Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Česká republika, Polsko a Maďarsko neplní kvóty a přijde trest. Evropská komise oficiálně potvrdila, že zahájí se třemi státy řízení. Podle jejího šéfa Junckera, je třeba ukázat, že pravidla platí a jsou závazná, i když pro ně dotyčné země nehlasovaly. Začíná se výzvou k nápravě, pak jsou ve hře pokuty i soudní projednávání. Čeští politici rozhodnutí komise, stejně jako samotné kvóty, označují za chybu. Argumentují tím, že nefungují nikde a chtějí proti nim bojovat dál – s podporou dalších států V4. Je český postoj ke kvótám správný a taktický? Je vůbec možné, aby se z nich stal funkční mechanismus? A je dobře, že se o kvótách hlasovalo a nebyly přijaty jednomyslně? Jaké důsledky teď bude mít rozhodnutí komise pro Česko? Téma Událostí, komentářů ČT pro místopředsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu.

Celý rozhovor s Markem Bendou můžete zhlédnout na ČT24.

David BOREK, moderátor:
Evropská komise zahájila s Českou republikou, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy, protože za více než rok tyto země nepřijaly jediného běžence.

Dimitris AVRAMOPULOS, evropský komisař pro migraci:
Přerozdělování, a to chci opět opakovat, není věcí volby. Je to nejen morální povinnost, ale hlavně právní rozhodnutí s právními závazky, které bylo kolektivně přijato a které musí být provedeno kolektivně bez výjimek.

David BOREK, moderátor:
Čeští politici protestují, trvají na tom, že kvóty nefungují.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor:
Česko má podle kvót přijmout necelých 3 tisíce osob, ubytovalo 12 lidí, žádná další místa už přes rok nenabídlo a měnit to nehodlá. I proto Brusel zahájil řízení.

redaktor:
Evropská komise opakovaně varovala Česko, aby nezastavovalo přebírání uprchlíků a drželo se evropské legislativy s tím, že nemůže jen přijímat miliardy z eurofondů, ale na oplátku musí ukázat solidaritu v uprchlické krizi. Bruselská média informují o tom, že státy visegrádské čtyřky jsou připravené na střet, v Bruselu ale mnohé překvapilo, že Česko se zařadilo po boku Polska a Maďarska, zatímco Slovensko se riziku sankcí dokázalo i přes svůj odpor vůči kvótám vyhnout.

Frank MCNAMARA, expert na migraci, EPC Brusel:
Nešlo podle mě o překvapení, že se tak chová Maďarsko a Polsko, kde jsou v tuto chvíli vážné problémy s dodržováním právního státu a všeobecně pokračující napětí s Evropskou unií. U České republiky je ale zklamáním, že jde tímto směrem.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor:
Většina české politické scény se staví proti kvótám. Hlavním argumentem je, že nefungují.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda strany /ČSSD/:
My budeme samozřejmě při té obraně s Polskem a Maďarskem postupovat společně při té právní argumentaci směrem k Evropské komisi.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor:
Česko teď bude čekat, až přijde oficiální vytýkací dopis Evropské komise, pak by mělo následovat přesvědčování evropských partnerů, že Česká republika pomáhá jinak.

Marek ŽENÍŠEK, poslanec /TOP 09/:
Teď je na vládě, aby ten proces nenechala dojít tak daleko, jak se asi ukazuje, že dojde, aby například naše partnery daleko víc přesvědčovala o tom, že pomáháme jiným způsobem.

Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně /ODS/:
Od české vlády očekávám, že začne jednat o trvalé výjimce z azylové a migrační politiky, protože to, co se dnes odehrálo, tak já považuji za vydírání.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor:
Odmítnutí azylové politiky požaduje i prezident Miloš Zeman.

Miloš ZEMAN, prezident republiky:
Jsem proti tomu, abychom na našem území umístili 6200 muslimských ilegálních imigrantů, to jest těch, kteří nepožádali o azyl v první bezpečné zemi.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor:
Proces může skončit pokutou až čtvrt miliardy korun. Na přerozdělování migrantů se země osmadvacítky i přes odpor některých států dohodly v roce 2015. Redakce a Vladimír Keblúšek, Česká televize.

David BOREK, moderátor:
Ve vysílání vítám ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Hezký večer.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Dobrý večer přeji.

David BOREK, moderátor:
A sedí tu s námi také místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Vítejte.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Hezký večer přeju.

David BOREK, moderátor:
Pane Bendo, váš stranický kolega Jan Zahradil v tiskové zprávě uvedl, že vláda premiéra Sobotky katastrofálně selhala v této otázce. Kde je to katastrofální selhání?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Musíme se vrátit na začátek. Na začátku v okamžiku, kdy se mělo rozhodovat o kvótách, tak se o nich mělo rozhodovat na radě ministrů, na Evropské radě, kde by měl premiér právo veta. On první připustil, že se to přesunulo na radu ministrů, to znamená na radu ministrů vnitra, kde už ta hlasovací procedura je jiná. A tam si myslím, že začala chyba, od té doby se sociální demokracie, respektive vláda jako celek strašně prsí, jak bojují proti kvótám, ale ta první chyba začalo už v roce 2015.

David BOREK, moderátor:
Pane Zaorálku, prosím o reakci na toto specificky.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Tahle věc prostě spadá pod hlasování kvalifikovanou většinou a tady si myslím, že to nebylo na nás, abychom to dokázali zvrátit. Já pouze si myslím, že by to v Evropské unie nemělo fungovat tak, že se v takové věci jako je zrovna azylová procedura a migrace, že bychom se měli přehlasovávat. A to je věc, o které je třeba mluvit. Já za sebe nesouhlasím právě s tím, aby se rozhodování v Evropské unii jednalo, provádělo pomocí pokut, sankcí a soudů, ale že je to politický problém a já bych si přál, aby byl řešen jako politikum, ve kterém se musí hledat kompromis. A mohu říci, že od prvního okamžiku jsem jednal se všemi těmi, kteří byli relevantními partnery, možná s výjimkou Jeana-Clauda Junckera, se kterým jsem neměl možnost o tom jednat, a snažíme se právě používat politickou argumentaci. A pro mě je určité plus minulého týdne, že jsem dostal možnost od Jeana-Clauda Junckera vést ta jednání přímo s ním a uvést ty argumenty, které my chceme jasně sdělit. A to, co se teď začíná, to je procedura...

David BOREK, moderátor:
dobře, asi to nějaký efekt...

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
...která nám to právě umožní.

David BOREK, moderátor:
Asi to nějaký efekt nemělo, když tedy i po tom rozhovoru s panem Junckerem následovalo toto.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Nerozumím úplně, ještě jednou tu otázku, prosím vás.

David BOREK, moderátor:
Že to asi nijaký efekt nemělo, myslím to vaše argumentování, když pan Juncker nebo Evropská komise jako taková i po tom setkání vydala nebo zahájila toto řízení.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
To si myslím, že pravdu nemáte, protože to jsou jenom obecné výrazy řízení. Co je podstatné, je obsah toho dopisu jako, a to je důležité, o čem se vlastně přesně budeme bavit. A o tom jsme se právě s panem Junckerem bavili, on vlastně uznával, že ty argumenty, které říkám, mají svou relevanci a souhlasil vlastně i s tím, že se o tom má cenu bavit a taky proto jsem od něho dostal to pozvání. Já jsem přesvědčen, že my máme silné argumenty a říkal jsem mu, že to, co mi vadí, že on tady dřív nepřijel a že jsme nemohli o těch věcech bavit, protože to, co říkáme, je vážné. My prostě tvrdíme, že například ten systém, který oni spustili, to už ten první pilotní projekt ukázal nedostatky a že byla chyba spouštět ten druhý, aniž bychom vyhodnotili ten první. A dneska se nám pořád potvrzují ty chyby, protože vlastně v tom systému se nedaří přijímat osoby, které skutečně splňují kritéria pro to udělení azylu, že je tady vážný problém, že my nemáme v tom čase, který je poskytnut, dát dostatečný prostor těm bezpečnostním aspektům, že prostě nejsme schopni zjistit, o koho se přesně jedná. A ukazuje se, že se tak dále do Evropy dostávají osoby, které nemají nárok na mezinárodní ochranu a které samozřejmě šíří ty radikální myšlenky. A teď ještě jedna důležitá věc. Ono se ukazuje, že...

David BOREK, moderátor:
Pane ministře, jenom...

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Prosím vás, já to musím říct. Dostávají se takové osoby z Evropy, které vlastně vyhledávají ty své komunity a vlastně nemají dopředu moc velký zájem se integrovat. To všechno jsou přece vážné věci a o těch potřebujeme mluvit.

David BOREK, moderátor:
Dobře, jenom zdůrazňuju, že toto není 59., nebo spíš 509. debata o migraci ano, nebo migrace ne, nebo kvóty ano, kvóty ne, spíše o té nyní zahájené proceduře. Ještě zpátky k té první otázce. Proč ne žaloba po vzoru Slovenska a proč ne daleko razantnější zákulisní, a to je specificky otázka na vás, zákulisní postoj. Dobře víme, že když premiér naznačí, že po tomto případném přehlasování v kvótách bude on blokovat významnou evropskou legislativu na summitu, tak to bude mít daleko větší váhu, než přijmutí toho přehlasování. Proč toto nebylo zvoleno jako varianta?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Ale my nechceme vést válku. Já se domnívám, že problém Evropské unie je v tom, že se místo toho, aby se hledaly kompromisy i v situacích, které jsou krizové a těžké, že se místo toho prostě přijímají rozhodnutí silou a že se hrozí sankcemi, a že se nakonec ocitáme před nějakým soudem. Ale ta procedura, kterou dneska zahajujeme, ta, jsem přesvědčen, poskytuje dostatečný prostor větší, než jsme doposud měli právě k té politické argumentaci. Bude velice důležitý ten dopis, který dostaneme a z něho bude vycházet ta písemná odpověď a já právě dnes vidím i to, že to bude, umožní to, aby člověk jel a vyložil to, oč se nám přesně jedná. A tuhle politickou debatu, tu Evropa potřebuje nejenom v otázce migrace, já si myslím, že tohle je než ten nedostatek toho fungování. My stojíme o to, aby ty státy držely pohromadě a byly schopny dělat společné politiky, ale jsem přesvědčen, že se to musí dělat jinak by doposud. Musí se prostě vytvořit prostor k politickým jednáním v daleko větším rozsahu než to bylo dosud.

David BOREK, moderátor:
Pane Bendo, váš kolega Jan Zahradil, kterého jsem tady připomínal, v tom vašem tiskovém prohlášení řekl, že tedy vláda měla se připojit k té žalobě ostatních států, jako je Slovensko, a také měla žádat o trvalou výjimku z evropské migrační a azylové politiky. Tak žaloba může, ale nemusí vyjít a výjimka spíš nemusí projít, protože takovou výjimku je nutné opravdu získat pro ni souhlas u ostatních členských států, což evidentně podle názoru některých členských států je skoro neprůchodné. Proč toto zmiňovat jako nějaké řešení, když to patrně žádné řešení nebude, ale je to stejné, skončí to stejně u tohoto řízení proti České republice.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Příliš moc otázek a ještě jsem chtěl lehce zareagovat přece jenom...

David BOREK, moderátor:
Tak já, tak jenom...

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
...přece jenom na to, co říkal pan ministr Zaorálek. Tvářit se, že jsme se posunuli do nějaké další fáze dialogu tím, že s námi bylo zahájeno řízení, mně opravdu připadá jakoby neuvěřitelně úsměvné. Prostě sociální demokracie a vláda jako celek včetně hnutí ANO, včetně lidovců 3 roky se pořád jako přilísávají k Evropě, říkají: my jsme ti hodní, my nebudeme zlobit, a doma se bijou v prsa a vykřikujou nepřijme jediného uprchlíka.

David BOREK, moderátor:
Dobře.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Výsledek je tenhle, že proti nám je zahájeno řízení. A oni řeknou: to je úspěch České republiky, protože můžeme někde argumentovat.

David BOREK, moderátor:
Dobře a já teď použijí vaší, váš slovník a řeknu nebije se náhodou ODS v prsa, že je nutné podat žalobu a že je nutné žádat o trvalou výjimku, když to není patrně reálné řešení toho problému?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Já myslím, že žalobu jsme podat samozřejmě měli, pokud ji podaly dvě země, proč jsme ji nepodali my, pokud říkáme, že to je špatně, pokud jsme přesvědčeni a jsme o tom všichni přesvědčeni, že prostě kvóty jsou špatně, tak proč na ně nepodáváme žalobu? Bojíme se té Evropy? Nebo koho se bojíme? Vláda se bojí?

David BOREK, moderátor:
A ta trvalá výjimka?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Trvalá výjimka je politický postoj, který podle mého názoru má Česká republika zaujmout. Jestli se nám ho podaří prosadit nebo ne, ale je to politický dlouhodobý postoj, který říká jsou věci národní bezpečnosti, které nejsme připraveni nadále svěřovat někomu jinému.

David BOREK, moderátor:
Pane ministře Zaorálku, ta výjimka a mimochodem občas se zmiňuje v této debatě ona Klausova výjimka, kterou bývalý prezident nadhodil a která mu vlastně byla slíbena českou reprezentací, že bude prosazována na Evropské unii a potom už nebyla prosazována. Kauza výjimka by toto řešila?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Ale neřešila. Ale já musím říct ještě k tomu, co tady padlo a jí si myslím, že pan poslanec Benda to dobře ví, ve skutečnosti ta žaloba, to je takový efektní výkřik a je to stejně jako v životě. Jako v životě, když se o obrátíte na soudy, tak je to už špatně, protože se ocitá ta vaše kauza v rukách někoho, kde vlastně už ji nemáte pod kontrolou. Rozhodne nějaký soud a ten rozhodne prostě, a vy často už to neovlivníte a vy také tušíte, že zřejmě tady by nám soud nepomohl. Naopak ta šance na úspěch je malá. Teď je otázka je, taková ta zdánlivě efektní gesta, která nám nepomohou, anebo jít cestou, kdy trváme na tom, že je to politický problém, že ta možnost ovlivňovat to, jak vypadá populace ve vaší zemi a jak zvládnout migraci, má v rukách, a zůstat v rukách vašeho státu a pro ty argumenty získat podporu.

David BOREK, moderátor:
Dobře. A ta otázka teď...

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
To je jediná správná cesta. Žaloba je zoufalství.

David BOREK, moderátor:
A teď ta otázka na tu výjimku a specificky na Klausovu výjimku. Vy jste byl, vaše vláda byla ta, která potom vlastně řekla, no my to už nebudeme tak prosazovat, ono už to vlastně je pasé. Nebylo by to náhodou teď užitečné mít Klausovu výjimku?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Ne, já si myslím, že Klausova výjimka a to, co se tehdy řešilo, to nemá s touto kauzou nic společného. My jsme někdo, kdo se chce podílet na tom společném řešení a my dokonce do této chvíle dodržujeme všechny mezinárodní smlouvy. Toto komise dosud o nás nesdělila žádné pochybení, proti České republice není vedeno žádné řízení, žádný impeachment a to, co bude dál, to bude záležet na té debatě a já jsem přesvědčen, že my máme šanci tu svou pozici obhájit. A je dokonce způsob, jak získat větší podporu, vytvořit širší alianci a docílit toho výsledku, o který nám jde. Azylová politika EU potřebuje komplexní revizi a my navrhujeme věci, jak to udělat tak, aby to mělo smysl, například abyste konkrétně věděli, je třeba zlepšit ty azylové procedury v místech prvního vstupu. Je třeba nalézt metodu, jak z prvního vstupu navracet osoby bez nároku na azyl, prostě jen kritizovat to, že Evropská komise dodnes nedokáže zajistit readmisní dohody s těmi klíčovými zdrojovými zeměmi, to znamená tady přece celá řada věcí nebo Evropská komise odmítá revidovat tu samotnou limitaci návratové směrnice Evropské unie. To jsou věci, které chceme, aby Evropa dělala. Ony jsou předpokladem toho, abychom se dohodli dobrat systému, který má šanci fungovat.

David BOREK, moderátor:
Poslední otázka, pane Zaorálku, na vás, může být klidně stručná odpověď. Můžete garantovat, že ČSSD po volbách nezmění názor na to, že Česko nebude přijímat další uprchlíky v rámci kvót?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
To vám mohu říci s absolutní jistotou, protože já si naprosto nepřeju, aby v České republice to fungovalo tak, že budeme u nás vytvářet podobné sídliště ghetta lidí, kteří budou žít jiným způsobem, ve který bude mít problém bezpečnostní, který bude mít dva druhy lidí a dva druhy území. Jedny, na které budou se vztahovat normální systémy bezpečnostní ochrany a druhé, ve kterých bude platit pravidla, že se tam budou bát lidé chodit. Tak, jak bohužel dneska vidím v celé řadě zemí a dokonce na různých kontinentech. A to je rozhodnutí, které bychom jako Česko měli udělat. Chceme mít zemi, kterou celou bezpečnostně jsme schopni v ní garantovat /nesrozumitelné/ a budou, které lidi tedy budou bezpeční a jiné oblasti, ve kterých bezpečno nebude. Takovou Českou republiku já nechci a vám mohu garantovat, že z toho nikdy neustoupím.

David BOREK, moderátor:
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Děkujeme, na shledanou.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Také děkuji, na shledanou.

David BOREK, moderátor:
Stále tu zůstává s námi Marek Benda, ale my se teď ještě podíváme nebo doptáme na některé právní aspekty této debaty. Filip Křepelka z katedry mezinárodního a evropského práva z Masarykovy univerzity je naším hostem. Vítáme vás, hezký večer.

Filip KŘEPELKA, vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity:
Dobrý večer, děkuji za pozvání.

David BOREK, moderátor:
Je evropské právo nadřazeno tomu českému?

Filip KŘEPELKA, vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity:
Ano, dá se to takhle zjednodušeně říct. Těší se přednosti před českým právem. Zjednodušeně řečeno, jste to popsal správně.

David BOREK, moderátor:
A zjednodušeně řečeno se dá tedy říct, že toto je znak federace?

Filip KŘEPELKA, vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity:
Evropská unie se všeobecně nepovažuje za federaci. Používáme výraz nadnárodní organizace, ale v tomhle ohledu ty přístupy jsou srovnatelné. Prostě to evropské právo má přednost.

David BOREK, moderátor:
Bylo to podle vás podceňované téma v té debatě, a myslím i právnickou debatu, která se vedla v této zemi před 10 asi možná 15 lety, když se vstupovalo do Evropské unie, popřípadě když se přijímala Lisabonská smlouva, bylo to podceňované téma, že opravdu tady jsou některé aspekty federativního uspořádání, které teď vidíme v reálu zafungovat. Prostě je tady většinové hlasování v radě ministrů, to má nějakou většinou a proti vůli českého zastoupení je nyní vnucován nějaký přístup.

Filip KŘEPELKA, vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity:
Skutečnost, že právo Evropské unie má privilegované postavení vůči právu členských států byla známa dávno předtím. Jiná věc je, že se rozšířil okruh záležitostí, které lze regulovat rozhodnutím v radě, kdy jsou některé členské státy přehlasovány. Týká se to právě i tady téhle záležitosti. Pan ministr to popsal v podstatě správně, že v téhle věci se rozhoduje tou takzvanou kvalifikovanou většinou a prostě byli jsme v téhle záležitosti přehlasováni společně s těmi dalšími středoevropskými státy. Jiná věc je samozřejmě politické hodnocení, jestli je dobře, aby tomu takhle bylo, aby tady takové uspořádání zrovna v těchto velmi citlivých záležitostech imigrace, respektive reflektování té běženecké vlny byly takto upravovány. Já mám za to, že to úplně šťastné není, ale právně tomu tak skutečně je.

David BOREK, moderátor:
A také dodejme, že vy jste tady spíše tedy na tu právní analýzu, nikoliv politickou. Jaký je teď tedy proces? Mimochodem řízení, to přece není ještě soudní krok. Je to tak? Je to vlastně ve správní krok, když to řeknu českou terminologií, správní krok Evropské komise.

Filip KŘEPELKA, vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity:
To máte pravdu. Už proběhla v podstatě jakási diskrétní jednání v téhle záležitosti, teď se dostáváme do té fáze, dejme tomu, oficiálního vyšetřování členských států. Zde je to ten výraz infringement. Evropská komise povede jednání s těmi státy, které vyšetřuje. Ty se mohou samozřejmě vyjádřit. Já jsem nicméně přesvědčený, že tady je poněkud menší prostor pro nějakou širší argumentaci o tom, jak má vypadat budoucí azylové právo Evropské unie. To je prostě na debatu na jiných ne fórech, ale při jiných příležitostech, nikoliv v tomhle řízení. Teprve...

David BOREK, moderátor:
Rozumím tomu, pardon, rozumím tomu, že podle vás Evropská komise nebude ani tak s Českou republikou si tak povídat o tom, jak by to mělo vypadat, ale prostě bude říkat tady bylo nějaké usnesení, které není naplněno, naplňte ho. Je to tak.

Filip KŘEPELKA, vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity:
Ano, je tomu takhle.

David BOREK, moderátor:
Ještě tedy po tom dál, co se bude dít dál? To teď ale není rozhodnutí, které by mělo konec někdy za pár měsíců, je to tak? Myslím to řízení.

Filip KŘEPELKA, vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity:
Já jsem si dovolím odhadnout, že tohle trvá řádově měsíce až roky tady to řízení, tahle záležitost je mimořádně citlivá, čili může se to vléct i rok. A pak připadá v úvahu, že by Evropská komise ty vyšetřované státy pohnala před soudní dvůr, který nemusí mít stejný právní názor na danou věc, jako má Evropská komise. Jsou i případy, kdy to Evropská komise u soudního dvora naproti členským státům prohrála.

David BOREK, moderátor:
Dejme tomu, že ještě se posuneme možná do další budoucnosti, dejme tomu, že to Česko prohraje v Evropské komisi i u soudního dvora, jak vlastně potom vypadá vymahatelnost takového ustanovení? Ptám se na to, kdyby Česko odmítalo zaplatit nějakou sankci nebo kdyby odmítalo nadále prostě aktivovat přijímání uprchlíků, jak se to vlastně potom vymůže? To budou přivezeni násilím kamionem na Rozvadov, nebo bude Česku strženo třeba něco z evropských dotací automaticky?

Filip KŘEPELKA, vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity:
České republice by v takovémto případě, ale rozhodně to není automatický následek toho prvního rozhodnutí soudního dvora v téhle věci, toho odsuzujícího, byla uložena pokuta. Správně tady zaznělo, že by to bylo v řádech desítek až stovek milionů korun. Je tam představitelné i pokutováni, které by odráželo potom trvání tady tohohle protiprávního chování. Je to poměrně vzácná věc, že členské státy od soudního dvora dostanou pokutu a jsem přesvědčen, že soudní dvůr by hodně váhal zrovna v téhle citlivé záležitosti, protože ve většině ostatních případů jsou to nejrůznější technické, hygienické normy související s jednotným trhem, zde je ta opravdu zvláště citlivá záležitost migrace a běženců.

David BOREK, moderátor:
Ještě, prosím, na závěr, jenom si to vysvětleme. Dejme tomu, že bude nakonec uložena pokuta a bude zároveň nutno, aby Česko ty uprchlíky přijalo, anebo je to vlastně jiným způsobem vyplacení se z té povinnosti? Prostě jel jsem na červenou, zaplatím za to pokutu, ale už nikdo mě nedonutí, abych se na tu křižovatku vracel a projel to slušně na zelenou.

Filip KŘEPELKA, vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity:
To je otázka, na kterou vám v tento moment nejsem schopný podat odpověď, protože my tady vstupujeme do požadavků nebo zabýváme se naplňováním požadavků, které úplně do té doby dodnes obdobu v tom evropském právu neměly. Pravidelně šlo spíše o to, že jsme neprovedli nějaký předpis v českém právu, nebo že jsme třeba narušovali mezistátní obchod. Tady jde o naplňování povinnosti poněkud jiného rázu. A v podstatě se dá říct, že evropské právo tak, jak je známe, prostě nám nepodává úplně teďka odpovědi na to, co by se dělo.

David BOREK, moderátor:
Za ty vaše odpovědi přesto děkujeme. Filip Křepelka z Brna, na shledanou.

Filip KŘEPELKA, vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity:
Děkuji za pozvání.

David BOREK, moderátor:
Místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda tak ještě tu s námi seděl. Nejprve vlastně stejná otázka jako na pana ministra Zaorálka. ODS v příštím volebním případném vládním uspořádání nikdy nepřijme revizi toho nynějšího rozhodnutí české vlády nepřijímat zatím žádné uprchlíky v rámci kvót?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
To rozhodnutí této české vlády, která říká úplně jiného, než ve skutečnosti dělá. My budeme, pokud bychom byli součástí vlády, tak samozřejmě budeme usilovat o to, aby došlo k revizi zejména té společné azylové politiky. Říkali jsme to, když tady byla zmíněna Lisabonská smlouva opakovaně už v době přijímání Lisabonské smlouvy, že zrovna společná zahraniční azylová politika je velmi nebezpečná. Tehdy si to nikdo neuvědomoval.

David BOREK, moderátor:
Vy jste byl pro Lisabonskou smlouvu? Hlasoval jste pro ni?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Já jsem nakonec pod jakoby tlakem veřejnosti, Mirka Topolánka...

David BOREK, moderátor:
Koho? Veřejnosti?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Vždycky jsme v nějakém klubu, nějak se domlouváte ...

David BOREK, moderátor:
Kdo na vás tlačí teď?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
...domlouvali jsme...teď na mě ...

David BOREK, moderátor:
Teď na vás nikdo netlačí.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Teď zrovna ne.

David BOREK, moderátor:
Teď mluvíte jako svobodný člověk.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Zrovna, ne jako, vždycky v politice jste pod nějakým tlakem a bylo to rozhodování jako odmítnout Lisabon a zbourat to...

David BOREK, moderátor:
Část poslanců a část senátorů hlasovalo proti.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Část poslanců hlasovalo proti, ale věděli jsme, že potřebujeme té většiny dosáhnout, že na to nemusíme přemluvit všechny, ale já jsem v tomhle směru se vždycky cítil jako mnohem víc Evropanem v tom, že chci být v té Evropě a i přes chyby, které jsem v Lisabonské smlouvě viděl, jsem pro ni hlasoval.

David BOREK, moderátor:
A teď byste pro ni hlasoval taky? Protože zároveň říkáte v tom prohlášení výjimka z migrační politiky, to je zásah do evropských smluv, to je zásah do Lisabonské smlouvy.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Já už tehdy jsem byl přesvědčen, že Lisabonská smlouva by mohla vypadat úplně jinak. Ale nebyl jsem vyjednavačem za Českou republiku, nemohl jsem vyčítat vyjednavačům: vyjednali jste to dobře nebo špatně. Prostě takhle to máte a tak to bohužel je. Buď hlasujete úplně pro nebo úplně proti.

David BOREK, moderátor:
Václav Klaus prohlásil v reakci na řízení proti České republice kvůli kvótám, že je nutné zahájit přípravy na odchod země z Evropské unie. Váš názor.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Václav Klaus není přibližně 10 let členem ODS, dokonce ani čestným předsedou, pokládám to za naprostý extrém.

David BOREK, moderátor:
Naprostý nebo jenom extrém? To slovo naprostý je tam tedy úmyslně vkládáno, je to prostě absolutně mimo pro, pro vás.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Pokládám to za naprostý extrém. Prostě není žádného důvodu odcházet z Evropské unie. Evropskou unii potřebujeme reformovat, ne ji rozbíjet a bohužel tyto názory Václava Klause pokládám za opravdu jako hraničně mimo.

David BOREK, moderátor:
V ODS nikdo si nepřeje vystoupení z Evropské unie? Myslím s větším jako rozhodovacím vlivem.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Ve všech dokumentech, materiálech, ve všech diskusích, které běží, si jsme vědomi toho, že prostě není žádná jiná cesta, než pokus o to zrevidovat Evropu, pokus o to nějakým způsobem zlepšit její fungování, ale že vystoupení nedává vůbec žádný smysl.

David BOREK, moderátor:
Je možné to revidovat ve chvíli, kdy opravdu na té revizi je nutné se domluvit v tak širokém plénu, kde je velice těžké získat jednoznačný souhlas od účastníků té debaty? To je prostě podobné, jako byste řekli chceme změnu ústavy v České republice, prostě to je úplně jiná většina.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Já to samozřejmě vím. Ale pokud jste přesvědčen i o změně ústavy, že je správná, tak máte chodit a říkat tuhle změnu ústavy, ústavy chci. Evropa se taky nějakým způsobem vyvíjí, Junckerové a spol. ji přivedli nakonec k brexitu, tak jestli si neuvědomí i ostatní státy, že potřebujeme revizi, potřebujeme něco změnit, tak pak půjdeme asi touhle smutnou cestou, ale já myslím, že bychom ji měli změnit.

David BOREK, moderátor:
Marek Benda z ODS. Děkujeme, na shledanou.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Na shledanou.

Marek Benda

místopředseda poslaneckého klubu PČR