Zákon o sociálním bydlení je paskvil. Marksová ho má špatně spočítaný
27. února 2017
(FORUM 24) V polovině února vydala pracovní komise pro hodnocení dopadů regulace stanovisko k ekonomickým dopadům připravovaného zákona o sociálním bydlení. Stanovisko je podstatě negativní. V překladu to znamená vzkaz pro ministryni Marksovou, že zákon má špatně spočítaný. Ostatně to říkáme od samého počátku a mnoho měsíců vyzýváme k nápravě.
Ministr Chvojka nám také nedávno sdělil, že vše je na dobré cestě a že v březnu zákon projedná vláda. Pokud vláda projedná kladně zákon s tak závažnými problémy v ekonomických dopadech, pak pozbyla zbytku zdravého rozumu.
Mnoho let říkám, že jsme pro systém sociálního bydlení, nicméně nikoliv v pojetí ministryně Marksové, ale v pojetí fungování pomoci lidem, kteří se prokazatelně nemohou postavit na vlastní nohy, ale snaží se svou problematickou situaci řešit. Pomoc má být cílená těm, kteří si skutečně a prokazatelně sami pomoci nemohou, nicméně pokud to jde, pak pracují, své děti posílají do školy. Nelze se domnívat, že každému potřebnému stát přidělí byt. Jde o systém, který se prolíná se sociální službou. Jde o prostupnost v bydlení od nocleháren, azylového bydlení až po nájemní byty. Jde o pomoc se zajištěním pracovního uplatnění určitých skupin lidí, o základy finanční gramotnosti, o pomoc s vypořádáním se se svými dluhy a novým startem. Nepotřebujeme přerozdělovat státní byty, potřebujeme umět spolupracovat v rámci sociální práce v obcích se soukromými vlastníky a dát obcím takové zákonné nástroje, aby taková spolupráce byla možná. Potřebujeme zajistit podmínění sociálních dávek prací a v neposlední řadě korigovat nájemné v ubytovnách pevnými částkami. V pojetí ODS se jedná o maximální částku 1000 Kč na lůžko za měsíc.
Sociální demokracie však stále nepochopila, že rozdělovat byty je navenek hezké, ale není tu nikdo, kdo by to celé zaplatil. Nejde jen o byty, jde o navýšení stavu sociálních pracovníků především v obcích. Astronomické číslo je 2500 osob a ¾ miliardy v rozpočtu navíc. Zákon už nepočítá s tím, že budou k práci potřebovat nějaké vybavení, prostory apod. Zákon také neříká, kolik je v systému například azylových domů, kolik jich bude muset dále vzniknout, zda dostačuje počet nocleháren a zda, na jak dlouho a pro koho bude organizovat tréninkové bydlení nebo třeba kolik je nutné zajistit bezbariérových bytů. Nikde není jednoznačné číslo, které by bylo podloženo analýzou, poptávkou nebo požadavky obcí, například.
Okruh osob, pro které je zákon zamýšlen, je velmi široký, což je asi současným největším sporem koaličních partnerů. Pro mne to znamená, že tato vláda širokým okruhem spíše oslovuje voličskou základnu namísto zamýšlením se nad skutečnou pomocí.
Zákon, jak je už zhruba napotřetí napsán, není ani nyní ke schválení parlamentem a nelze ho uvést do života. Moje výzva směrem k této vládě je jednoznačná – zákon o sociálním bydlení je paskvil, říká to i Stanovisko Legislativní rady vlády, přesněji její komise, nelze jej opravit, v této podobě ho do sněmovny nenoste. Každý rozumný poslanec takový zákon musí jednoznačně zamítnout.
Lenka Kohoutová
expertka pro sociální věci