Novinky Mediální výstupy

 

Rostly celkové příjmy rozpočtu (o 4,2 %), výdaje naopak klesaly (o 2,7 %). Bohuslav Sobotka přispěchal s tvrzením, že vláda skvěle hospodaří, Andrej Babiš se pak chlubil tím, že fungují jeho opatření mířící na vyšší efektivitu výběru daní, zejména tedy tzv. kontrolní hlášení. Odpovídá skutečně tato sebechvála skutečnosti a číslům, která Ministerstvo financí začátkem týdne zveřejnilo?

 

V prvé řadě je potřeba připomenout, že účet se dělá až na konci roku. Výdajově je pro rozpočet složitější druhá polovina roku, a rozpočet se tak v příštích měsících bude tradičně propadat do mínusu. Přebytek rozpočtu v červenci je nám k ničemu, když na konci roku plánuje vláda deficit ve výši desítek miliard korun.

 

Pokud by byla optimistická čísla důvodem k tomu, aby ministr financí učinil závazek, že díky tomuto vývoji dospějeme už letos nebo příští rok k vyrovnanému rozpočtu, příp. sníží státní dluh, pak bychom skutečně průběžný výsledek v červenci mohli považovat za velmi dobrou a nadějnou zprávu. Vláda ale vybrané peníze navíc dramaticky šetřit nehodlá, což vidíme na seznamu předvolebních dárečků, které se rozhodla před krajskými a senátními volbami rozdat. Můžeme tak na konci roku čekat pouze nižší než plánovaný schodek rozpočtu.

 

Podíváme-li se na vývoj a strukturu obou stran rozpočtu, pak na té příjmové vidíme nárůst daňových příjmů ve výši 7,7 %, což je dokonce vyšší tempo, než kterým roste celá ekonomika. Podíváme-li se ale na vývoj jednotlivých typů daní, pak zjistíme, že nadprůměrně rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob (o 12,7 %) a daně z příjmu fyzických osob (dokonce o 14,3 %). Tyto daně jsou ale hrazeny ze zisků a příjmů realizovaných v předešlém období, a tak jejich růst odráží dominantně nadprůměrný hospodářský růst v minulém roce, než jakékoliv aktuální vlivy. Naopak spotřební daně a DPH odráží aktuální vývoj mnohem více. Výběr DPH, na který se v boji proti daňovým únikům A. Babiš zaměřil, rostl ale meziročně pouze o 2,8 % na úrovni státního rozpočtu, což je výrazně podprůměrné číslo oproti růstu celkového daňového inkasa.

 

Nelze tak tvrdit, že by kontrolní hlášení vedlo k vyšším výběrům DPH. To by mohlo platit jen za předpokladu, že by inkaso DPH výrazně předbíhalo vývoj konečné spotřeby, nebo maloobchodních tržeb. To se ale neděje, neboť poslední data hovoří o růstu spotřeby domácností a vlády ve výši 3,5 % za první kvartál letošního roku, maloobchodní tržby pak rostly za prvních pět měsíců letošního roku o 4,8 %. Označit kontrolní hlášení za důvod vyššího inkasa DPH či jiných daní tak nelze. Více než inkaso DPH rostl i výběr pojistného na sociální zabezpečení (o 5,8 %) a spotřebních daní (o 7,3 %).

 

Co se týče výdajů, tak za jejich celkovým meziročním poklesem ve výši 2,7 % (19 mld. Kč) je především pokles kapitálových výdajů ve výši 24 mld. Kč. Naopak běžné výdaje za sedm měsíců letošního roku vzrostly o více jak 5 mld. Kč. To není úplně pozitivní bilance pro vládu, která si jako hlavní prioritu určila růst investic. Velká část poklesu investičních výdajů souvisí s evropskými dotacemi, které se ve velkém objemu dočerpávaly v minulém roce, zatímco začátek nového programovacího období je spojen s aktuálně nižším čerpáním. Mimořádně nízké je ale i čerpání investičních prostředků ve státních fondech, především pak ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Mezi běžnými výdaji rostou zejména neinvestiční transfery státním fondům, sociální dávky, ale i výdaje na platy.

 

Bližší pohled na zveřejněná čísla o plnění státní pokladny tak dávají poněkud plastičtější pohled na realitu, než kterou se nám snaží politickými proklamacemi vnutit premiér či ministr financí. Spíše bychom se měli obou pánů ptát, proč poměrně dobrý ekonomický vývoj, spojený i s dobrým vývojem inkasa daní, nevyužijí k systémové konsolidaci veřejných financí a na následující rok místo vyrovnaného rozpočtu plánují schodek ve výši 60 mld. Kč. Odpověď je zřejmá, v příštím roce se konají sněmovní volby a nákup voličů prostřednictvím státního rozpočtu se už stal v naší zemi nikterak pozitivním standardem.