Novinky Mediální výstupy

Její zpracování je ostatně zákonnou povinností vlády. Jde o materiál, který má i významnou analytickou hodnotu a identifikuje celkem správně a přesně důležité výzvy v oblasti politiky výzkumu a vývoje. 

Bohužel však tomu neodpovídají navrhované kroky. Vlajkovou lodí koncepce vicepremiéra Bělobrádka je zřízení ministerstva pro vědu. To je ale navrhováno v podobě, která sice zvýší byrokracii a počet funkcí státních tajemníků, náměstků pro řízení sekcí a dalších vysokých úředníků, neodstraní však fragmentaci řízení, hodnocení a financování výzkumu. Ostatní resorty si podle návrhu mají reálně ponechat dosavadní kompetence, ve skutečnosti by přetrvala i dvojkolejnost úřadu pro vědu a ministerstva školství v oblasti správy vědní politiky. Systémovou změnu to v této podobě nepřinese.

 

Koncepce neurčuje dostatečně jasný směr v oblasti zajištění efektivity financování výzkumu. V zemi velikosti ČR má smysl financovat základní výzkum tam, kde se odehrává na špičkové mezinárodní úrovni, nebo pro uchování národního kulturního dědictví. K tomu potřebujeme transparentní a pro všechny výzkumné instituce jednotný systém hodnocení vědy. Na druhou stranu u aplikovaného výzkumu je třeba zajistit, aby skutečně podporoval inovace v domácím průmyslu a službách, a nebyl pouze další formou investiční pobídky koncernům, které přidanou hodnotu, zisky a odvod daní ve skutečnosti zrealizují jinde. 

 

V kontextu plánovaného navýšení rozpočtu na výzkum a vývoj na rok 2017 o 3,7 mld. Kč, aniž byla připravena metodika hodnocení výsledků výzkumu 2017+, pak lze shrnout: jako i v řadě jiných oblastí, současná vláda postupuje tak, že řešení systémových problémů odkládá na později, a v poslední chvíli před volbami nalije peníze. Efektivitu takto vynakládaných veřejných prostředků však zaručit neumí.