Novinky Mediální výstupy

Jedno hlasování o projektu Opencard a prodloužení smluv s dodavatelem karet. To je skutek, za který si podle městského soudu zaslouží bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a čtyři jeho kolegové podmínku. Rozhodnutí pražského městského soudu z minulého pátku vyvolalo značnou nevoli mezi právníky i politiky. „Psaly mi stovky lidí, známých, právníků. Nesouhlasili s výsledkem soudu," uvedl Svoboda.

Stále jste tak rozzlobený?

Soud nepředložil žádný důkaz, že jsme Praze způsobili škodu. Píší, že cena byla vyšší o dvacet tři milionů nebo o kolik, ale znalecké posudky říkají, že to není pravda. Pak se totiž ukázalo, že to nebylo dražší, ale dokonce o deset milionů levnější. Důvod žaloby se tedy nikdy neprokázal.

Podle soudu jste se nekriticky řídili posudky.

Představte si, že soudce řeší vraždu a bude mít na stole posudek, že obžalovaný je šílenec a nebyl v době vraždy odpovědný za činy. Soud si znalecký posudek probere a řekne si, že tomu nebude nekriticky věřit, a pachatele zavře. Myslíte, že to jde? Myslíte, že když si najmeme znalce, můžeme si říkat, že se nám to nelíbí a že to asi nebude dobře? Proč bych si pak bral znalce? To si někdo myslí, že si na znalce vezmu dalšího znalce a pak dalšího? Kde by tomu byl konec? Není možné říkat, že když v roce 2006 někdo uzavíral smlouvu, měla Praha s licenčními právy k Opencard pracovat, a když jsme si je nevyhradili, ztrácíme právo využívat jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU, speciální druh výběrového řízení, kdy město fakticky prodlužuje existující kontrakt, pozn. red.). Ale my jsme tu smlouvu v roce 2006 nedělali, my se ji snažili opravit. Prodloužili jsme ji o dva roky a do té doby jsme chtěli najít řešení. Už tehdy jsme věděli, že budeme hledat řešení ve spolupráci s nějakou bankou, ta by to odkoupila a fungovalo by to jako platební karta, což by pro banku bylo obrovsky zajímavé, protože je řeč o milionu klientů.

Soudce uvedl, že mu právě analýza a návrhy řešení chyběly.

To řešení je nahrané na konci záznamu jednání rady. A ustavili jsme komisi, která se tím měla zabývat. Pak však padla koalice a Tomáš Hudeček se na to díval jinak.

Uškodila vám Lítačka?

Naopak. To bude ještě veliká legrace, protože Lítačka je to samé, co Opencard, což bude mít následky, když to EMS zažaluje. Ukáže se, že to je totéž, dělají to ti samí lidé a provozní cena nebude ani o halíř nižší, spíš bude větší.

Soudce použil právní argumenty, že jste měli pochybovat a vědět. Měli jste vědět?

Pochybnosti jsme vznášeli. Jednání rady předcházel znalecký posudek, schůzky s právníky a podobně. Debata před hlasováním trvala hodinu, což je dlouhá doba. Běžný tisk se hlasuje pět minut. Na radě seděl představitel právní kanceláře, ajťáci, šéfka našeho právního odboru a odpovídali na všechny otázky. O jednacím řízení bez uveřejnění řekli, že je to jediné možné řešení, protože máte proti sobě autorský zákon a licence, nemůžete tedy přejít k jiné firmě. To byste museli všechno pustit. K tomu jsme měli čísla, kolik už Opencard stála, tenkrát to bylo asi 850 milionů. Karty mohly přestat fungovat z hodiny na hodinu.

Mohli jste riskovat?

Teoreticky jsme měli tři možnosti. Mohli jsme smlouvu prodloužit, mohli jsme ji rozvázat nebo dělat mrtvého brouka. Ale když neplatíte za služby, vytváříte dluh a variantu, že dá někdo Prahu do exekuce.

Soudce citoval z debaty v radě. Padlo tam, že Praha kupuje škodovku za cenu bentley.

To říkal Honza Kalousek, ale znělo to jinak. Uvedl: Paradoxní, že někdo zdědí Škodu Octavii a přitom za ni bylo zaplaceno jako za bentley.

Rozsudek vnímáte jako křivdu. Chtěla bych se dobrat toho, v čem spočívá důvod té křivdy. V tom, že jste udělali něco, co je v české veřejné správě běžné, ale byl vybrán váš případ jako ten, který bude potrestán?

Vemte si Ťoka s mýtným systémem (případ ministra dopravy Dana Ťoka a smlouvy s firmou Kapsch, pozn. red.). Tam důvod pro JŘBU není žádný, až na to, že se na to vykašlali a řešili to v době, kdy smlouva končí.

Je to důvod křivdy? Že jste byli potrestaní za něco, co je běžné?

Ne. Za něco, co jsme neudělali. My jsme nechtěli způsobit škodu ani se obohatit, ani jsme nespáchali trestný čin. My jsme na základě znaleckých posudků a stanoviska právní kanceláře rozhodli podle toho, co řekli, že je správné rozhodnutí. Druhý důvod je naprosto jednoznačný. Opakovaně mi volaly anonymy, které mi říkaly – „nech toho, nezlob v dopravním podniku, nebo půjdeš sedět ty, máme na to lidi“. Jak mám mít pocit, že je to spravedlivé rozhodnutí, když jsem dopředu věděl, že budu obžalovaný. Pak jsem věděl i za co – to mi také anonym řekl. Skutečně pak obžaloba přišla.

Jak výhrůžky vypadaly?

Jako anonymní telefonát, který přijde pokud možno tak, aby to bylo nezjistitelné. Zavolají třeba přes centrálu do špitálu a řeknou pět vět. Nic s tím neuděláte.

Takže jste si hovory nenahrál?

Ne. To nikdy nestačíte. Musel bych mít telefon s trvalým nahráváním. V jedné fázi jsem měl ochranku, oficiálně odposlouchávaný telefon, ale v okamžiku, kdy už skoro šlo detekovat, kdo to dělá, dostali zákaz dalšího odposlechu. Výhrůžky vyústily v to, že vám někdo propíchá gumy, pošle fotku dítěte, jak je nehlídané v podzemní garáži.

Měl problémy ještě někdo z rady?

Ne takové.

Soudce vám vypočítal škodu sedmnáct a půl milionu.

A přitom nikdy neřekl, kolik by stálo vypnutí systému.

Řádově tři sta milionů měsíčně?

Ale u soudu toto číslo nepadlo, to jsme říkali jen my.

Museli byste pustit MHD zadarmo?

Museli, jinak by došlo ke kolapsu. A vyvolalo by to paniku. Jak můžete, jako člověk odpovědný za více než milion lidí v hlavním městě, připustit variantu, aby taková věc vznikla. To nemůžete připustit, od toho tam jste a od toho máte politickou odpovědnost. A soud hovořil jen o tom, co stálo to, co jsme udělali, ale nepřipustil, kolik by stálo, kdybychom to neudělali.

Praha od té doby v mnoha případech použila JŘBU. Odhadnete, kolikrát město rozhodlo podobně, ale nic se nestalo?

Padesátkrát?

A vzpomenete na příklady?

Existuje celá řada rozhodnutí kolem Institutu plánování a rozvoje. Podívejte se na nynější rozhodnutí kolem karet – jestli jsou vysoutěžení ajťáci, kteří to dělali, firma, která to zpracovala. Není.

Není chyba v tom, že zákony neumožňují obcím vybruslit z těchto složitých situací čistším způsobem?

Máte pravdu, ale problém spočívá v tom, že jde o politická rozhodnutí. Ta mají zabránit panice, vyhovět silnému přání obyvatelstva. Ale za politické rozhodnutí se politik nemůže zodpovídat soudu, za to se zodpovídá voličům. Ti mu vystaví účet, když to bude špatně, příště ho nezvolí. Politické rozhodnutí určitě je, jestli bude nebo nebude pokračovat Opencard. To nepřísluší soudu. Je v naprostém rozporu s právním systémem, aby soud posuzoval politické rozhodnutí – to je přechod od demokracie k justokracii. My pak nemusíme rozhodovat, stačí to dát soudci, aby za nás rozhodoval.

Pokud připustíte, že odvolací soudy označí rozsudek jako správný, měla by státní zastupitelství vzít v potaz další taková rozhodnutí na magistrátu a jiných úřadech a začít obdobné věci stíhat?

Ano. Nejsem optimista, protože optimista je jen špatně informovaný pesimista, ale myslím, že odvolací řízení musí rozsudek vrátit k první instanci, protože je v něm hodně nejasných věcí.

Jak vás rozsudek ovlivní?

V Saturninovi je filipika proti příslovím. „Někdo řekl, že pan Vonásek lže, ale protože přísloví říkají, kdo lže, ten krade, znamená to, že pan Vonásek krade. Další přísloví říká, není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. To znamená, že alespoň kousek pana Vonáska krade.“ Lidé si o politikovi řeknou, mám pocit, že byl u soudu. Obyčejný občan, který tvoří voličskou základnu, pak pro politika nebude hlasovat s vysvětlením „něco s ním bylo“.

Chcete kandidovat?

Ano, protože v tom vidím formu boje proti rozsudku. Kdybych rezignoval na politiku, vlastně bych dával soudu za pravdu, ale já vím, že to není správný rozsudek. Navíc babička říkala, že velký kluci neutíkají, takže neutíkám.

Snažím se dobrat podstaty vašeho pohledu a pohledu soudu. Vy tu věc vnímáte v kontextu i jiných událostí. Soud, zdá se, rozhodoval o jednom hlasování rady bez kontextu. Vidíte tak rozdílnost vašich pohledů na případ?

Ano. Oni se drží jednoho faktu, že jsme uzavřeli smlouvu, a nic okolo je nezajímá. Navíc se opřeli o posudek firmy Česká znalecká, která nemá oprávnění takový posudek dělat. Nic z toho soud nezajímá. Táhlo se to dva roky a za tu dobu není jediný doklad, že jsme něco špatného udělali. Neproběhla diskuse na téma, jaká by byla škoda, kdybychom to neudělali, ani debata na téma, jaké rozhodnutí by bylo správné.

Bohuslav Svoboda