Novinky Mediální výstupy

 

Děkuji. Vážený pane premiére, vláda se v pondělí zabývala návrhem rozpočtu na příští rok, tedy na rok 2017, a to měl být, připomínám, rok, pro který ministr financí sliboval, že předloží vyrovnaný rozpočet.

 

Jak víme z těch informací, rozpočet vyrovnaný nebude. Předpokládá se, že dosáhne deficitu, který bude přesahovat minimálně 50 miliard korun, hovoří se o 60 miliardách, uvidíme, kde to skončí. A když to srovnám s rokem 2013, tak uvidíme, že budete mít k dispozici o 156 miliard korun více. O 156 miliard! A schodek se ale podařilo snížit o pouhých 31 miliard. Tak když si ta čísla dáte dohromady, a já to zjednoduším, abychom to nemuseli počítat, tak to znamená, že utratíte za jeden rok o 125 korun více. A ukazuje se, že je jedno, jestli ekonomika roste, klesá, nebo stagnuje, protože vláda, ve které je sociální demokracie, nehospodaří odpovědně a nevyužívá třeba v této chvíli ekonomického růstu, aby něco udělala s naším rozpočtem.
 

Já se vás chci proto, pane premiére, zeptat, jak zdůvodníte, že máte o 156 miliard korun víc, a přitom nejste schopni ušetřit 50 miliard a přestat nás všechny zadlužovat.

 

 

Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, česká ekonomika roste. Není to samozřejmě jen nějaká autonomní záležitost, která by byla zcela nezávislá na hospodářské politice vlády. Já jsem přesvědčený, že vláda svou hospodářskou politikou k tomu také přispěla, že česká ekonomika roste. Já jsem velice rád, že máme nízkou nezaměstnanost, dokonce jsme se na začátku letošního roku dostali mezi země, které mají vůbec nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. A můžeme očekávat, že růst české ekonomiky. Pokud nás neohrozí nějaké vnější nerovnováhy, tak by měl pokračovat i v roce 2017. To přirozeně vládě umožňuje, aby pokračovala v plnění svého programu, protože my, když jsme šli do vlády a dohodli jsme se jako tři koaliční strany, tak jsme se dohodli na tom, že budeme prosazovat změnu hospodářské politiky, to se povedlo. Ta změna hospodářské politiky vede k nižší nezaměstnanosti, generuje dodatečné daňové příjmy. A my jsme se dohodli, že ty dodatečné daňové příjmy použijeme na to, abychom zlepšili fungování státu, připravili ho lépe na rizika a abychom posílili sociální soudržnost.

 

A když se bavíme o přípravě na rizika, tak velká část těch finančních prostředků, které budeme mít ve státním rozpočtu navíc, jde na vyšší výdaje na obranu, ty peníze jdou také na vyšší výdaje na vnitřní bezpečnost. Posilujeme počty policistů, stabilizujeme hasiče, zvyšujeme počty vojáků a připravujeme se na bezpečnostní rizika, která, bohužel, v dnešním světě jsou realita. Nedá se dělat nic jiného.

 

Další důležitá věc se týká zajištění dobrého fungování státu. To souvisí se službami v oblasti školství a zdravotnictví. Já jsem přesvědčený o tom, že my máme efektivní systém zdravotní péče. Dáváme relativně málo na zdravotnictví v porovnání s jinými zeměmi, dáváme zhruba 7 % hrubého domácího produktu, ale je to za cenu toho, že máme enormně přetížené lékaře v nemocnicích, a za cenu toho, že máme enormně přetížené zdravotní sestry v nemocnicích. Ta nemocniční péče dnes prochází poměrně velkým napětím a udržuje se v chodu díky maximálnímu nasazení a maximální obětavosti všech, kdo se o organizaci nemocniční péče starají.

 

Pokud máme zajistit dobré fungování zdravotnictví, tak musíme zlepšit odměňování lékařů a sester. Tam půjde další významná část těch dodatečných daňových příjmů a také vyššího výběru zdravotního pojištění. Počítáme s tím, že zhruba sedm miliard korun ze zdravotního pojištění, resp. z celkových plateb, poskytneme příští rok na zlepšení platů lékařů v nemocnicích a zdravotního personálu v nemocnicích. To je další výdajová priorita.

 

Dostávají se nám do škol děti ze silných populačních ročníků, které v minulých letech chodily do mateřských škol. Já chci upozornit na to, že když dítě jde z mateřské školy do základní školy, veřejné školy, tak se zvyšují náklady státu spojené s jeho vzděláváním. A tím, že se nám zvyšují počty dětí v prvních, druhých, třetích třídách základních škol, tak samozřejmě musíme také tomu uzpůsobit výdaje státu. A já jsem přesvědčený o tom, že je dobré také zlepšit odměňování pedagogů, protože když se podíváte na jejich průměrný plat ve srovnání s dalšími vysokoškolskými profesemi ve státním sektoru, tak ten plat je podprůměrný. Čili tam chceme, aby šla další část prostředků ze státního rozpočtu.

 

Příští rok počítáme s tím, že by se schodek státního rozpočtu měl pohybovat kolem 60 miliard korun, mělo by tedy dojít oproti letošnímu schválenému schodku státního rozpočtu k poklesu zhruba o deset miliard korun v příštím roce. Takže vedle toho, že se snažíme zlepšit fungování státu, tak také přistupujeme k tomu, že se o něco sníží schodek státního rozpočtu.

 

A možná poslední poznámka se týká sociální soudržnosti. Já jsem rád, že jsme se tady v Poslanecké sněmovně v minulých týdnech shodli, že naši senioři si zaslouží o něco vyšší valorizaci, než bylo těch 40 korun, které dostali v letošním lednu. A vláda se snaží, aby ta valorizace byla vyšší, tzn. chceme ze státního rozpočtu vyčlenit potřebné finanční prostředky tak, aby valorizace byla alespoň 200 korun v průměru příští rok, tzn. abychom zlepšili valorizaci a umožnili seniorům, aby se také podíleli, alespoň touto formou, na zlepšené ekonomické situaci státu.

 

Tolik k těm hlavním výdajovým prioritám.

 

 

Pane premiére, ono rozdat se dá samozřejmě všechno a vždycky se najdou důvody, proč se to má udělat. Ale já se obávám, že z toho, co jste tady popisoval, když se potom budeme ptát občanů, jestli opravdu poznali, že ta ekonomika tak roste a že mají vyšší platy, tak vám řeknou, že ne. Zato všichni vidíme, že stát má vyšší výdaje. A podívejte se, vy jste zapomněl v tom výčtu lidí, o které zvyšujete aparát státu, jmenovat také úředníky a jenom jste zmínil profese, na kterých se všichni shodneme, že jsou třeba potřeba. Ale zvyšování byrokracie v našem státě, na to jste zapomněl. A na to jde taky podstatná část těch finančních prostředků. Nemluvil jste také o tom, že zatěžujete ty, kteří tu prosperitu vytvářejí, neustále novými a novými povinnostmi - živnostníky, podnikatele - a že tím tu prosperitu ohrožujete.

 

A když mluvíte o rizicích, tak přece dluh, zadlužení, deficit, to je jedno z rizik. A ukázalo se to v té ekonomické krizi docela jasně. Tak já nechápu, proč když máte možnost, tak s tímto rizikem nepracujete, nesnižujete ho, ale naopak ho nově do toho systému zavádíte, i když nemusíte. 125 miliard navíc.

 
 

Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem přesvědčený o tom, že rychlejší růst mezd v české ekonomice by také pomohl stabilizaci veřejných rozpočtů. A já rozhodně souhlasím s těmi, kteří říkají, že v situaci, kdy ekonomika roste, by také měly růst mzdy. Teď nemluvím jenom o platech lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, ale mluvím o mzdách lidí, zaměstnanců, kteří pracují v privátní sféře. Vláda se snaží v tomto směru vyvinout určitý tlak. Povedeme brzy debatu o dalším zvýšení minimální mzdy. A také tím, že se snažíme zvýšit platy lidí, kteří pracují pro veřejný sektor, tak také poskytujeme určitý signál do ekonomiky v tom smyslu, že teď je dobré období pro růst platů. Máme nízkou nezaměstnanost, máme nízkou inflaci. Naopak v řadě profesí, v řadě firem lidé chybí, tzn. je možno zlepšovat ohodnocení. Firmám rostou zisky. To vidíme na zlepšeném výběru daně z příjmů právnických osob. To znamená, firmám rostou zisky, a mohou se tedy o ně podělit se svými zaměstnanci.

 

Já nesouhlasím s tím, že v situaci, kdy ekonomika roste - a vedle toho tady máme ale řadu problémů s praktickým fungováním státu a veřejných služeb - že máme ze dne na den srazit rozpočtový schodek ze 60 mld. na nulu. To by se jistě čistě matematicky, čistě účetně dalo udělat, ale jaké by to mělo praktické důsledky pro život lidí a pro ekonomiku v České republice. Já nejsem pro takovéto radikální kroky. Jsem přesvědčen o tom, že schodek bychom měli postupně snižovat, ale to snižování musí být rozloženo do delšího časového období, aby to neznamenalo poruchy ve fungování veřejného sektoru, aby byly zajištěny služby státu pro občany a také aby stát mohl investovat do infrastruktury, protože zejména v oblasti dopravy máme pořád ještě obrovské dluhy.