výstupy

 

 

V minulosti to bylo tak, že Poslanecká sněmovna v naprosté většině dala na doporučení mandátového a imunitního výboru a podle jeho doporučení hlasovala. Samozřejmě, že to dopředu nevím, ale očekávám, že budou vydáni.

 

 

Trochu jsem očekávala, že se budou – lidově řečeno – cukat a budou hledat důvody, proč své vrcholné představitele k trestnímu stíhání nevydat. Ale zároveň mne překvapila ta kruhová obhajoba, jak se celé hnutí ANO semklo kolem Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka jako jeden muž. Během minuty všichni zapomněli na všechny sliby, které dávali ohledně toho, jak žádní poslanci nejsou nadlidi, že mají být vydáni, aby rozhodovaly spravedlivé soudy. A že to nemá být na politicích, aby rozhodovali o něčí vině nebo nevině, protože tím, že svého kolegu nevydají, říkají, že má nadstandardní podmínky než kdokoli jiný. Ta bezskrupulóznost, s kterou překročili od prvních stanovisek, když vstoupili do Poslanecké sněmovny, že mají být vydáni všichni bez výjimky, až po to, že se chovají úplně jinak, když jde o ně samotné, mne překvapila.

 

 

Nevím, jaký jasnější případ by poslanci hnutí ANO ještě potřebovali. Ukazuje se, že měří dvojím metrem. Něco jiného platí pro Babišovu sektu a něco jiného pro všechny ostatní. Oni to nechtějí vidět, důkazy ani argumenty nechtějí slyšet, prostě si zacpali uši a nasadili si brýle, aby neviděli fakta, a s tím se nedá nic dělat. Když si někdo takhle přeprogramovává mozek, tak s tím nic neuděláte.

 

 

Hnutí ANO není demokratická strana, nemá žádnou normálně fungující členskou základnu, která demokraticky rozhoduje. Celé je postaveno na hierarchii šéfa podniku hnutí ANO, který řídí svoji parlamentní divizi Agrofertu jako svoji firmu, takže oni jsou v pozici zaměstnanců a musí slepě poslouchat. A pokud nemají názor, jaký si pan majitel přeje, není pro ně místo. Samozřejmě, že s Andrejem Babišem všichni stojí a padají, jsou si toho vědomi a tomu přizpůsobují své chování.

 

 

Nejen Unie státních zástupců, odborná veřejnost, ale i laická, občané, cítí, že je něco hodně špatně, když ministr spravedlnosti zpochybňuje práci justice, práci všech orgánů, které v hledání spravedlnosti fungují. Ať už je to v té části policejní, části soudní, jakékoli. Jestliže ji zpochybňuje ministr spravedlnosti, je to nejotřesnější. Když jsem se jako předsedkyně mandátového a imunitního výboru dostala k faktům, které pro mne prokazují, že šetření policie bylo v pořádku, potvrzuje to také státní zástupce, tak nevím, jak si mohl troufnout takhle vystoupit ministr spravedlnosti. Ukazuje se, že je naprostým vazalem Andreje Babiše, že je ochoten v jeho službách popřít všechno, co náleží k jeho funkci, a dokonce kopnout samotnou spravedlnost do zad a pošlapat ji nejhorším možným způsobem.

 

 

Pan ministr Pelikán pro mne nebyl kredibilní od svého nástupu do úřadu, protože každým svým krokem prokazoval, že je více ve službách Andreje Babiše než ve službách spravedlnosti. Tohle je poslední krok, který ho v mých očích definitivně diskvalifikuje a podle mne opravdu nemá v tomto úřadu co dělat. Strašné je to, že už teď rozhlašuje, že bude i příštím ministrem spravedlnosti, že už se na tom s Andrejem Babišem domluvili. Znamená to, že už jsou jeden pro druhého nepostradatelní. Jeden úkoluje, to je Andrej Babiš, druhý slepě vykonává, to je ministr spravedlnosti. Nemůže být horší varianta než tato.

 

 

Ty dva případy je dobré si promítnout tak, jak probíhaly. V roce 2013 kolem pádu vlády Petra Nečase to bylo tak, že policie vtrhla na Úřad vlády, nepožádala Poslaneckou sněmovnu o vydání, přestože předseda vlády byl poslancem. Pokud ho chtěla trestně stíhat, tak tomu měl tento krok předcházet. Policie předem nedávala dohromady spis, neshromažďovala argumenty dlouhou dobu, ve finále nebyla žádost o vydání a normální průběh. Policie tam vlítla, teprve postupně dohledávala důkazy a ukazuje se, že jich asi moc nedohledala. Tohle je zcela opačný případ, jeho průběh je normální, jaký jsme znali i z minulosti z ostatních případů. To znamená, že policie dostane trestní oznámení, koná a ve chvíli, kdy má ve spise, jak říkáte, „nabito“, požádá Poslaneckou sněmovnu o vydání těch, které chce trestně stíhat. Takže ten postup v roce 2013 byl zcela obrácený, tam v ruce neměli nic, přepadli vládu a důkazy pak dodatečně sháněli. V případě poslanců Babiše a Faltýnka důkazy mají a i podle vyjádření státního zástupce ten spis o tři a půl tisíci stránkách obsahuje takové důkazy, že trestní stíhání i další kroky jsou naprosto oprávněné.

 

 

Očekávám, že pokud by tentokrát nevyšlo vydání Poslaneckou sněmovnou, a o to se teď hraje, proto je ten humbuk v ANO a proto jsou jejich hysterické reakce, tak si to po volbách pan Babiš už v Poslanecké sněmovně zařídí, protože očekává, že bude mít takovou většinu a možná bude předsedou vlády, aby už nebyl vydán nikdy. Všechno se zamete pod koberec a už se nikdy nic šetřit nebude. Zatímco pokud bude vydán teď, bude to jednoznačná známka toho, že spravedlnost normálně může konat jako vůči ostatním lidem a je tu naděje, že to bude dotaženo do konce, i když po volbách bude muset samozřejmě policie žádat znovu a mohou v Poslanecké sněmovně nastat různé komplikace. Ale už to první vydání by signalizovalo pro veřejnost, že řízení má proběhnout. Proto hnutí ANO a zejména Andrej Babiš usiluje o to, aby už teď nebyl vydán a potom už si to bude umět zařídit.

 

 

Samozřejmě uznávám, že ctít princip neviny je jeden ze základních pilířů výkonu spravedlnosti, ale politika přece jen klade jiné nároky na volené reprezentanty. Na politiky platil a platí jiný metr. Proto si v žádném případě neumím představit a nepřeji si, aby ODS jakýmkoli způsobem podporovala Andreje Babiše, pokud proti němu bude zahájeno trestní stíhání a bude obžalován, aby umožnila jeho dosazení třeba do premiérského křesla. To se mi zdá naprosto nemožné a myslím, že by to bylo popření toho, co jsme sami v minulosti dělali. Vzpomeňme třeba na ministry Kocourka nebo Drobila, kdy se při jakémkoli selhání nečekalo kvůli presumpci na žádný soud, okamžitě šli z vlády. A například v případě pana Drobila ho soud až po dlouhé době prohlásil za nevinného, přesto ze svého křesla odešel ze dne na den. Nebo se podívejme na bývalou ministryni Valachovou, která odešla z křesla, i když sama nic nezpůsobila, alespoň mi není známo, že by se nějak aktivně podílela na tom, z čeho jsou obžalováni její spolupracovníci. Jestliže se tady v minulosti postupovalo podle pravidla, že na člena vlády jsou kladeny kromě odborných i etické a morální požadavky, a když v nich selže, musí odejít, proč by z toho měl být vyčleněn Andrej Babiš? Proč zrovna jemu by mělo být umožněno v politice pokračovat navzdory všemu, když ostatní museli odejít pro daleko menší prohřešky?

 

 

Já Miloši Zemanovi v tomto ohledu nevěřím ani slovo. Omluva je ryze účelová, kdyby ji myslel vážně, tak s ní vystoupil už před rokem nebo dvěma, protože otazníky ohledně postupu pana Ištvana se objevily už tehdy a muselo být zřejmé, že ten postup byl velmi podivný.

 

 

Prezident vystoupil až nyní, protože chce hodit do jednoho pytle Andreje Babiše s Petrem Nečasem. Pro svoji prezidentskou volbu chce získat voliče ODS a současně si chce uchovat i voliče Andreje Babiše. Ve vztahu k ODS to dělá naprosto účelově, protože se domnívá, že když řekne, že naletěl státnímu zástupci Ištvanovi, ODS je tak hloupá, že mu část hlasů, které mu v minulosti dala, dá znovu. Myslím, že z toho čouhá účelovost jako sláma z bot a že nikdo z členů ODS tak hloupý není, aby pana prezidenta podporoval.