Je mi jedno, co kdo nosí na hlavě. Podstatné je to, co v té hlavě je.
(www.idnes.cz) Nechci žít v Severní Koreji, kde všichni až na Kima chodí oblečeni v jednom mundůru a s jedním sestřihem.
Ani se nechci vracet do minulého režimu, kdy se za oblékání nebo účes vyhazovalo ze školy a práce.
Nejen Jaromír Jágr nosil v devadesátkách pár měsíců na hlavě čolka alias mulet.
Chci žít ve svobodné společnosti, kde po ulici chodíhipsteři s plnovousem,denně zastřižení manažeři v obleku nebo kostýmku, pankáči s čírem, metalisti s dekou nebo muslimky s šátkem přes vlasy.
Ostatně moje babička na vesnici nosila na hlavě šátek každý den a nikoho to nepohoršovalo. Na Moravě jsou šátky součástí našich tradic.
Vidím to ale jinak, když jde o školy. Pokud je ve školním řádu napsáno, že se nesmí nosit pokrývka hlavy, tak to žáci musí respektovat.
Když někam přijedu, tak je normální ctítmístnípravidla. Nevadí mi, že se na dovolené v Egyptě má žena občas musela zahalit. Nebo že při návštěvě Jeruzaléma musím mít někde pokrývku hlavy.
Připadá mi to fér a normální.
Ale není normální přijet do země jako host a svůj pobyt zahájit žalobou na školu, kde se vyžaduje školní řád.
Současný hon na ředitelku střední zdravotní školy Kohoutovou je zkrátka špatně a snaha z ní dělat xenofobku je úplně nesmyslná. Vždyť sama škola se na svých webových stránkách chlubí tím, že podporuje inkluzivní vzdělávání a že na škole studují žáci ze 4 kontinentů.
Body nahoru pro paní ředitelku, že se nebojí stát za svým názorem a obhajovat pravidla a zdravý rozum.
A další body dávám dolů za nesmyslně aktivistické kroky ombudsmanky Šabatové a její rodiny.
Zdroj:http://filiphumplik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=564799
předseda ODS Praha
