Italské NE neznamená krizi EU

5. prosince 2016
Italské NE neznamená krizi EU

(iDNES.cz) Média jsou nyní plná úvah o tom, že odmítnutí ústavních změn v italském referendu znamená krizi eurozóny a tím vlastně celé EU, protože, jak se nechala slyšet Merkelová, „padne-li euro, padne celá Evropa“.

 
Tyto katastrofické scénáře se opírají o předpoklad, že po Renziho rezignaci nastoupí přechodná vláda, která vypíše předčasné volby, v nichž by mohlo vyhrát antisystémové Hnutí pěti hvězd Beppe Grilla.
 
K tomuto vývoji ale nemusí dojít a to ze dvou důvodů.
 
Prvním je, že článek 75 italské ústavy zapovídá konat referenda o mezinárodních smlouvách, jakou je například členství v EU či eurozóně. I kdyby případná vláda vedená populistickým Hnutím pěti hvězd našla obezličku, jak toto referendum vyvolat (například šikovným formulováním otázky plebiscitu), nebylo by legálně závazné, ale pouze konzultační.
 
Druhou a zásadní otázkou ovšem je, zda Hnutí pěti hvězd Beppe Grilla vůbec získá sněmovní většinu a tím i šanci sestavovat vládu. Pokud by byly vypsány předčasné volby podle nového volebního systému, dost pravděpodobně skončí patem mezi oběma komorami italského parlamentu.
 
Poslanecká sněmovna by totiž byla v předčasných volbách volena novým většinovým dvoukolovým systémem. Strana, která získá více než 40 % hlasů, bere většinu křesel. Naproti tomu Senát bude i nadále (v důsledku včerejšího odmítnutí ústavních změn) volen systémem poměrným. Výsledkem předčasných voleb v Itálii tedy může být to, že ve Sněmovně a v Senátu bude vládnout rozdílný poměr sil, přičemž obě komory disponují právem veta. Tomu bude chtít budoucí přechodná vláda pravděpodobně zamezit.
 
Lze očekávat, že italský prezident bude po přechodné vládě chtít návrhy, které více sladí způsob volby Sněmovny a Senátu, tak aby se Itálie vyhnula další krizi. Mluví se o návratu k proporciálnímu systému i o zrušení druhého kola většinové volby. Zavedení poměrných prvků do sněmovních voleb by mohlo zhatit i naději Hnutí pěti hvězd na vládní angažmá. Jeho preference dlouhodobě kolísají mezi 20 a 30 %. Průzkumy volebního chování ale naznačují, že pokud by mělo dojít ke střetu Hnutí s nejsilnějším rivalem nyní vládnoucí Demokratickou stranou, nejen pravicoví voliči dají přednost nesystémovému protestnímu Hnutí, tak jak tomu bylo v červnových místních volbách. Zachování současného většinového systému voleb do Sněmovny by Hnutí výrazně pomohlo k možnosti sestavovat vládu. I z tohoto důvodu lze očekávat, že úkolem budoucí přechodné vlády bude tento většinový systém změnit a Grillově hnutí volební zisk tak znesnadnit dle logiky: Nebude-li Grillo ve vládě, nebude ani referendum o vystoupení z eurozóny.
 
 
Adéla Kadlecová

expertka pro evropské záležitosti