Novinky Mediální výstupy

Členské státy, které však musí počítat každé euro, s takovým navýšením pravděpodobně nebudou souhlasit. Lze proto očekávat, že výsledný rozpočet bude mít realističtější podobu. 
 

Již v úterý (24. 4.) agentura Reuters zveřejnila informace o tom, že Evropská komise navrhne zvýšit rozpočet Evropské unie na rok 2013 o 6,8 procenta. Když dnes dopoledne sedmadvacet komisařů odsouhlasilo pro příští rok návrh rozpočtu ve výši 138 miliard eur (to je 3,45 bilionu korun), tedy přesně tak, jak agentura Reuters tvrdila, nebylo to pro nikoho zas až tak velké překvapení.
 

Přestože v době rozpočtových škrtů Komise navrhuje poměrně výrazné navýšení evropského rozpočtu, pokouší se také šetřit. Plní například dřívější cíl snižovat výdaje na úředníky o jedno procento tak, aby během pěti let došlo k pětiprocentnímu krácení. Nárůst svého administrativního rozpočtu navrhuje také „jen“ zhruba o dvě procenta, tedy na úrovni inflace. Evropské instituce jsou obecně ve škrtech velmi opatrné. Když jsme na předsednictvu Evropského parlamentu nedávno hlasovali o rozpočtu, nikdo nebyl ochoten výrazněji omezovat výdaje. Já jsem prosazoval absolutní zmrazení výdajů, ale se svým názorem jsem byl zcela v menšině. Při sestavování rozpočtu navíc na Komisi dopadl vlastní bič v podobě financování závazků u realizovaných evropských projektů. V příštím roce totiž dojde k souběhu pravidla n+3 pro alokaci 2010 a pravidla n+2 pro alokaci 2011, což bude znamenat dvojnásobný nápor na výdaje.

 

Naštěstí se jedná jen o návrh, který bude schvalovat Evropská komise společně se členskými státy. A ty se již nechaly slyšet, že na takto ambiciózní (což přeloženo do češtiny znamená vysoký) rozpočet nekývnou. Podobně jako na domácí scéně nás tak čeká dlouhá přetahovaná o to, kde a kolik krátit. Jednání patrně budou trvat měsíce. Navíc nejspíš neskončí dřív, než se dohodneme na rozpočtovém výhledu pro roky 2014 až 2020. Výsledkem bude kompromis, dojde ke zvýšení rozpočtu, ale podstatně nižšímu. Jen pro připomenutí, loni Komise navrhovala pětiprocentní zvýšení rozpočtu a nakonec se zvýšil jen o dvě procenta. Výsledná čísla navíc ovlivní pravděpodobný vstup Chorvatska v červenci příštího roku, jehož dopady nejsou zatím v návrhu obsaženy a které se promítnou dalším zvýšením výdajů. Jedinou pozitivní zprávou zůstává, že evropský rozpočet musí být vždy vyrovnaný, deficit není ze zákona možný. Nemůže se tak stát, že by do budoucna občany členských států Evropská unie zatížila dalšími dluhy, se kterými musíme u nás doma bojovat.