Interpelace na ministryni práce ve věci zákoníku práce
23. února 2017
(www.psp.cz) Ústní interpelace poslance Simeona Karamazova na ministryni práce Michaelu Marksovou ve věci zákoníku práce.
Simeon Karamazov:
Vážená paní ministryně, součástí novely zákoníku práce, konkrétně sněmovního tisku č. 903, je relativně podrobná úprava výkonu práce z domova. Zaměstnavatel má být mimo jiné povinen uhradit zaměstnanci náklady spojené s prací z domova, např. náklady na komunikaci zaměstnance se zaměstnavatelem. Úhradu těchto nákladů přitom zaměstnavatel nemůže se zaměstnancem zahrnout do mzdy, platu nebo odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr, naopak je musí zaměstnanci uhradit zvlášť. To je, přiznám se požadavek alespoň pro mě poněkud překvapivý. Práce z domova je v praxi vnímána jako určitá forma benefitu udělovaného zaměstnanci a z těchto důvodů si nemyslím, že je nezbytně nutné, aby zaměstnavatel hradil zaměstnanci také náklady s tím spojené. Vždyť na druhé straně zaměstnanec část nákladů díky práci z domova ušetří, např. náklady na dopravu do zaměstnání.
Ptám se vás, paní ministryně, zda je podle vašeho názoru navrhované znění v tomto ohledu skutečně vhodné a zda by nebylo praktičtější ponechat v zákoně možnost zahrnout uvedené náklady do mzdy. Děkuji za odpověď.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová:
Já děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, tedy poslankyně a poslanci. Toto, co navrhuje pan poslanec Karamazov, totiž udělat nelze. Ty náklady, jakékoliv náklady na náhradu např. té komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nesmí být zahrnuty ve mzdě, platu nebo odměně z dohody, a to v souladu s rámcovou dohodou o práci na dálku uzavřenou sociálními partnery na evropské úrovni v roce 2002. Vlastně důvodem tohoto zákazu je základní princip odměňování v základních pracovněprávních vztazích, na čemž vlastně ten zákoník práce vůbec spočívá. Jedná se o to, že poskytování mzdy, platů a odměny z dohody včetně všech jejich složek za práci jsou věci, do kterých je možno počítat opravdu jenom to, co ten člověk vlastně odpracuje. Jedná se o pracovní výkonnost zaměstnance, o dosahované pracovní výsledky. To plnění, které má čistě náhradový charakter, tedy tou složkou mzdy ani odměny z dohody být prostě nemůže. Já rozumím tomu požadavku, ale v podstatě toto udělat nelze. Odměna za práci a náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce zaměstnanci, které je zaměstnavatel povinen nést, to jsou vlastně zcela odlišné zákonné nároky, které existují paralelně vedle sebe a prostě je nelze směšovat.
Jinak bych k tomu ještě dodala, že na uvedené rozlišení navazuje i úprava daní z příjmů a zákonného pojistného, kdy - když to zjednoduším - plnění, která nahrazují náklady zaměstnance vynaložené v souvislosti s výkonem práce, těmto odvodům vlastně ani nepodléhají na rozdíl právě od jiných příjmů, mezi které patří i odměna za práci. Děkuji.
Simeon Karamazov:
Děkuji za odpověď. Já si myslím, že také rozumím tomu, co jste říkala, nebo argumentaci v té odpovědi, nicméně je to možná spíše otázka. Kdyby se výslovně nezmiňovaly v dohodách nebo i v pracovní smlouvě ty benefity, resp. to, že měl zaměstnanec v rámci svého platu i další poplatky, stačilo by nezmiňovat to? Musí to být výslovně zmíněno v dohodě nebo v pracovní smlouvě?
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová:
Já navrhuji, aby vám na to raději odpověděli naši právníci úplně precizně písemně. Nicméně já si to nedovedu představit, protože pro mě by to bylo jasné porušení zákoníku práce, když odměna za práci je jenom spojena s tím, jak člověk pracuje a s jeho výkonem. Ale domluvíme se, že si to ještě potvrdíme písemně a dá na to fiktivní razítko právník.
Simeon Karamazov
poslanec PČR