My do nich chlebem, oni do nás kamenem
Rok po dnes už legendární větě „Wir schaffen das“ se v Evropě pár věcí přeci jen změnilo. Některým nadšeným vítačům už stihnul zmrznout úsměv na rtech.
Pokud například v sympatickém opaleném mladíkovi poznali atentátníka, který zabil desítky lidí nebo je imigrant zavraždil či zmrzačil.
Pouze pár čelních představitelů dál jede na růžové imigrační vlně. Lucemburský ministr zahraničí by nejradši vyhodil Maďarsko z Evropské unie, protože ilegály vítá s nedostatečným nadšením a drze staví ploty na hranici EU. Doufám, že razantní kroky chystá i vůči USA, které oplotily narkohranici s Mexikem či vůči našemu věrnému příteli a spojenci, Saudské Arábii, která postavila plot na hranici s Irákem.
Trochu závažnější je ovšem postoj papeže Františka. Ať se nám to líbí nebo ne, náš kontinent má stejné křesťanské kořeny, na kterých je postavena naše kultura. Prošli jsme obrovským přerodem od inkvizice a čarodějnických procesů až k rovnoprávnosti mezi mužem a ženou, respektem k sexuálním menšinám a nikdy jsme nečekali, že nám Bůh pomůže a pokud ne, tak to bylo psáno (arabsky se tomu říká kismet).
Logicky uvažující člověk (podle našich médií xenofob, šovinista a rasista) by si tedy mohl myslet, že hlava katolické církve bude bránit naši podstatu naší existence. I ve Vatikánu přece mají televizi a patrně tam viděli lodě plné mladých a zdravých mužů, kteří se s iPhony v ruce těší na sociální dávky.
Přitom bývaly časy, kdy bylo věčné město Řím centrem (a pokladnicí) tažení proti Turkům, kteří mezi 14. až 17. století chtěli multikulturně obohatit celou Evropu. Kovaní vítači a multikulturní aktivisté v tuto chvíli (předpokládám) začali řvát, že to bylo dávno, a že se spousta věcí změnila. Spousta věcí a společností možná, islám se ovšem nezměnil. Stejná ideologie džihádu, stejná touha po dobývání a obsazování nových zemí, stejné pohrdání nevěřícími. K tomu se nyní přidala radostná jistota, že Alláh zatemnil nevěřícím rozum, jinak by se přece tak snadno nevzdávali vlastní země....
Možná by měl někdo papeži vysvětlit myšlenkové pochody těchto lidí, kteří každý ústupek vnímají jako slabost a chtějí pořád víc a víc. Ještě méně chápu názor, že pokud ilegálům zaplatíme výpalné, tak nám už žádné teroristické útoky nehrozí, a že až teroristé uvidí, jak jsme hrozně hodní, tak okamžitě půjdou do sebe, zastydí se a dají nám pokoj. Zatím se totiž děje spíš opak – volnou cestu do Evropy využívají i bojovníci Islámského státu a dalších teroristických organizací.
Nic proti křesťanskému milosrdenství, ale v bibli je mimo jiné i věta "Kdo nechce pracovat, ať nejí!". Evropský sociální systém je ovšem tak úžasný, že miliony ilegálních imigrantů se tomuhle můžou leda tak smát.
Tak kdo máte tedy podle vás pravdu – papež nebo třeba polští biskupové (a spousta dalších rozumných lidí), kteří jsou proti islamizaci Evropy?
