Země, kde dnes již opět znamená včera
Že se vám zdá titulek nesrozumitelný? Pochopitelně, vždyť jím parafrázuji jiné slavné nesrozumitelné komunistické heslo „o zemi, kde zítra již znamená včera“ (nebo jak to vlastně bylo, nikdy jsem tomu zcela neporozuměl). V titulku jsem chtěl krátce vyjádřit, že s naší zemí už jsme zase tam, kde jsme byli. V socialismu.
Během krátkých tří let dokázali, zpočátku nenápadně, ale teď už drze očividně, přivést ČSSD, ANO a KDU-ČSL tuto zemi do stavu, který by se dal označit jako měkká totalita. Vznikla řada nejrůznějších registrů a evidencí, už mají úředníci a policisté opět moc nad občanem, už zase nesmí občan říkat o úředníkovi, co si o něm myslí, stát kontroluje podnikání, předepisují nám, jak mluvit o menšinách či imigrantech, už nám zase můžou bez povolení lézt do bytů a domů, už zase sbírají informace o všech a o všem,… Mám pokračovat? Není třeba. Prostě - totalita.
Zatím nás ovšem ještě nezavírají za vyslovený názor, zatím nás ještě nechají podnikat a cestovat, zatím ještě máme politickou pluralitu. Zatím. Proto měkká totalita.
K vybudování totalitního režimu netřeba mnoho: Umlčí se elity národa, jsou ovládnuta média, vládnoucí garnitura si koupí většinu (nebo ji můžete učinit závislou na státu, ale ono to vyjde nastejno) a získá kontrolu nad tou částí společnosti, která je na státu nezávislá (to jsou podnikatelé, živnostníci, sedláci a rolníci). Myslím, že předchozí netřeba rozebírat a každý čtenář si vyhodnotí, zda jsme už k totalitě vykročili, případně, jak daleko jsme došli.
Každý totalitní režim se ale vyznačuje ještě jedním důležitým rysem – propagandou. Jejím základem je lhaní, překrucování a zastírání. Nejde o to, jak píší nebo mluví média, která někdo vlastní. Tam platí rčení, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Propaganda se vždy projeví v státem ovládaných médiích nebo dokonce v textech, které vydávají státní úřady samy. Mohli bychom mluvit o tom, jak jednostranně a tendenčně „informuje“ například Česká televize o všem, co se týká problému imigrace či Evropské unie, brexitu, voleb v Rakousku atd. To je sice smutné, ale ještě to není tak průkazné a do očí bijící. Dostal se mi však do ruky text, který jakoby vstal z hrobu bývalého komunistického režimu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo dokument pod názvem Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015. Dikce, použité pojmy, překrucování skutečnosti, zastírání pravého stavu věcí, to jsou hlavní rysy a dojmy, které ze zprávy ministerstva čiší. Ministerstvo předstírá, že mu na malých podnikatelích záleží a vymýšlí si, co vše pro ně udělalo. Pro zvednutí tlaku malých podnikatelů a živnostníků by stačila věta, kterou ministerští úředníci vypíchli na úvod bodu 3.1: "Snižování administrativní zátěže podnikatelů patří dlouhodobě k prioritám vlád ČR." To je přece bohapustá lež. A podobnými výroky a obraty, kterými ministerstvo předstírá zájem a snahu se zpráva jen hemží.
Možná je dobře, že taková zpráva vyšla. Měla by se šířit mezi podnikateli, aby se mohli přesvědčit, jak se politici a úředníci chovají a jak se k nám, podnikatelům, stát staví. Ať politici a vysocí úředníci říkají, co chtějí, skutečnost je zjevná - vlády nejenže nesnižují byrokratickou zátěž, ale především tato vláda ji výrazně zvyšuje. Zvyšuje se tlak na malé a střední podnikatele a živnostníky, zvyšuje se riziko podnikání hrozbou dalších a dalších sankcí a pokut, zvyšuje se množství povinností, které musí podnikatelé plnit.
Zprávu MPO můžeme chápat jako takový freudovský lapsus, vlastně projev přetvářky a lži. Politici a úředníci se nám snaží vemluvit, jak se hezky starají. Bohužel pro ně, a bohudík pro nás, tím, jak nám to říkají, se prozradili a vyjevili, co si o nás, malých a středních podnikatelích a živnostnících, opravdu myslí. Nemyslí to s námi dobře a my to víme, a na tom nic nezmění ani deset ministerských zpráv.
předseda Asociace podnikatelů a manažerů