Tři roky života
17. dubna 2017
(Novinky.cz) Před třemi lety vyšel v pondělí poprvé tento komentář. První díl kritizoval plány na plánovaný Kariérní řád ve školství a jmenoval se „Učitel třetí kategorie“. Kariérní řád se teď rozlézá do škol. A tak je to skoro se vším. Týden co týden (2014 až 2017) popisovat, jak se mění normální svět. Jak nové ideologie zatemňují zdravý rozum. Inkluze ve školách. Přes odpor učitelů a části médií – zavedeno.
Norská polostátní „rodičovská policie“ (Barnevernet) – zabavuje děti v biologických rodinách. I české děti. Reakce českého státu chaboučká. Čerpáme „Norské fondy“ na zavedení podobných „vymožeností“ i u nás. Česká maminka ztrácí právo vůbec děti někdy vidět.
Začátek masové migrace a politického vraždění v evropských městech. Prázdné blábolení evropských politiků, trikolórky na Facebooku, „musíme se semknout okolo těch, kteří tento rozvrat způsobili“. Zvykněte si a nebuďte u toho xenofobní.
Oficiální ideologické působení na žactvo. První tresty nebo hrozby trestů za „špatné smýšlení“. Nikdo moc neprotestuje.
Cenzura internetu. Kdo myslí jinak, není člověk s jiným názorem, je to nepřítel, který by neměl vůbec veřejně nic říkat ani psát. Opakem cenzury bývala svoboda slova.
Úder na malé živnostníky. Nemáš, vesnická babičko, ve svém krámku internet? No tak zavřeš o pár let dřív – stejně to nebyl zlatej důl. Zavři radši po dobrym a nic se ti nestane.
Vykašlu se na tohle všechno a budu se věnovat svojí práci. Odvěká a správná strategie, ale moc nefunguje. Ono si vás to najde. Tihle novodobí bolševici jsou vynalézaví.
Václav Klaus ml.
expert pro školství