Daně snížíme sto procentům lidí
(Faktor S) Stát se změnil ve zlého pána. Malé a střední podnikatele je třeba nechat dýchat. Přijetí eura je pro Česko riskantní. „Nechci vstupovat do eurozóny, v níž je zároveň bohaté Německo a chudé Řecko," říká Jan Skopeček, poslanec a ekonomický expert ODS.
Socialisté lákají voliče na progresivní zdanění, kdy prý osmadevadesáti procentům lidí daně klesnou. Jaké hlavní ekonomické téma má ODS?
ODS je jediná strana, která přišla s jasným slibem, že zjednodušíme a snížíme daně všem. Ostatní strany na naše daňové návrhy jen reagují. Jestliže sociální demokraté říkají, že daně klesnou devadesáti osmi procentům lidí, my říkáme, že je snížíme sto procentům. Navíc socialisté navrhují i úplně nové daně. To znamená, že i když si vezmou méně z jedné kapsy daňového poplatníka, o to více si vezmou z kapsy druhé. Řekl bych, že návrhy ODS na snížení a rušení některých daní se od nás očekávají, je to správná cesta, kterou se vracíme ke kořenům. Chceme nízké daně, štíhlý stát a nízký stupeň přerozdělování, protože věříme, že lidé dokážou své peníze utratit daleko lépe než stát. To je hlavní poselství našeho volebního programu v jeho ekonomické části.
Když si ale vzpomenu na daňové kolečko a dobu, kdy jste přicházeli s rovnou daní, tak mi u vás něco podobně výrazného dnes chybí.
Od daňového kolečka jsme se už přece jen trochu posunuli. Máme daňové pravítko, kde si každý svou námi nabízenou daňovou úsporu může lehce spočítat. Co se týče rovné daně, chceme se konečně vrátit k jejímu původnímu, čistému konceptu. Zatímco rovná daň, která byla před lety zavedena, se počítá ze superhrubé mzdy, my chceme její výpočet vztáhnout k hrubé mzdě, čímž lidé na daních ušetří. Ostatně tak jsme to původně i zamýšleli, výpočet ze superhrubé mzdy byl výsledkem tehdejšího koaličního kompromisu. Teď je čas vrátit se k původnímu, čistému konceptu rovné daně.
I když zůstaneme u rovné daně, progrese stejně díky nejrůznějším slevám na daních zůstane. Proč by měli lidé volit ODS, a nikoli ČSSD, která slibuje také pokles daní, ale zároveň to díky progresi „natře“ těm bohatým?
To je úplně jednoduché. My na rozdíl od ČSSD nechceme nikoho daněmi trestat za úspěch a výkon. Máte pravdu, že díky odpočitatelným položkám určitá progrese zůstává i v našem konceptu rovné daně, ale v porovnání s návrhem socialistů bude mnohem mírnější. A to je správně, je třeba motivovat k výkonu, ne vyvolávat závist vůči úspěšnějším.
Co systém společného zdanění manželů? Řekl bych, že to bylo celkem populární. Nechystáte se tento koncept oprášit?
Podle mě to do úvah o změnách daní jednoznačně patří. V současné době čelíme útokům na koncept tradiční rodiny muže a ženy, a proto si myslím, že společné zdanění manželů je přinejmenším symbolická podpora rodiny. Ale samozřejmě to má i svou finanční rovinu, neboť pro mnoho rodin bylo společné zdanění výhodné a zjednodušovalo jim administrativu spojenou s daněmi.
Vedle snížení daní chcete lidem zajistit vyšší čisté příjmy také prostřednictvím poklesu povinných odvodů do sociálního a zdravotnického systému. Čím budete chtít výpadek příjmů v těchto systémech nahradit?
To je věc, kterou jsem do našeho programu skutečně chtěl prosadit a zařadit. Česká republika totiž patří v rámci OECD k zemím s nejvyšším daňovým zatížením práce, zejména povinného pojistného. Navíc na straně zaměstnavatelů je zatížení opravdu velmi vysoké. Teď když ekonomika roste, to není tak bolestné, jako když je hospodářství v recesi. Na to bychom měli myslet a tuto zátěž snížit, což se zúročí v dobách, kdy se ekonomicky dařit nebude a lidé začnou přicházet o práci. Výpadek těchto příjmů v rozpočtech nám částečně pokryje hospodářský růst a částečně úspory v sociálních systémech.
To se asi voličům líbit nebude.
Ale my si přece musíme umět přiznat, že přebujelý a demotivující sociální systém, tak jak je aktuálně nastaven, není dlouhodobě udržitelný. Úspory zkrátka budou muset přijít. To bude největší úkol pro příštího ministra práce a sociálních věcí, ať už jím bude kdokoli. Teď se nebavím o důchodech, ale o nejrůznějších sociálních dávkách, které budou muset být více adresné. Není přece možné, aby v době, kdy firmy zoufale volají, že nemají zaměstnance, tady byla armáda kolem tří set tisíc nezaměstnaných. Neříkám, že jsou všichni nějací zneužívači dávek, ale jsem přesvědčen, že řada jich tam takových je.
Dá se ušetřit ještě někde jinde?
Jistěže dá. Prostor vidím například u dotací a pobídek soukromým firmám. Opět se tu bavíme o řádu desítek miliard ročně. To jsou peníze, jež státu zaplatíme my všichni a on je pak vezme a dá je nějakým vybraným korporacím. Vidím to jako obrovskou nespravedlnost a neúctu vůči těm, kteří chodí každý den do práce nebo podstupují riziko a podnikají bez jakékoli pomoci státu. Že dotace destruují trh a konkurenční prostředí, není třeba diskutovat.
Česká ekonomika už několik let v řadě solidně roste. Vidíte přesto něco, co by pro ni mohlo být rizikem do budoucna? Má Česko nějaký hospodářský problém, který dnes není tak viditelný?
Myslím si, že je to stále poměrně malý význam českého kapitálu v tuzemské ekonomice, jež je velmi závislá na kapitálu zahraničním. To má samozřejmě svou logiku a historické důvody. Čtyřicet let jsme tu měli prakticky uzavřenou centrálně plánovanou ekonomiku a na začátku transformace tu český kapitál přirozeně chyběl, takže jsme byli vděčni za příliv kapitálu z ciziny. Už je ale načase se ptát, co udělat pro to, aby začal nabývat na síle kapitál český a jeho význam rostl. Nebudeme pak čelit například masivnímu odlivu dividend do zahraničí v krizových dobách. Cesta podle mě vede přes podporu malých a středních firem, aby se nebály expandovat a svou kapitálovou sílu zvyšovat. Je třeba zde vytvořit podmínky pro firmy, z nichž se jednou stane druhý Microsoft, Apple nebo jiné podobně úspěšné nadnárodní společnosti, které rovněž začínaly někde v garáži. Musíme nechat dýchat a žít malé podnikatele a firmy, aby z nich mohli růst globální hráči.
Podnikatelé dnes asi nemají problém s přístupem ke kapitálu. Zato jim vadí, že se k nim stát chová jako k poddaným.
To jste pojmenoval naprosto přesně. Stát za poslední čtyři roky neuvěřitelně nabobtnal a změnil se z někoho, kdo má občanům sloužit, ve zlého pána. Je načase, abychom znovu definovali, k čemu stát vlastně máme. Rozhodně tu není od toho, aby lidi buzeroval, pokutoval za otevřené okénko u auta nebo za jedno pivo k obědu, které si dáte, když jedete na vodu. Přitom však stát není schopen poskytnout veřejné statky a služby - kvůli kterým si ho platíme -, jako jsou kvalitní dálnice.
Jako jedna z mála politických stran tvrdošíjně odmítáte vstup Česka do eurozóny. Proč?
Mě by spíš zajímalo, v čem nám česká koruna překáží a proč bychom se jí měli zbavit. To nechť vysvětlí ti, kteří přijetí eura tolik hájí a propagují. Kolísá snad kurs koruny tak, že by to ohrožovalo naši ekonomiku? Máme tu volbu mezi korunou, která nám nijak neškodí, a eurem, jež prochází neklidným obdobím. Eurozóna stojí na špatných základech, tvoří ji ekonomiky, které jsou navzájem strukturálně zcela odlišné, a do takové eurozóny vstupovat nechci. Rozumím tomu, že přijetí eura by znamenalo snížení transakčních nákladů. Na druhé straně tu je ale mnoho ztrát, zejména makroekonomických, které by se vstupem do eurozóny přišly.
Které například?
Za největší považuji ztrátu autonomní měnové politiky. Jakmile přijmeme euro, ztrácíme Českou národní banku coby nositele důležitých hospodářskopolitických nástrojů. Nemohli bychom si nastavovat úrokové sazby podle svých potřeb a podmínek a nemohli bychom využít změn kursu koruny v případech, kdy by to bylo žádoucí. Měnová politika Evropské centrální banky se fakticky řídí tím, co je výhodné pro Německo, pro Francii a další zejména velké ekonomiky eurozóny, nikoli výhradně tím, co je dobré pro Česko.
Vy jste ale Českou národní banku kritizoval, když používala intervenční režim a oslabovala tím korunu. Tohle by v eurozóně nebylo možné.
To jsou ale dvě odlišné věci. Když si vzpomenete na období těsně po roce 2008, tak Česká národní banka byla jedna z prvních, která okamžitě reagovala snížením úrokových sazeb a uvolněním měnové politiky. Koruna díky tomu spontánně oslabila a to bylo pro naše hospodářství prospěšné. O tuhle možnost bychom přišli. Intervence, se kterými Česká národní banka začala v listopadu 2013, byly státní intervencionismus, proti kterému budu vždy jako liberální ekonom vystupovat.
Ekonomicky ale součástí eurozóny, respektive sedmnáctou spolkovou zemí Německa, de facto jsme. Naše hospodářství jsou spjatá. Nebylo by pro nás naopak výhodné, když - jak tvrdíte - jde ECB na ruku Německu?
Tomu rozumím. Jenže stále zde máme země jižního křídla, které jsou na tom hospodářsky zcela jinak než Německo. Pokud bychom se bavili o eurozóně, která by sestávala z Německa, Finska, zemí Beneluxu a podobně, pak by asi vstup do takové eurozóny byl zcela jinou otázkou a úlohou. Po takové ekonomické úvaze by však měla přijít i úvaha politická a otázka, zda se chceme vzdát státního symbolu, kterým česká koruna - vedle vlajky, hranic nebo jazyka - je.
Jestliže jste nakousl otázku státních symbolů, pak se musím zeptat, jak to v ODS máte s členstvím v Evropské unii. Pokud jsem se dobře díval, v programu máte uvedeno, že Evropská unie nemá pro Česko alternativu.
Ano, to jste se díval dobře. ODS jde do voleb s programem, ve kterém není vystoupení České republiky z Evropské unie. Naším cílem je Unii nikoli opouštět, ale reformovat, změnit, snažit se dát jí původní tvář.
Jak mají tedy voliči rozumět tomu, že někteří vaši členové otevřeně podporují czexit? Znamená to, že ODS není v názoru na EU jednotná?
V každé demokratické straně rozhoduje většina. U nás je většinový ten pohled na Evropskou unii, který jsem uvedl, tedy nikoli vystupovat, ale reformovat. Víte, tradiční strany mají tu výhodu, že mají strukturu, která je tvořena zdola a jsou v ní lidé s různými názory. My nejsme strana jednoho muže nebo jednoho názoru. Považuji za přirozené, že se u nás tvoří a střetávají různé pohledy na věc a z nich potom vychází politický program. Není to tedy otázka stoprocentní jednolitosti, ale toho, že převažující názory tu stranu někam směřují. Takže žádný rozkol se u nás nekoná.
poslanec PČR
ekonomický expert ODS