Místní kapitál – pevný základ Vysočiny
Přibližně šest z deseti ekonomicky aktivních obyvatel Vysočiny je buď osob samostatně výdělečně činných, nebo je zaměstnáno u živnostníků či v menších podnicích do padesáti zaměstnanců.
Velkých zaměstnavatelů s více než tisíci zaměstnanci je zde pouhých dvanáct. Z těchto údajů zcela jasně vyplývá, jak je podnikavost a činnost drobných podnikatelů a živnostníků pro hospodářskou stabilitu kraje a jeho budoucnost důležitá.
Pro jejich podnikání je třeba především zajistit stabilní a odhadnutelné prostředí, kde by bylo možné více se zaměřit na výrobu, obchod či služby, a méně na nutnou administrativu. Nevěnovat neustále pozornost stále se měnícímu prostředí. Prospěšné by samozřejmě také bylo snížení ceny práce, zejména snížením sociálních a zdravotních odvodů. Rovněž růst minimálních mezd vede v důsledku k neúměrnému zvyšování mzdových nákladů. To je při současném vysokém daňovém zatížení pracovního místa pro mnohé drobnější zaměstnavatele neúnosné. Snížení zmiňovaných odvodů by navíc mohlo vést i k určitému zvýšení čistých mezd pro zaměstnance, což zejména na Vysočině, kde jsou mzdy nižší než je celostátní průměr, je o to aktuálnější.
Jinou podstatnou pomocí drobným podnikatelům by bylo zjednodušení administrativy nejen při začátku podnikání, ale i v jeho průběhu. Ať už podle principu „Nechť po úřadech kolují papíry, ne lidé“, nebo sloučením výběru daní a odvodů na pojištění v rámci jednotného inkasního místa. Cílem takových opatření by mělo být zjednodušení a zpřehlednění styku s úřady a pokud možno jeho elektronizace např. z domova.
Efektivní a rychlá vymahatelnost práva je rovněž další nutnou součástí dobrého podnikatelského prostředí.
To všechno jsou opatření, která jsou v pravomoci státu. Jaká nástroje má v této souvislosti krajská samospráva? I ta může samozřejmě do určité míry pozitivně ovlivnit podmínky, v nichž se podniká snadněji. Mezi nejzásadnější bezpochyby patří kvalitní dopravní spojení. Opravené a široké silnice, plynulý provoz a dobré napojení na páteřní komunikace ovlivňují jak výši investic v kraji, tak i obchodní výměnu v jeho hranicích. Je to prostředí, v němž se vyplatí dlouhodobě investovat nejen z pozice velkého investora zvenčí, ale i domácím podnikatelům.
Součástí dopravy je samozřejmě i dobře zorganizovaná veřejná hromadná doprava. Z hlediska pružného pracovního trhu v našem značně decentralizovaném kraji s více než sedmi sty obcemi, je to jeden ze základních instrumentů veřejné správy. Spolehlivé, pohodlné a dobře kombinovatelné dopravní spojení je skutečným základem pro dopravu zaměstnanců. Pro zjednodušení takového moderního dopravního spojení by bylo vhodné i zavedení jednotné jízdenky pro různé druhy veřejné dopravy i jednotlivé společnosti. Cestujícím by toto opatření významně přispělo k pohodlí při cestách do zaměstnání při případných přestupech mezi spoji a podobně.
Velmi důležitou roli při přípravě budoucích živnostníků či jejich zaměstnanců sehrává střední odborné vzdělávání, které je v kompetenci krajů. Důsledná orientace na praxi, tedy co nejčastější a nejdelší částí odborné praktické výuky u konkrétních zaměstnavatelů, nejen ve školních dílnách, nýbrž přímo v provozu, je z hlediska budoucího uplatnění absolventů škol zásadní. Právě to jim umožní práci s technikou aktuálně v praxi používanou a zároveň přivede do přímé konfrontace s reálnou výrobou. Výsledkem by měl být absolvent s přímou zkušeností u zaměstnavatelů v oboru, navíc motivovaný k činnosti, jíž se v průběhu středoškolské přípravy zabýval. Intenzivní dialog se zaměstnavateli a Hospodářskou komorou by měl přispět k vhodné koordinaci a zacílení učebních oborů.
Domnívám, že podobné důsledně a dlouhodobě prováděné kroky jsou podnikatelskému prostředí mnohem prospěšnější než nahodilé akce jako třeba dotace na velkokapacitní kávovar či zmrzlinový stroj. Ty neprospívají podnikatelskému stavu jako celku a často slouží jen velmi úzké skupině dobře informovaných. Budoucnost hospodářského vývoje Vysočiny spočívá v prosperitě živnostníků a malých zaměstnavatelů. Na jejich rozvoj je třeba zaměřit pozornost především. S jejich úspěchem poroste i životní úroveň zaměstnanců v neveřejném sektoru na Vysočině a žádný asijský investor z Východu na této skutečnosti nic nezmění. Posilování role místního, dlouhodobého kapitálu je pro hospodářský i společenský rozvoj Vysočiny nezbytné. Spolu s ním se totiž mimo jiné rozvíjí i společenská odpovědnost firem a vzrůstá tak oboustranně prospěšná koexistence soukromé a veřejné sféry.
Výstižný je v této souvislosti citát jedné z nejvýraznějších osobností českého podnikání, Tomáše Bati: „Míra blahobytu obyvatelstva celého státu je závislá na tom, jak bohatými nebo chudými jsou jeho živnostníci.“
Lídr ODS pro krajské volby na Vysočině