Zjednodušme cestování po Vysočině, aneb jednotná jízdenka v konkurenčním prostředí
Na Vysočině se nachází více než sedm set obcí. Po Středočeském kraji je to druhý nejvyšší počet obcí v kraji ze všech ostatních, přičemž zde připadá nejnižší počet obyvatel na přepravní kilometr. Region přitom nemá jedno dominantní sídlo a je tudíž velmi decentralizovaný. Zároveň je samozřejmě nutné zajistit veřejnou dopravu i do odlehlých částí kraje.
Z výše uvedeného zřetelně vyplývá, že mobilita pracovních sil (i jakákoliv další) je tedy podstatnou součástí života na Vysočině. Kraj jako organizátor a objednatel veřejné hromadné dopravy sehrává v této otázce klíčovou roli. Pro rozvoj dopravy a zvyšování jeho kvality je samozřejmě podstatnou otázkou nastolení konkurenčního prostředí, neboť hospodářská soutěž přináší v důsledku veřejnosti vyšší kvalitu služeb, komfort a spolehlivost v dopravě. Na Vysočině, kde jsou převažujícím dopravním prostředkem veřejné dopravy autobusy, již konkurenční prostředí existuje a jeho výsledkem jsou v převážné míře moderní, spolehlivé a ekologické dopravní prostředky. Nově se objevující úvahy z vedení Kraje o tom, že by autobusovou veřejnou dopravu mohl v budoucnu zajišťovat samotný Kraj vlastními silami, je třeba zavčas odmítnout. Kraj jako veřejný sektor má zůstat jen objednatelem služeb a jejich provozování nechat specializovaným soukromým společnostem za cenu dosaženou soutěží.
V otázce konkurence dopravy na Vysočině by se ale nemělo zapomínat ani na další součást veřejné dopravy, dodnes monopolní České dráhy (s výjimkou Jindřichohradeckých místních drah). Jakkoliv nedosahuje délka tratí na Vysočině délky silnic, přesto i tento způsob cestování by měl být provozován v konkurenčním prostředí. Nejde jen o doplácenou cenu za kilometr, která u ČD činí několikanásobek ceny než u autobusové dopravy. Celkový objem finančních prostředků, kterými Kraj přispívá na vlakovou přepravu, je dokonce vyšší, než u dopravy autobusové, kde jsou konkurencí ceny stlačeny dolů. Bylo by prospěšné ověřit si soutěží, zda kromě ČD nemá i někdo jiný zájem provozovat spoje na Vysočině, byť jen některé. Cíl je zřejmý – vyšší komfort pro cestující, nižší cena pro Kraj, rovná soutěž pro dopravce.
Samostatnou kapitolou je také otázka podpory vysokorychlostní tratě, což by pro obyvatele Vysočiny mělo znamenat rychlé a přitom pohodlné spojení do velkých aglomerací mimo kraj a zároveň využívání její infrastruktury pro vnitřní přepravu na území Vysočiny. To je ale samozřejmě věc spíše dlouhodobého výhledu a postupných kroků. Co by ale naopak mělo být zavedeno mnohem dříve, je jednotná jízdenka na různé druhy dopravních prostředků, resp. zavedení integrovaného dopravního spojení. Takové opatření by přispělo k podstatnému zvýšení pohodlí při cestách v kraji i mimo něj. Odpadly by tak komplikace s kupováním různých jízdenek při přestupech mezi spoji či různými dopravci. Kraj jako organizátor a objednatel veřejné dopravy má jedinečnou možnost v tomto ohledu pokročit. Zkušenosti odjinud ukazují, že organizací dopravy a domluvou s dopravci je možné podobný nástroj zavést a umožnit tak veřejnosti snazší a jednodušší cestování konečně i na Vysočině.
Nyní před volbami zaznívají laciné úvahy o zavedení dopravy zdarma pro vybrané skupiny obyvatel. Nejen že doprava zdarma není a nebude a slevu pro někoho musí zaplatit jiní. Znamenalo by to navíc i další navýšení doplatku za dopravu z krajského rozpočtu, přičemž je vhodné investovat naopak peníze do zavedení integrované dopravy a s výdaji v této oblasti rozpočtu hospodařit uvážlivě. Jízdné zdarma by bylo jen „projídáním“ veřejných zdrojů z daní obyvatel, zatímco rozvoj integrované veřejné dopravy naopak rozumná investice, která se vyplatí všem.
předseda oblastního sdružení ODS Jihlava
člen regionální rady ODS Vysočina