Čeští zemědělci na tom nejsou špatně
Poté co většina mafiánů, politických kariéristů či klientelistů zjistila, že s ODS je již nic dobrého nečeká a odešla do jiných stran, nejčastěji do ANO, změnila se významně atmosféra práce ve straně, říká David Novák (ODS). A dodává: „Po 18 letech ve straně jsem asi dosáhl stranické plnoletosti a vzhledem k tomu, že mi bylo letos 50, tak to je pro mne i tak trochu výzva zabojovat za osobní svobody, za ODS s preferencemi nižšími než mají komunisti.trochu výzva zabojovat za osobní svobody, za ODS s preferenc
Členem ODS jste již od roku 1998. Co vás ale přimělo letos do politiky vstoupit aktivně i jako kandidát?
Poté co většina mafiánů, politických kariéristů či klientelistů zjistila, že s ODS je již nic dobrého nečeká a odešla do jiných stran, nejčastěji do ANO, či prostě nezaplatila příspěvky, čímž ukončila členství, změnila se významně, patrně ve všech regionech i úrovních, atmosféra práce ve straně. Zůstali jen ti, kteří jsou, jak já říkám, kvalitní konzervy, jinými slovy jde jim skutečně o záchranu existence pravice na politické scéně. A když mě parta takovýchto lidí vygenerovala jako jediného kandidáta za Pardubický region do Senátu, tak ji nemůžete zklamat a říci Ne. Po 18 letech ve straně jsem asi dosáhl stranické plnoletosti a vzhledem k tomu, že mi bylo letos 50, tak to je pro mne i tak trochu výzva zabojovat za osobní svobody, za ODS s preferencemi nižšími než mají komunisti.
Čeho byste chtěl jako senátor dosáhnout? S čím do voleb jdete?
Se třemi rovinami a hesly:
V osobní rodinné rovině: Méně nesvobody – osobní cestovatelské, podnikatelské a více odpovědnosti nejen za své děti, ale i za své rodiče.
V profesní rovině: V zemědělství méně řepky a více přidané hodnoty.
V obecně politické rovině: V ekonomice státu razím heslo – občané i stát bez dluhů.
Komunisté vám v minulosti zabavili majetek, který jste ve zničeném stavu získal v rámci restitucí v roce 1992 zpět. V jakém stavu je vaše hospodářství dnes? A dovede si představit skloubit práci na něm a péči o rodinu s prací v Senátu Parlamentu ČR?
Když jsem plný elánu a nadšení začínal v roce 1992, myslel jsem si, celý statek, živočišný areál i historický avšak poničený pivovar, že budu mít opravené tak za 10 let. Dnes hospodařím již více než 25 let a jsem tak někde v polovině. Snažím se najít smysluplné využití pro každou i historickou budovu, avšak zjistil jsem, že něco poničit, to je teď hned, ale dát vše opět do pořádku, to je doslova na desetiletí. Zemědělství a potravinářská malovýroba generuje velmi málo zisku, takže pokud budu chtít opravit i pivovar a vytvořit z něj funkční agroturistický projekt, nezbyde mi nic jiného, než se spojit s nějakým spoluinvestorem. Když však jdu do tohoto boje o Senát, tak rozhodně s vědomím, že mám na statku zastupitelnost v podobě zaměstnanců i rodiny. Myslím, že právě v legislativních orgánech jsou potřební profesně zkušení lidé, jejichž rozhodování o příslušných pravidlech pro podnikání a život lidí v této zemi vychází z letité praxe. Ten, kdo nikdy nevedl firmu od A do Z a neví, jak je těžké dnes peníze ve výrobě vydělat, neměl by rozhodovat o státních penězích.
Stále slyšíme o tom, jak jsou na tom čeští zemědělci špatně. Kde je podle vás příčina? A prozradíte nám, jak se daří vám osobně?
Myslím, že čeští zemědělci na tom nejsou špatně. Naše výroba je ve srovnání s okolními státy vysoce efektivní, mimořádně kvalitní a velmi kontrolovaná. Jen ten obor samotný ve srovnání s ostatními podnikatelskými sférami má daleko menší ziskovost a rentabilitu. A navíc bohužel v dotačně štědré EU to bohužel není konkurence výrobních nákladů, ale soutěž státních rozpočtů. Jak si kde daný obor příslušný stát hýčká, tak je konkurenčně s cenou, marketingem či kvalitou na evropském trhu úspěšnější.
Jak pomoci českému zemědělství?
Podporou nikoli plošnou, ale cílenou více na přidanou hodnotu, více na živočišnou produkci a více na konečný marketing při propagaci tuzemské produkce.
Od devadesátých let se věnujete také zakládání a tvorbě odbytových organizací zemědělců v oblasti mléka a rostlinných komodit. Proměňuje se trh s těmito komoditami nějak zásadně? Kam se nejvíce soustředíte, kam byste se chtěli zaměřit?
Dalo by se říci, že každý trh se neustále systematicky globalizuje. Znamená to, že obchodní a zpracovatelský sektor se neustále vzájemně požírají, tedy silnější konkurence skupuje tu slabší a zemědělec, pokud je v odbytu osamocen, má proti sobě stále většího a většího odběratele. Nejmarkantnějším příkladem na tuzemském trhu je Agrofert, který začíná získávat stále více monopolní postavení v odbytu například prasat, kuřat, obilí, hnojiv, či agrochemie. Odbytové organizace, to není nic jiného než obrana těch menších před tímto silným partnerem a hledání alternativy jak v této konkurenci uspět. Jako politik bych se snažil o jejich výrazné posílení na trhu a podporu, o jejich majetkové propojení se zpracovatelským průmyslem, tak jak tomu bylo za první republiky a tak jak to velmi dobře funguje například v Dánsku.
Zatímco dříve jsme se těšili potravinové soběstačnosti, dnes musíme většinu produktů dovážet ze zahraničí. Co s tím?
Jsme tak malá zemička i v té malé Evropě, že se musíme hodně zaměřit na to, co nám tady jde a co umíme. Ve třicátých letech jsme byli tuším druzí na světě v produkci cukru, pojďme nalézt něco obdobného. Víte, že jsme dnes druzí na světě v produkci potravinářského máku. Proč nevyvážet masivně makové náplně do koláčů, nebo rovnou makové koláče nebo sýry do Číny, když jsou na jejich investice všichni tolik natěšení. Víte, že z republiky ročně odejde zahraničním majitelům na dividendách 250 miliard korun. Já bych se zaměřil spíše na podporu těch tuzemských fungujících majitelů, myslím, že ti si své peníze alespoň zčásti užijí u nás.
Problém Pardubicka je mimo jiné dopravní obslužnost. Je v možnostech senátora přispět zlepšení situace? Jak?
Opět si vám dovolím oponovat, že si myslím, že to pro Pardubicko není až takový problém. Přes naši vesnici Uhersko povede stále omílaná R35. Má sice zpoždění, ale co dnes v tomto státě nemá. Nezadržitelně se blíží od Sezemic, pozemky jsou vykoupené, dělají se nové mostky na okolních silnicích, aby vydržely nápor stavby, prostě to jede dál. Senátor může tak akorát interpelovat ministra, aby na tempu přidal a upozorňovat, že se radní na kraji a na městě nesnaží dostatečně makat, jak slibovala před volbami firma ANO.
Jak hodnotíte projekt na rozšíření stavby letištního terminálu pro osobní dopravu na pardubickém letišti, kterou již od počátku doprovázejí problémy? Věříte, že se projekt vůbec podaří dokončit?
Jelikož o tomto problému nemám příliš informací, odpovím vám poněkud odlehčeně. Mám rád film Návrat do budoucnosti, takže si představuji jak budeme za pár desetiletí s auty létat, proto věřím, že terminál bude v budoucnu hlavní dopravní centrum, nedokončit ho by byla nerozvážnost.
Jaké další problémy jsou pro Pardubice ještě citlivé? A máte jasno v tom, jak je řešit?
Cestovní ruch, jeho propagace a celkově jeho rozvoj je na Pardubicku ostudný. Jako zemědělec a výrobce potravin vidím, že když už nemáme ani Tatry, ani Karlovy Vary, tak máme přeci úrodné Polabí, medem a pivem oplývající. My se musíme zaměřit na kvalitní gastroturistiku a agroturistiku, musíme budovat perníkové, pivní či medové stezky. Musíme podpořit lokální výrobce chuťově rozličných dobrot, restauratéry, pivovarníky, mlékaře, pekaře, kteří bohudík ještě neglobalizovaní a sem tam přežili. Netrápit je registračními pokladnami či přehnaně vyžadujícími předpisy EU. Buďme svébytní, sebevědomí a hrdí na to co máme dobré – a tím je úrodný kraj.
Rozhovor vyšel na serveru ParlamentníListy.cz.
kandidát do Senátu za ODS