Nebudu kluk z plakátu na jedny volby
Skok z nejvyšších postů policie do vysokých pater politiky u nás není obvyklý. Martin Červíček, nedávný policejní prezident, se chce stát hejtmanem Královéhradeckého kraje v barvách ODS. ČEHO CHCE V POLITICE DOSÁHNOUT?
O VSTUPU DO ODS A STRANĚ
Jako lídra na svou kandidátku vás nechtěla jen ODS, oťukávání proběhlo i s ČSSD. To je docela velký rozdíl na politické ose.
To je pravda. Obecně to na krajské úrovni není až o takové politice, lze si představit, že můžete působit jako nestraník a jako nestraník se zase můžete tvářit, že jdete za jakoukoli stranu nebo hnutí a že budete dělat jen to správné pro fungování kraje. Ale v momentě, kdy začnete přemýšlet o politice trochu jinak, o celostátní politice, ke které se také musíte vyjadřovat a na níž se spolupodílíte, tak si uvědomíte, že nemůžete jít s jakoukoli stranou, že to musíte dělat v souladu se svým přesvědčením. Proto ODS, a ne ČSSD.
Podle vás nastává v politice doba generační obměny. Proč?
Myslím, že voliči budou víc hledat osobnosti, u nichž získají důvěru v to, že splní slib. Je tu spousta lidí, kteří za sebou mají nějakou historii, mají předpoklady a už dokázali, že dovedou věci změnit, že o nich nebudou jenom mluvit. Dovedou pobláznit své okolí a donutit lidi k tomu, aby fungovali, aby správně sloužili občanům. Ti mají jít do politiky. Můžeme si dál všichni něco slibovat, ale lidem dochází trpělivost.
Výměna může proběhnout uvnitř politických stran, ale i výměnou stran samotných. Nad novou stranou jste neuvažoval?
Jsem zastáncem politiky standardních politických stran. To by nemělo vymizet. Politika je někdy neúprosná, nepříjemná, je těžká. Kdyby to bylo jednoduché, byl by tu osvícený diktátor, jenž řekne všem, co mají dělat. To bych nechtěl. Raději standardní politické strany, které ale nebudou uzavřeny jen samy do sebe.
V některých sdruženích ODS to však stále vypadá tak, že jedna parta drží moc a vytlačuje ostatní i za cenu toho, že se zbaví oblíbených osobností a starostů, kteří získávají hlasy.
Jsme na začátku cesty a myslím, že Petr Fiala tohle zlepšuje. Ale i já s tím mám svou zkušenost. Když jsem v dubnu veřejně deklaroval, že vstupuju do ódéesky a že budu lídr kandidátky do krajských voleb, také jsem cítil ambice různých lidí. Jestli kterákoli strana má mít šanci, musí se víc otevřít a neuzavírat se do vztahových a jiných stranických vazeb.
O KRAJSKÉ POLITICE
Jsou nějaké rozdíly mezi pravicí a levicí na krajské úrovni?
Když se podíváte do volebních programů jednotlivých stran, zjistíte, že všichni máme priority hodně podobné. Já se ale například nemůžu smířit s tím, že dnes Královéhradecký kraj vůbec nikdo neřídí. Že fungujeme na principu díky za každé dobré nové ráno a uvidíme, co bude za čtyři roky. Jsem zvyklý, že věci musíte odřídit, hledat řešení, prosazovat ho, a hlavně nést odpovědnost. To na současném vedení kraje vůbec nevidím.
Co s tím chcete dělat?
Chceme se zaměřit na strategické věci. Dlouho se tu populisticky říká, že musíme dostavět dálnici, že nesmíme připustit privatizace nemocnic a podobně. Ale co v tom dotyčné politické subjekty udělaly za posledních osm let? Vůbec nic. Jenom se přežívá. Kde je odpovědnost politiků za to, jak fungují oblastní nemocnice, které kraj spravuje a do nichž dává několik stovek miliónů ročně, aby vůbec fungovaly? Politici se jen schovávají za Zdravotnický holding, který dnes řídí oblastní nemocnice nesprávně.
Co doprava?
Každý říká, že musíme dostavět dálnici D11. O. K., já budu rád, až se dostaví. Ale proboha: pro kraj je z hlediska jeho kompetencí daleko důležitější, aby zajistil pořádné silnice druhé a třetí třídy. Tyto silnice musíte opravovat ne až ve chvíli, kdy budou plné děr, ale souběžně s rozvojem silnic první třídy. Abyste pak v momentě, kdy modernizujete první třídu, mohl stáhnout dopravu na tu druhou. Když jdeme do veřejného života, máme odpovědnost za to, co děláme. Nehrajme si na odpovědnost jen ve volbách. Radní za zdravotnictví odpovídá za to, jak vypadá a bude vypadat zdravotnictví. Nemůže půl roku před volbami říct úředníkům, aby jí vypracovali nějakou koncepci, protože potřebuje mít něco do voleb. Kde to jsme?
Dokážete si sám sebe představit jako krajského zastupitele? Není to pro vás přece jenom sestup?
Rozhodně nechci být jen kluk z plakátu na jedny volby. Rád bych pomohl ODS i v bezpečnostních otázkách. Své politické angažmá nemám úzce spjaté jen s krajskými volbami. Teď je pro mě hlavní výzva přesvědčit veřejnost, že znovu může důvěřovat politice ODS, regionální politice. Zároveň se chci angažovat i v celostátní politice, ale vůbec to nemám naplánované. Otevřela se mi nová kapitola života, nikam nepospíchám, ale chci hledat cestu, jak pomoci.
O POLICII A MIGRACI
Vždycky všechno dělám na plný pecky. Udělal jsem jako policejní prezident určitě mnoho chyb, ale nikdo nemůže říct, že bych se někdy na něco vykašlal. Tenkrát jsme ryli držkou v zemi, neměli jsme peníze, policie měla málo lidí a byla rozhádaná. Za dobu mého prezidentování jsme přesto s kolegy zlepšili vnitřní atmosféru a fungování. Zase se začalo policejně pracovat. Předtím to bylo pořád jen povídání o penězích, samé hrůzostrašné scénáře.
Proč jste od policie odešel?
Když jsem odešel dělat šéfa do Královéhradeckého kraje, postupně jsem získal pocit, že mé názory už nikoho nezajímají, že nemám možnost se alespoň spolupodílet na dalším fungování policie. Získal jsem pocit, že mám být krajským ředitelem, ale nemám celostátnímu vedení do ničeho mluvit. Chtěl jsem tedy svou energii a zkušenosti poskytnout veřejnosti jinak.
To, co se teď ale u policie děje, je už trochu vymknuté z kloubů, ne?
Letní příběh okolo reorganizace policie je neuvěřitelný. O reorganizaci se uvažuje posledních deset let a je potřebná. My jsme zvažovali vytvoření jakési české FBI. To znamená všechny celorepublikové útvary skloubit do jedné struktury, předefinovat oblasti, kterým se budou věnovat. Protože organizovaný zločin se mění. Na druhou stranu Policejní prezídium podcenilo vysvětlování, komunikaci, takhle se reorganizace u policie nemá dělat. Jednotliví představitelé – jak policejní prezident, tak Robert Šlachta – měli zachovat co největší míru profesionality, neměli do toho pouštět emoce. Bohužel do toho ještě vstoupili i politici, což je další šílenost. To všechno oslabuje akceschopnost policie. V době, kdy se Evropa ocitá v úplně jiné bezpečnostní situaci, než na jakou jsme byli zvyklí.
Je kvůli tomu Česko ohroženější?
Nemyslím si, že České republice teď akutně něco hrozí. Ale bezpečnostní prostředí se musí připravit na to, že něco nového hrozit bude. Hlavní problém migrační vlny spočívá v tom, že na vstupu do Evropy jsme neidentifi kovali opravdové uprchlíky. Proto o jednom a půl miliónu lidí, kteří loni do Evropy přišli, nevíme skoro nic.
Bylo reálné prolustrovat takové množství lidí?
Kdyby tu nebylo to živelné „přijďte sem a my se o vás všechny postaráme“, kdyby průběh imigrace byl takový, jaký předpokládají schengenské a dublinské smlouvy, tak ano. EU sama porušila závazky, k nimž se přihlásila. Zpravodajské služby dnes musí všechno složitě dohánět a je to pro ně mnohem těžší. Dodržování principů by bylo velmi náročné, protože by všechny země musely pomoci Maďarsku, Řecku nebo Itálii se zvládnutím prvotního náporu. Ale nemělo by to tak fatální následky. A to nemluvím o tom, že toho zneužil i organizovaný zločin, svým postojem mu Brusel všechno zjednodušil.
Zásadní problém tedy je, že Evropská unie nedodržela domluvy?
Když uzavřete dohodu, musíte ji respektovat. Žádná další dohoda to už nevyřeší. Když jednou nedodržím dohodu, jak můžu dodržet další? Právě to předvedla Evropská unie. A mimochodem – předvedla to EU, nebo kancléřka, která mluvila za koho? Za Německo, nebo za Unii? To mi na fungování Evropské unie vadí nejvíc. Kdybychom řešili strategické věci, a ne hlouposti okolo, měli bychom kapacitu řešit důležité problémy rychleji.
