Máme se ozbrojovat?

6. srpna 2016
Máme se ozbrojovat?

Po jakékoli masové vraždě, atentátu či střelbě šíleného jedince se okamžitě rozpoutá debata o regulaci držení zbraní. V Česku se to naposled stalo po explozi muničních skladů ve Vrběticích nebo střelbě v Uherském Brodě, kde psychicky nemocný člověk postřílel osm lidí. Zákonodárci reagovali zpřísněním zákona o zbraních, na jehož základě bude možné rychleji odebrat zbraň zdravotně nezpůsobilému majiteli.

 
Policisté také získávají oprávnění vstoupit do obydlí držitele, který pozbyl zdravotní způsobilosti, a zajistit jeho zbraň. Sobotkova vláda se však ostře postavila proti loňskému návrhu Evropské komise na přísnější regulaci držení zbraní, který byl odezvou na teroristické útoky ve Francii. Přísnější pravidla mají cílit hlavně na automatické a poloautomatické zbraně. Podnět je nyní zaparkován v Evropském parlamentu, kde je k němu řada připomínek. Mnoha europoslancům se nelíbí, že směrnice by se dotkla myslivců a sportovních střelců, nebo že by muzea mohla přijít o sbírky zbraní. 
 

1. Teroristické útoky v Evropě, ale také opakovaná hromadná střelba v USA znovu rozvířily otázku regulace ozbrojování civilního obyvatelstva. Omezující směrnici navrhla Evropská komise. Může tento krok zvýšit bezpečnost civilistů?

Přehnaná regulace legálních zbraní zvýšení naší bezpečnosti rozhodně nepřinese. Tato představa je jen bludem pacifistů a pseudohumanistů. Odzbrojení společnosti obecně znamená naopak snížení bezpečnosti. Legální držitelé zbraní jsou v drtivé většině příčetní, zákona dbalí lidé, kteří procházejí poměrně náročnými testy, a přítomnost takového člověka v místě hrozby teroristického útoku jednoznačně znamená vyšší bezpečnost. Zkušenosti států, jako je Izrael, to potvrzují. Statistiky navíc říkají, že zločiny a terorismus jsou téměř vždy páchány výhradně nelegálně drženými zbraněmi.

2. Atentátníci hlásící se k Islámskému státu většinou vraždí nelegálně drženými zbraněmi, ale díky benevolentnímu zákonodárství se k nim mohou snadno dostat i legálně. Džihádisté loni v Paříži útočili tzv. expanzními samopaly zakoupenými na Slovensku. Nezabránila by těmto případům přísnější legislativa?

Tomu mohlo být zabráněno, kdyby ovšem byla důsledně implementována pravidla dohodnutá již v roce 2008. Ta měla lépe upravit způsob nakládání se znehodnocenými zbraněmi. Je bohužel pravdou, že ne všechny členské země EU mají zbraňovou legislativu nastavenu správně, Slovensko je jednou z nich. Tento stav ale nelze napravit tím, že společnost téměř odzbrojíme a že půjdeme i za hranu těch zemí, které mají legislativu kvalitní. Zároveň se domnívám, že ani nyní nemohou teroristé získat legální zbraň legální cestou. Nelegální zprovoznění byť legálně pořízené, ale znehodnocené zbraně je přece také trestné. Místo šikany legálních držitelů zbraní bychom se tedy měli zaměřit více na černý trh, nelegální manipulaci se zbraněmi a jejich potírání.

3. Jsou současné české zákony ve věci získávání zbrojního průkazu dostačující a není třeba je měnit?

Budete se divit, ale dokázala bych si představit naopak i určité zmírnění některých platných ustanovení zákona o zbraních. Jsem například nespokojená s tím, že při jeho poslední novelizaci došlo k prolomení domovní svobody za účelem zadržení legálně držené zbraně kvůli pochybnému důvodnému podezření. Obecně jsem ale přesvědčena o tom, že naše legislativa a systém kontroly legální držby zbraní jsou jedny z nejlepších v Evropě a mnohým zemím by mohly sloužit za vzor.

(Autor: Kateřina Perknerová)

Mgr. Jana Černochová

1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
starostka
expert pro obranu