Novinky Mediální výstupy

 

 

Úřad pro vyzbrojování by sloužil pro všechny bezpečnostní sbory. Když už se vypíše tendr na vybavení krátkými palnými zbraněmi, tak parametry pro policisty i vojáky bývají často stejné. Mnoho nákupů tak může být centrálních. Kromě úspor by to přineslo i lepší plánování. Jak na ministerstvu vnitra tak i obrany momentálně dochází balistická ochrana, takže nemají pořádně čím policisty a vojáky vybavit. V úřadu pro vyzbrojování by pracovali odborníci ze státních podniků z resortu obrany. Dnes se s nimi nikdo nebaví. Když se vypíše zakázka, začnou se hádat ministerstvo obrany s náčelníkem generálního štábu, na čí straně byla chyba. Ve finále to dopadne tak, že ministru obrany Martinu Stropnickému se za 3,5 roku nepodařila vysoutěžit jediná velká zakázka.

 

 

On už za Alexandra Vondry Národní úřad pro vyzbrojování existoval. Později byl ze zástupných důvodů zrušen.

 

 

Ve stavu, v jakém tehdy obrana byla, Vondra neměl jinou možnost. Dnes se ukazuje, a to mám poměrně čerstvou informaci z výboru pro obranu, že NSPA, na níž jsme všichni spoléhali, má sama problémy. Ministerstvo obrany tam mělo 3,5 miliardy korun na zálohách, aby mohlo nakupovat balistiku a munici. Náčelník generálního štábu ale uvedl, že od podzimu nebyla NSPA schopná to zúřadovat a dodat Česku potřebný materiál. Ukazuje se, že toto dnes už není efektivní cesta jako dřív. Bylo ale správné, že se za Vondry zmenšil rozsah zprostředkovatelů, jako to bylo za ministra Martina Bartáka.

 

 

Toto je sci-fi. Dva roky zpátky to vypadalo s ODS tak, že hrozilo, že zmizí z politické scény. Dnes nemine týden, aby se nás novináři nezeptali, s kým půjdeme do koalice. To je sice příjemné, ale nikdo z nás nemůže předpovídat, jak dopadnou volby.

 

 

Jako expertka na obrany za ODS bych to navrhovala. Považuji za zásadní, aby se armáda dovybavila. Bezpečnostní složky se potýkají s nedostatkem vybavení. Nikdo se nezabývá budoucností. Nákup se řeší, až když něco dojde. Takto nikdo nehospodaří ani ve své domácnosti. Pokud navíc chcete nalákat nové lidi do sboru, musíte je do něčeho obléci.

 

 

Reálné to podle mě je. Vyžaduje to ale, aby si ministři vnitra, obrany a ideálně spravedlnosti uvědomili, že na otázkách obrany a bezpečnosti musí panovat shoda. Přes úřad by se nemusely soutěžit úplně všechny zakázky. Jde především o strategické zakázky na nákup zbraní či vrtulníků. Kritizujeme armádu, že není schopná po čtyřech či osmi letech říci, jaké vrtulníky vlastně chtějí. Vymysleli multifunkční vrtulníky. Před třemi roky nám tvrdili, že existuje. Generální štáb spolu s ministerstvem obrany teď přiznaly, že nic takového neexistuje. Začalo se to připravovat znovu. Přitom ministerstvo vnitra nakoupilo vrtulníky přes nějakou dotaci v samostatném tendru. Koupili si americké vrtulníky Bell, které se zamlouvají i ministerstvu obrany. I kvůli výcviku pilotů, opravám a náhradním dílům by bylo rozumné nakupovat centrálně.

 

 

Jako členka výboru pro bezpečnost jsem přesvědčena, že policie v žádném případě v dobré kondici není. Na ideové konferenci jsem poukazovala na špatnou demografickou křivku. Snažit se náborovat tisíce lidí pro hasiče, policii, armádu, aktivní zálohy, vězeňskou službu a městské strážníky je iluzorní. Na trhu práce je obrovská konkurence. Proto také v programu počítáme s databází uchazečů. Pokud by přišel zájemce na rekrutační středisko, že by rád sloužil, tak by si stanovil priority, kde by chtěl pracovat. Z testů by vyplynulo, jestli má lepší předpoklady pro službu v armádě anebo jestli by bylo lepší, aby sloužil například u celníků. Nemůžeme si dovolit přijít o nikoho, kdo splní zákonné předpoklady a má zájem o službu.