(Novinky.cz) Je šumavské dítě součástí ekosystému, nebo je součástí ekosystému jenom kůrovec, rys ostrovid, pražský ekologický aktivista a ministerský úředník jmenující správce parku? Aneb novela zákona o „ochraně přírody a krajiny“ kolotá mezi Senátem a Sněmovnou. Nevládní organizace vedou kampaň, že šumavští starostové chtějí Šumavu vybetonovat a rozprodat developerům. Já moc nečtu noviny, ale přijde mi, že betonovému developerskému budování udal na Šumavě tón patron nevládních organizací (a trochu méně ostravských horníků) – pan Bakala s chotí při stavbě své „vilky“. Tipoval bych, že další betonový „investor“ bude samotný Národní park, ale jistě se mohu mýlit.
„Primitivové, kteří nechápou souvislosti“, prý chtějí na Šumavě těžit dřevo a tím ničit šumavskou přírodu. Nejvíce dřeva se ale těžilo za zelených ředitelů parku (a zelených ministrů), kteří těžili a prodávali dřevo jako důsledek kůrovcové kalamity.
Teď ministerstvo životního prostředí vede podobný typ, ministr Brabec, a tak není divu, jak zákon vypadá. Stejně jako u MŠMT „píší“ novelu zákona neziskové nevládní organizace. V jádru jsou sice „ziskové a vládní“, neb jejich zisk přichází od vlády, ale to je na jiný komentář.
Máme nechat polovinu Šumavy svému osudu, divočině a bezzásahovosti.
Co je víc: zelený strom, nebo kůrovec? Běžkař, nebo tetřev s rysem ostrovidem? Pokud je kůrovec významnější složka ekosystému než strom (jako zástupce fauny proti flóře), proč není člověk víc než zvíře? Kdo to má rozhodnout a jak?
Kůrovec ani ostrovid nemůžou jaksi vyjevit svou vůli, ale člověk může. Šumava leží na území jednadvaceti obcí, kde žijí lidé, vychovávají děti, snaží se je uživit.