Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Z Dolu Paskov vyfárala poslední směna. Těžba tu po půl století končí a z dolu odchází tisíc horníků. Neodchází s nimi ze scény i černé uhlí jako surovina minulosti? Zažije ještě comebeck, nebo uvolní místo třeba lithiu, jehož obří zásoby pod Českem leží? Téma v Událostech, komentářích ČT24 komentoval expert ODS pro oblast hospodářství za Martin Kuba.

Celý rozhovor s Martinem Kubou můžete zhlédnout na ČT24.

David BOREK, moderátor:
Konec jedné éry, v Dole Paskov dnes naposledy fárali. Společnost OKD důl uzavřela s tím, že se nevyplácí. Uzavřením Paskova končí dobývání uhlí na Ostravsku. Někteří horníci najdou práci v dolech na Karvinsku, většina jich ale profesi opouští.

Duel politiků nejenom o Dole Paskov. V našem vysílání vítám Martina Kubu, exministra průmyslu a obchodu za ODS. Hezký večer.

Martin KUBA, expert pro oblast hospodářství a bývalý ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Hezký večer z Českých Budějovic.

David BOREK, moderátor:
A bude s námi mluvit také předseda hospodářského výboru sněmovny za hnutí ANO Ivan Pilný. Vítejte.

Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/:
Hezký večer vám i divákům.

David BOREK, moderátor:
Pane Pilný, má těžba uhlí v Česku budoucnost a nemyslím budoucnost za rok, za dva, ale ptám se na budoucnost za pět, za deset let?

Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/:
Samozřejmě těžba uhlí nebo uhlí v tom energetickém portfoliu bude hrát čím dál menší roli. Je to způsobeno dvěma faktory, jednak se ta těžba nevyplácí a potom také tím, že budou tady čím dál přísnější emisní limity, a to prostě v tom portfoliu nehraje. Takže ta budoucnost samozřejmě znamená, že se bude postupně dělat nějaký útlum. Nemělo by se to dělat rychle, a to z toho důvodu, že uhlí se pořád ještě používá jak v domácnostech, tak i v tepelných elektrárnách. A také uzavírání dolů samozřejmě přináší určité sociální problémy, takže je k tomu potřeba přistupovat velmi obezřetně a připravit prostě opravdu nějaký plán toho přechodu, který se týká jak lidí, tak prostě i té ekonomické těžby.

David BOREK, moderátor:
Pane Kubo.

Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/:
Z toho důvodu také hospodářský výbor...

David BOREK, moderátor:
Zeptejme se kolegy nebo vašeho protiřečníka z ODS. Pane Kubo, je to historická nevyhnutelnost, že se bavíme vlastně zmenšujícím se, smršťujícím se odvětví, anebo ptám se i s ohledem na vývoj v Americe, kde slyšíme naopak politické deklarace o tom, že uhlí je zpátky?

Martin KUBA, expert pro oblast hospodářství a bývalý ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já úplně bych se nestavěl do pozice, že bychom říkali, že uhlí už je minulostí a je to ve výhledu 5 let. My jako lidstvo máme možnost tu energii vyrábět z určitých surovin a ty jsou vždycky trochu dané taky tím, kde se zrovna to lidstvo nachází. My v České republice máme možnost vycházet z nějakého mixu. Historicky v něm uhlí činilo velký podíl. Teď samozřejmě nová energetická koncepce, nebo dlouhodobě je trend k tomu přecházet k čistějším zdrojům energie. Z mého pohledu je to velmi racionální směr třeba k jádru. U nás bohužel kvůli řadě vlivů toho, kde je naše země položená a jak tady působí vítr, vody, sluneční paprsky, tak my nejsme úplně stát, který by si mohl vyskakovat v těch obnovitelných zdrojích. Taky jsme stát, který má velkou průmyslovou základnu, hodně podniků. Já myslím, že letošní zima třeba ukázala, že nemůžeme spoléhat v České republice, že nastartujeme v šest ráno v lednu, kdy je minus 15 na solární elektrárny, to tak není. Čili to uhlí tady má dlouhodobě svou pozici, ona se asi bude do budoucna zmenšovat. Já bych si predikci netroufl říct tak, jako pan kolega Pilný, já jsem v tomto konzervativnější. Myslím si, že ten stát musí strategicky být vždycky připraven tu svou energetickou potřebu nějak pokrýt a to uhlí tam ještě nějakou dobu mít bude. Že se budou objevovat nové trendy, a já v tomto preferuji třeba jaderné zdroje, to je naprosto jasné a je to logický vývoj té energetiky.

David BOREK, moderátor:
A teď tedy na základě těchto vašich prvotních výroků, prosím, pánové, o odpověď na tuto otázku. Vzhledem k tomu, že se bavíme o smršťujícím se odvětví, které sice nějakou roli hrát bude, ale bude evidentně podle vás menší, než je v současnosti, měl by stát odepsat ty zásoby, které jsou na mnoha místech České republiky ještě v podzemí, pane Pilný?

Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/:
To je velmi složité říct. Myslím, že v té krátkodobé budoucnosti se ta těžba určitě nebude rozšiřovat, bude se samozřejmě zmenšovat, protože...

David BOREK, moderátor:
Pardon, to je něco jiného. Něco jiného je, jestli se těžba bude rozšiřovat nebo zmenšovat, ale když nebudou odepsány zásoby, tak je tam pořád ten potenciál těžby do budoucna, na to se ptám, odpis...

Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/:
Samozřejmě ty zásoby pochopitelně nezmizí, ty tam prostě zůstanou. A pokud máte na mysli nějaký účetní problém, tak to opravdu skutečně problém není. Ty zásoby tam jsou a pokud by v budoucnosti musely být nějakým způsobem využity, já teda nepředpokládám, že se to stane brzo, protože tak, jak už říkal pan exministr, to portfolio tady v České republice budou pokrývat pro průmysl jaderné zdroje a pro domácnosti nebo menší celky, pravděpodobně se rozšíří obnovitelné zdroje, takže prostor pro to uhlí rozhodně v nějaké budoucnosti na jeho rozšiřování nebude. Ale ty zásoby prostě existují a zůstanou tam. Jak se budou účetně odpisovat, neodpisovat, to není ten zásadní problém. K té těžbě se samozřejmě dá vrátit, pokud by bylo potřeba, ale pravděpodobně se to v nějakém horizontu 5 nebo 10 let nestane.

David BOREK, moderátor:
Pane Kubo, stejný názor, tedy neodpisovat ty zásoby?

Martin KUBA, expert pro oblast hospodářství a bývalý ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já nemyslím, že u těžby jde pouze o nějaký účetní odpis. Já teda musím říct, že co se týče těžby, tam je třeba si vždycky uvědomit, že ukončit těžbu a nějak ji potom znovu nastartovat, je věc, která je enormně ekonomicky náročná a potom tedy také určuje cenu toho produktu. To znamená, velmi zjednodušeně, je třeba lepší těžit v nějakém třeba menším objemu, než to zastavit a mít představu, že tam za 10 let přijdeme a zase tam přijede bagr a bude něco těžit. To je velmi zjednodušené. Energetická koncepce České republiky o tom hovoří, že pořád tu uhlí bude mít své místo a já nejsem skutečně v tomhle a nemyslím si, že v energetice si člověk může dovolit takové ty módní trendy. Myslím si, že Česká republika je zemí skutečně, která je zaplaťpánbůh energeticky soběstačná. Je to velmi dobře, protože pro tu naši průmyslovou základnu podniků to potřebujeme, uhlí tu má své místo, zatím mu ho nechme a snažme se ho nahrazovat, a to je spíše úkol pro politiky velmi racionálně a dobře těmi novými zdroji tak, jak jsme to dělali historicky a jak to třeba provedla vláda ČSSD s podporovou obnovitelných zdrojů, tak to nebyl dobrý model. Ukázalo se, že stojí enormní miliardy. Teď se bavíme o tom, jak třeba řešit dostavbu jaderné elektrárny a možná se na to budeme lišit v těch pohledech, já na to mám určitý názor a také, jaká cesta k se k tomu zvolí, jak se ten stát rozhodne, že tu jadernou elektrárnu postaví, to také v konečném důsledku bude rozhodovat, kolik bude stát ta energie z ní vyrobená. Tam je nutné si uvědomit, že třeba největší náklady u toho jsou financování toho projektu, on je velmi dlouhodobý, takže bude záležet, jestli se rozhodne ji postavit stát v nějaké státní společnosti. Pokud bude mít představu, že to třeba přehodí na ČEZ, tak pro minoritní akcionáře je to velmi neefektivní záležitost, protože v tom předotovaném trhu energií je dneska velmi náročné tu jadernou elektrárnu postavit. To je především rozhodnutí, které je na politicích, na státech, na vládě, ta ho bohužel neudělala a zatím se nerozhodla.

David BOREK, moderátor:
Zeptejme se tedy pana Pilného a já se zeptám trošku jinak, jenom to modifikuji tu otázku, na konci příštího volebního období, to jest za 4 roky bychom měli být v jaké fázi s rozšiřováním potenciálu české jaderné energetiky, pane Pilný?

Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/:
Pokud se týká uhlí, já jsem přece na začátku říkal, že ten útlum musí být postupný a je to také důvod, proč hospodářský výbor vlastně zamezil přijetí antifosilního zákona, který by tu těžbu radikálně omezoval. Pokud se týká té jaderné energetiky, tak zase existuje usnesení hospodářského výboru, protože my tam máme obrovské zpoždění a je způsobeno především tím, že se hledá způsob financování, protože dneska žádnou elektrárnu, ani jadernou nepostavíte bez nějakých veřejných dotací, hledá se tedy způsob, jak to udělat, hledá se příliš dlouho, máme obrovské zpoždění a hospodářský výbor na své minulé schůzi přijal usnesení, ve kterém vyzývá vládu, aby zvážila přijetí speciálního zákona tak, jako to bylo v případě výstavby Temelína, aby se to zpoždění konečně začalo nějakým způsobem dohánět, protože my ztrácíme nejen čas, ztrácíme expertízu a postavit jadernou elektrárnu, i když se najde finanční model, to je otázka prostě 10 nebo 15 let a v tom okamžiku už budeme mít skutečně problémy s tou energetickou soběstačností. Takže máme zpoždění a je potřeba ho urychleně dohánět.

David BOREK, moderátor:
Já bych na závěr přece jenom vrátil tu debatu z těchto velkých výhledů do vzdálenější budoucnosti k tomu současnému stavu, s kterým jsme začínali, tedy redukce těžby uhlí na Ostravsku, uzavření Paskova. Pane Kubo, a skutečně se bavíme o těch současných vládních krocích, jak hodnotíte jako opoziční strana to, jak vláda zvládá útlum těžby na Paskově i v jiných lokalitách v tomto regionu?

Martin KUBA, expert pro oblast hospodářství a bývalý ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já na to samozřejmě mám pohled, který není úplně pochvalný pro vládu. Já tvrdím, že bohužel lidé, kteří dnes sedí ve vládě, tenhle problém trochu zavinili tím, že OKD bylo privatizováno a nebyl nastaven model tak, aby byly schovány prostředky na to, když to podnikání už nebude rentabilní a bude končit. To je moje zásadní výhrada, že každý malý podnikatel, který končí v nějaké firmě, tak musí vyplatit svoje zaměstnance a tady budeme za pana Bakalu všechny ty peníze těm lidem vlastně rozdávat z nějakých vládních nařízení a veřejných peněz. Druhý můj poznatek je, že já skutečně nejsem fanouškem nějakých stomilionových dotačních projektů pro odcházející horníky a jsem spíše příznivcem toho, že by se mělo v tom regionu pomoci firmám, které dnes tam fungují, mohou ty lidi zaměstnat a my bychom jim třeba měli snížit daně na nějakou dobu nebo jim zvýhodnit nějaké daňové sazby nebo odvody za ty zaměstnance, které přeberou tak, aby to mohl ten trh v severních Čechách nějakým rozumným způsobem, nebo pardon na severní Moravě, nějakým logickým způsobem akceptovat. Takže z mého pohledu se obávám, že tam zase nalijeme takovým tím socialistickým způsobem sta miliony na rekvalifikační kurzy a různé podpory, které nedopadnou úplně dobře, přitom by bylo lepší pomoci těm normálním firmám, které tam v regionu fungují nějakými daňovými úlevami ty lidi zapojit do toho běžného procesu. Jsem přesvědčen, že ten region to zvládne.

David BOREK, moderátor:
Pane Pilný, to byla kritika i na vás, předpokládám, jste koaliční poslanec.

Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/:
Podívejte se, samozřejmě, pokud se týká OKD, tak tam už existují jenom špatná řešení, protože v minulosti prostě tak, jak zmínil pan exministr, tady byly prodány nemovitosti finančnímu spekulantovi, ke kterým se přibalily doly, který v okamžiku, kdy měly problémy, prostě odhodil. Takže tam už existují jenom špatná řešení. Ale samozřejmě je tady i prostě sociální otázka. Já souhlasím s tím, že poskytování podpory, jedno čínské přísloví říká, že když je někdo hladový, tak mu můžete dát rybu, abyste ho nakrmil, anebo ho učíte rybařit. Takže rozhodně se přimlouvám za to, aby byla spuštěna ta rekvalifikace. Té práce je na Ostravsku dost. Je tam celá řada profesí, které se mohou uplatnit i někde jinde. Samozřejmě u těch horníků, kteří vlastně prováděli tu vlastní těžbu, je to daleko problematičtější je rekvalifikovat, ale o ty jiné důlní profese je obrovský zájem. Projevuje se to prostě i v jiných dolech a tam si myslím, že je to opravdu otázka přípravy nějakého sociálního programu. Ale prostě dobré řešení neexistuje, existují jenom řešení špatná. A souhlasím s tím, že státní dotace nebo veřejné peníze by toto rozhodnutí, které bylo v minulosti uděláno za velmi podivných a špatných okolností, neměly sanovat.

David BOREK, moderátor:
Pane Martine Kubo, ještě úplně detailněji, opět se vás ptám jako člověka, který je teď mimo vládní koalici, máte vy vysvětlení, co je za tím vehementním trváním Andreje Babiše na tom, aby OKD převzala společnost Prisko a neméně vehementním trváním nastupujícího ministra průmyslu a obchodu, aby společnost OKD převzalo Diamo? Zvnějšku to vypadá, že to je vlastně zbytečný nebo umělý spor o dva poněkud odtažité nebo ezoterické názvy dvou firem, které možná široká veřejnost nezná, ale proč ta vehemence?

Martin KUBA, expert pro oblast hospodářství a bývalý ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Pane redaktore, já myslím, že široká veřejnost ty názvy určitě nezná. Já se v tom neorientuji. Přiznám se, že si pamatuji dobu, kdy přišel pan ministr Mládek s tím, že to stát vezme za korunu. Pan ministr Babiš se tenkrát tomu návrhu bránil. Teď přichází pan ministr Babiš s nápadem, že to Prisko vezme za 80 milionů. Pro mě v tomto chování vládní koalice není čitelné a moc mu nerozumím, ale nemám dostatek informací k tomu, abych to komentoval. Mně to samozřejmě i za korunu přijde problém v momentě, kdy to stát prodal za tak nevýhodných podmínek, že všechny miliardy zmizely někde u pana Bakaly a na nás tady zbyly teď všechny ty problémy, takže i koruna je samozřejmě nelogické a za žádného malého podnikatele by tohle stát nikde nedělal, je to ten klasický případ, že stát řeší jenom ty velké problémy. A řada malých krachujících středních firem má ty problémy a musí si je vyřešit a naopak finančák po nich někde bude dupat, aby se srovnaly se svými zaměstnanci do poslední koruny. Tady to vyřešíme z našich všech daní. Ale přiznám se, abych se vrátil k podstatě vaší otázky, že tomu střetu úplně nerozumím a nevím, co je jeho podstatou.

David BOREK, moderátor:
Pane Pilný, ta vehemence?

Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/:
Takže my jsme zabrousili trošku do politiky. Ale samozřejmě, jak jsem říkal, existují jenom špatná řešení. Já nevím, které je ekonomicky výhodnější, je to potřeba nějakým způsobem zhodnotit, ale je to také otázka to, co ta firma si s tím počne. To Diamo je známo především odstraňováním následkům hornické činnosti a konzervace těch dolů. Prisko, já vůbec netuším, co ta společnost přesně dělá, takže ona to není jenom otázka ekonomická, je to otázka také expertízy v těch firmách a nějakého cíle, kterého se má dosáhnout. A mně se zdá ten cíl v tomhle tom okamžiku poněkud mlhavý.

David BOREK, moderátor:
Já chápu, že nejste v tuto chvíli tady jako největší expert v této republice na OKD, ale máte teorii nebo vysvětlení pro mě té vehemence, se kterou pan Babiš řekl: „Mělo by to být Prisko, Diamo by to být nemělo.“

Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/:
To opravdu nevím, protože jak víte, tak, když se hledalo řešení, tak už to zmínil i pan exministr, těch variant tady byla celá řada, žádná nebyla dobrá. Ta situace taky má určitou dynamiku, ta společnost, když nedostane nějakou sanaci nebo ji nikdo nepřevezme, tak se dostane do konkurzu, což samozřejmě bude mít další fatální následky, takže já nejsem ekonom a natolik kovaný, abych dokázal odhadnout, které řešení v tomto okamžiku ekonomické je prostě schůdnější. Ale já bych teď neposuzoval, jestli je to otázka nějaké vehemence, ale já nejsem schopen v tomto okamžiku říct, které řešení je prostě lepší, obě jsou špatná.

David BOREK, moderátor:
I to je poctivá odpověď na moji otázku, Ivan Pilný, Martin Kuba, pánové, děkujeme. Na shledanou.

Martin KUBA, expert pro oblast hospodářství a bývalý ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Hezký večer. Na shledanou.

Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/:
Na shledanou. Děkuji za pozvání. Hezký večer.

Martin Kuba

expert pro průmysl a obchod