Novinky Mediální výstupy

 

 

Vážený pane ministře, minulý měsíc jsem se vás tázal na možnost vynětí z registru smluv těch subjektů, jejichž postavení je fakticky stejné jako postavení národního podniku Budvar, Budějovický Budvar. Na mysli jsem měl přitom státní podniky a obchodní společnosti vlastněné státem nebo územně samosprávnými celky. Ve své písemné odpovědi jste zcela správně přirovnal Budějovický Budvar k běžným obchodním společnostem vlastněným soukromými osobami. Účelem existence všech těchto subjektů je dosahování zisku a jediný rozdíl mezi nimi je ten, že zatímco Budějovický Budvar vlastní stát, vlastníkem obchodních společností jsou nejčastěji soukromé osoby. Proto i plně souhlasím s vaším závěrem, že národní podnik je nutné z registru smluv vyjmout, jinak zcela zbytečně ohrozíme jeho konkurenceschopnost.

 

Rád bych však, pane ministře, abyste svoji odpověď ještě blíže konkretizoval. Pokud jste přirovnal Budějovický Budvar k běžným obchodním společnostem vlastněným soukromými osobami, neplatí tím spíše vaše závěry i na obchodní společnosti vlastněné státem? Vždyť zde už skutečně není ale naprosto žádného rozdílu než toho, kdo takovou obchodní společnost vlastní. Ptám se vás proto, pane ministře, zda budete ve třetím čtení zákona o registru smluv podporovat ty pozměňovací návrhy, které budou znamenat vynětí obchodních společností vlastněných státem nebo územně samosprávnými celky. Vzhledem k vaší předchozí odpovědi by jiná než kladná odpověď na moji otázku byla velmi nelogická. Děkuji za odpověď.

 

 

Děkuji. Musím na vaši interpelaci říci, že jsem se teď touto novelou se svými kolegy snažil napravit akutní situaci, která se týká především Budvaru, v rámci svého resortu jako podniku, který jsme identifikovali, že by z registru smluv měl největší problém. V rámci našeho resortu máme i jiné podniky, například státní podniky jako podniky povodí a Lesy ČR, kde po diskusi s managementem bylo vyhodnoceno, že registr smluv a celý tento proces neohrozí fungování těchto podniků, nesníží a nezhorší konkurenční postavení. Takže nelze standardně říci, že na každý typ státního podniku nebo podniku s majetkovou účastí státu dopadne registr smluv tak jako například na Budvar.

 

Musím říct, že v podání mého návrhu zde nebyla také studie Deloitte, kterou zadávalo, pokud se nepletu, Ministerstvo vnitra, a samozřejmě také mnoho jiných subjektů, ať už v rámci resortních organizací, či případně jiných subjektů, jako jsou vysoké školy, neznalo ještě přesně a neumělo si vyložit úplně aplikační praxi toho zákona včetně všech jeho dopadů.

 

Pokud jde o projednávání tohoto zákona ve třetím čtení, očekávám, aby se k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které se týkají i jiných státních podniků, vyjádřili mí resortní kolegové, aby řekli, nakolik mají udělanou analýzu, že tento zákon o registru smluv může ohrozit České dráhy, ČD Cargo, Čepro a jiné podniky, ať už se stoprocentní, či většinovou majetkovou účastí státu. Jejich stanovisko bude pro mě důležité v tom, jakým způsobem se já budu rozhodovat.

 

Včera bylo jednání ústavněprávního výboru, kde byly v rámci druhého čtení projednány a jsou načteny návrhy, které víceméně jsou schopny řešit i tyto podniky, o kterých se tady bavíme, to znamená podniky s většinovou majetkovou účastí státu. Takže dveře pro to řešení jsou zde otevřeny, ale musí se vyjádřit resortní kolegové. Já jsem neměl kapacitu a ani nemám dělat si analýzu, jaký dopad může mít tento zákon například na již zmiňované České dráhy. To musí přijít a říct ministr dopravy.