Jsem proti korupci. Rekonstrukci státu, ale podepsat nemůžu
1. října 2016
Napsali mi z Rekonstrukce státu. Když teď kandiduji do Senátu, tak se mě ptají, jak se dívám na některé zákony. Po pravdě, udělalo mi to radost. Ukazuje to totiž, že se u nás rozvíjí občanská společnost. A to je správně. Každý člověk, který je ochotný věnovat kus svého volného času starosti o věci veřejné, je dobře pro naši demokracii.
Návrhy Rekonstrukce státu (dále jen RS) jsem si prostudoval, ale bohužel je nemůžu v jejich současné podobě podpořit. Je mi přitom jasné, že moje nepodpora mi přinese politickou nevýhodu. Snazší by bezpochyby bylo, kdybych svůj podpis připojil a mohl se tak ověnčit aureolou protikorupčního bojovníka. Mandát senátora bych však, pokud k tomu dostanu příležitost, chtěl vykonávat v souladu s Ústavou podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a proto něco takového nemůžu udělat.
Zde bych rád uvedl své konkrétní výtky ke dvěma konkrétním návrhům RS, čímž bych rád podnítil i veřejnou debatu nad RS předkládanými zákony. Mám totiž pocit, že je u nás atmosféra, že kdo nepodepíše, je automaticky pro korupci. Opak je přitom často pravdou. Sám jsem toho dobrým důkazem, protože v Senátu bych chtěl podporovat zákony a opatření, která pomůžou v boji s korupcí a povedou k větší transparentnosti. Tak tedy konkrétně.
Rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu
RS by chtěla, aby Nejvyšší kontrolní úřad mohl kontrolovat i veřejné vysoké školy a veřejnoprávní média. To považuji za nepřípustný zásah do akademických svobod a potenciálně i do svobody médií.
Ale jde mi hlavně o ty veřejné vysoké školy. To jsou veřejnoprávní organizace, od kterých si stát objednává nějakou službu, v tomto případě vzdělání studentů. Tyto instituce, které nejsou státu podřízené, mají své kontrolní mechanismy a orgány a musí se řídit zákony. Teď by najednou stát získal možnost skrze NKÚ výrazněji ovlivňovat jejich fungování.
Kontrola státu by se navíc podle RS měla zaměřit i na hospodárnost a účelnost vynaložených prostředků. Nevíte prosím někdo, jak jde tohle zkoumat u prostředků na vědu? To by jako NKÚ přišel třeba na Univerzitu Karlovu a začal by ji popotahovat za to, že například vynaložila prostředky na výzkum moderních dějin? Protože, kolik vynese výzkum moderních dějin peněz? A nebylo by účelnější a hospodárnější vynaložit tyto peníze třeba na výzkum léků na rakovinu? A co, když se lék na rakovinu nepodaří nalézt? Byly ty peníze na jeho hledání vynaloženy hospodárně a účelně? Zkrátka jsou prostě věci, které se účelností a hospodárností měřit nedají.
Co se ovšem rozšíření kontrol na státem vlastněné podniky týče, tak s tím nemám problém, to bych klidně podpořil. Malinko bych měl ale problém s rozšířením na obce. Obcí totiž u nás máme 6258, měla-li by kontrola dávat smysl, znamenalo by to, že by stát musel přijmout několik tisícovek nových úředníků nebo se spokojit s tím, že kontrola bude nahodilá, což ovšem zvyšuje riziko politického zneužití NKÚ, který by si podle svého uvážení vybíral, koho zkontroluje a koho ne. Ani jedno by podle mého nebylo dobře.
Nominace do dozorčích rad státních firem
RS volá po zákonu, který: „zavede povinnou odbornou nominační komisi, která posoudí každého kandidáta na členství v dozorčí radě a dá závazné doporučení k jeho nominaci do dozorčí rady.“ Což o to, taky bych si přál, aby v dozorčích radách státních podniků seděli lidé znalí věci, erudovaní a odborně způsobilí.
Ptám se ale, kdo by onu „odbornou nominační komisi“ vytvářel? O tom bohužel RS neříká nic. Asi by to měli být odborníci, ale víte, jak to je, když dáte do jedné místnosti dva právníky, vyjdou z ní se třemi právními názory. Různí odborníci totiž mají různé názory, a když budou někoho vybírat, ještě to neznamená, že vyberou toho nejerudovanějšího.
Závěrem
V závěru mě RS žádá, abych podepsal i větu: „Návrhy, k jejichž podpoře se zavazuji, nepodpořím v případě, že budou zároveň obsahovat prokorupční či z jiných důvodů nepřijatelná ustanovení.“
A tady je zase ďábel skryt v detailu. Co znamená „z jiných důvodů nepřijatelná ustanovení“? A kdo to bude posuzovat? Rekonstrukce státu? Já si opravdu myslím, že v Listopadu jsme bojovali i za to, aby naši volení zástupci mohli rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a je to dokonce jejich ústavní povinnost, kterou slibují při přebírání mandátu. Ten, kdo takovýto závazek podepíše, se této své povinnosti zříká. A to já dělat nechci, proto RS podepsat nemůžu a dokonce si myslím, že to nemůže udělat žádný soudný kandidát.
František Stárek
kandidát do Senátu za ODS