Pokud náš odmítavý postoj ke kvótám bude znamenat konflikt s EU, jděme do něj

27. srpna 2017
Pokud náš odmítavý postoj ke kvótám bude znamenat konflikt s EU, jděme do něj

(www.parlamentnilisty.cz) „Pokud náš odmítavý postoj ke kvótám bude znamenat konflikt s EU, jděme do něj,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz europoslanec Jan Zahradil (ODS). Okomentoval také slova premiéra Bohuslava Sobotky, který se domnívá, že prezident Miloš Zeman svůj mandát neobhájí. „Je to pozoruhodné prohlášení, vzhledem k tomu, že podstatná část voličů Miloše Zemana patří zároveň mezi voliče ČSSD. Z pana Sobotky jsem měl vždy dojem, že je předsedou nějaké jiné strany než ČSSD,“ říká Zahradil.

 
Premiér Bohuslav Sobotka chce dle informací médií ještě v samém závěru svého mandátu přimknout Česko blíže k EU. Konkrétně zajistit naše volné přičlenění k eurozóně, čímž dáme najevo, že stojíme o euro. Je to správný krok ve světle úvah o tom, zda máme být součástí „tvrdého jádra EU“?
 
Takto to interpretují Sobotkovi poradci a spřátelení novináři. Myslím ale, že jde o přání, které je otcem myšlenky. Pozorovatelský status v eurozóně nás k ničemu nezavazuje, rozhodně ne k přijetí eura. Navíc ještě zdaleka není vyjednán. Vědět z první ruky, co se v eurozóně „peče“, není ale od věci. Postoj ODS k euru ovšem zůstává neměnný. Na rozdíl od TOP 09, lidovců, ale i ČSSD, chceme Českou republiku vyvázat z povinnosti přijmout euro.
 
Vy jste se k tomuto tématu vyjádřil i na sociální síti. Mimo jiné jste na různé názory v některých médiích – že „musíme být u toho“, „sedět u společného stolu“, jinak se „ocitneme na periferii“, „musíme jet v rychlém pruhu“ – napsal, že toto bude s volbami přibývat. Uvedl jste: „Nenechme se zastrašit. Nemusíme být u všeho. Žádný vlak nám neujede a žádný bubák z východu nepohltí.“ Můžete to trošku rozvést? Berete to jako nátlak ze strany některých médií? A jak to podle vás nakonec dopadne?
 
Začíná se opět „hysterčit“, je před volbami. Nejrůznější analytici, parta stále stejných novinářů a politici z několika stran zase rozjeli vlnu agitace za „tvrdé jádro“ EU. Nenechme se jimi prosím strašit, že se ocitneme na nějaké „periferii“, že nám „ujede vlak“ nebo budeme zemí „druhé kategorie“, když nepřijmeme euro nebo se nenecháme vcucnout „tvrdým jádrem“ EU. Nic takového se nestane. Hlasatelům katastrofických scénářů bych doporučil více vlastního rozumu a více sebevědomí. Politický střet o to, zda být, či nebýt v „tvrdém jádru“ EU, bude ale klíčovým střetem nadcházejícího volebního období.
 
Také Robert Fico sdělil, že životním prostorem Slovenska je EU a chce být v tvrdém jádru, i třeba na úkor spolupráce s Visegrádem… Plány Sobotky a Fica k přimknutí se k Bruselu berou někteří jako zradu vůči Polákům a Maďarům. Dá se na to tak pohlížet?
 
Pan Fico je premiérem země, která již euro přijala, má jiné priority. Že jsme se Slováky sdíleli společný stát, neznamená, že máme vždy společné zájmy. Ostatně naše zájmy se historicky rozešly již v letech 1938-39, potom v letech 1968-69 a nakonec v letech 1989-92. Dnes se rozcházejí opět, to je realita. Ale nemáme pro to důvod kopírovat pana Fica, jak prosazuje pan Sobotka, který naštěstí končí jako premiér i předseda ČSSD.
 
Když jsme u Bohuslava Sobotky, co říkáte na jeho prohlášení pro rakouské noviny, kde mimo jiné uvedl, že prezident Miloš Zeman svůj mandát neobhájí? Řekl, že vychází z názorů lidí, se kterými mluví. Doslova uvedl: „Věřím, že po prezidentské volbě budeme mít jinou hlavu státu.“ Měl by se premiér o prezidentovi takto v zahraničí vyjadřovat? A jak vidíte aktuální šance Miloše Zemana na znovuzvolení?
 
Je to pozoruhodné prohlášení, vzhledem k tomu, že podstatná část voličů Miloše Zemana patří zároveň mezi voliče ČSSD. Z pana Sobotky jsem měl vždy dojem, že je předsedou nějaké jiné strany než ČSSD. A propad preferencí ČSSD pod jeho vedením to jen dokazuje.
 
Pokud jde o prezidentské volby, vzpomeňte si na přelom let 2012-13. Pan Fischer, který byl dlouhou dobu favoritem, se nedostal ani do druhého kola. Naopak počáteční outsider pan Schwarzenberg postoupil. Naznačuji tím, že dynamika těchto voleb může být velmi rychlá a překvapivá, nemá tedy cenu předpovídat.
 
Evropou opět otřásly teroristické útoky, tentokrát v Barceloně. Na Deníku Referendum vyšel vzápětí komentář, dle kterého teroristé útočí schválně v místech Evropy, kde je k uprchlíkům vstřícný přístup, ne tam, kde je odmítají. A právě proto si tento humanismus musíme ponechat a vzdorovat teroristům tím, že uprchlíky budeme dále přijímat. Je to rozumný postoj? Jak se zachovat?
 
Chovejme se tak jako doposud. České orgány si musí zachovat plnou kontrolu nad tím, komu udělí v ČR azyl, právní ochranu, dočasný či trvalý pobyt nebo dokonce občanství. To je základní znak suverenity státu. O tom nemůže rozhodnout nikdo v Evropské komisi. Pokud náš odmítavý postoj ke kvótám bude znamenat konflikt s EU, jděme do něj. Je to zásadní věc.
 
Právě v Barceloně se v minulých měsících konaly demonstrace za přijetí uprchlíků. Změní se po teroristickém útoku podle vás přístup lidí k migrantům? Nemáme se bát v lepším případě různých pouličních nepokojů, v horším třeba časem i občanské války v zemích, kde se teroristické útoky odehrávají? A jak si vysvětlujete, že politici, kteří podporují příchod uprchlíků, mají stále poměrně velkou podporu svých občanů, například kancléřka Merkelová?
 
Bezpečnostní situace v některých zemích není dobrá. Mluvím z vlastní zkušenosti z Bruselu. Na vině je jednoznačně nezvládnutá integrace menšin z takzvaného třetího světa, umocněná ještě migrační vlnou a neschopností či neochotou jí čelit. Vezměme si z toho příklad a nedopusťme vznik podobné situace u nás. Nejsme bývalá koloniální mocnost ani jsme sem masově nedováželi „gastarbeitery“ za prací. Nemáme tu tedy žádné diaspory přistěhovalců z Afriky či z arabského světa. A nemáme důvod si je zde dodatečně vytvářet. Máme v první řadě odpovědnost za občany ČR, za jejich bezpečnost a životní úroveň. Teprve pak za ty ostatní.
 
Když se podíváme na naši českou politickou scénu, velký rozruch nastal kolem policejní žádosti Poslanecké sněmovně o vydání poslance Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Padají výzvy k jeho odstoupení z voleb, Babiš celou kauzu kolem Čapího hnízda označuje za další předvolební boj... Jak to celé podle vás ovlivní blížící se volby, a porušil Babiš pode vás opravdu zákon čerpáním dotace na Čapí hnízdo?
 
To ukáže vyšetřování. Pan Babiš by se měl chovat konzistentně, přijmout odpovědnost, nevytvářet slovní mlhu. Kdyby se něco podobného stalo jeho politickým odpůrcům, on první by volal po vyšetření, po zodpovědnosti a použil by to ve volební kampani.
 
ODS si však nepřeje, aby volební kampaň byla o „kauzách“ pana Babiše. Chceme, aby se mluvilo o programech stran, o praktických krocích budoucí vlády, o našem postavení v Evropě. Nechceme, aby vše zastínilo Čapí hnízdo. Nebudeme z něj dělat hlavní téma voleb. To at´dělají strany, jež žádný jiný program než „anti-Babiš“ nemají. My program máme – a dobrý program – a chceme jej voličům prezentovat pozitivně.
 
Odpůrci Andreje Babiše tvrdí, že v naší zemi je ohrožena demokracie. Mají pravdu? Je důvod bát se, že dopadneme jako Polsko či Maďarsko, kde většina společnosti podporuje Kaczynského a Orbána?
 
Já české demokracii věřím natolik, že ji podle mě žádný pan Babiš ani nikdo jiný ohrozit nemůže. A Kaczynski nebo Orbán? Ti se dostali k moci demokratickou cestou, proto, že získali dostatečnou podporu voličů. A budou u vlády přesně tak dlouho, dokud si tuto podporu dokážou udržet. To je třeba respektovat – a úplně stejně to platí i pro nás.
 
Jan Zahradil

předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí