Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Pro Ameriku je NATO základ transatlantické vazby. Na summitu ministrů obrany členských zemí to svým aliančním kolegům řekl nový americký ministr obrany. Zároveň ale důrazně vyzval evropské spojence ke zvýšení výdajů na obranu. Jinak by Washington nemusel naplno dostát svým závazkům. Stačí jen víc plnit pokladnu? Nepotřebuje aliance i další změny? A jaká je budoucnost NATO? O tématu hovořila v Událostech, komentářích ČT 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová.

Celý rozhovor s Janou Černochovou můžete zhlédnout na ČT24.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Nový americký ministr obrany James Mattis se poprvé osobně snažil ujistit spojence, že Spojené státy stojí za Severoatlantickou aliancí. Šéf Pentagonu ale v Bruselu členské země vyzval, aby zvýšily příspěvky na obranu, jinak by Washington nemusel naplno dostát svým závazkům.

Bohumil VOSTAL, redaktor:
Americká armáda posiluje v Polsku a Pobaltí. Argument generálního tajemníka NATO, proč podle něj Amerika bude alianci podporovat nejen slovy ale i činy. Lednový výrok Donalda Trumpa, že NATO je zastaralé, ovšem ve spojeneckých zemích vyvolal vážné pochyby. Rozptýlit obavy, to byl první úkol pro nového amerického ministra obrany Mattise.

James MATTIS, americký ministr obrany:
Aliance zůstává pro USA i celé transatlantické společenství naprostým základem, který nás spojuje. Jak řekl prezident Trump, jde o silnou podporu.

Bohumil VOSTAL, redaktor:
Bývalý generál v NATO prohlásil, že se po příletu do Bruselu poprvé v roli amerického ministra obrany cítí, jakoby se vracel do druhého domova. I tak varoval ostatní.

James MATTIS, americký ministr obrany:
Je spravedlivým požadavkem vůči všem, co těží z nejlepší obrany na světě, aby se proporčně podíleli na nutných základech při ochraně svobody.

Bohumil VOSTAL, redaktor:
Za zavřenými dveřmi ale přitvrdil. Pokud ostatní nezvýší příspěvky, mohla by podle něj Amerika umírnit své závazky.

Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:
Já si myslím, že to je úplně normální věta, že to tady padalo v minulosti také.

Bohumil VOSTAL, redaktor:
Požadovaná aspoň 2 % na obranu dává z 28 států NATO jen Amerika, Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Loni aliance ale přeci jen zaznamenala nárůst.

Jens STOLTENBERG, generální tajemník NATO:
Je to zhruba 10 miliard dolarů. Je to hodně, ale ne dost.

Bohumil VOSTAL, redaktor:
Ani Česko neplní svůj závazek dávat 2 % HDP na obranu. Teď se pohybuje lehce nad 1 %. Tady v Bruselu už kvůli tomu opakovaně slyšelo kritiku.

Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:
Česko už odpovědělo před dvěma lety, protože navyšuje ten svůj rozpočet zhruba až o 10 % meziročně. A těch zemí v Evropě nebude rozhodně tolik.

Bohumil VOSTAL, redaktor:
Český ministr taky na okraji zasedání podepsal se Slovenskem dohodu o společné ochraně vzdušného prostoru, s německou ministryní obrany pak záměr přičlenit 4. brigádu rychlého nasazení k německé 10. obrněné divizi, se kterou má provádět cvičení. Bohumil Vostal, Česká televize, Brusel.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
V Událostech, komentářích členka a členové výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Jana Černochová. Dobrý večer.

Jana ČERNOCHOVÁ, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A zdravím taky Antonína Seďu. Dobrý večer.

Antonín SEĎA, místopředseda poslaneckého klubu strany a člen výboru pro obranu PS PČR /ČSSD/:
Dobrý večer ze Zlína.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A Alexandra Černého. Dobrý večer.

Alexander ČERNÝ, 1. místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda výboru pro obranu PS PČR /KSČM/:
Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče Seďo, začal bych u vás. Jak konkrétně se slova amerického ministra obrany promítnou v obranném rozpočtu na rok 2018, který ještě bude vaše vláda připravovat, byť možná ne definitivně schvalovat. To se uvidí.

Antonín SEĎA, místopředseda poslaneckého klubu strany a člen výboru pro obranu PS PČR /ČSSD/:
Současná vláda si dala za cíl 1,4 % hrubého domácího produktu do roku 2020, takže určitě dojde k navýšení a minimálně o těch 10 %. Nicméně já bych chtěl říct, že nejedná se jenom o tady tenhle ukazatel, ale Severoatlantická aliance zároveň také hodnotí například investice. To znamená, to doporučení minimálně 20 % z výdajového rámce.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Těch 1,4, to není úplně to, co by si Spojené státy představovaly, pane poslanče Seďo.

Antonín SEĎA, místopředseda poslaneckého klubu strany a člen výboru pro obranu PS PČR /ČSSD/:
To sice není, ale na druhou stranu je to otázka také absorpce ministerstva obrany, potažmo Armády České republiky. Pokud si uvědomíme, že každý rok ministerstvo obrany vrací přes 4 miliardy, to znamená, neutrácí 4 miliardy, tak si myslím, že nějaké skokové navýšení je mimo realitu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Těch 1,4, to je závazek pro 2020, čili vy už do toho příštího rozpočtu to napíšete, aspoň těch 1,4 nebo to ještě nebudete, teď jsme zhruba na procentu HDP.

Antonín SEĎA, místopředseda poslaneckého klubu strany a člen výboru pro obranu PS PČR /ČSSD/:
Ne. Jsme na 1,08 %, je to do roku 2020. To znamená, počítám s tím, že dojde k navýšení o těch 10 % v roce 2018.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Paní poslankyně Černochová, to je přijatelné, dostatečné, nadměrné, jak byste to hodnotila?

Jana ČERNOCHOVÁ, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Ne. Já myslím, že pan ministr obrany Stropnický je jediný ministr na světě, který dvakrát odmítnul v Poslanecké sněmovně návrh na navýšení toho rozpočtu. Jedno navýšení dokonce předkládal koaliční poslanec Gabal v roce 2015 pro rozpočet 2016. V roce 2016 pro letošní rok jsem navrhovala navýšit rozpočet ministerstva obrany o 10 miliard. Tak bychom se právě dostali na to 1,4 % HDP. Bohužel to pan ministr obrany nepřijal, což je pro mě nepochopitelné, protože to, co dneska řekl Donald Trump nebo respektive jeho ministr obrany Mattis, tak to není nic nového. Všechny tyto výhrady, výtky vůči členským státům už zaznívaly na summitu ve Walesu před více než dvěma lety. Takže by se Česká republika skutečně měla na toto připravit. A jenom na okraj, Nečasova vláda v době krize dávala vyšší procento na obranu v přepočtu na HDP než tato vláda v době konjunktury.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Protože HDP byl nižší ale na druhou stranu, než je dnes. Ano. To se ta poměrná čísla lépe sestavují.

Jana ČERNOCHOVÁ, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Ano. Ale shodneme se v tom, že HDP je určovatel toho, jaká ta ekonomická situace je.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Mají tam být ta 2 %. Ano, to je pravda. Pane poslanče Černý, vaše hodnocení. Má se Česká republika hned dostat na ta 2 %, protože se k tomu zavázala?

Alexander ČERNÝ, 1. místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda výboru pro obranu PS PČR /KSČM/:
Jen aby bylo posluchačům zřejmé, co by to znamenalo. My dnes vydáváme na obranu něco málo přes 50 miliard. Kdyby to měly být 2 %, tak by to bylo přes 100 miliard. Suma naprosto nepředstavitelná pro ministerstvo obrany. Už jste slyšeli, že by s tím neuměli hospodařit, že by nebyli schopni tu částku naprosto utratit, takže v tuto chvíli to je mimo realitu. Ale já bych se chtěl zmínit o jiné věci. My neustále, už jsme přijali jako jakousi povinnost se bavit o 2 % a dejme tomu, že někdy budeme vydávat na obranu všechny členské státy aliance ty 2 %, což bude obrovská částka. Teď je to 890 miliard ročně, co vydává členské země aliance na obranu, tedy loňská čísla mám. 890 miliard ale na co? K čemu to bude dobré? Já nerozumím. Budeme neustále donekonečna zvyšovat ty objemy peněz, které půjdou na obranu? A k čemu to bude dobré, na co to budeme vydávat? Já prostě tomu nerozumím. Neustále zbrojit, modernizovat. Chápu, že armádu je třeba udržovat v kondici. Česká armáda je šíleně podfinancovaná, takže nutně potřebuje, aby se vylepšila po všech stránkách. Koneckonců to je ale problém většiny aliančních armád. Ale jestli budeme donekonečna zvyšovat výdaje na obranu, tak si nedovedu odpovědět reálně na otázku, k čemu nám to bude, k čemu nám to bude sloužit.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Teď se přiznám, že tomu moc nerozumím, pane poslanče. Říkáte, že se dává moc peněz na to zbrojení a zároveň říkáte, že armáda potřebuje přidat, protože je podfinancovaná. Tak mi ten rozpor prosím vysvětlete.

Alexander ČERNÝ, 1. místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda výboru pro obranu PS PČR /KSČM/:
Česká armáda, aby byla schopna zajistit svoje hlavní povinnosti, to znamená zajistit obranu své země, obranu svých obyvatel, jejich majetku a tak dál, tak na to potřebuje nějaké kapacity. Je zhruba spočítáno, kolik je minimum lidí, kteří by na to měli být připraveni, jakou techniku na to přibližně potřebujeme, a to všechno by mělo stát nějaké prostředky. Ale to, o čem my se tady teď bavíme, to je jakési fluidum, něco, co si kdysi kdosi vymyslel, prostě 2 % a na ty 2 % nás teď někdo tlačí. Donald Trump jasně řekl, že chce posílit výdaje na obranu. Zřejmě to považuje i jako součást zlepšení ekonomické kondice americké ekonomiky. Tak proč ne, to chápu. Ať si dělají, co chtějí, když na to mají. Ale nerozumím, proč nutí všechny členské země aliance, aby vydávaly tak obrovské prostředky na něco, co pravděpodobně nepotřebujeme.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dobrá. A já se u těch 2 % za chvíli zastavím. Já bych ale od pana poslance Sedi chtěl ještě vysvětlení, jakožto vládního představitele, jak to, že ty peníze neutratíte jako vláda, konkrétně ministerstvo obrany tedy?

Antonín SEĎA, místopředseda poslaneckého klubu strany a člen výboru pro obranu PS PČR /ČSSD/:
To je otázka spíš na ministra obrany Stropnického.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jste vládní představitel. Ona je to odpovědnost celé vlády, protože to je závazek Českého republiky toto.

Antonín SEĎA, místopředseda poslaneckého klubu strany a člen výboru pro obranu PS PČR /ČSSD/:
Závazek České republiky to sice je, ten závazek, ty 2 % platí od vstupu České republiky do NATO, to znamená od roku 1999. A já musím říct, že já osobně ten závazek, ty 2 % ani moc nemám rád. A to z důvodu toho, že armáda by potřebovala v rámci dlouhodobého plánování investic spíše nějakou fixní částku, která by se třeba zvyšovala o inflaci. To by daleko bylo lepší a zabránilo by to například těm výkyvům.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Proč by ta fixní částka nemohla být ta 2 % třeba zrovna?

Antonín SEĎA, místopředseda poslaneckého klubu strany a člen výboru pro obranu PS PČR /ČSSD/:
Protože ta 2 % jsou pokaždé z jiné částky. To znamená, pokud je hospodářský růst, tak ano, ta 2 % jsou dobrá. Ale v případě, že je hospodářský pokles, tak jak to bylo v rámci ekonomické krize, tak ty peníze potom by byly nedostatečné.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Paní poslankyně Černochová, tu otázku, kterou tady otevřel pan poslanec Černý, kam až se bude zbrojit? Musí se tolik zbrojit?

Jana ČERNOCHOVÁ, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Já myslím, že bezpečnostní situace v Evropě, ve světě je každému zřejmá. Víte, já si spíš si myslím, že to, co tady říkal pan kolega poslanec Černý, je spíš filozofický postoj Komunistické strany Čech a Moravy. Možná, pokud by se ty peníze investovaly v rámci Varšavské smlouvy, tak by s tím tolik problém neměli. Jsou to oni, kteří navrhují Poslanecké sněmovně vypsání referenda o vystoupení České republiky z NATO. Takže přestože si kolegy Černého za spoustu věcí, které odvádí ve výboru, vážím, tak spíš to beru, že tady skutečně hraje roli ten politický světonázor. To, co tady říkal pan Seďa, já si myslím, že to má jedno řešení a já bych s ním i souhlasila. Já v úterý představím na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně návrh Občanské demokratické strany na změnu zákona 222 o zajišťování obrany České republiky. A přesně to, co tady říkal kolega Seďa, by v tomto návrhu zákona mělo být.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Fixní peníze? To máte na mysli?

Jana ČERNOCHOVÁ, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Přesně tak. Tak, jak to mají některé jiné země, například Polsko. A měli bychom...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Řekněte kolik. Kolik by armáda každý rok měla dostat?

Jana ČERNOCHOVÁ, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Je tam nějaké přechodné období, ale měli bychom směřovat v tom příštím volebním období k tomu, abychom docílili těch 2 % HDP.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Takže plus mínus 100 miliard by to bylo v té nejbližší době.

Jana ČERNOCHOVÁ, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Bude tam přechodné období. Kolegové oba dva vědí, že nás čeká přezbrojení mechanizované brigády, takže těch investičních prostředků se skutečně v těch budoucích letech do té armády musí dávat mnohem víc. Neříkám, že 2 % budou hned v roce 2018 nebo 19, ale měli bychom k nim směřovat a nebýt na směšném 1 %.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dámo a pánové, opusťme peníze. Pojďme trochu obecněji mluvit. Začal bych u pana poslance Sedi například. Potřebuje Severoatlantická aliance nějakou zásadní reformu? Pokud ano, tak jakou?

Antonín SEĎA, místopředseda poslaneckého klubu strany a člen výboru pro obranu PS PČR /ČSSD/:
Z mého pohledu ji nepotřebuje. Ono vlastně to dokázalo i dnešní jednání v Bruselu. Já musím říct, že nás čeká, konkrétně mě a parlamentní delegaci do parlamentního shromáždění NATO, jednání přes víkend a v pondělí, kde se budeme taky zabývat vlastně těmi zásadními problémy, ať už je to financování, ať už je to vztah k Evropské unii, ať už je to reakce na nové hrozby a podobně. Takže z mého pohledu nepotřebuje. To, co potřebuje, je větší zodpovědnost členských států zajistit podle článku 3 washingtonské smlouvy svoji obranyschopnost.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče Černý? Stejná otázka.

Alexander ČERNÝ, 1. místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda výboru pro obranu PS PČR /KSČM/:
Kromě toho, co řekl pan kolega, jsem přesvědčen o tom, že potřebuje reformu, protože aliance poslední summity jeden za druhým, a to dnešní jednání vlastně jenom pokračuje v té nastoupené tendenci, neustále ujišťuje sama sebe, že se potřebuje semknout, že potřebuje upevnit evropské a atlantické vazby. Prostě neustále se přesvědčují o tom, že to prý funguje, že ty články jsou dobře nastavené, že všechno funguje, ale velmi dobře vědí, že tomu tak není. Už několik let je aliance, řekl bych, nebezpečím sama pro sebe. Vytváří si sama, komplikuje si život a dělá to mimo jiné tím, že jednak expanduje obrovským způsobem. Především na východ, což vzbuzuje napětí. Ale hlavně dnes jsou zájmy jednotlivých členských zemí aliance, mám příklad, jižní státy a severní státy mají úplně jiné zájmy a pohledy na věc než východní a západní členské země aliance.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A co s ní tedy?

Alexander ČERNÝ, 1. místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda výboru pro obranu PS PČR /KSČM/:
Aliance zdá se, že už ztrácí prostě živnou půdu. Prostě nemá opodstatnění. Jestli nás někdo chce přesvědčit, že potřebujeme silnou alianci kvůli Rusku, no to je přece nesmysl. Aliance už dnes má, já nevím, čtyřikrát víc vojáků než Rusko. Vydává na zbrojení 13krát víc než Rusko. Je daleko silnější vojensky, ekonomicky. K čemu potřebuje další zvyšování rozpočtu, další posilování?

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ano a to je argument, který tady padal...

Alexander ČERNÝ, 1. místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda výboru pro obranu PS PČR /KSČM/:
A použít alianci například proti terorismu nebo proti hrozbám typu migrantů, na to armáda prioritně určená není. K tomu armádu použít nelze, nelze prostě využít armádu masivně, nasadit ji proti utečencům. To prostě nemá řešení. Takže smysl obrovských výdajů, obrovských nákladů, obrovského systému, který se desítky let tady budoval, se pomalu vytrácí a Aliance opravdu tápe. Neví kudy kam.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Paní poslankyně Černochová? Reforma nebo směřovat ukončení něčeho přežitého?

Jana ČERNOCHOVÁ, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Ne, v žádném případě já nevidím jinou alternativu. Tu alternativu v žádném případě nevidím v evropské armádě. Vidíme, jak je Evropa neschopná dohodnout se na tak zásadních otázkách, natož tvořit nějakou společnou armádu, takže já skutečně na to beru jako jedinou možnou kolektivní obranu, která dneska na tom trhu je, neříkám, že je dokonalá. Myslím si...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Počkejte, tomu moc nerozumím, když hájíte NATO, jakožto jedinou funkční kolektivní obranu, proč by kolektivní obrana na bázi Evropské unie neměla být funkční? Stejně většina NATO je Evropská unie.

Jana ČERNOCHOVÁ, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Není funkční už nyní, protože tady takzvané Battle Groups jsou ustanoveny, to jsou ty evropské jednotky, jsou ustanovené už deset let. Nikdy nikam nevyjely. Když by to Evropa s evropskou armádou myslela vážně, tak by tyto jednotky někam nasadila, aby si minimálně tu součinnost těch států vyzkoušela. Já tady vidím v rámci NATO jeden problém, který možná není úplně předmětem dnešního jednání, to někdy příště, ale jsou to některé členské státy, které prošly nějakým vývojem a dneska můžou vyvolávat otazníky, jestli mají být součástí Severoatlantické aliance...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Turecko?

Jana ČERNOCHOVÁ, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Přesně tak. Naopak si myslím a nesouhlasím s kolegou Černým, zase naprosto logicky, že by tady byl nějaký velký boom přijímání nových členských států. Nevím, jak dlouho čekají Gruzínci na to, aby z toho režimu toho partnerství se posunuli dál. Jsou tady jiné země, které samozřejmě jsou tím neuralgickým bodem z hlediska rusko-amerických vztahů nebo i evropsko-ruských vztahů, tomu rozumím. Na druhou stranu je vidět na tom, co jste říkal v úvodu té reportáže, kolik přispívá například Estonsko, Litva, ty nové členské státy, tak ony opravdu se snaží, a vědí moc dobře, proč dávají ze svých rozpočtů ta 2 % HDP. Takže z nich bychom si měli brát příklad a nebýt černým pasažérem.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče, sebeobrana Evropy na základě evropské armády, nějaké jiné aliance, to je přijatelná představa pro vás v rámci úvah o reformě NATO?

Antonín SEĎA, místopředseda poslaneckého klubu strany a člen výboru pro obranu PS PČR /ČSSD/:
Určitě to nesouvisí s reformou NATO, na druhou stranu si musíme uvědomit, že drtivá většina členských zemí Severoatlantické aliance jsou zároveň členskými zeměmi Evropské unie. Jedná se také o společnou bezpečnostní a zahraniční politiku Evropské unie. Já tam vidím dva základní body. Tím prvním je vzájemná spolupráce, což ukazuje i třeba podpis mezi Českou republikou a Slovenskou republikou kolem ochrany vzdušného prostoru, dále je to vzájemná spolupráce a výcvik třeba s partnery z Německa, ale i s jinými. A ta druhá oblast se týká podpory národního obranného průmyslu a vzájemná spolupráce a ta vzájemná spolupráce může být mezi členskými státy Severoatlantické aliance a zároveň členskými státy EU.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Nějaká institucionalizace Evropské armády - ano, nebo ne?

Antonín SEĎA, místopředseda poslaneckého klubu strany a člen výboru pro obranu PS PČR /ČSSD/:
Určitě nebudeme budovat dvě armády. Na to žádná země v Evropské unii ani na světě vlastně na to nemá finanční prostředky.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče Černý, když tady padají ty argumenty, že evropská obrana vlastně nefunguje, ať už Battle Groups, ať už například, pokud si dobře vzpomínám, tak při zásahu v Libyi poměrně rychle došel dech. Není to argument pro to, proč by NATO mělo dál existovat?

Alexander ČERNÝ, 1. místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda výboru pro obranu PS PČR /KSČM/:
To je jen argument pro to, abychom si uvědomili, jaký je obrovský technologický například rozdíl mezi vybavením armád na evropském kontinentu a ve Spojených státech. Ano, Evropa není schopna efektivně vést ani pořádně vojenskou operaci, ta Libye to naprosto jednoznačně prokázala, kdyby nebylo zásahu Američanů, dopadlo to zřejmě tragicky. Ale o tom to právě je, kdybyste si dokázali představit Evropu bez Spojených států, není třeba, Spojené státy nás, proboha, snad neohrožují, tak není nezbytně nutné zvyšovat výdaje na 2 %. O čem se tady pořád bavíme? My jsme vytvořili atmosféru strachu, v Evropě především, takže už několik let se tady masírujeme, že se připravujeme pomalu na válku, někteří generálové Aliance už o ní dokonce otevřeně hovoří a v téhle té atmosféře se pak logicky zvyšuje tlak na zvyšování rozpočtů, ale to je začarovaný kruh, to nikam nevede, to jenom zhorší napětí, takže...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Poslední, poslední věc...

Alexander ČERNÝ, 1. místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda výboru pro obranu PS PČR /KSČM/:
Odpověď na tu vaši otázku je jednoduchá, prostě nelze jinak, než donutit velmoci, velmoci, mám teď namysli Rusko, Čínu, ale především Spojené státy, aby si sedly k jednacímu stolu. Ony, aby garantovaly bezpečnost zbytku světa, no a my se s tím budeme muset nějak vyrovnat na území Evropy.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A to měla být ta poslední věc. Paní poslankyně Černochová?

Jana ČERNOCHOVÁ, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Já mám trošku déja vu, když slyším kolegu Černého z těch 80 let. Pokud by Ronald Reagan nezačal ty závody ve zbrojení s tehdejším Sovětským svazem, tak by pravděpodobně existovalo ještě Československo jako socialistická republika. Toto si přeci musíme všichni uvědomit, že za pádem železné opony právě stálo to, že se, ano, chrastilo zbraněmi, že se vedly závody ve zbrojení, ale v tom svém důsledku to pomohlo tomu, aby mohla být nastolena demokracie v těch zemích, které byly satelity Sovětského svazu. A já bych se nechtěla této doby nikdy dožít.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dohoda největších velmocí jakožto, řekněme, nějaký nový systém bezpečnosti?

Jana ČERNOCHOVÁ, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Já myslím, že určitě. Já si myslím, že Rusko je tak významným aktérem na tom mezinárodním poli, že se určitě Donald Trump pokusí, stejně jako všichni jeho předchůdci udělat nějakou dohodu s prezidentem Putinem. Jak to dopadne, nedopadne, bez ohledu na to, co probíhalo včera ohledně odchodu člena jeho administrativy. Tak si myslím, že ta tendence určitě k nějaké dohodě bude, protože pojmenujme ty věci pravým jménem. Tady nás v tuto chvíli ohrožuje takzvaný Islámský stát, vede se ta válka na několika kontinentech a není možné, alespoň v rámci té naší civilizace, tak se vymezovat úplně proti všemu, proti každému a ve všem. Takže v tomhle tom si myslím, že by mohla i s Ruskem na toto témat se najít společná řeč. Takže to není, že bychom a priori prostě nechtěli s Ruskem komunikovat, ale na téma, která se nebudou týkat toho, že se bude dále rozpínat po Evropě.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Velmi krátce pana poslance Seďu poprosím, nějaký nový systém bezpečnosti na základě největších nebo nejsilnějších mocností?

Antonín SEĎA, místopředseda poslaneckého klubu strany a člen výboru pro obranu PS PČR /ČSSD/:
Určitě součástí vlastně vyjednávání, tak je také diplomacie, je to i humanitární pomoc. Já bych chtěl připomenout jednu důležitou věc a to, že stát má jako důležitou prioritu zajistit bezpečnost a obranu svých obyvatel. A u nás funguje velice dobře integrovaný záchranný systém, který zajišťuje vlastně bezpečnost a opíráme se o bezpečnostní strategii České republiky z roku 2015, to je ta nejnovější, a mimochodem otázka boje proti kriminalitě, proti imigraci, proti dalším věcem, které nás ohrožují, tak není jenom věcí armády, ale je to také věcí integrovaného záchranného systému.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Což je rozměr, kam bych naši debatu dál rozvíjet nechtěl, a proto vám poděkuju za to, že jste se jí zúčastnili. Antonín Seďa, Alexander Černý, Jana Černochová. Všem díky za účast, na shledanou.

Jana ČERNOCHOVÁ, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Děkuju za pozvání, hezký večer.

Alexander ČERNÝ, 1. místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda výboru pro obranu PS PČR /KSČM/:
Na shledanou.

Antonín SEĎA, místopředseda poslaneckého klubu strany a člen výboru pro obranu PS PČR /ČSSD/:
Na shledanou.

Jana Černochová

1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
starostka
expert pro obranu