Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Americký prezident Donald Trump přijal v Bílém domě německou kancléřku - Angela Merkelová tam v posledních letech byla častým hostem - za dobu jejího vládnutí jde už o třetího prezidenta po George Bushovi a Baracku Obamovi. S nimi našla společnou řeč, s Trumpem ale na sebe můžou v mnoha tématech narážet. Co to znamená pro vztahy Německa a USA? A co pro zbytek Evropy? Detailně v Událostech, komentářích ČT24 s europoslancem Evženem Tošenovským (ODS) a bývalým místopředsedou Evropského parlamentu Liborem Roučkem (ČSSD).

Celý rozhovor s Evženem Tošenovským můžete zhlédnout v archivu ČT24.

David BOREK, moderátor:
Americký prezident Donald Trump přijal v Bílém domě německou kancléřku Angelu Merkelovou a po schůzce uznal obranný význam Severoatlantické aliance. Trump přitom před prezidentskými volbami smysl aliance zpochybňoval. Dnes si vystačil s prohlášením, že Německo by mělo na obranu dávat víc peněz.

Donald TRUMP, americký prezident /90´ ČT24, 17. 3. 2017/:
Opakoval jsem kancléřce Merkelové svou silnou podporu Severoatlantické alianci, stejně také jako nutnost, aby naši spojenci v NATO platili svůj podíl na výdaje na bezpečnost, neboť mnohé státy dluží peníze za poslední léta, což je nespravedlivé vůči Spojeným státům.

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka /90´ ČT24, 17. 3. 2017/:
Jsem velmi ráda, že pan prezident potvrdil důležitou roli Severoatlantické aliance, neboť NATO je pro nás velmi důležité, a proto jsme také ve Walesu při zasedání NATO zdůrazňovali, že Německo zvyšuje rozpočet na výdaje na obranu. My jsme se zavázali k dvěma procentům do roku 2024. Minulý rok jsme zvýšili výdaje na obranu o osm procent a budeme dále v tomto směru pracovat.

David BOREK, moderátor:
Za dobu jejího vládnutí jde už o třetího prezidenta, se kterým se spolková kancléřka ve Washingtonu setkala. Před Trumpem ji přivítal Barack Obama i jeho předchůdce George Bush mladší. S oběma ji pojilo přátelství.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Asi nejmocnější muž planety a jedna z jejích nejvlivnějších žen. Tento pár ovládá velkou část světového obchodu. I přes úsměvy se na něj ale každý dívá trochu jinak.

Donald TRUMP, americký prezident:
Pošlete zpátky do Německa pěkný obrázek, prosím. Postarejte se o to.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Tady si prezident Trump prohlíží auta vyrobená ve Spojených státech. Jsou mezi nimi i ta s bavorským rodokmenem. Na ně chtěl ještě nedávno uvalit cla, pokud by je Němci vyráběli v Mexiku a dováželi do Ameriky.

Steven MNUCHIN, ministr financí USA:
Není naším přáním vstoupit do obchodních válek. Naším přáním je vypořádat se s nevyrovnaností v určitých obchodních vztazích (s Německem), abychom měli způsob, jak to řešit.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Trumpovi vadí, že Německo vyváží do Ameriky daleko víc než Amerika do Německa. Merkelová ale v Bílém domě hraje na jinou strunu tohoto příběhu a doufá, že na ni Trump uslyší. Největším americkým vývozcem automobilů je BMW a největší továrnu z celého světa má tato německá firma právě ve Spojených státech. Podle kancléřky zaměstnávají německé podniky v Americe na třičtvrtě milionu lidí a nepřímo tak dávají práci možná až dvěma milionům. Merkelová s sebou do Washingtonu vzala šéfy právě BMW nebo Siemensu. Chce se bavit o dalších investicích, na které Trump nebude moct říct ne.

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka:
Spojené státy jsou ústředním obchodním partnerem nejen pro Spolkovou republiku Německo, ale i pro celou Evropskou unii.

Andrea MONTANINO, ekonom, Atlantic Council:
Většina amerických zahraničních investic je v Evropě a většina investic, které tu Amerika má, pochází z Evropy.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Jeden z nejzkušenějších amerických diplomatů Stuart Eizenstat chce jít ještě dál. Dal dohromady ekonomy z obou stran Atlantiku a tvrdí: evropský růst znamená americký růst. Dohoda o volném obchodu není mrtvá, jen se nesmí jmenovat Dohoda o volném obchodu a musí se z ní vypustit sporné části.

Stuart EIZENSTAT, bývalý velvyslanec USA při EU:
Vztah k EU není jen hospodářským vztahem, je to také vztah geopolitický a vztah hodnot. Doufám, že návštěva kancléřky Merkelové toto znovu potvrdí tak, jak to výmluvně řekl viceprezident Pence, a že to přijde i od samotného prezidenta.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
V Bílém domě se dnes nečekají průlomy, ale začátek jednoho z nejdůležitějších vztahů současného světa. Martin Řezníček, Česká televize, Washington.

David BOREK, moderátor:
Bývalý místopředseda Evropského parlamentu za ČSSD Libor Rouček, host Událostí, komentářů. Vítejte.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Hezký večer.

David BOREK, moderátor:
Zdravím také místopředsedu ODS a europoslance Evžena Tošenovského. Hezký večer i vám.

Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer z Ostravy.

David BOREK, moderátor:
Pane Roučku, je důvod, proč vlastně máme zde v Česku nějak speciálně sledovat schůzku Merkelová - Trump, nebo je to byznys dvou států, které se nás vlastně netýkají?

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Ne, vůbec to není byznys dvou států. My jsme členy Evropské unie, my jsme členy NATO. Německo dnes po odchodu Británie je vlastně nejdůležitější zemí v Evropě v obou uskupeních, takže i pro nás je to velmi důležité jak z bezpečnostního hlediska, tak samozřejmě i z toho obchodního.

David BOREK, moderátor:
Pane Tošenovský, platí podle vás opravdu, že Německo se stává jakýmsi mluvčím Evropy nebo Evropské unie a možná hodnotící tedy na závěr, je to správně?

Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Je to faktem. My to zaznamenáváme v parlamentu. Německo určuje v mnoha oblastech, nejenom hospodářských, ale i těch sociálních a výhledových do budoucna jaksi ten další vývoj. Jestli je to dobře, to záleží na těch všech ostatních státech, nakolik budou schopny s Německem vyjednávat, protože každý ten stát si bude muset najít svou pozici. Kdyby to bylo pouze jaksi velení toho Německa, tak by to bylo v tomto pro nás nevýhodné a velmi špatné.

David BOREK, moderátor:
Pane Roučku, chce vlastně Německo takovou roli hrát, protože ono se dlouho, dekády se zdráhalo, a dokonce jedna z posvátných tezí evropské integrace je, že to je právě evropská integrace, která zamezí tomu, aby Evropa byla německá, protože z Německa dělá evropské Německo.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Německo se dlouho zdráhalo, ale Německo také potřebuje partnery. Po brexitu Británie odchází a Německo, ať se nám to líbí, nebo ne, nebo ať se to Němcům líbí, nebo ne, je politicky, hospodářsky, co se počtu obyvatel a dalších ukazatelů týče prostě tou největší, nejdůležitější zemí. Takže...

David BOREK, moderátor:
Navíc ten /nesrozumitelné/ se zvětšuje, protože Francie a Itálie stagnují, takže ten náskok...

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Přesně tak, Francie, Itálie stagnují, mají své vnitřní problémy. Ale kancléřka Merkelová několikrát dnes zdůraznila, vlastně že tam není jenom za Německo, že hlavně v té obchodní oblasti, že to je především Evropská unie, kterou reprezentuje.

David BOREK, moderátor:
Pane Tošenovský, co má dělat Česko, čeští politici ve chvíli, kdy se začne naplňovat scénář, který jsme slyšeli z Německa v dnech po amerických prezidentských volbách, že Německo je v tuto chvíli poslední hlavní baštou obhajoby liberální demokracie a tuto roli musí hrát, což tedy, přiznejme si, je implicitní výzva k tomu být jakýmsi praporečníkem vymezování se proti Trumpově Americe. Jaká by měla být v takovém případě, kdyby se tento scénář naplňoval, reakce Česka?

Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
My hlavně musíme jasně říkat, jakou máme představu o své úloze, o své pozici v rámci Evropské unie i vůči Americe. Nemusíme všechno brát, jak Německo bude se dohadovat s Amerikou. My jsme svéprávná samostatná země a s Amerikou nás pojí zase jiné vztahy historicky dané. Takže...

David BOREK, moderátor:
Dobře, pardon, ale, pane Tošenovský, a nebude to přebito právě tou gravitací, tou silou německého leadershipu. Já neříkám úmyslně to slovo vůdcovství, které může mít občasné nepěkné konotace.

Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
To bude samozřejmě velmi silný argument a bude asi i Německo z důvodu těch obchodních, ekonomických vazeb ji bude hrát. Já si nemyslím, že, že by Německo chtělo být jaksi tím dlouhodobým oponentem Trumpovy administrativy. Ten začátek byl takový, že to vypadalo, že Evropa by nejraději viděla na tom postu prezidentském někoho jiného, což si myslím, že byla obrovská hloupost. Ale dlouhodobě převáží racionální přístup. To není o tom, jestli se ti dva prezidenti milují, nebo nemilují, anebo mají nějaký k sobě vztah. Tady se jedná o příliš mnoho a jak německá strana, tak americká strana má své velmi zažité profesní administrativní kroky. Takže naše pozice by měla být skutečně, tak jako jsme součástí a diskutovat, jaká je naše pozice vůči Americe, jak vystupujeme s Německem, a říkat jasně naše představy. Tam, kde s tím souhlasíme, protože i Německo je pro nás největší vlastně ekonomický partner, tak to má svůj význam. Ale trochu bych se bránil tomu, že Německo bude určovat jaksi ten vztah vůči Trumpově administrativě, protože ty některé výstřely těsně po volbách Donalda Trumpa já nepovažuju úplně za rozumné a nebyly ani v našem zájmu českém. Takže to si myslím, že musíme pořád mít na paměti, že jsme skutečně velmi osobní země, která má jiné vztahy zase s Amerikou, možná jinak postavené než Německo.

David BOREK, moderátor:
Bude Německo chtít, my jsme si teď vyjasnili, že Německo je lídrem Evropy, byť to není de jure, ale de facto, vyjasnili jsme si, že tu roli možná zpočátku hrát moc nechtělo, ale prostě ji hraje, protože tak tomu chce osud v tuto chvíli. Je možné, že Německo tu roli bude hrát ve stylu jakéhosi samozvaného praporečníka antitrumpovského odporu? A dodejme, že v Německu, v německé politické historii od devatenáctého století je poměrně silný princip jakéhosi, nechci říct, pohrdání, ale distancování se od anglosaské kupecké mentality.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Já bych to takhle neviděl, protože když se podíváme na uplynulých sedmdesát let, vlastně od konce druhé světové války, tak ta spolupráce Německa s anglosaskými zeměmi a především se Spojenými státy je obrovská.

David BOREK, moderátor:
Ani to volební vítězství Gerharda Schrödera, které bylo zčásti založené na antiamerických podtónech kvůli Iráku vám nepřijde jako první předzvěst něčeho...

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Samozřejmě v německé společnosti určité podtóny jsou. Gerhard Schröder při válce v Iráku toho využíval. Byla to taková určitá reakce i na to, že vlastně Německo, ostatní země nebyly víceméně konzultovány. Nebyla to akce NATO, byla to...

David BOREK, moderátor:
Ano, nehodnotíme irácké tažení, hodnotíme to použití antiamerikanského...

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Ano. Ale když si vezmeme tu dnešní návštěvu, tak Angela Merkelová vlastně poděkovala za Marshallův plán, zdůraznila roli, jakou hrály Spojené státy při znovusjednocení Německa. A já myslím, a opět to ukázala a ukazuje to celá jak německá, tak evropská, tak koneckonců i naše politika, že nechceme být se Spojenými státy nějakými oponenty.

David BOREK, moderátor:
Dobře. A teď mi ale řekněte, co se bude dít za 10-15 let, kdy německý možná ekonomický potenciál bude ještě silnější a disproporce mezi Německem a zbytkem Evropy bude ještě větší a v kancléřském úřadě nebude sedět Angela Merkelová, která přece jenom svým založením životním příběhem je asi zakořeněná, vkořeněna do tradice poválečného německého smířlivého a vůči Americe nakloněného establishmentu. Co když tam bude sedět někdo jiný?

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Samozřejmě že za deset let tam bude sedět někdo jiný. Ale ta německá politika, ať to jsou křesťanští demokraté, sociální demokraté, liberálové, a koneckonců, viděli jsme to, i když Joschka Fischer byl, zelený ministr zahraničí. Prostě ta je zodpovědná. Jaká bude role Německa, to záleží také na nás, protože ano, Německo je největší, je nejsilnější, ale není jediné v té Evropské unii. A já bych si tady představoval, Česká republika, i když jsme desetimilionová země, tak přece jenom prostě my naší aktivitou, kterou ne vždy vyvíjíme, prostě k tomu pozitivnímu výsledku můžeme přispět a my toto my to neděláme bohužel.

David BOREK, moderátor:
Mimochodem, abych podpořil ten váš argument, matematicky při zaokrouhlování už můžeme říkat, že jsme jedenáctimilionová země.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
10,5.

David BOREK, moderátor:
10,6 milionu. Ale, pánové, pojďme se posunout k obchodnímu rozměru té návštěvy, ostatně viděli jsme v reportáži našeho zpravodaje, že tam byla poměrně i početná delegace německých manažerů. V poslední dekádě se prakticky zastavilo globální uvolňování obchodu a novým trendem jsou bloky, ať už je to blok tedy jménem Evropská unie, nebo různé regionální obchodní dohody. Má se Česko, pane Tošenovský, bát toho, že dojde, nevím, jestli bych to nazýval obchodní válkou, ale dojde prostě k ochlazení obchodních styků mezi, jak se říká občas, pevností Evropa na straně jedné a mezi Severní Amerikou na straně druhé?

Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že by to byl velmi špatný scénář, a proto já i vnímám to, co vy jste říkal, že Angela Merkel s sebou vezla velkou skupinu byznysmenů a velkých hráčů německého průmyslu, že to je snaha jaksi tomu zabránit. To, že problém mezi Amerikou a Německem, teď když hovoříme o těchto dvou, je velký deficit nevýhodný pro Ameriku, nějakých přes 70 miliard eur, je problémem, který každá země by nějakým způsobem reagovala, nějak by ho musela řešit. Takže já doufám, že nedojde, o válce vůbec bych nemluvil, protože to není v zájmu ani jedné z těch zemí nebo ani Evropy, ale doufám, že to ochlazení nebude naopak, že se otevřou dál debaty o tom, jestli nějaká jiná forma TTP, té obchodní smlouvy s Amerikou, se nebudou dál vyjednávat, protože je to důležité jak pro Evropu, tak pro Ameriku, a nemyslím si, že ani v jednom zájmu to nějak jaksi zabarikádovat. Takže to v našem zájmu určitě není České republiky, aby k něčemu takovému došlo.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Není to v našem zájmu, není to v německém zájmu, není to v evropském. A já si nejsem jist, že to je i v americkém. Donald Trump mluví, ano, Amerika na prvním místě, ale ta realita je trošku jiná. A právě Angela Merkelová s sebou například vezla šéfy BMW, protože jak jste správně zdůraznili, ano, BMW má továrnu ve Spojených státech, a když se podíváme na čísla, tak BMW z těch aut, co vyrobí v Severní Karolíně, jich vyveze víc než Ford a General Motors dohromady. Čili to jsou argumenty, které by měly přesvědčit i Donalda Trumpa, že zavádění nějakých cel nebo nějakých prostě obchodních bariér není v zájmu nikoho.

David BOREK, moderátor:
Ale sám dobře víte, že ušlechtilé argumenty a technokratické vidění světa není vždy totožné s tím, jak to vidí voliči. A na rovinu si řekněme, že nebo zkusme si vyjmenovat, kdo z významných světových politiků zvolených v posledním roce dvou vyhrál na platformě zcela volného obchodu světového. Skoro to vypadá, že podmínkou k volebnímu úspěchu, a bavím se o levici, o pravici, bavím se o trumpovské platformě, bavím se o evropských radikálních levicových politicích. Skoro to vypadá, že platformou pro vítězství je zpochybnit nějak volný obchod. A dodejme, že Česko realizuje svůj obchod v drtivé většině v rámci Evropy a zoufale se snaží, alespoň slovy politiků a byznysmenů, z tohoto „zajetí“ vykročit. Teď tedy se bavíme o nějakém trendu, který je vlastně možná proti tomu.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Zůstaneme-li u Česka. Ano, 83 procent našeho exportu jde do zemí Evropy. Za Evropu nebo za Česko vyjednává o zahraničním obchodě o smlouvách Evropa. To jsme viděli při smlouvě Evropa - Kanada, vidíme to i při tom zmíněném TTP se Spojenými státy. K té vaší otázce. Ano, Trump, to je jednoznačné. Amerika, americké zájmy na prvním místě. A když jste se ptal, která země, tak ta sousední severní Kanada, kanadský premiér Trudeau je jednoznačně prostě pro volný obchod.

David BOREK, moderátor:
Uvidíme třeba v příštích kanadských parlamentních volbách...

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Uvidíme.

David BOREK, moderátor:
Jestli to nebude třeba v těch státech pacifických, anebo prérijních, kde je tradičně trochu jiná představa politiky, jestli to bude rezonovat. Pánové, na závěr, ale říkám na závěr rozhodně ne proto, že by to bylo téma, které je až na posledním místě v důležitosti. Severoatlantická aliance. Pane Tošenovský, ta slova z tiskové konference, to jsou spíše zdvořilostní věty nebo tam vidíte nějaké nuance, které napovídají tomu, že jistý evropský strach z doby volební kampaně Donalda Trumpa už je pasé, že to tak horké s nějakým zpochybňováním smyslu Severoatlantické aliance nebude.

Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že úplně pasé to není, protože Donald Trump je v tomhle konzistentní. Od začátku říká, ano, Severoatlantická aliance je důležitá, ale všichni se na ni musí podílet stejným dílem, skončila doba té trošku divadelní lascivní hry, všichni ji chceme, ale všichni jsme ji nějak neplatili a vlastně to táhli Američané. Tady i v těch jeho slovech, tak jak já jsem poslouchal tu tiskovku, spíš zaznívalo, je důležitá Severoatlantická aliance, ale musíme dodržovat pravidla, protože jinak to nedopadne dobře. Myslím, že je to na jedné straně jakoby uklidnění toho, že Američani neodcházejí, a to je, myslím si v té symbolice politické velmi důležité, že Severoatlantická aliance hraje tu svoji roli i pro Donalda Trumpa. Ale je tam to velké varování, pokud nepůjdete cestou skutečně naplnění těch dohod, které jsme teď poslední desetiletí tak jako pinkali si mezi sebou, tak může být zle. Já si myslím, že to je dobrý signál a zároveň možná přispěje i k realistickému pohledu na Severoatlantickou alianci, aby byla brána vážně jak po té ekonomické, tak po té bezpečnostní a globálním vztahu, který Severoatlantická aliance jednoznačně pro nás velmi důležitě sehrává.

David BOREK, moderátor:
Evropská levice dlouhodobě, dekády, preferovala v tom věčném sporu mezi děly a máslem nebo děly a chlebem preferovala chléb. Bude nucená, včetně ČSSD, přiznat, že i ta děla jsou velice podstatná a nejenom jako teze, ale i jako rozpočtová položka?

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
V tom ta dnešní schůzka nebo ta tisková konference byla zajímavá, protože, ano, Donald Trump zdůraznil význam NATO a zdůraznil, jak bylo řečeno, prostě aby každý férově přispíval. Dohoda je taková, že do roku 2024 každý stát by měl dát dvě procenta. Ale když jsme u toho chleba, co bylo zajímavé, že kancléřka mu připomněla, vlastně že to nejsou jenom ta děla, že zde máme také rozvojovou pomoc, že zde máme nejrůznější humanitární pomoc, zmínila Afriku, prostě stabilizování zemí. A tam jsou jiné peníze, než co jdou do zbrojení. Takže tady ty přístupy jsou rozdílné, protože Donald Trump teď...

David BOREK, moderátor:
A myslíte, že to trvá...

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Teď předložili vojenský rozpočet Spojených států...

David BOREK, moderátor:
Výrazný nárůst, ano.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
...bude o 9, 9 procent, ale peníze, které jdou do state departmentu nebo na rozvojovou pomoc, se krátí asi o 28.

David BOREK, moderátor:
A vy tedy trochu předjímáte, že by toto mohla být i argumentační linka mnoha evropských politiků, nejenom Angely Merkelové, když bude Amerika pokračovat v tom tlaku na razantní zvýšení vojenských výdajů, tak oni budou říkat: ale definujme to šířeji.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Přesně, tak...

David BOREK, moderátor:
A nemusí to být opravdu jenom ty tanky a děla, může to být i měkčí forma strategického investování.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Je to samozřejmě měkčí, protože Evropa vždy tady byla nejenom ta obranná, zbrojní politika, ale prostě ta měkčí. To neznamená ale, že bychom neměli plnit ty dvě procenta. Přesto si myslím, že u Donalda Trumpa, u Spojených států, ale ani v evropských zemích prostě přes to nyní vlak nepojede.

David BOREK, moderátor:
Na závěr, pane Roučku, trochu osobně. O co jednoduší by podle vás teď byl život českých politiků, kdyby před deseti lety byl schválen projekt amerického radaru, protože to by byl bilaterální závazek mezi Amerikou a Českem a žádné zpochybňování NATO, žádné turecké podivnosti by vlastně neměly na tento bilaterální závazek dopad. Byl by tady radar, byla by tady konkrétní vojenská instalace mezi dvěma státy - Česko a Spojené státy.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Tady žádné zpochybňování Severoatlantické aliance není. Jestli Donald Trump ve volební kampani zpochybňoval jednotlivé konkrétní kroky, vidíme to v baltských státech, jsou prostě jasné. A my na rozdíl od pobaltských států nebo Rumunska, je důležité se podívat na mapu, my nesousedíme přímo s tím východem, čili já pořád, ta urgentnost...

David BOREK, moderátor:
Ta urgentnost toho bilaterálního závazku nebyla tak silná.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
...ta urgentnost tady není a já ji nevidím...

David BOREK, moderátor:
Ani teď ji nevnímáte jako fakt podstatnou.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
...nevidím vůbec žádnou souvislost mezi radarem a, řekněme, situací dnes v Turecku.

David BOREK, moderátor:
Také to bylo takové postskriptum našeho rozhovoru. Libor Rouček, Evžen Tošenovský. Pánové, děkujeme mnohokrát, na shledanou.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Na shledanou.

Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Na shledanou.

Evžen Tošenovský

místopředseda strany
poslanec EP
krajský zastupitel