Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Česká ekonomika neztrácí lesk a pořád se chlubí mimořádnými výsledky. Nezaměstnanost vévodí evropským statistikám, HDP stoupá už třetím rokem, rostou příjmy i výdaje domácností. Vůbec poprvé v historii skončily v přebytku i veřejné finance – skoro o 30 miliard. Podle analytiků přinese letošek další zlepšení – i přesto, že ekonomika naráží na limity a potřebovala by víc zdrojů i investic. Nakolik má na rekordních číslech podíl vedení státu a myslí dost i na budoucnost? A jak to bude vypadat, až skončí intervence ČNB? Téma pro ekonomického experta ODS a poslance Jana Skopečka.

Celý rozhovor s Janem Skopečkem můžete zhlédnout na ČT24.

David BOREK, moderátor:
Česko hospodařilo v prvním čtvrtletí s přebytkem necelých 5 miliard korun. To je výrazné zhoršení oproti minulosti. Daňové příjmy sice oproti loňsku narostly, ubylo ale evropských dotací. Koalice se za efektivnější výběr daní chválí, opozice naopak výsledek kritizuje.

Petr VAŠEK, redaktor:
Tento třísetmetrový zlínský nadjezd začali silničáři rekonstruovat minulý rok. Právě dnes se po zimní přestávce pustili do opravy jeho druhé poloviny. Hotovo by měli mít do konce října.

redaktor:
Celkem bude stát rekonstrukce tohoto zlínského silničního nadjezdu 53 milionů korun. 45 milionů korun z této částky zaplatí Evropská unie.

Petr VAŠEK, redaktor:
Jenže právě příliv evropských peněz na silnice, dálnice a další investice letos podstatně klesl. Zatímco loni Česko dostalo z Evropy v prvním čtvrtletí téměř 80 miliard, letos to bylo o zhruba 53 miliard méně. A právě nižší čerpání evropských fondů zásadně ovlivňuje hospodaření celého státu. To bylo v letošním prvním čtvrtletí v přebytku necelých 5 miliard, což je nejhorší číslo od roku 2012, kdy vláda hospodařila s téměř třiadvacetimiliardovým schodkem. Za pomalé čerpání evropských fondů kritizuje své vládní kolegy i ministr financí.

Andrej BABIŠ, ministr financí a předseda hnutí /ANO/:
Oni slibujou, že to doběhnou, ale jde to ztěžka a potom to má zásadní vliv na plnění rozpočtu.

Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany a poslanec /ODS/:
Je vidět, jak evropské peníze destabilizují rozpočtový proces v České republice, kdy jeden rok udělají přebytek rozpočtu za 3 měsíce, druhý den udělají téměř schodek rozpočtu.

Petr VAŠEK, redaktor:
Vláda na druhou stranu oproti loňsku vybrala podstatně víc peněz na odvodech. Daňové příjmy do státního rozpočtu za první 3 měsíce letoška vzrostly o víc než 18,5 miliardy. Podle ministra financí stát vybírá víc peněz hlavně díky rozjezdu elektronické evidence tržeb a zásluhou kontrolního hlášení.

Andrej BABIŠ, ministr financí a předseda hnutí /ANO/:
Ty důvody a ty procenta, které jsou vlastně dvounásobné nebo až třínásobné vůči růstu, tak samozřejmě to jsou důsledky kontrolního hlášení a EET.

Petr VAŠEK, redaktor:
Podle opozice ale má zásluhu na vyšším výběru daní hlavně růst české ekonomiky.

Miroslav KALOUSEK, předseda strany /TOP 09/:
Lepší výběr daní je dán tím, že více pracují čeští podnikatelé.

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/:
Vezeme se pochopitelně s oživením podnikání, ale také ten objem podnikání je přifouknutý i meziročním nárůstem inflace o 2,5 %.

Petr VAŠEK, redaktor:
Ministerstvo financí plánuje pro letošek rozpočtový schodek ve výši 60 miliard korun. Ministr Andrej Babiš tvrdí, že ho i přes nižší čerpání evropských fondů dodrží. Redakce a Petr Vašek, Česká televize.

David BOREK, moderátor:
A je tu s námi poslanec a člen rozpočtového výboru sněmovny za ODS Jan Skopeček.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
Bude s námi mluvit také místopředseda rozpočtového výboru sněmovny za lidovce Jaroslav Klaška, vítejte i vy.

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
Hezký večer z Brna.

David BOREK, moderátor:
Pane Klaško, nejhorší hospodaření státního rozpočtu, nejnižší přebytek v prvním kvartálu za poslední 4, 5 let. Takže ta hezká čísla, se kterými koaliční strany teď půjdou o voleb, o ekonomickém růstu a o přebytkovém hospodaření, to byl jenom dočasný výkyv, který bude vystřídán něčím daleko horším? Je to tak?

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
Ne, nemyslím si to. Hospodářský růst je něco jiného než evropské dotace. Ten tu prostě je, je to stav české a nejenom české ekonomiky. A ten hospodářský růst bude nepochybně pokračovat i v příštích letech, například podle predikcí České národní banky zhruba o 2,8 nebo zhruba asi o 3 % ročně. A ten výkyv bych spíš přisuzoval mimořádnému přílivu evropských peněz na počátku loňského roku, kdy evropská komise refundovala, tedy řekněme doplatila své peníze na projekty, které byly předplaceny v minulých letech českým státem. Tak v tom bych viděl ten výkyv, a letos je to jakýsi návrat k normálu, protože když to hospodaření státu očistíme od evropských peněz, tak dojdeme k tomu, že loni očištěné fiskální, prostě příjmy a výdaje státního rozpočtu očištěné od evropských peněz zaznamenaly deficit 12 miliard korun, zatímco letos jenom 4,7 miliardy. Takže myslím si, že zas takové drama z pohledu českých financí se neděje.

David BOREK, moderátor:
Pane Skopečku.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
Minulý rok, když byl realizován deficit, respektive přebytek a vláda, Andrej Babiš se s ním chlubili, tak nikdo očišťovat nic od toho příjmů z Evropské unie nechtěl, ta čísla komentovali jako neuvěřitelný úspěch, tedy jak dobře hospodaří s veřejnými financemi. A v okamžiku, kdy naopak ty peníze z Evropské unie dojdou, nepřichází v takové míře, jako v tom uplynulém roce, tak najednou je tu snaha očišťovat ta data o ten vliv. Takže to se mi nezdá úplně férové a je třeba říct, že naše veřejné finance nebo výsledek hospodaření s veřejnými financemi do značné míry opravdu je výsledkem toho, do jaké míry se daří nebo nedaří naplňovat a čerpat evropské fondy. A to skutečně nevypovídá nic o tom, do jaké míry se snaží vláda nebo jak je vláda úspěšná v tom odpovědně hospodařit s veřejnými prostředky, protože kdyby to tak bylo, tak bychom samozřejmě se museli dívat na strukturu veřejných výdajů a dívat se, jestli skutečně vláda šetřila ve výdajích. Tam zjistíme, že nikoliv, museli bychom se dívat na příjmovou stranu rozpočtu a podle jednotlivých daní se ptát, jestli skutečně tak, jak zaznělo v reportáži, EET a kontrolní hlášení vedlo k vyšším příjmům. Já si to nemyslím.

David BOREK, moderátor:
K tomu se dostaneme. Ještě, prosím, k těm evropským penězům. Nevypovídá to ale o tom, že minimálně v těch posledních letech byli čeští ministři a česká vláda úspěšná v čerpání evropských peněz? Nechme to, je to tedy jiný balíček témat, otázek a odpovědí než samotné hospodaření, než samotné veřejné finance, vyloženě mluvím o schopnosti čerpat evropské peníze.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
Já nevím. Já vidím v evropských dotacích jak pozitiva, když to jde skutečně do tvrdých investičních projektů, tak naopak vidím neskutečné hlouposti, které se za evropské peníze pořídily a které budou znamenat pro veřejné rozpočty v budoucnu zátěž. Čili já se neodvážím hodnotit, do jaké míry je bezvadné, že se podařilo čerpat v takové či onaké míře, nicméně s čerpáním evropských peněz, které je spojeno s neuvěřitelnou mírou byrokracie, měly potíže lecjaké politické reprezentace napříč politickým spektrem. A to, že končilo minulý rok programovací období a že se tedy dovyčerpával největší objem peněz, to bych nepřisuzoval nějaké zvláštní schopnosti naší současné vlády, ale to bych skutečně přisuzoval tomu, že se finišovalo a že byl konec toho jednoho programovacího období.

David BOREK, moderátor:
Pane Klaško, vysvětlete mi ten výrok vašeho koaličního kolegy, pana ministra Babiše, který explicitně říká, že ho rmoutí to, že v prvním čtvrtletí letošního roku poklesl příliv evropských peněz a že to souvisí, on to řekl explicitně, s tím, že ministři nejsou schopni ty peníze čerpat.

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
To je zřejmě pravda, ale já musím zopakovat to, že v tom loňském roce skutečně to berme jako mimořádnou jednorázovou záležitost, že byly dofinancovány ty předplacené projekty právě s končícím plánovacím obdobím Evropské unie, tak jak o tom hovořil kolega Skopeček. Teď nabíhá nové období a samozřejmě rozbíhá se nebo myslím si, že je v plném proudu příprava různých investičních akcí, například projekční kanceláře jedou na plný výkon. Takže ty investice ještě nejsou v realizaci, ale jsou v přípravě.

David BOREK, moderátor:
No, počkejte, ale tak ta vaše odpověď byla složena ze dvou podle mě neústrojně spojených logických vývodů. Vy jste začal tím, že jste řekl, to je pravda, to co říká Andrej Babiš, že to je nedostatečná práce ministrů, a pak jste říkal různé objektivní příčiny, proč to nejde, které jsou vlastně mimo dosah ministrů, tak je to v moci ministrů nebo není to v moci ministrů čerpat víc peněz? Jak říká Andrej Babiš, je to v jejich moci a nedělají to.

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
To je otázka minulého roku a všech těch příprav a vyhlášených výzev a kdo se do nich přihlásil a jakým způsobem byly zadministrovány a tak dále. Samozřejmě evropské dotace, to je svůj prostě příběh, který je komplikovaný, je značně byrokratický, ale taky je otázka, do jaké míry za to může Evropská unie a do jaké míry si za to můžeme prostě sami. V tomto ohledu si myslím, že je co zlepšovat. Ale na druhou stranu já musím fakt říci, protože ty informace takové jsou, že spousta akcí je prostě v přípravě, že projekční kanceláře jedou na plný výkon. A proto ty akce ještě nejsou v realizaci, tudíž nejsou ty dotace zcela čerpány, protože ty hlavní výdaje jsou v té realizaci, ne v té přípravě.

David BOREK, moderátor:
Pánové, pojďme se podívat na graf. Panu Klaškovi, pokud to neuvidí, tak ten graf budu parafrázovat. Ten graf ukazuje vývoj státního dluhu za první kvartál letošního roku, je to graf, který publikoval ekonom Komerční banky Marek Dřímal, a má tam docela zajímavé zjištění. Za první tři měsíce tohoto roku vzrostl státní dluh podle jejich odhadů o 174 miliard na 1 bilion 787 miliard korun, což je historické maximum. Pane Skopečku, máte pro to vysvětlení, pro tento skok? To se bavíme o nějaké a zdůrazněme, vy jste kromě toho, že jste poslancem, tak jste byl ekonomický expert ODS, co si o tom myslet? Skokové zvýšení státního dluhu v prvním kvartálu o 174 miliard v době, kdy skončil rozpočtový rok, který byl v plusu, co to je?

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
Na celá ta data o tom dluhu se musíme dívat v širším kontextu, to do značné míry souvisí s tím, jak se emitovaly, jak probíhaly emise cenných papírů, kterými stát financuje státní dluh a deficity veřejných rozpočtů. Ještě za minulé Nečasovy vlády se emitovalo více dluhopisů, než bylo vzhledem ke schodkům potřeba, protože už tehdy jsme měli nízké úrokové sazby a tehdejší politická reprezentace si dopředu dělala rezervy ve smyslu toho, až by se například zhoršila situace na finančním trhu a ty úrokové sazby vystřelily výš.

David BOREK, moderátor:
Chápu.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
A Andrej Babiš samozřejmě využil toho, že ty rezervy a ty naemitované dluhopisy existovaly a nemusel emitovat ve stejné míře.

David BOREK, moderátor:
A teď začal.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
A pravděpodobně ten zub, který ukazujete, souvisí s tím, že znovu stát začal emitovat státní dluhopisy.

David BOREK, moderátor:
Pane Klaško, vaše teorie?

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
Já bych s tímto souhlasil. Faktem je, že stát poslední dobou emitoval dluhopisy se záporným úrokem, takže de facto snižoval státní dluh, a teď tedy pokud ministerstvo financí začalo nakupovat nově dluhopisy a možná vliv těch spekulací už je nižší s očekávaným ukončením kurzového závazku České národní banky, tak je možné, že tam takový zub je.

David BOREK, moderátor:
Uvidíme, budeme sledovat a se na to možná ještě podíváme. Pane Skopečku, vždycky oceňuji, když opoziční politik dokáže říct, že vláda něco udělala dobře. Ne proto, že bych jenom tak měl radost za vás, ale spíš mě těší, když to není tak úplně jasná role, že opozice říká vždy, vláda dělá všechno špatně. Ale stejně tak když vláda říká občas, že něco udělala špatně. Prostě když lidé nehrají tu roli v takové té očekávatelné poloze. A nechme stranou, jestli to je kvůli EET anebo kvůli kontrolnímu hlášení, ale že z hlediska výběru daní to vláda nedělá úplně špatně, protože u DPH máme víc než osmnáctimiliardový rozdíl rok na rok, to je docela dost.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
No dobrá, ale to bychom si museli to konfrontovat i s ostatními druhy daní a když se podíváme...

David BOREK, moderátor:
Daň z příjmů, z 53 na 60 miliard.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
Přesně tak. A přece by platilo, že pokud je skutečně ten efekt EET a kontrolního hlášení tak pozitivní a tak zásadní pro to zlepšení výběru daní, tak by přece platilo, že to DPH poroste rychleji v kontextu nebo ve srovnání s daněmi, jako je daň z příjmů právnických osob nebo jiné typy daní, na které nemířilo kontrolní hlášení a EET. A když to srovnáme, tak zjistíme, že tomu tak není a nebylo tomu ani v uplynulém roce. Růst DPH se nevymykal nijak ostatnímu růstu...

David BOREK, moderátor:
Čili tu roli opozičního politika hrajete důsledně, je to ryze podle vás na 100 % důsledek ekonomického růstu, chápu to správně.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
Ale ne, já nehraju ryze, já dokážu vládu pochopit, já nejsem politik, který si přeje, aby bylo hůř jenom proto, že je v opozici a chtěl by...

David BOREK, moderátor:
Ale u tohoto není žádný efekt, ani zbla efekt u vlády.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
Já možná efekt jediný, který vidím, je, že skutečně Andrej Babiš tou rétorikou a těmi nástroji vyděsil daňové poplatníky tak, že si skutečně dávají velký pozor, aby nešlápli vedle, aby si daňové povinnosti plnili ze 100 %. Ale že bych přisuzoval tu pozitivní roli těm dvou nástrojům, EET nebo kontrolnímu hlášení, to skutečně nemohu, protože když vidím, že i ostatní daně, kterých se EET a kontrolní hlášení netýká, rostou podobným tempem, tak z toho musím usuzovat, že to je asi z důvodu celkové ekonomické výkonnosti.

David BOREK, moderátor:
Pane Klaško, prosím o reakci na logickou námitku pana Skopečka, že je tam analýza, ten pohyb u výběru daní z příjmů a u DPH ukazuje, že to zvýšené výběr DPH asi nebude kvůli EET a kontrolnímu hlášení.

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
EET máme ve funkci nebo zavedeno teprve krátkou dobu a na tu analýzu asi je ještě trochu čas, protože tam můžou být různé sezonní výkyvy a podobně. A ještě také berme v úvahu, že se zavedením první fáze EET v restauracích a v hotelnictví také bylo sníženo ta sazba DPH z 21 na 15 %. Myslím si, že více zabírá to kontrolní hlášení a tady už možná by se dalo udělat nějaké už možná i meziroční srovnání, ale samozřejmě že jako svůj vliv zde má hospodářský růst. Ono zvlášť teda to DPH je takový trošku živý organismus, protože vláda pracuje s DPH a různě ji i snižuje. Je to prostě vidět.

David BOREK, moderátor:
Teď zdůrazněme, vy vlastně už v tuhle tu chvíli nejste a priory jenom koaliční politik, ale i politik jedné ze stran, která bude konkurovat všem ostatním ve volbách, čili vy byste Andreje Babiše třeba za toto pochválil nebo nepochválil? EET, kontrolní hlášen a vyšší výběr daní.

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
Tato vláda a obecně všechny tři koaliční partneři chtěli ucpat díry v lodi, co se týče daňových úniků. A myslím si, že to je fér, abychom daně platili všichni daňoví poplatníci a až je budeme platit, tak ty daně můžeme buď přenastavit nebo snížit.

David BOREK, moderátor:
To zní hezky, ale teď mi tedy vysvětlete, jestli platí pořád to, že chcete výrazně redukovat EET po volbách?

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
Aha. Já si myslím, že stále platí to, co jsem říkal už dříve, že my chceme vyjmout z EET hlavně malé podnikatele, kde prostě ty daňové úniky toho hlavního rozsahu prostě být rozhodně nemohou. Lidé, kteří si pouze přivydělávají do svého rodinného rozpočtu, nebo živnostníci, kteří mají obrat hluboce pod povinností účtovat o DPH.

David BOREK, moderátor:
A odložení těch dalších fází EET?

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
Ano, to samozřejmě taky. Byla to naše práce, že jsme odložili, rozdělili třetí fázi na třetí a čtvrtou a že jsme odložili o jeden rok. Mělo to svoje...

David BOREK, moderátor:
A podle vás by tedy ta třetí a čtvrtá už vůbec být neměla?

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
To je otázka na nějakou analýzu.

David BOREK, moderátor:
No to je otázka, já chci odpověď.

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
Jasně. Tak nejprve proveďme analýzu, co EET přineslo, odneslo, a potom se soustřeďme na to, jestli je nutná třetí a čtvrtá fáze z hlediska teda těch daňových úniků.

David BOREK, moderátor:
Tohle byste, pane Skopečku, podepsali za ODS jako minimum třeba i v rámci už s ohledem na budoucí koalici?

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
Mě především překvapuje, že jestli lidovci nechtěli, aby EET platilo pro jakoukoliv skupinu živnostníků, ať už malých nebo středních, tak ta pravá chvíle, kdy to mohli zařídit, byla, když se ten zákon schvaloval. Nicméně KDU-ČSL stejně jako hnutí ANO a ČSSD hlasovaly pro plnou verzi elektronické evidence tržeb, která platí plošně pro všechny podnikatele.

David BOREK, moderátor:
Dobře, to je koalice.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
V tomto smyslu se mi to nezdá příliš korektní po bitvě, ve které byli na straně těch, co zaváděli EET, křičet, že by to nějaká skupina živnostníků neměla mít, to si měli rozmyslet dříve.

David BOREK, moderátor:
A to koaliční minimum za ODS?

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
V jakém smyslu?

David BOREK, moderátor:
Ohledně EET.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
My říkáme, že EET je špatně, že by se mělo zrušit.

David BOREK, moderátor:
Úplně?

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
Jako takové, úplně.

David BOREK, moderátor:
Úplně.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
A nevidím důvod, proč na té rétorice nebo na tom postoji něco měnit.

David BOREK, moderátor:
Je to rétorika nebo postoj?

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
Postoj, ale který je i rétoricky vyjádřen, to není nic proti nikomu.

David BOREK, moderátor:
Dobře, na závěr ještě prosím stručný komentář k intervenci České národní banky na měnovém trhu. Ten komentář může být krátký, protože zas tolik to politici neřeší, ale vlastně se zeptám takto, měla by nějak politická reprezentace něco teď řešit s tím, jak se blíží ten den D, ukončení měnových intervencí, nebo je to ryze věc České národní banky, politici, sněmovna, vláda, nikdo se nemusí o nic starat, necháme to běžet na autopilota? Pane Klaško.

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
Já se omlouvám, já musím ještě jednu větu k té minulé diskusi, protože se na mě nedostalo. Já musím trvat na tom, že KDU-ČSL, to, co jsem říkal, to tvrdila od začátku. To není to, že jsme po bitvě generálem. No a teď tedy k té otázce o té České národní bance. Česká národní banka zavedla kurzový závazek zejména ze dvou důvodů, pokud si to pamatuji dobře, i z diskusí s centrálními bankéři. A to za prvé z důvodu nebezpečí deflace, popřípadě deflační spirály, protože dlouhou dobu, dva roky, možná více, byla Česká republika na nule, co se inflace týče, a jaksi motor ekonomiky úplně nemohl nabrat dech, takže ta deflace fakt hrozila. A druhý důvod, proč to centrální banka zavedla, byla snaha pomoct rozjezdu té ekonomiky a zabezpečit více pracovních míst. Dokonce existuje odhad nebo nějaký propočet České národní banky, že tím kurzovým závazkem připravila v České republice o 30 tisíc pracovních míst víc. Dnes jsme samozřejmě už tedy dál, dnes ekonomika jede, má jakýsi masivní růst, který prochází různými obory a bavíme se o ukončení kurzového závazku a je to na centrální bance. Je to nezávislá instituce, je oddělena od veřejných financí a je tedy na ní, jaký způsob, jaký okamžik prostě zvolí.

David BOREK, moderátor:
Dobře. Mně nešlo, pane Klaško, o to, ten okamžik je skutečně na ČNB. Mně šlo o to, jestli třeba nezvažujete i na rozpočtovém výboru nebo u vás, anebo mezi ekonomickými experty různých politických stran o něčem, co bude třeba v třetím, čtvrtém sledu, v tom možná trochu turbulentním období po ukončení intervencí, kde by přece jenom nějaká role politiků být mohla. Opravdu je to jenom namátková otázka, nevím, možná se ptám úplně tedy do slepého bodu.

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
Podle ústavy je to centrální banka, kdo je zodpovědná za cenovou stabilitu a má k tomu taky příslušné nástroje, analýzy, schopnosti, lidský potenciál.

David BOREK, moderátor:
Dobře, nechme to tak.

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
Já České národní bance bych důvěřoval.

David BOREK, moderátor:
Pane Skopečku.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
Já jsem kritik devizových intervencí od samého začátku, já to považuju za obrovskou chybu a za experiment, který bohužel nevíme, jak skončí. Já myslím, že až ten závazek ukončí Česká národní banka, tak že ty intervence budou muset pokračovat, protože podle mého názoru ten kurz bude posilovat a pokud posílí nad určitou úroveň, a myslím, že pokud bude posilovat o 5 a více procent, tak Česká národní banka znovu zasáhne a ty intervence budou pokračovat ještě dlouhou dobu poté, co...

David BOREK, moderátor:
Ale nic, co by politická reprezentace v tom mohla udělat, korigovat něco.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
Já myslím, že politická reprezentace, že to je velké téma obecně, co s měnovou politikou nejenom České národní banky, ale i ve světě. Je zřejmé, že ty tradiční nástroje měnové politiky, zejména úrokové sazby, se dostaly na nulu. Světové centrální banky a i naše dělají netradiční měnovou politiku a v tuto chvíli leží v Poslanecké sněmovně a v rozpočtovém výboru poměrně důležitý zásadní zákon novela o České národní bance, které veřejnost ani média nevěnují příliš velkou pozornost, ale který říká, že se rozšíří pravomoci České národní banky, co se týče nástrojů měnové politiky. A je tam razantní regulace hypotéčních úvěrů, což si myslím, že může způsobit v následujících letech velké problémy pro lidi, kteří si potřebují pořídit bydlení.

David BOREK, moderátor:
Možné téma pro některé příští Události, komentáře. Ty dnešní končí. Jan Skopeček, Jaroslava Klaška. Pánové, děkujeme, na shledanou.

Jan SKOPEČEK, člen rozpočtového výboru PS PČR a ekonomický expert strany /ODS/:
Děkuju za pozvání, hezký večer.

David BOREK, moderátor:
Hezký večer i vám.

Jaroslav KLAŠKA, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/:
Také děkuji za pozvání.

Jan Skopeček

poslanec PČR
expert pro ekonomiku a finance