Novinky Mediální výstupy

XIX. změna Územního plánu města Pardubic – bojujeme za dopravně a kapacitně funkční silniční propojení Pardubiček a Višňovky navíc šetrné k přírodě kolem nás a jsme jednoznačně proti „dopravnímu paskvilu“ prosazovanému současným vedením města

V našem městě je aktuálně projednávaná velmi významná XIX. změna Územního plánu města Pardubic, která má řešit trasování tzv. silniční propojky „Pod Břízkami – Kyjevská“ přes přírodní a nezastavěné území bývalého vojenského cvičiště po obou březích řeky Chrudimky.  

V pardubické ODS (ať v zastupitelstvu města nebo za Městský obvod Pardubice 4) bojujeme za dopravně a kapacitně funkční, moderní silniční prmopojení Pardubiček a Višňovky, navíc šetrné k přírodě kolem nás – takové silniční propojení si nejen občané Pardubic a Višňovky, ale všichni občané Pardubic, naprosto jednoznačně zaslouží. Jsme ale důrazně proti „dopravnímu paskvilu“ prosazovanému současným vedením města. 

Právě z těchto důvodů jsme nejprve na posledním jednání Zastupitelstva města Pardubic zkusili navrhnout (hlasy současné koalice bohužel „shozené“) nesouhlasné stanovisko k oběma předloženým variantním návrhům XIX. změny územního plánu. Poté, co náš návrh neprošel kladně na jednání Zastupitelstva města Pardubic, využili jsme zákonného práva a podali naše připomínky k XIX. změně územního plánu jako řadoví občané našeho města. 

S ohledem na důležitost pro město Pardubice a s ohledem na jejich relativní odbornost uvádíme naše připomínky k oběma předloženým variantním návrhům XIX. změny územního plánu v úplném znění: 

 

1) Nedodržení zadání a nedodržení Zásad územního rozvoje Pardubického kraje 

Oba variantní návrhy XIX. změny Územního plánu města Pardubic jsou v rozporu se zadáním (zejména s bodem 2. zadání) a přeneseně tedy v rozporu se Zásadami územního rozvoje Pardubického kraje. Oba variantní návrhy XIX. změny Územního plánu města Pardubic

-        návrh 1 vymezením velmi širokého koridoru pro trasu jihovýchodního obchvatu i pro trasu tzv. silniční propojky „Pod Břízkami – Kyjevská“ (byť s podmínkou zpracování územní studie pro jakékoliv definitivní rozhodování v území) ničícího z větší části nezastavěné, přírodní a rekreační území bývalého vojenského prostoru na východním břehu řeky Chrudimky;

-        návrh 2 zničením nezastavěného, přírodního a rekreačního území bývalého vojenského prostoru na východním břehu řeky Chrudimky jeho fragmentací de facto na tři oddělené části trasováním dvou souběžných komunikací (jihovýchodního obchvatu a tzv. silniční propojky „Pod Břízkami – Kyjevská“) přes dotčené území pouhých několik stovek metrů od sebe;

totiž naprosto nerespektují následující požadavky vyplývající ze zadání (cituji z bodu 2. zadání):

„….vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje - sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních a regulačních plánů a při rozhodování o změnách využití území

-        péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území:

• přírodní hodnoty
• pozitivní znaky krajinného rázu
• zachování a citlivé doplnění výrazu sídel tj. nenarušovat cenné městské a venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou, omezení fragmentace krajiny,
• ochrana obyvatel před zdravotními riziky a narušené kvality prostředí (hluk, škodlivé látky v ovzduší, znečištění vod)

-        stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností v území:

• kvalita života obyvatel,
• efektivní využívání zastavěného území a zachování celistvosti sídel, preference rekonstrukcí a přestaveb před výstavbou ve volné krajině,
• pozemkové úpravy,
• rekreační využití území,
• dopravní obsluha území, technická vybavenost území…..“.

 

2) Bezdůvodná preference a upřednostňování pouze silniční dopravy před a na úkor všech funkcí a využití území 

Oba variantní návrhy XIX. změny Územního plánu města Pardubic ze všech funkcí využití území bezdůvodně preferují a upřednostňují pouze a jen budování dopravních staveb pro silniční automobilovou dopravu na úkor před jinými, rovnocennými (!!!), funkcemi využití území (např. před ekologickou či rekreační funkcí využití území apod.). 

A to vše ještě způsobem, který je dopravně-technicky nefunkční a neodpovídající 21. století (cca 150 m dlouhým, velmi úzkým, jednopruhovým úsekem komunikace přes bývalý most „Červeňák“, na němž by doprava byla řízena kyvadlově prostřednictvím semaforů).  

  

3) Dopravně-technicky nelogické řešení 

Oba variantní návrhy XIX. změny Územního plánu města Pardubic počítají s tím, že trasa tzv. silniční propojky „Pod Břízkami – Kyjevská“ bude v cca 150 m dlouhém, velmi úzkém, jednopruhovém úseku přes bývalý most „Červeňák“ řízena kyvadlově prostřednictvím semaforů. Návrh XIX. změny Územního plánu města Pardubic neobsahuje žádnou analýzu či dopravní studii toho, zda bude navrhované dopravně-technické řešení (s dlouhým jednopruhovým úsekem s kyvadlovou dopravou) kapacitně dostatečné pro automobilovou dopravu, která by byla na trasu tzv. silniční propojky „Pod Břízkami – Kyjevská“ svedena, pokud by uvedená propojka byla realizována. 

Podle mého osobního názoru vyplývajícího z každodenních praktických poznatků s vysokou hustotou automobilové dopravy v oblasti komunikací Kyjevská a Průmyslová bude navrhované dopravně-technické řešení tzv. silniční propojky „Pod Břízkami – Kyjevská“ nefunkční.          

 

4) Dopravně-technicky nelogické řešení nejen pro osobní silniční automobilovou dopravu, ale také pro ostatní druhy osobní dopravy po městě (pro cyklistickou dopravu, pro pěší dopravu) a pro ostatní veřejné funkce z oblasti dopravy (městská hromadná doprava, doprava složek integrovaného záchranného systému apod.) 

Jestliže navrhované nesmyslné dopravně-technické řešení tzv. silniční propojky „Pod Břízkami – Kyjevská“ (s dlouhým jednopruhovým úsekem s kyvadlovou dopravou) bude velmi pravděpodobně kapacitně nedostatečné pro osobní automobilovou dopravu, pak bude o to více nedostatečné pro ostatní veřejné funkce z oblasti dopravy (pro městskou hromadnou dopravu, pro dopravu složek integrovaného záchranného systému apod.). A velmi pravděpodobně bude nedostatečné a nebezpečné (díky zahuštění dopravy na velmi úzké komunikaci) pro ostatní druhy osobní dopravy po městě (pro cyklistickou dopravu, pro pěší dopravu).

 

5) Neúčelné využití veřejných prostředků na dopravně-technicky problematické řešení 

Jsem pro (a podporuji) vybudování dopravně-technicky funkčního a užitečného silničního propojení dvou významných částí města Pardubic, tzn. oblasti Višňovky (a v návaznosti na Višňovku oblasti Dukly a Jesničánek) a oblasti Pardubiček (a v návaznosti na Pardubičky oblasti Černé za Bory a průmyslové zóny v okolí Foxconnu). 

Podporuji však vynaložení veřejných prostředků Statutárního města Pardubice pouze na realizaci takového silničního propojení Višňovky a Pardubiček, které bude dopravně-technicky funkční a kapacitně dostatečné, což navrhované řešení tzv. silniční propojky „Pod Břízkami – Kyjevská“ (s dlouhým jednopruhovým úsekem s kyvadlovou dopravou) zcela určitě nesplňuje. 

Vynaložení veřejných prostředků Statutárního města Pardubice na nefunkční dopravně-technické řešení považuji za neúčelné a nehospodárné využití veřejných prostředků.

 

6) Variantní návrh 2 (s trasováním tzv. silniční propojky „Pod Břízkami – Kyjevská“ více severněji v území bývalého vojenského prostoru) zahušťuje automobilovou dopravu (vybudováním nové čtyřramenné křižovatky v lokalitě „Pod Kopečkem“) v těsné blízkosti zástavby pro bydlení na jižním okraji Pardubiček.

 

7) Naprostá rezignace obou zpracovaných variantních návrhů XIX. změny územního plánu na hledání možného trasování tzv. silniční propojky „Pod Břízkami – Kyjevská“ i bez protnutí a fragmentace území krajinné zeleně bývalého vojenského cvičiště kolem řeky Chrudimky  

Podle strany 7 zadání (výslovně viz odstavec očíslovaný číslicí „2.“ v horní části strany) měly být ve 2. variantě návrhu XIX. změny územního plánu ze strany zpracovatele prověřeny možnosti trasování pozemní komunikace tak, aby zábor a fragmentace krajinné zeleně byly co nejmenší. 

Z konzultací s respektovanými architekty působícími dlouhodobě na území Pardubic vím, že existují (netvrdím, že detailně technicky prověřené, ale zcela jistě reálné) relevantní možnosti trasování tzv. silniční propojky „Pod Břízkami – Kyjevská“ i bez jakéhokoliv protnutí území krajinné zeleně bývalého vojenského cvičiště kolem řeky Chrudimky (de facto vyhnutím se tomuto území po jeho jižním nebo severním okraji) a úplně bez využití původního vojenského mostu „Červeňák“ dopravně-technicky naprosto nevyhovujícího kvalitnímu dopravnímu spojení místních částí Pardubičky a Višňovka (de facto s vybudováním nového mostu v režii města splňujícího dopravně-technické parametry pro kvalitní dopravní spojení). 

Tyto jiné možné trasy zpracovatel XIX. změny územního plánu v předložených variantních návrzích vůbec neprověřil, čímž došlo k jednoznačnému porušení výše uvedené výslovné části zadání.   

 

8) Vhodný okamžik pro diskuzi a pro snahu o nové vymezení trasy jihovýchodního obchvatu 

Vzhledem k tomu,

-        že dosavadní trasa jihovýchodního obchvatu ztratila veškerá potřebná veřejnoprávní rozhodnutí ke své realizaci,

-        že pro dosavadní trasu jihovýchodního obchvatu nejsou dosud vykoupeny žádné pozemky,

-        že dosavadní trasa jihovýchodního obchvatu nebude podle posledních informací Ředitelství silnic a dálnic České republiky realizována dříve než v horizontu dvouciferného počtu let,

je podle mého názoru vhodný časový prostor pro diskuzi a pro snahu o nové vymezení trasy jihovýchodního obchvatu v Územním plánu města Pardubic a v Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje, její posunutí více jihovýchodně a její přimknutí do jednoho dopravního koridoru s trasou tzv. železniční Ostřešanské propojky. 

Taková změna trasy jihovýchodního obchvatu by přinesla dvě nesporné výhody pro území města Pardubic:

-        nová trasa by neprotínala nezastavěné, přírodní a rekreační území bývalého vojenského prostoru na východním břehu řeky Chrudimky;

nová trasa by v souladu s moderními evropskými trendy šetrného využívání území a zbytečného nezastavování dosud nezastavěných ploch sloučila dvě liniové dopravní stavby (trasu jihovýchodního silničního obchvatu a trasu tzv. železniční Ostřešanské propojky) do jediného koridoru.