Novinky Mediální výstupy

Hostem nedělního diskusního pořadu byl místopředseda ODS a senátor Miloš Vystrčil.

Celý rozhovor s Milošem Vystrčilem můžete zhlédnout na TV Prima.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Dobrý den. Vítejte u Partie televize Prima. Skončil boj o křesla do Senátu. Rozebereme výsledky a dopady těchto voleb. Týden po krajských volbách se také rodí první koalice. Nutno říct, mnohdy v bolestech. Jak dvoje volby přestavily politickou scénu? Co to bude znamenat pro vládu? Otázky položím našim hostům. Vítám novopečenou senátorku za KDU-ČSL, paní Renatu Chmelovou. Dobrý den.

Renata CHMELOVÁ, nově zvolená senátorka /KDU-ČSL/:
Dobrý den.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Místopředsedu ODS, senátora Miloše Vystrčila. Dobrý den.

Miloš VYSTRČIL, senátor a místopředseda strany /ODS/:
Hezké dopoledne.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A také přišel politolog Metropolitní univerzity Petr Just. I vám dobrý den.

Petr JUST, politolog:
Dobré dopoledne.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Jenom podotknu, dnes tady měl s námi být i místopředseda Senátu, sociální demokrat Zdeněk Škromach, který svůj mandát včera neobhájil, na poslední chvíli ale účast v naší Partii zrušil. Pojďme se nejprve podívat na výsledky. Volilo se v 27 obvodech. Jak dopadli naši hosté. Renata Chmelová je nově zvolenou senátorkou za Prahu 10. Získala necelých 60 procent hlasů a nechala za sebou Jiřího Holubáře. Miloš Vystrčil kandidoval v Jihlavě, 2. kolo vyhrál těsně, Michala Stehlíka za KDU-ČSL za sebou nechal s rozdílem necelých 7 procent. Paní senátorko, tak vidíme ty výsledky ještě, paní senátorko, za vítěze těchto voleb do Senátu jsou považováni lidovci, uspělo 5 jejich kandidátů, plus další 4, kteří kandidovali na společných kandidátkách. Vy jste jednou z nich. Čemu připisujete ten úspěch lidovců?

Renata CHMELOVÁ, nově zvolená senátorka /KDU-ČSL/:
Já chci říct, že já tady kandiduju nejen za lidovce, ale za širší koalici, máme obrovskou zkušenost už společné práce právě na komunální úrovni, takže kandidovala jsem v koalici za lidovce, Českou pirátskou stranu, Liberální ekologickou stranu, místní hnutí Desítka pro domácí. A já tomu přikládám ten význam takový, že si myslím, že voliči ocenili naší dlouhodobou a poctivou práci právě v zastupitelstvu a právě na úrovni komunálních voleb. A já jsem přesvědčena, že i tato koalice, která funguje v rámci komunální politiky, je možno, aby fungovala i v Senátu, protože já jsem si vyzkoušela, že ač jako nestraník dokážu vlastně stavět mosty jak mezi liberály, tak konzervativci, tak občanskými iniciativami, a to je moje taková jako devíza, s kterou jdu do Senátu a doufám, že z této pozice budu umět témata, která mě zajímají, právě otvírat kolegům senátorům z různých úhlů pohledu.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane senátore, za ODS uspěli 3 kandidáti. Jak to hodnotíte, je to úspěch, neúspěch?

Miloš VYSTRČIL, senátor a místopředseda strany /ODS/:
Já to hodnotím jako úspěch, je to lepší než před 2 lety, o 1 mandát s tím, že já počítám, že ještě 1 nezávislý kandidát také se stane minimálně 1 členem klubu ODS, takže jsem spokojen. Samozřejmě by to mohlo být lepší. Jenom, protože se také zabývám statistikou, ODS vlastně má 3 kandidáty, kteří jsou členy strany ODS, KDU-ČSL je na tom stejně.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Dobře. Pane Juste, jestliže jsou vítězem těchto voleb do Senátu označováni lidovci, kdo je tím jednoznačným poraženým?

Petr JUST, politolog:
Když začneme od trošku poraženého, který se tak trošku očekával, Komunistická strana Čech a Moravy nemá ani jednoho senátora, ale říkám očekával, protože dvoukolový většinový volební systém není obecně příliš, řekněme, vstřícný ke stranám na krajních pólech politického spektra. Takže komunisté s jedním postoupivším do 2. kola a s žádným obhájeným nebo s žádným vítězem druhého kola jsou první, ale to se tak trošku nabízelo. Co už bylo víc otazné, je, jak dopadne hnutí ANO 2011 Andreje Babiše, které určitě přes tu kampaň, která byla poměrně intenzivní, přes ambice, které Andrej Babiš a hnutí ANO 2011 má, a přes vítězství v 1. kole 14 kandidátů, kteří postoupili, určitě očekávalo mnohem víc než jenom 3 zvolené senátory. Takže pokud to porovnáváme trošku očekávání versus realita, ambice versus realita, tak bych mezi poražené považoval i právě Andreje Babiše a hnutí ANO 2011.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Čím si to vysvětlujete, protože pro Andreje Babiše je to vlastně takový první volební propadák, lze-li to tak říkat, od jeho nástupu do velké politiky.

Petr JUST, politolog:
Mnoho komentátorů a i politiků, včetně Andreje Babiše, to svádělo na jakýsi pocit všichni se spikli proti ANO 2011. Když se ale podíváme na čísla, na počty hlasů, které získali kandidáti, těch 14 kandidátů, kteří postoupili do 2. kola, kolik získali v 1. kole a kolik získali ve 2. kole, tak vidíme, že to úplně neodpovídá této tezi. Oni totiž mnozí kandidáti z těch 14 nedokázali přivést k urnám ani své vlastní voliče z 1. kola. Pan Váňa na Karlovarsku, o 1000 míň hlasů vlastně získal ve 2. kole, než v kole 1. Pan Vávra na Liberecku, dokonce o téměř 2500 hlasů získal méně, ale zároveň není vidět, že by ti jejich protikandidáti, kteří zvítězili, nějak výrazně nabrali hlasy, které dali v 1. kole voliči těm neúspěšným kandidátům. Pokud by to tak bylo, pak bychom mohli třeba s tou tezí Andreje Babiše a dalších souhlasit, ale ta teze prostě neplatí. Když se podíváme na čísla statistického úřadu, tak tato teze Andreje Babiše neplatí.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A platí teda podle vás která teze?

Petr JUST, politolog:
Andrej Babiš možná trošku spoléhal na celkovou celostátní situaci, která mu dávala možná právě ty ambice, spoléhal na to, že přivede voliče k urnám, ale to se neukázalo. To, že byl celkově propad volební účast na vůbec historické minimum, tak to je zejména nutno přičítat k voličům těch stran, kteří nemají svoji stranickou základnu a voličskou základnu příliš ukotvenou. Ony i ty takzvané standardní politice strany mají tu svoji voličskou, nikoliv stranickou, ale voličskou základnu poměrně volnou. A to nemluvíme o stranách nebo hnutí typu ANO 2011, které mají tu svojí základnu tím, že jsou nové, tím, že v podstatě jsou pořád ve stádiu vzniku, tím, že se snaží hledat napříč celým politickým, společenským spektrem, ale to zároveň znemožňuje, aby se jim tady vytvořila nějaká předvídatelná jednoznačná masa, která k těm volbám půjde, donutí se k těm volbám jít, půjde a bude volit hnutí ANO 2011 nebo to příslušné hnutí. Takže nevytvořená, nedostatečně dotvořená voličská základna. A samozřejmě, když máte malou volební účast, tak z toho naopak těží strany, které tuto voličskou základnu vytvořenou mají, což v tomto případě pomohlo lidovcům.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Děkuji vám. Ve volbách neuspěli také 2 vlivní sociální demokraté - Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu a Zdeněk Škromach, současný místopředseda Senátu. Jak už jsem podotkla, měl tady být dneska s námi. Pojďme si pustit alespoň jeho vyjádření. Zdeněk Škromach kandidoval v Hodoníně, nakonec ho tam porazila starostka Anna Hubáčková kandidující právě za KDU-ČSL. Zdeněk Škromach získal 32 procent hlasů.

redaktorka:
V Hodoníně Anna Hubáčková porazila Zdeňka Škromacha a posílila tak senátory za KDU-ČSL. Pro současného místopředsedu Senátu to znamená jediné - po 20 letech skončí v politice.

Zdeněk ŠKROMACH, končící místopředseda Senátu /ČSSD/:
Prostě je to prohra. A poblahopřál bych Aničce Hubáčkové k volebnímu úspěchu. A popřemýšlím, co a jak dál.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane Juste, proč neuspěly osobnosti ČSSD Zdeněk Škromach, Jan Mládek?

Petr JUST, politolog:
Zdeněk Škromach zvolil velmi originální typ předvolební kampaně, vlastně můžeme říct, že to nebyla jenom předvolební kampaň. Zdeněk Škromach zvolil poměrně originální typ vůbec politické komunikace v průběhu i několika předcházejících měsíců a možná i let. Ale ono se ukazuje, že to, co sice může některé kandidáty zvýhodňovat a hnát dopředu, to znamená silná aktivita nebo intenzivní aktivita na sociálních sítích, tak se nemusí vždycky nezbytně projevit u všech kandidátů, u některých to prostě vypadá křečovitě, vypadá to uměle. A ať se pan Škromach nezlobí, v jeho případě mi jeho aktivita na sociálních sítích připadala trošku jako taková křečovitá, prostě člověk tomu příliš nevěřil. Když máte mladého progresivního kandidáta, tak mu přece jenom tu jeho větší aktivitu na sociálních sítích věříte trošku víc, je to důvěryhodnější. U pana Škromacha ne. Tam spíš nad nějakými jeho, jeho marketingovými nástroji se lidé pousmávali, spíše si to předávali ta jeho videa pro pobavení, ale že by tohle mělo nalákat voliče, navíc konzervativní voliče na jižní Moravě, tak to se neukázalo. A upřímně, mě to ani příliš nepřekvapuje.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní senátorko, pane senátore, souhlasíte s panem Justem, je taková přílišná aktivita na sociálních sítích v kampani na škodu, jak se ukázalo v případě Zdeňka Škromacha.

Petr JUST, politolog:
U některých kandidátů.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
U některých. Paní senátorko.

Renata CHMELOVÁ, nově zvolená senátorka /KDU-ČSL/:
Já bych to mohla k tomu okomentovat. Tak já sociální sítě vnímám pouze jenom jakoby doplňující prostředek ke komunikaci se svými voliči. A pro mě to nejdůležitější je v podstatě se mezi nimi pohybovat. Já celou dobu pravidelně dávám informace o tom, jak jako zastupitelka pro ně pracuji, skutečně se prostě postavím na ulici, celý den tam stojím a bavím se s lidmi, takže to je pro mě to nejdůležitější, takže možná přílišná a nekoordinovaná činnost na sociálních sítích a nějaká absence, teda komunikace s voliči napřímo mohla tohle to způsobit.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A vidíte to jako důvod nezvolení Zdeňka Škromacha a jeho, jeho volebního propadáku?

Renata CHMELOVÁ, nově zvolená senátorka /KDU-ČSL/:
Já se s paní Hubáčkovou známo osobně. A musím říct, že máme takový jako podobný životní příběh, který nás do politiky přivedl. A já si myslím, že ten hlavní důvod, proč zvítězila ona, je, že lidé skutečně ocenili, co ona pro ten kraj dělá a jakým způsobem tam prostě působí, co dělá, velmi rozumí životnímu prostředí, takže pro mě je to výborný kandidát. Já si myslím, že tohle byl důvod, proč ona zvítězila.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane senátore.

Miloš VYSTRČIL, senátor a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že dneska se politik bez Facebooku neobejde a že by ho měl využívat k tomu, aby mohl voliče informovat, co dělá, proč to dělá. Jde o to, jakou zvolíte formu. A já si myslím, že, ať se na mě Zdeněk Škromach nezlobí, že trochu podcenil inteligenci voličů na Hodonínsku, protože oni nejsou zvědaví na to, aby k nim někdo mluvil například z bazénku a říkal, co udělá, proč to udělá a do jisté míry mně to tak trochu připadalo, že někdy maličko je to za hranou toho, co si myslím, že rozumný a vychovaný člověk ještě může snést. Takže to je taková první věc, která si myslím, že mohla být příčinou. A ta druhá je, ona tady trošku paní kolegyně už na to narazila, já teda musím říci, že kampaň, jak jí předváděli například v mém senátním obvodu lidovci, respektive KDU-ČSL, byla velmi dobře organizovaná, oni měli obrovské nasazení. Já si myslím, že my ostatní bychom teď si měli velmi prostudovat, jakým způsobem KDU-ČSL přistoupila k této senátní kampani. Mám trochu i pocit, že pan Bělobrádek se to snažil zakrýt tím, že řekl, je to zásluha jednotlivých kandidátů, ale ta organizovanost, to nasazení těch lidí okolo nich, já si myslím, že například my se můžeme jít schovat.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní senátorka se trochu červená, ono se ostatně nestává příliš často, že tady někdo z jiné politické strany chválí jinou politickou stranu za její dobře vedenou kampaň. Děkuji vám, pane senátore, za upřímnost. Nicméně ještě zpátky ke Zdeňku Škromachovi a k celé ČSSD. On se včera vyjádřil ve smyslu, že trochu tu vinu, pokud to budu velmi zjednodušovat, svaluje i na ČSSD, řekl: „Blížíme se k situaci za předsednictví Špidly, kdy jsme měli 12 procent, ztrácíme drobné živnostníky, postižené, mladé lidi, příslušníky menšinových skupin. Nad tím se musí ČSSD zamyslet.“ Je to správná, ta jeho politická povolební analýza?

Petr JUST, politolog:
ČSSD je strana vládní, takže ať už vstupuje do jakýchkoliv voleb v průběhu svého funkčního období, kdy vládne na té centrální úrovni a kdy vládne na základě výsledků vzešlých z Poslanecké sněmovny, tak chtě nechtě jsou vždycky v každých volbách poměřováni s tím, jak vládnou a jak, jaký je jakýsi odraz jejich vládnutí ve společnosti, ve veřejném mínění. No, a není proto příliš divu, a postihlo to téměř všechny vládní strany v době, kdy byly u moci, zejména ty hlavní vládní strany, ať už to byly vlády pravicové pod vedením ODS, nebo i v minulosti vlády levicové pod vedením ČSSD, tak je více či méně volební výsledky postihovaly v těch ostatních volbách. V těch volbách, které se politology nazývají volby druhého řádu, to znamená ty volby, ze kterých přímo vláda nevychází, ale které jsou těmi „doplňkovými“ volbami do těch ostatních institucí, takže určitě částečně, ale zdůrazňuji to slovo částečně, protože určitě začne zase přestřelka, jestli za to může Sobotka, nebo, jestli za to může Škromach a podobně, a možná se do toho vloží i Hrad, takže částečně určitě lze vidět vinu na tom, že sociální demokraté vládnou, ale je to jakási přirozená, je to jakýsi přirozený trend. A není to nic, co by tady nebylo před tím. Když vládl, vládl Miloš Zeman a jeho vláda mezi lety 98-2002, sociální demokraté v těch volbách v roce 2000, v těch, uprostřed funkčního období, získali 1 mandát v senátorských volbách, z těch 27. Když byl u moci Stanislav Gross v roce 2004, tak nezískali dokonce vůbec žádný mandát z těch 27, které se v tu dobu obhajovaly. Takže není to nic, co bychom na jednu stranu nemohli čekat. Na druhou stranu ano, je to signál, protože se blíží sněmovní volby, budou netypicky brzo, protože...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Promiňte, lze to brát jako zahřívací kolo před, před těmi veledůležitými sněmovními volbami, ze kterých vzejde vláda?

Petr JUST, politolog:
Tentokrát ano. A říkám tentokrát, protože nám se trošku narušil ten cyklus funkčních období Poslanecké sněmovny tím, že byla rozpuštěna v lichém roce, v roce 2013. Takže teď ten 4letý cyklus znamená, že volby senátní, krajské, které měly být v polovině funkčního období, tak vlastně jsou blíže k tomu, kdy už se začne volit Poslanecká sněmovna. A kdy tedy těžiště voličů se začíná skutečně přesouvat k těm důležitým tématům, ne k těm, řekněme, tématům druhořadých voleb, to znamená spíše regionálním tématům, ale už se tady začíná zdůrazňovat opět ta celostátní politika, fungování stran na celostátní úrovni, fungování stran ve vládě a podobně. Takže v tomto případě teď jsme v situaci, kdy to má možná daleko větší dopad nebo ty výsledky, které jsme zaregistrovali o tomto a minulém víkendu, mají možná daleko větší dopad na zhodnocení fungování a politiky těch stran, než kdykoliv před tím, kdy to bylo přesně v polovině funkčního období a kdy přece jenom nějaký čas na dohnání nebo napravení reputace ještě zbývalo.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Děkuju. Už tady zaznělo, že k volbám ve 2. kole přišlo rekordně málo voličů, kolem 15 procent. Některým kandidátům v jejich obvodech stačilo ke zvolení zhruba 6500 hlasů. Vám, paní senátorko, a pane senátore, to bylo něco kolem 8000 hlasů. Předseda hnutí ANO už včera prohlásil, že takto nízká volební účast by měla nastartovat debatu o zrušení Senátu. Jak vnímáte taková prohlášení, jako seriózní nápad na diskusi anebo prohlášení předsedy, jehož kandidáti neuspěli podle očekávání. Paní senátorko.

Renata CHMELOVÁ, nově zvolená senátorka /KDU-ČSL/:
Mě napadá pouze jediný komentář, že mně to přijde teda absolutně nevhodné něco takového těsně po volbách říct. A vůbec nevhodné od politika začít zpochybňovat ústavní roli tady Senátu. To je prostě pro mě jako nepřijatelné. Takže pevně doufám, že pan Babiš si toto dostuduje a ví, jak Senát je důležitý v rámci jako Ústavy České republiky, takže asi taková reakce za mě.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane senátore.

Miloš VYSTRČIL, senátor a místopředseda strany /ODS/:
Já teda chci říct, že je velká škoda, že tak málo lidí chodí ke 2. kolu do senátních voleb. A že to nesvědčí o dobré práci politiků a možná i médií a schopnosti vysvětlit důvody a roli Senátu. Tam já to chápu a těm reakcím, řekněme, lidí rozumím a je na nás, abychom to nějak vylepšili. Ale u pana ministra Babiše, který by měl být, řekněme, politicky erudovaný, to vůbec nechápu, to je něco podobného, jako kdyby řekl: protože bylo v tomto roce málo požárů, tak zrušíme některé hasiče. To je úplně stejné. To znamená, protože v tuhle tu chvíli zrovna jsme neuspěli nebo se zdá, že to není potřeba, tak to, že by v budoucnu mohlo hořet, nám celkem nevadí, takže zrušíme ty hasiče a je to.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A kde vidíte příčinu toho včerejšího jeho prohlášení, je to taková nějaká zhrzenost, že neuspěli jeho kandidáti? Paní senátorko.

Renata CHMELOVÁ, nově zvolená senátorka /KDU-ČSL/:
Nevím, to bych jako nechtěla nějakým způsobem hodnotit, já už jsem se k tomu vyjádřila. Ale já cítím jedno, cítím to, že jestli je takhle nízká volební účast a já jsem opravdu za svoji kampaň mluvila něco okolo s 3500 lidmi na přímo, a já z nich cítím jakoby velkou nedůvěru. A myslím si, že si za to můžou politici sami. A z jednoho jediného důvodu, protože se ukázalo v mé zkušenosti, že prostě občané ani mnohdy nevědí, co takový senátor vlastně dělá. Prostě skončí volby, za ním se zavřou dveře a pak zjistíte, že on ani jednou za své období třeba nevystoupil v Senátu. To je pro mě něco jako nepředstavitelného. Takže já bych třeba například naopak to obrátila pozitivně. A já jdu do Senátu s tím, že chci nadále průběžně informovat o své práci, kterou v Senátu budu dělat, pravidelně, tak jako jsem zvyklá informovat své voliče na komunální úrovni. Takže pevně doufám, že když lidé budou volit lidi, kteří skutečně pro něco v tom jejich obvodě dělají, a budou o své práci informovat, tak věřím tomu, že i ta důvěra v ten Senát vzejde a lidé budou chodit více i k senátním volbám.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane senátore.

Miloš VYSTRČIL, senátor a místopředseda strany /ODS/:
Když Tomáš Garrigue Masaryk s dalšími svými kolegy vlastně zakládali Československou republiku a následně v roce 1920 se rozhodli, že budeme mít dvoukomorový parlament, tak to udělal proto, že se podíval na Západ a viděl, že všechny vyspělé demokracie aplikují v rámci svého zákonodárství ten systém 4 očí. To znamená, 2 připraví a schválí, 2 zkontrolují. A my bychom podle mého názoru se toho neměli vzdávat, ale měli bychom se snažit, a to podle mě měla být reakce například pana ministra Babiše, jak těm lidem vysvětlit, proč tomu tak je. A tady já si myslím, že ta role, a teď se opakuji, politiků a lidí, kteří se kolem politiky pohybují, a tím pádem i médií, je zatím nenaplněná, protože nám se to nedaří, někteří se o to třeba snažíme, ale nedaří se to a ty důvody můžou být třeba i v pravomocích Senátu, v tom, jak je organizován, jakým způsobem nucen jednat Poslaneckou sněmovnou a tak dále. To je spousta věcí, které by se daly diskutovat. Zatím k tomu není moc vůle, bohužel.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane Juste, zeptám se vás na stejnou otázku, kde vidíte příčinu toho včera velmi bleskového vyjádření Andreje Babiše, který volá po zrušení Senátu, říká, že Senát je zbytečný, zpomaluje legislativní proces, vyjádřil se v tom smyslu, a příliš drahý.

Petr JUST, politolog:
Kdyby pan Babiš tyto názory projevoval dlouhodobě, jako že jsem si jich moc nevšiml, že by je projevoval dlouhodobě, tak by zněly důvěryhodněji a třeba by i člověk myslel, že to není jenom momentální reakce na neúspěch hnutí ANO v senátních volbách, ale protože tyto výroky přišly bezprostředně po, jak už jsem před chvílí říkal, neúspěchu, já to považuji za neúspěch hnutí ANO 2011 v těchto volbách, tak to je čistě, jak jste naznačovala, zhrzená reakce politika, který neuspěl. Politika, který samozřejmě ty ambice měl, to je bezpochyby, že ty ambice Andrej Babiš a hnutí ANO 2011 má, zejména pokud jde o úspěch ve volbách, ve kterých doposud ještě ANO 2011 se příliš neúčastnilo, ono mělo šanci zatím se účastnit jenom voleb do jedné třetiny Senátu před 2 lety, takže ještě ani neabsolvoval celý ten cyklus všech voleb do Senátu, do všech volebních obvodů. Takže pro ně je to pořád něco nového, něco, co musí dobývat ještě, protože krajská úroveň - relativně uspěli, obecní úroveň - relativně uspěli, na vládní, na vládní spolupráci se podílejí. Takže tohle je taková ta poslední meta. A nedaří se, tak budeme diskutovat o zrušení Senátu. Já to vidím tímto pohledem.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A co ta 15procentní volební účast včera, která je považována nebo označována za velmi tragicky nízkou. Čím to je, berou voliči Senát vážně?

Petr JUST, politolog:
Je to skutečně důsledek dlouhodobého ne úplně vysvětleného smyslu Senátu. A není to vůbec jenom otázka teď krátkodobá, není to otázka posledních pár let nebo pár měsíců. Senát, už když vznikal, tak vlastně vstupoval do prostředí, které jeho existenci zpochybňovalo. A on sice vznikl, nebo respektive byl zakotven do Ústavy v prosinci 1992, ústavy účinné, tedy od vzniku České republiky k lednu 93, ale naplněn byl až o 3,5-4 roky později, až na konci roku 1996. A přirozeně, protože tam byly spory, dokonce v té době se ještě snažili sociální demokraté navrhnout vypuštění Senátu z té Ústavy. Pak byly spory o to, jaký volební systém, protože Ústava říkala, že má být většinový, takže byly spory zase jednokolový nebo dvoukolový většinový, takže nakonec se to konalo až v roce 96, ty první volby. A když tady 4 roky nový stát nebo 3,5 roku nový stát na mapě Evropy fungoval s jednokomorovým parlamentem, tak si mnoho lidí řeklo: tak my to vlastně nepotřebujeme, vždyť tady je všechno v pohodě, nic se neděje, žádná ústavní krize, žádná politická krize, proč tady potřebujeme mít nějakou druhou komoru. A i ta diskuse, která se po celou tu dobu vedla, než Senát vlastně byl ve skutečnosti ustaven, tedy mezi těmi lety 92-96, tak se mnohem víc točila kolem toho, kolik paláců na Malé Straně zaberou a kolik limuzín bude potřeba koupit a že to bude zase dalších 81 imunitou chráněných lidí. A zase se diskutovalo o věcech, které, neříkám, že nejsou důležité, ale chceme-li diskutovat o smyslu a významu nějaké ústavní instituce a její postavení v politickém systému, tak musíme začít z trošku jiného konce. Statistiky, jak moc je Senát úspěšný, například při navrhování pozměňovacích návrhů, ty jsou volně dostupné na internetových stránkách Senátu. A kdo chce skutečně vstoupit do debaty o smyslu Senátu racionálně a relevantně, tak se k těmto statistikám může velmi lehce dostat. Ale je jasné, že nadávání na paláce, auta, imunitu, že je jednodušší a snazší a proto nikdo ta čísla nečte, bohužel.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pojďme se teď podívat na rozložení sil v Senátu po těchto doplňovacích volbách. Kolega Josef Mádle je s námi tady ve studiu. Dobrý den, Pepo.

Josef MÁDLE, redaktor:
Hezké dopoledne.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pojď nám ukázat, jak se nově zbarví horní komora parlamentu?

Josef MÁDLE, redaktor:
My si nejprve představíme a nebo připomeneme vlastně, jak Senát vypadal ještě před výsledky letošních voleb. Vidíme, že 35 křesel měli sociální demokraté. Druhou nejsilnější stranou pak byla ODS se 14 senátory, KDU-ČSL reprezentovalo 10 zástupců, hnutí ANO sedělo poté na 4 křeslech. Starostové a nezávislí měli ve svých barvách pak 3 místa, KSČM a TOP 09 pouze po 1. My si nyní můžeme už ukázat právě novou podobu Senátu. A můžeme vidět, že opravdu ty barvy se mírně změnily. Ve volbách značně pohořeli sociální demokraté, ztratili 10 senátorů a budou jich mít nově pouze 25. Ale i přesto zůstali i nadále nejsilnější stranou v Senátu. KDU-ČSL má nově 11 mandátů, nicméně lidovci získali i další senátní křesla a to díky uzavřeným koalicím s jinými stranami, proto je vlastně můžeme i považovat za takové vítěze letošních voleb. Po 7 křeslech pak mají ODS a hnutí ANO. 3 křesla také získali Starostové a nezávislí. A stejný počet i kandidáti, které podporovala TOP 09 se Starosty. Už teď je tedy jasné, že současná vládní koalice bude mít v Senátu tu ústavní většinu, tedy potřebných 49 křesel. Do klubu vládních stran totiž přibude potřebných 14 senátorů, včetně Miluše Horské, která kandidovala za nestraníky.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Říká náš kolega reportér Pepa Mádle. Pepo, díky. Paní senátorko, vy jste se rozhodla, jak už budete v Senátu vystupovat, pracovat, jestli pod hlavičkou KDU-ČSL nebo nezařazená?

Renata CHMELOVÁ, nově zvolená senátorka /KDU-ČSL/:
Ano. Zcela jistě chci být součástí klubu, protože v případě, že senátor je nezařazen, tak v podstatě, bych tak jako řekla jednoduše, jde v podstatě jenom o poloviční práci a nemá takovou sílu věci v Senátu prosazovat. Takže já už od počátku jsem rozhodnutá vstoupit do klubu KDU-ČSL a Nezávislých jako nestraník a chci v něm pracovat. A co se týká mých kompetencí, které by chtěla v Senátu rozvíjet, kam bych chtěla směřovat, tak to je právě výbor územní rozvoj, životní prostředí, kde já mám mnoholeté zkušenosti a chtěla bych v něm působit.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane senátore Vystrčile, vy jste tady už naznačil, že by ten klub ODS nemusel mít 7 členů, ale 9. Chápu to správně?

Miloš VYSTRČIL, senátor a místopředseda strany /ODS/:
Já hlavně teda jsem nepochopil ty počty, protože nás bylo 14, to jste tady řekli, 8 jsme obhajovali, 14 minus 8 je 6 a 3 jsme získali. 6 a 3 je 9. Čili, my už teď 9 máme. To, co jsem já říkal, že bychom mohli mít 10, takže tu informaci jako nerozumím, jak vzniklo, že...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Těch senátorů bylo zařazených mezi...

Miloš VYSTRČIL, senátor a místopředseda strany /ODS/:
Ne, tak tam to jsou zase věci, které...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Ono...

Miloš VYSTRČIL, senátor a místopředseda strany /ODS/:
Diváky budou bavit, ale...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Jenom to trošku komplikuje to, že jsou ty společné kandidátky.

Miloš VYSTRČIL, senátor a místopředseda strany /ODS/:
Ale dneska jsme tady řekli, že máme 3 senátorská křesla. 14 minus 8 je 6 plus 3 je 9. Možná přistoupí 1 nezávislý kandidát, což je 10, nikoliv 7. Abychom si to řekli, jak to je. A to jsme tady takhle říkali. A jinak to vysvětlování, kdo za koho je z hlediska médií, teď jako, ať se na mě zlobí nebo nezlobí, je docela zvláštní. Co je potřeba si vždycky říct, kdo je navržen, která strana koho navrhla. Já navrhuji, aby někdo, se to vždy počítalo podle toho, která strana toho člověka navrhuje a pak je velmi zajímavé se taky někdy podívat na to, jestli ten senátor je nebo není členem, protože například ANO nemá 3 senátory ale, členy ANO je 0 senátorů například. Abychom to věděli. 6 mandátů mají lidovci navržených, z toho jsou 3 členové. STAN má 2, z toho je 1 člen. Ono to je hodně zajímavé. To říkám proto, abych upozornil na jednu věc, hodně se ukazuje, že vlastně nejúspěšnější bývají senátoři, kteří třeba jako mají přesah. A některé strany vyloženě dneska používají systém, že si někoho najdou, potom ho k té své straně trošku přitáhnou a zároveň ho nechají jako nestraníka a spojí ho s dalšími subjekty, které jsou také sympatické těm, co volí a tím pádem vlastně ti lidé, protože volí toho člověka, protože je taky příznivcem Pirátů, protože je příznivcem neziskových organizací, protože je příznivcem někoho dalšího, tak najednou získá spoustu hlasů, které kdyby ten člověk kandidoval jenom za KDU-ČSL nebo ODS by nikdy nezískal a tím pádem ti lidé potom se stanou senátory za tu danou stranu, aniž by pro toho člověka hlasovali, protože je členem té strany a prosazuje její program. To je zásadní rozdíl oproti tomu, co se děje například v Poslanecké sněmovně a při volbách do Poslanecké sněmovny. A myslím si, že je dobré si to tady říci.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane Juste, vy přikyvujete souhlasně. Je to cesta, jak vlastně by strany mohly navrhovat své osobnosti, které by přilákaly více voličů?

Petr JUST, politolog:
Já jsem hlavně přikyvoval právě na to, že skutečně v médiích je trošku, jsou smíchávány 3 samostatné sloupce, které statistický úřad právě pro evidenci kandidátů má. Tam je volební strana, navrhující strana a politická příslušnost. A skutečně ty volební strany, to může být jednorázově vzniklý subjekt, Chmelová do Senátu, myslím, že tak se jmenoval váš subjekt. Takže to je subjekt, který vznikne jednorázově pro účely jedněch konkrétních senátorských voleb na Praze 10 v jednom konkrétním volebním obvodu. Teď je samozřejmě druhá kolonka navrhující strana, kde paní senátorka má KDU-ČSL a pak je kolonka politická příslušnost, kde má jakoby nezávislá kandidátka nebo nestraník nebo bezpartijní, bezpp tam je napsáno. Takže tady je skutečně trošku problém při té následné interpretaci výsledků, kolik která strana získala mandátů, vlastně s kterým tím sloupcem kalkulovat. Média kalkulují s tím prvním. Volební strana. Já třeba, když jsem si dělal svoje interní rozpisy, tak jsem kalkuloval s tím druhým sloupcem, tedy s tou navrhující stranou, a tam by byli lidovci 6, ANO 3, ODS 3, ČSSD 2, TOP 2 a podobně. A pak asi 13 subjektů dohromady se tím pádem vlastně dostalo do Senátu v těchto volbách. Ale pak samozřejmě další roli sehrává organizace na půdě Senátu, kde vzhledem k podmínce stanovené jednacím řádem, že musí být minimální počet senátorů, aby mohl vzniknout klub, myslím, že je to 5, tak samozřejmě pak vznikají kluby, které sdružují i mnohem více subjektů. Máme dneska klub před volbami, teda nereflektuju zatím výsledek voleb, měli jsme klub, který se jmenoval ANO a Severočeši, kde byla paní Dernerová společně se 4 členy ANO, nebo 4 zvolenými za ANO, ne členy, jak tady zaznělo, ale zvolený za ANO, ale pak je třeba klub SPO, KSČM a Severočech, kde je pan Doubrava druhý za Severočechy zvolený senátor. Takže my tady máme i za jeden navrhující subjekt Severočeši.cz, máme senátory zařazené ve dvou samostatných senátorských klubech na sobě nezávislých. Takže ona nám přece jenom tahle organizace senátních voleb ve vztahu k těm volebním stranám, navrhujícím stranám a politické příslušnosti pak trošku komplikuje i interpretaci těch výsledků.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Já nevím, jestli jsme to divákům úplně objasnili, možná jsme jim...

Petr JUST, politolog:
Doufejme, že trošku ano. Hlavně novinářům, abychom to objasnili, protože ti to pak těm divákům předávají.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Vládní koalice si v Senátu udržela kvalifikovanou ústavní většinu 49 senátorů. To tady zaznělo. Budou mít tyto volby vůbec nějaký vliv, pane Juste, na fungování vlády?

Petr JUST, politolog:
Domnívám se, že ne, jednak si myslím, že je zavádějící argumentovat tím, že, že vláda udržela ústavní většinu, protože ona ji nemá ve sněmovně.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Ano.

Petr JUST, politolog:
Takže to je úplně zavádějící...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pouze symbolické číslo.

Petr JUST, politolog:
...tvrzení. Za druhé, volby do Senátu, jak jsme před chvílí naznačili, jsou těmi volbami takzvaného druhého řádu, to znamená volby, které nevedou přímo k sestavení vlády, nemají přímý dopad na stabilitu vlády, na vládnutí, to mají oficiálně pouze a jedině volby sněmovní. Takže v tomto bych neviděl nějaký zásadní dopad. Pochopitelně máme nepřímý vliv, který ty volby mohou mít na fungování vlády, to se může projevit třeba trošku napjatějšími vztahy, které už tak jsou tedy napjaté, ale ještě napjatějšími...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Vyostří se to po těchto volbách?

Petr JUST, politolog:
Domnívám se, že ano. A souvisí to s tím krátkým obdobím, které zbývá do sněmovních voleb, protože...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Co můžeme očekávat, bude to nějaká vlastně nepřetržitá předvolební kampaň podél jednoho roku ve smyslu roztržek mezi ANO a ČSSD. To můžeme očekávat?

Petr JUST, politolog:
Ona už i předvolební kampaň před těmito volbami byla poměrně dlouhá. Už vlastně trvala také rok od těch minulých, minulých voleb, které se konaly na podzim 2014, takže ta kampaň v podstatě už probíhala celou dobu, zejména se tady zintenzivnila v průběhu tohoto kalendářního roku. A očekávám vyostření vztahů. Ostatně bylo to vidět, přestřelky pana Mládka a pana Babiše těsně před volbami. Jeden nazývá parazitem toho druhého. A tito lidé se mají ve středu, nebo kdy zasedá vláda, sejít za jedním stolem a...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Mimochodem, když jsme u pana Mládka, věříte, že dá svoji funkci k dispozici, nebo že to bude mít vliv na jeho další fungování ve vládě?

Petr JUST, politolog:
Myslím si, že on říkal, že ji dá, takže z jeho strany ta, ten impuls pravděpodobně přijde. Teď je ale spíš otázka, jestli, jak se zachová premiér Sobotka. Tady si myslím, že asi ne, i vzhledem k tomu času do voleb, to by možná mnozí mohli vnímat jako trošku zbabělost zbavovat se ministrů těsně před volbami. Domnívám se, že pan Mládek, přestože asi dá tu svoji funkci k dispozici...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Bude ministrem dál.

Petr JUST, politolog:
...tak premiér Sobotka pravděpodobně si ho tam ponechá, ale to je tip můj.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Premiér Sobotka podle vás ustojí výsledky těchto voleb, jak krajských, tak těchto senátních s ohledem na jarní sjezd, kde se bude volit nový předseda ČSSD?

Petr JUST, politolog:
Jak už jsem říkal, není prvním předsedou ČSSD, který by za své vládnutí prodělal poměrně zásadní propad v senátních volbách. Je teda pravda, že oba před tím zmiňovaní předsedové ČSSD a premiéři Miloš Zeman v roce 2000 a Stanislav Gross v roce 2004, následující rok své funkce opustili, ale nikdy to nebyla přímá vazba na toto. Miloš Zeman už byl rozhodnut v roce 2001 nekandidovat. A Stanislav Gross padl zejména kvůli jiným důvodům, byť třeba neúspěch ČSSD v těch volbách v roce 2004 může být považován za jeden z dopadů těch jeho osobních a majetkových problémů, které měl. Takže nemyslím si, že tohle bude mít přímý dopad, ale pokud někdo uvnitř ČSSD bude chtít této situace využít pro oslabení Sobotkova vlivu, pokud to bude chtít přidat do nějaké mozaiky, jako další střípek do mozaiky kritiky proti Bohuslavu Sobotkovi, tak to bezpochyby použije. Problém ale je, že v sociální demokracii zatím nevidíme v současné době nikoho, kdo by nějakým způsobem mohl Bohuslava Sobotku vyzvat a jeho funkci ohrozit. Michal Hašek se pravděpodobně stahuje. Pan Zimola tvrdí, že nemá v současné době ambice vyzvat pana Sobotku. Pan Chovanec zatím také tvrdí, že je mu loajální, takže z těch lidí, kteří by připadali v úvahu na nějaký ten první pohled, zatím není nikdo, kdo by ho mohl vyzvat.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Souhlasíte, paní senátorko, pane senátore s panem Justem, že se zhorší po těchto volbách nebo ještě více vyostří vztahy ve vládní koalici?

Renata CHMELOVÁ, nově zvolená senátorka /KDU-ČSL/:
Já myslím, že tak, jak to tady bylo rozebráno, tak to docela vypadá, že ty vztahy jakoby neustále lehce gradují, takže pravděpodobné je, že ta gradace prostě bude pokračovat, aspoň tak mně se to jeví.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane senátore Vystrčile.

Miloš VYSTRČIL, senátor a místopředseda strany /ODS/:
Já nevím, asi ano. A myslím, že zároveň se také zhorší a vyostří vztahy v sociální demokracii. A ještě bych si dovolil ale jednu malou poznámku, jak jsme se tady bavili o té složitosti zařazování těch senátorů, tak ono to má dvě pozitiva, když jsme se bavili o tom, proč ten Senát volit. První je, že v Senátu, omlouvám se kolegyním poslankyním a poslancům, mnohem častěji vítězí selský rozum, protože ti lidé nejsou tak závislí na tom, ke komu patří a od koho jsou a tak dále. A senátoři jsou dle mého názoru méně závislí na rozhodování stranických sekretariátů, proto máme kromě jiného, proto máme tu druhou komoru, aby to takhle bylo, takhle to bylo kdysi namyšleno, aby tady bylo těleso, kdy ti lidé jsou zejména proto, že něco sami dokázali, byť samozřejmě jsou příznivci nějaké strany. A aby rozhodovali ještě jinak, než si třeba myslí stranické sekretariáty, když je to opravdu potřeba a když oni skutečně mají jiný názor, neboť si to mohou troufnout. Jsou zvoleni přímo lidmi, to znamená, ne na žádných skupinových kandidátkách. A tudíž potom lze očekávat, že v nějakém okamžiku jsou schopni, protože jsou hodně nezávislí, zvrátit třeba nějaká negativní rozhodnutí. A už se to párkrát stalo.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Tak, jak byl Senát prezentován jako jakási pojistka demokracie.

Miloš VYSTRČIL, senátor a místopředseda strany /ODS/:
Třeba, to je jedna z rolí, samozřejmě druhá přichází, když se rozpustí sněmovna a tak dále, a tak dále. To je o těch požárech.

Renata CHMELOVÁ, nově zvolená senátorka /KDU-ČSL/:
Jestli bych mohla doplnit jednu věc...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Jistě.

Renata CHMELOVÁ, nově zvolená senátorka /KDU-ČSL/:
...kterou jsem zjistila, že mnoho lidi neví. A nebudu teď se bavit o ústavní pojistce, /nesrozumitelné/ zákonů a tak dále, ale je jedna unikátní věc, kterou Senát má a co nemá, a to je to, že vlastně může politická témata otvírat pomocí takzvaných veřejných slyšení. A to je za mě obrovský jakoby nástroj pro to, aby se o tématech nerozhodovalo pouze v politických sekretariátech, ale senátor má vlastně možnost udělat veřejné slyšení na jakékoliv téma a v tu chvíli to téma se vlastně otvírá široké odborné veřejnosti. A ta váha toho senátora je v tomhle tom jako veliká a to je způsob vlastně mé práce, kterou já chci v Senátu dál dělat, aby se o důležitých věcech nerozhodovalo v politických sekretariátech, pouze pod informacemi lobbistů, teď to nemyslím nějak špatně, slovo lobbista, ale aby skutečně prostě byly otvírané široké odborné veřejnosti. Takže tohle za mě je jeden z nejdůležitějších rolí Senátu, o které se moc neví.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Děkuji vám k tomuto tématu.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pojďme ještě na jedno. Tento týden byl také ve znamení povolebního vyjednávání v krajích. Vítězné ANO skončí ve 3 vítězných krajích v opozici, vypadá to tak. Paní senátorko, pane senátore, je to podvod na voličích, jak říká prezident Miloš Zeman?

Renata CHMELOVÁ, nově zvolená senátorka /KDU-ČSL/:
Já můžu říct vlastní zkušenost z vyjednávání koalice, kdy jsem na Praze 10 před 2 lety vlastně dostala nejvíce hlasů, zvítězila jsem jako nestraník. Naše koalice, koalice Vlasta, pojmenovaná po naší radnici, vlastně byla těsně druhá za ANO. A nakonec vlastně ta povolební vyjednávání dopadla tak, že my jsme zůstali v opozici a ANO si vyjednalo obrovsky jakoby silovou koalici, která neodpovídala potom výsledkům těch voleb, to znamená, oni měli nejvíc hlasů a ty ostatní strany vlastně utlačili. A výsledkem toho bylo, že vlastně ta koalice nevydržela ani 2 roky. Celý se to prostě rozpadlo. A ukazuje se, že je potřeba, nebo my to, co jsme se snažili prosadit, je to, aby skutečně vlastně v té koalici byly prosazeny jednotlivé strany tak, jak byly lidmi zvoleny. A je pravda, že to, co jako já mám zkušenost jakoby s lidmi se zpětnou vazbou je, že to skutečně vnímají, že když si někoho zvolí, tak pak nakonec stejně to dopadne jinak a stačí v tuhle chvíli se domluvit 7 malých subjektů a třeba přehlasuje toho vítěze voleb.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A podle vás je to podvod na voličích nebo ne?

Renata CHMELOVÁ, nově zvolená senátorka /KDU-ČSL/:
Je to způsob demokracie, který tady máme. A v tuhle chvíli s tím jako nelze nic víc dělat. A jediné, co můžeme udělat, je, že prostě musíme posílit, abychom pak byli ti, kdo může ty koalice sestavovat. Takže tak.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane senátore.

Miloš VYSTRČIL, senátor a místopředseda strany /ODS/:
Tak já osobně považuji za logické, pokud vítězná strana staví hejtmana nebo premiéra, ale my žijeme v zastupitelské demokracii. Já na tu vaší otázku odpovím otázkou. Kdyby v některém kraji vyhrála třeba KSČM a ostatní demokratické strany by našly dostatek mandátů pro to, aby měly jiného hejtmana, než z KSČM, nebo třeba SPD. Byl by to podvod na voličích nebo nebyl, kdyby tady někdo, kdo, řekněme, balancuje na hraně té demokracie, vyhrál ty volby a ty ostatní demokratické strany se spojily? Já si myslím, že obecně platí, že by, pokud je to jen trochu možné, měl být respektován vítěz voleb, ale hejtmana nebo premiéra má ten, kdo dá dohromady nadpoloviční většinu ze zastupitelů nebo v Poslanecké sněmovně, tak to je, a to je zastupitelská demokracie a takhle bychom s tím všichni měli počítat.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane Juste, vy přikyvujete souhlasně. Čím to ale je, poškodil si Andrej Babiš koaliční potenciál, jak zaznělo například od předsedy KDU-ČSL, na Pavla Bělobrádka, že všechny v té kampani před volbami označil za lháře, podvodníky, korupčníky, je to ten důvod, nebo ještě je nějaký jiný, že se toto děje teď v krajích?

Petr JUST, politolog:
Asi těch důvodů bude více. A často budou i specifické podle jednotlivých krajů, ale nějaký rámcový obecný důvod bych tam skutečně viděl v tom, že Andrej Babiš od momentu, kdy vstoupil do politiky, tak politické strany rozděloval na oni, ti špatní, zloději, tuneláři a podobně. A my, ti dobří, kteří to chceme nějakým způsobem napravit, to, co tady oni napáchali. Kdyby měl 51 procent hlasů, tak samozřejmě nikdo nemůže říct nic proti jeho taktice, to by si mohl vládnout sám, i kdyby měl těch 40 procent hlasů, kdyby třeba zvítězil se 40, 35 procenty hlasů, tak, řekněme, i ta role hnutí ANO v tom povolebním vyjednávání by byla jiná, ale přece jenom to jeho vítězství bylo, přestože bylo matematické, matematicky vyhrál, ale bylo poměrně těsné. Chápu třeba trošku rozhořčení v Královéhradeckém kraji, kde ANO jako v jednom z mála krajů zvítězilo skutečně výraznou většinou oproti druhému, 25 procent, druzí měli 13. Ale třeba v krajích Pardubickém nebo Plzeňském v těch dalších, kde se vyjednávají koalice, které vlastně vyjednává druhý v pořadí s těmi ostatními proti prvnímu ANO, tak tam ten rozdíl mezi prvním a druhým by

RNDr. Miloš Vystrčil

místopředseda strany
senátor