Další nesmyslná daň navýší ceny nemovitostí.
K napsání tohoto textu mne vede celkem neblahý předpoklad výkyvu realitního trhu, který lze očekávat od okamžiku změny zákonného opatření senátu č. 340/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákonné opatření o dani z nabytí nemovitých věcí
Dosud totiž měl, při jakékoli úplatné transakci s nemovitými věcmi, odvádět tuto daň z nabytí nemovitých věcí (řekněme daň z nemovitostní transakce – dříve daň z převodu nemovitosti) prodávající, pokud se nedohodl s kupujícím, že si tuto povinnost nepřevezme on. V případech, kdy však k takové dohodě nedošlo, a prodávající tuto daň neuhradí, je kupující ručitelem této daně a tuto musí uhradit příslušnému finančnímu úřadu namísto prodávajícího (teprve poté může uplatnit svoji pohledávku po prodávajícím, což však může dojít až k soudnímu sporu, leckdy dlouhému a nepříjemnému). Při představě, že tato daň (která je ve výši 4% z kupní ceny, či odhadu znalce – dle toho, co je vyšší), je při koupi kupř. pozemku za milion korun, ve výši 40 tisíc korun a kupř. při koupi bytu za tři miliony, je tato daň již ve výši 120 tisíc korun atd., je taktéž zřejmé, že jde o nikoli zanedbatelné částky.
Z těchto důvodů se zpravidla skládají finanční prostředky kupní ceny a dále listiny pro katastrální úřad u třetí osoby, do tzv. bankovní, notářské, či advokátní úschovy. Poté uschovatel dle smlouvy zpravidla taktéž vypořádá tuto daň z nabytí nemovitých věcí a po předložení daňového přiznání vyplatí tato 4% z kupní ceny, jakožto zálohu na úhradu této daně přímo na příslušný finanční úřad. Tímto jsou ochráněny obě dvě strany od toho, aby v případě, že by prodávající daň neuhradil, nemusel tuto hradit kupující z pozice ručitele. Daň je tak v drtivé většině případů odváděna (de facto) z kupní ceny (prodávajícímu je v těchto případech z úschovy vyplacena částka kupní ceny mínus tato záloha na daň z nabytí nemovitých věcí). Podstatné zde však je, že záloha na tuto daň je uhrazena z kupní ceny. Psychologicky tak bude od okamžiku účinnosti novely právní úpravy tlak ze strany prodávajících na kupující, že kupř. kupní cena je jeden milion korun, ovšem s odůvodněním, že kupující je poplatníkem této daně, uhradí si ji mimo kupní cenu, což de facto skokově zvýší cenu nemovitostí v celé České republice, a to právě o výše uvedená 4%.
Toto skokové zvýšení cen nemovitostí nastane však jenom proto, že v transakcích, ve kterých nefiguruje žádný uschovatel, se stávalo, že prodávající daň neuhradil a následně státní správa započala s vymáháním daňového nedoplatku. Pokud se však v rámci správního vymáhání nepodařilo daň vymoci od prodávajícího, byla zde možnost uspokojit se (z výše popsaného titulu ručení) na kupujícím, který v daném okamžiku má v drtivé většině případůstále majetek (velmi často příslušnou nemovitou věc, za jejíž převod vlastnického práva musí v danou chvíli uhradit daň z nabytí), z něhož se tak může státní správa uspokojit. Tedy kupujícímu se může stát, že v daný okamžik je zpeněžována jeho nemovitost, a to pro úhradu daně, kterou měl uhradit prodávající. Nyní, po změně právní úprav ze strany současné vládní koalice, již odpadne případná fáze vymáhání daňového nedoplatku po prodávajícím a bude se vymáhat daň vždy po kupujícím (prodávající tak nebude mít žádnou motivaci vůbec tuto daň a její úhradu řešit).
Tedy pouze a jedině z důvodů zjednodušení vymáhání této daně ze strany státu, bude realitní trh vystaven velmi vysokému tlaku na reálné zvýšení cen nemovitostí, nehledě k celkové nemorálnosti existence této daně jako takové. Není totiž žádného důvodu danit převod vlastnického práva k čemukoli. Daň je nenávratné plnění, kdežto správní poplatek je odrazem získání nějaké konkrétní veřejné služby, jako tzv. přímé plnění. Jestliže při převodu vlastnického práva k nemovitým věcem dochází k nějakým veřejným nákladům, je vhodné tyto vyčíslit a případně zpoplatnit jejich uživatele. Ovšem plošné zdanění nemovitostních transakcí koncepčně poškozuje vlastníky majetku (zde konkrétně nemovitého), a to oproti těm, kteří takový majetek nabývat nechtějí. Já se naopak domnívám, že občan by si měl platit pokud možno za správní činnost konkrétními poplatky, nikoli však odvádět daně za samotné vlastnictví k věcem, ať již movitým, či nemovitým, případně za převod vlastnického práva k nim. Taková daňová povinnost je v mých očích až nemravná, a co si o tom myslíte Vy ?
Nejen o této problematice pojďte s Václavem diskutovat zde: www.fb.me/rehorODS
Kandidát č. 2 do krajských voleb
místopředseda regionálního sdružení ODS
člen oblastní rady