Otázky Václava Moravce
Hostem nedělního diskusního pořadu ČT Otázky Václava Moravce byla místopředsedkyně ODS a starostka Obrnic Drahomíra Miklošová.
Celý rozhovor s Drahomírou Miklošovou můžete zhlédnout v archivu ČT.
redaktorka:
Ghetta v Česku. Kudy vede cesta ven? Téma pro ministra Jiřího Dienstbiera z ČSSD a místopředsedkyni ODS, starostku Obrnic Drahomíru Miklošovou.
Václav MORAVEC, moderátor:
Není bez zajímavosti, že Nečasův kabinet už před 5 lety uvažoval o prodloužení povinné školní docházky o 2 roky střední školy. Pokud by tedy došlo k tomuto návrhu, tak by se podle například nevládních organizací zlepšila integrace Romů v sociálně vyloučených lokalitách. Dalšími hosty Otázek jsou ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier z ČSSD. Pane ministře, vítejte v Otázkách. Vítejte na Žižkovské vysílací věži.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor:
A vítám i místopředsedkyni občanských demokratů, starostku Obrnic Drahomíru Miklošovou. Dobrý den, paní starostko.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor:
Nakolik může být v boji proti tomu sociálnímu vyloučení úspěšným nástrojem vrátit se k plánu Nečasovy vlády, která uvažovala o 10leté školní docházce, ale povinných dvou ročnících střední školy, což v současnosti nemáme.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Samozřejmě, že vzdělání je důležitým předpokladem pro předcházení sociálního vyloučení. I ve vztahu k sociálně vyloučeným lokalitám. Já bych tady ovšem zdůraznil spíše schopnost zvládnout základní vzdělání, protože tam si myslím, že je hlavní problém, protože pokud někdo neukončí základní vzdělání, těžko může pokračovat ve středoškolském vzdělávání. A z tohoto hlediska mně přijde mnohem zásadnější a dokonce ani ne zcela dostačující návrh, který nyní je v legislativním procesu, kdy bude sněmovna hlasovat o vetu prezidenta republiky, který kromě toho, že má garantovat od dvou let věku místo v předškolním zařízení, tak také zavádí povinný jeden rok předškolního vzdělávání. Já osobně...
Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy, vy na tom trváte, že je nutné pro integraci...
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Ano. Protože zejména děti, které přicházejí ze sociálně slabšího prostředí, čelí problému, že v tom jejich krátkém životě neměly tolik podnětů, které by je připravily na zvládnutí základního vzdělání. Například v některých případech třeba rozlišovat barvy nebo držet v ruce tužku a takovéto věci. A to předškolní vzdělávání je na to může velmi dobře připravit. Jsou země...
Václav MORAVEC, moderátor:
Chápu správně, že toto by byl pak ten další krok nebo o něm, to znamená, bude-li prosazeno předškolní vzdělávání povinné, ten první rok, předškoláci i pro tyto děti v sociálně vyloučených...
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
A zároveň tedy právo od dvou let věku dítěte. Ale jsou země, které vlastně zahajují povinnou školní docházku o dva roky dříve než my, například Británie nebo Švýcarsko. Já bych nemluvil tady přímo o tedy školní docházce, ale o té předškolní přípravě, která by právě mohla srovnat šance těch dětí, které přicházejí z toho méně podnětného, sociálně slabšího prostředí. Ale samozřejmě, že i to středoškolské vzdělání je problém, protože v řadě případů i děti, které mají předpoklady, jsou přijaty k nějaké formě středoškolského studia, tak často to studium nedokončují. A to je velký problém jak právě děti z toho sociálně slabšího prostředí na tom středoškolském stupni vzdělání udržet. A jsou na to...
Václav MORAVEC, moderátor:
Uvažujete o tom, že by to byl pak tedy další krok, pokud se podaří prosadit tu povinnou předškolní docházku?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Já nevím, jestli bych mluvil o povinném vzdělávání, které by navazovalo na tu základní školu. Ale jistě různé formy podpory, aby takové děti dokázaly to středoškolské vzdělání zvládnout. A to samozřejmě, když se bavíme o středoškolském vzdělání, můžeme se bavit o různých formách. To není jenom gymnázium. Můžeme se bavit i o učilištích, protože tam bude velmi často právě prostor pro takové děti, tak aby měly prostě nějakou kvalifikaci a dokázaly potom dobře obstát na pracovním trhu. Ale jak jsem říkal, pokud to dítě nedostane ani základní vzdělání, tak pak se dá těžko mluvit o čemkoliv, co by na to navazovalo.
Václav MORAVEC, moderátor:
Paní starostko, trváte si na tom, co někdejší Nečasova vláda vedená občanskými demokraty předkládala v tom roce...
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já budu vycházet ze svých zkušeností. Tak nějak trošku mě mrazí, když je cokoli přikázáno zákonem. A já nejsem úplně zastánce...
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Jako třeba základní školní docházka.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Ne. Já mám na mysli povinnou předškolní tu poslední třídu v mateřské školce. A říkám to z praktických zkušeností. V naší obci skutečně děti do školky mohou, mají tam kapacitu, ale nechodí nám do školky. Ale využívají jiné, alternativní možnosti. Ať je to komunitní centrum Duhovka, kam dochází, kdykoliv oni mají jaksi chuť do té přípravy jít. Pak je to sociální aktivizační služba, kam dochází rodiny s malými dětmi a připravují ty děti do té základní školy. Takto se nám zapíší kolikrát děti do mateřské školy z romské rodiny, ale nechodí tam. Jdou tam jednou, dvakrát třeba v týdnu. Dostanou na svačinu, protože rodiče potřebují si něco vyřídit. Takže já nejsem zastánce. Tam bych nechala svobodnou vůli rodičům, ať skutečně využijí jakékoliv možné alternativní možnosti přípravy dítě do školky.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
To ten zákon mimo jiné umožňuje ale.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Tam je to trošku přísnější. Já si myslím, že pokud jsou v těchto lokalitách poskytovány sociální služby a mezi nimi je právě ta sociální aktivizační služby, dělají všechno proto, aby ty děti tu přípravu do té školy měly. To je jeden pohled. Druhý pohled. Povinná další následná dvouletá po základní škole.
Václav MORAVEC, moderátor:
Což byl návrh Nečasovy vlády.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já tomu rozumím, ono to možná na první pohled může řešit problém, ale já bych zase viděla cestu trošku někde jinde a to v tom, že není možné, abychom měli systém, kdy dítě v 15 letech nám zaeviduje úřad práce. Prostě pokud jsou vypláceny rodičům na ty děti finanční prostředky, tak by měly být zpodmínkovány: Ano, my ti ty peníze dáme, ale to dítě bude chodit do školy, bude se vzdělávat a ne, že nám například v mosteckém úřadu práce je ve věku od 15 do 18 let zaevidováno téměř 300 dětí. To přece není možné.
Václav MORAVEC, moderátor:
A o tom bude řeč v další části Otázek. Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku, kde pokračuje diskuse místopředsedkyně občanských demokratů, starostky Obrnic Drahomíry Miklošové a ministra pro lidská práva, menšiny a legislativu Jiřího Dienstbiera. Pokračujeme po stručných zprávách.
Václav MORAVEC, moderátor:
Léta neřešený problém, který přerůstá přes hlavu. Ghetta s nezaměstnaností až 85 %, plná lidí s minimálním vzděláním jsou rájem lichvářů. Je šance vystoupit z kruhu? V pokračování diskuse ministra Jiřího Dienstbiera z ČSSD a místopředsedkyně ODS, starostky Obrnic, Drahomíry Miklošové. Návrhy na boj se suchem připomínají heslo Zpět na stromy. V tomto případě zpět k výsadbě stromů zpevňující hráze. Zpátky k rybníkům, zpátky k původní krajině, ale také zpět do časů, kdy se stavěly přehrady. Jaké recepty mohou fungovat? V aktech OVM s klimatologem Janem Pretelem. S nadhledem a v souvislostech i o těchto otázkách bude řeč v další části našeho pořadu. Připomínám, že hosty zůstávají ministr pro lidská práva, menšiny a legislativu Jiří Dienstbier z ČSSD. Pane ministře, ještě jednou vítejte na zpravodajské ČT 24. Hezké dobré odpoledne.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Hezké poledne nebo odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor:
A ještě jednou vítám i místopředsedkyni občanských demokratů a starostku Obrnic Drahomíru Miklošovou. Ještě jednou dobrý den.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vítejte, paní místopředsedkyně. My jsme skončili tedy u toho, že vy se nekloníte k tomu, aby se zvyšovala tedy povinná školní docházka, rozšiřovala o ty dva roky střední školy zakončené výučním listem, tudíž.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já mám na mysli zákonem, aby se to neukládalo. Zákonem.
Václav MORAVEC, moderátor:
Tady ve vládní strategii pro boj se sociálním vyloučením, kterou schválila Nečasova vláda vedená občanskými demokraty v září roku 2011 se píše. Cituji: „Žák by tak měl povinnost vystudovat dva roky na střední škole s minimálním zakončením výučním listem. Při současném zrušení devátých ročníků základních škol by tak byla povinná školní docházka desetiletá,“ konec citátu. Je to podle vás překonané?
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já si myslím, že ano.
Václav MORAVEC, moderátor:
A vy byste jako občanští demokraté nic takového do budoucna nenavrhovali?
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já myslím, že je cesta úplně jiná, jak dotlačit mladé lidi, aby se vzdělávali za pomoci systému sociálních dávek.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jiří Dienstbier mluví o tom, že věří, že Poslanecká sněmovna přehlasuje prezidentské veto, protože sociální demokraté jdou tou opačnou cestou. Navrhují prodloužit povinnou školní docházku, respektive rozšířit ji na předškoláky, to je ten prezidentem vrácený zákon. Vy jako občanští demokraté podpoříte?
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já myslím, že ODS stanovisko nezmění.
Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená, že nebudete přehlasovávat prezidentské veto. Pane ministře, vy uvažujete tedy, pokud by sociální demokraté pokračovali ve vládě, protože předpokládám, že se další zásadní zásah do vzdělávacího systému nedá už stihnout v tomto funkčním období, tak byste navazoval a tu strategii, která byla schválena v roce 2011?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Já už jsem to říkal. Pro mě je naprosto zásadní právě zajistit, aby děti dostaly kvalitní základní vzdělání a k tomu patří samozřejmě i ta příprava v tom předškolním vzdělávání. Já bych samozřejmě preferoval, aby co největší počet dětí chodil do mateřských škol, ale samozřejmě i ten zákon, který teď ještě v tom legislativním procesu tak počítá s jinými variantami včetně samozřejmě domácího vzdělávání, dětských skupin. Tto znamená, že pokud je prokázáno, že to dítě se připravuje, tak ta povinnost chodit do mateřské školy není absolutní. Tam je samozřejmě i finanční problém, protože pro řadu rodin mateřské školy dokonce i tam, kde se odpustí tedy školné, tak pořád zůstávají náklady na obědy například, které nelze odpustit kromě nějakých programů, které nyní běží a pro řadu rodin je to pořád dostatečně velká finanční bariéra.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pomůže, paní starostko, z té praxe, protože vy v té praxi jste a na konci první hodiny Otázek jste nám tady zmiňovala číslo zhruba tří stovek dětí.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Od 15 do 18 let jsou v evidenci úřadu práce.
Václav MORAVEC, moderátor:
Na něž dostávají rodiče ty sociální.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Ony jsou podporovány dávkou, myslím, že životním minimem.
Václav MORAVEC, moderátor:
A jak byste tedy tu věc řešila. Jste proti tomu zákonem povinnému nařizování povinných předškoláků či těch dvou let povinné školní docházky po základní škole?
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Určitě tím, že přece neumožním zaevidovat dítě na úřad práce, ale musí být podmíněna jeho dalším vzděláváním, ta rodina prostě musí být pod tlakem. Opravdu jiná cesta není, prostě pokud to dítě nepůjde dále do školy, tak zkrátka ta rodina na něj nedostane ty finanční prostředky.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, uvažujete o tom?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Tady já bych souhlasil s tím, že samozřejmě, pokud rodiče přesvědčí své dítě, aby ukončilo předčasně středoškolskou docházku a zaevidovalo se jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, aby pobíralo dávky, tak samozřejmě úřad práce by měl stanovit podmínku dalšího vzdělávání a v případě, že ta by nebyla plněna, tak by mohlo samozřejmě následovat i odnětí nároku na dávku.
Václav MORAVEC, moderátor:
Myslíte, že už dnes ty právní předpisy?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Ono to ale vyžaduje spolupráci školských zařízení, protože samozřejmě úřad práce, pokud nemá ty partnery v té vzdělávací soustavě, tak v zásadě by neměl možnost něco takového uložit. Já jsem o tom shodou okolností právě o této věci diskutoval v pátek v Berlíně na německém ministerstvu práce a sociálních věcí, kde oni to popisovali tak, že ten systém nastavený mají a že jim to funguje. Oni to tam tedy mají na úrovni jednotlivých zemí. Větší část tedy řešení toho problému. Ale funguje to. To znamená, je to dosažitelné a samozřejmě je potřeba udělat všechno pro to, aby tím kvalitním základním vzděláváním to neskončilo. Protože to pro uplatnění na pracovním trhu dnes už není dostatečné.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Bez toho to nejde.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
I my máme různé programy, které míří na udržení dětí ve středoškolském vzdělávání. I řada neziskových organizací má programy, ve kterých podporuje právě takovéto děti, aby tedy dokázaly to vzdělání dokončit a vlastně i vylepšili si svojí budoucnost.
Václav MORAVEC, moderátor:
Je to problém úřadů práce, že se jim ze škol nedostává těch informací, aby odnímali i ty dávky, protože to číslo 300 dětí, o kterém jste mluvila, je poměrně vysoké.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já si myslím, že v současné době problém úřadu práce je především personální. Tak jak mám informace, tak je i problém využívat už dneska nástroj jakoby odebírání nebo snižování dávek v závislosti na docházku školní. Protože už na to je nějaký možný nástroj legislativní a snižovat ty dávky, ale bohužel kapacitně ten úřad práce nestačí. V poslední době skutečně je tam nedostatek pracovních sil tím, že se veškerá jakoby i sociální práce přenesla na úřady práce, tak to kapacitně nelze zvládat.
Václav MORAVEC, moderátor:
I poté, co vláda na rozdíl od předchozích vlád, kde byli občanští demokraté, navyšovala v nedávné době. Pořád je to málo?
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Pořád je to málo a ještě ke všemu jsou bych řekla, poměrně nízké mzdy. Mzdy průměrně se pohybují kolem 14 až 15 tisíc hrubého u pracovnice úřadu práce a jsou velice frustrováni. Je tam velká migrace, protože, pokud vyplácí dávky kolikrát i v objemu, mám konkrétní případ, kdy dvoučlenná rodina s jedním dítětem v pěstounské péči dostává 48 tisíc korun, to je skutečně údaj od úřadu práce, tak taková pracovnice je potom frustrována. To znamená, když vidí, že někdo, kdo je doma, nic nedělá, a pobírá takovéto dávky a ona za daleko nižší příjem musí odvést a co jen odvést tu svou práci administrativní, ale i vyslechnout kolikrát taková slova, takové nadávky, že je tam opravdu velká fluktuace, a děvčata na úřadu práce jsou opravdu na tom velmi, velmi špatně a nemohou ani prověřovat tu sociální situaci v těch rodinách. Ověřovat. Zda si skutečně zaslouží tu dávku, která jim je vyměřena, protože nemají na to kapacitu. Opravdu nemají.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy, kdybyste byla členkou vlády, tak byste horovala za další navýšení počtu zaměstnanců úřadu práce, protože ministryně Marxová chtěla počkat, jak to navýšení, které Sobotkova vláda schválila v těch uplynulých měsících, jak zafunguje v praxi?
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já myslím, že je v prvé řadě potřeba i finančně ocenit ty pracovnice, aby měly také motivaci tu práci odvádět. A potom tam byl ještě stesk od děvčat z úřadu práce, že jak je tam velká fluktuace, tak jim tam přichází nepřipravení zaměstnanci. To znamená, oni tam rovnou jakoby začnou vykonávat tu činnost, ale nemá je pořádně kdo zapracovávat. Neprochází určitým vzdělávacím procesem třeba půlročním, aby mohli rovnou sednout za ten administrativní stůl a začít tu práci vykonávat, která je velice náročná. Orientace v systému sociálních dávek není jednoduchá. Je jich celá řada.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Tady já potvrzuji. V tom já se shodnu, že je potřeba stále posilovat úřady práce.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jste na tom dohodnuti s ministryní?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
My jsme je zdědili ve zdecimovaném stavu. Ministerstvo práce už přišlo dvakrát s významným navýšením počtu zaměstnanců úřadu práce. Stále to zjevně není dostačující. Nicméně byl to nějaký kompromis i s ohledem na rozpočet. A je pravda to, že ti lidé by si zasloužili vyšší ohodnocení, ale to platí v celé řadě oblastí a myslím si, že touto cestou také jdeme. Proto například to 5% navýšení platů ohlášené od ledna příštího roku.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale v těch sociálně vyloučených lokalitách neměly by být posíleny úřady práce právě v těchto lokalitách, jak o tom mluví paní místopředsedkyně, to znamená, že by asi na vládě neměl být spor o to, zda když to půjde přesně do těchto regionů kvůli těm věcem, o nichž paní místopředsedkyně mluvila, takže byste měli přijít s třetí návrhem navýšení počtu pracovníků úřadů práce?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Já už jsem svůj názor řekl, že ano, že by se měly navýšit počty pracovníků úřadů práce. Samozřejmě i spolu s tím lepším ohodnocením tak, aby tam ta fluktuace nebyla, protože to je také pravda. Často nyní obce, které znovu mimo jiné i na základě dotačního programu ministerstva práce začaly najímat sociální pracovníky, tak dokonce v některých případech přetahují tyto pracovníky z úřadů práce, protože jim vytvoří lepší podmínky, takže i ty podmínky pro pracovníky úřadů jsou naprosto nezbytné tedy zlepšit. Samozřejmě, že ty kapacity úřadů by měly být stanoveny podle potřeb i v jednotlivých regionech. To znamená, jestliže je v některých regionech hlubší strukturální, sociální problém. Jestliže je tam vyšší nezaměstnanost a další doprovodné jevy, ať už třeba problémy s bydlením, nebo se zadlužeností obyvatel, tak by tam měla být ta kapacita na to dimenzována. On je také trošku vůbec problém, že ten systém je do jisté míry rozšířen v tom, že vlastně vykonává-li se určitá sociální práce s nějakým člověkem nebo domácností, tak by měla být jednotná v tom smyslu, aby se řešily právě nejen třeba problémy v zaměstnanosti, rekvalifikace, ale zároveň právě třeba problémy zadlužení, které jsou velmi podstatnou součástí toho problému.
Václav MORAVEC, moderátor:
To je zajímavé, že mluvíte také o zadlužení.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
A také třeba bydlení. Ono je potřeba s těmi lidmi pracovat, celkově podpořit je, aby v tom budovali nějaké kompetence, starat se o sebe, ať už na pracovním trhu, v oblasti bydlení, finanční gramotnosti, dluhů a tak dále.
Václav MORAVEC, moderátor:
Omlouvám se, že vám do toho vstupuji, ale uzavřeli jsme školní docházku a tuto problematiku. Teď jste zmínil zadlužení, poslanci mají na stole nový zákon o spotřebitelském úvěru. Bohužel z něj vypadla sankce pro subjekty, které budou nabízet spotřebitelské úvěry bez licence. Jak připomněl tady v únoru v otázkách Daniel Hůle, z Člověka v tísni, a teď cituji: „Dnes jediná jejich sankce bude, že nebudou mít nárok na úrok, ale budou moci vymáhat jistinu, což znamená, že papírově půjčí sto tisíc, ale fakticky jen 50 tisíc, ale budou moci vymáhat sto tisíc. V posledním rozhovoru pro Otázky Daniel Hůle pronášel i tato slova.
Daniel HŮLE, vedoucí programu Kariérní a pracovní poradenství, Člověk v tísni:
Pokud tady budeme udržovat zvláštní školy, říkejme jim třeba praktické, paralelní vzdělávací systém, tak se pak nedivme, že tady budeme mít populaci, která není schopna porozumět ani jedné větě. Třeba sociální demokracie, kdy bych očekával, že jejich ambicí bude se zabývat situací těch chudých lidí, tak tady ze strany sociální demokracie není takřka žádný hlas, který by říkal: Ano, je potřeba skutečně docílit změny, abychom tady neměly stovky lichvářských firem. Ze sociálních demokratů pro pozměňovací návrh, který předložil poslanec Klaška z KDU-ČSL, který tam ten dohled vrací, tak nehlasoval ani jeden poslanec sociální demokracie, takže tady reálně budeme mít stovky nebankovních společností.
Václav MORAVEC, moderátor:
To jsou jasná slova Daniela Hůleho, který mluvil právě o pozměňovacím návrhu, který ve sněmovně předložil poslanec Klaška z KDU-ČSL, který tam chtěl vrátit ten dohled. Takže co říkáte tomu, že sociální demokraté, od nichž by to člověk očekával, tak budou tlačit v Poslanecké sněmovně při tom zákonu o spotřebitelském úvěru, aby to lichvářství bylo co nejvíce omezeno, pane ministře.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Já se přiznám, že nevím, jak probíhalo jednání na výboru, kdo jak hlasoval. Ale pokud vím, ten zákon vychází z některých principů, že se právě ten dohled nad celou touto oblastí zpřísňuje.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale ne tolik, jak se původně předpokládalo.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Ten dohled by měla vykonávat centrální banka, která tedy má dostatečnou odbornost pro to, aby tyto věci posuzovala. To znamená, že místo deseti tisíců subjektů by a teď je samozřejmě předčasné předjímat, kolik z nich splní nějaké podmínky tak aby získaly podnikatelské oprávnění v této oblasti, ale ty podmínky jsou nastaveny, pokud vím, poměrně přísně. Tak přinejmenším tak, jak šel vládní návrh do sněmovny. Já jsem také nevím, co se s tím v té sněmovně stane.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ano, byl rozředěn, proto se vás ptám, proč sociální demokraté tady přistupují na to, že míra té regulace bude daleko menší, než se původně předpokládalo. To znamená, vy budete řešit problém, který jste chtěli řešit radikálněji a budete řešit následky toho, že to radikálněji neregulujete spotřebitelsky.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Mně není znám postoj sociální demokracie, že by tuto oblast nechtěla regulovat. Takže já samozřejmě regulaci, která bude dostatečná, vždy všude podpořím, ať už to bylo na vládě, jako její člen, tak případně v Senátu, kam ten návrh také by měl doputovat.
Václav MORAVEC, moderátor:
Znovu říkám, že zákon o spotřebitelském úvěru tak, jak je v Poslanecké sněmovně, tak zdá se, že bude méně přísnější.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Zdá se, uvidíme, protože.
Václav MORAVEC, moderátor:
Můžete mi tady jako ministr pro lidská práva, protože vy to budete řešit ty následky. Nechci říct, že mně to je jedno jako občanovi České republiky, ale měli byste si v koalici udělat pořádek.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Zákon o spotřebitelském úvěru je nepochybně důležitý a právě smyslem bylo ochránit více práva spotřebitelů tak, aby prostě nedocházelo k tomu, že se budou lidé zadlužovat neřešitelným způsobem. Ono, já samozřejmě nevím, jak dopadne to hlasování. Ale nepochybně není pravda, že ten, kdo by podnikal neoprávněně, že by tam chyběla sankce, protože to jednak také upravují další zákony, mimo jiné i nově navrhovaný přestupkový zákon, který je také projednáván, kde je pro takový případ i kdyby to někdo dělal jakoby živnostensky, jednotlivec, tak je tam půlmilionová sankce oproti desetitisícové, která je nyní v přestupkovém zákoně.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale znovu říkám to, jak se ten zákon změnil v rámci projednávání, tak tady budou stovky nebankovních.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Zatím se nic nezměnilo, protože nedošlo k finálnímu hlasování. Já samozřejmě jako člen vlády bych logicky zahájil vládní návrh zákona a nepodporoval bych jakékoliv rozmělňování. Je to logicky i moje povinnost, proto z hlediska nějaké loajality k vládě, jejímž jsem členem. Takže tady je vládní návrh.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale už ho upravilo ministerstvo financí právě s ohledem k připomínkám k České národní bance.
Paní starostko...
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já k tomuto projednávání tohoto zákona, které půjde do třetího čtení, tak mám informaci, že ještě k němu vlastně navrhli tři pozměňovací návrhy ústavněprávní výbor a 80 pozměňovacích návrhů od jednotlivých poslanců, takže co z toho nakonec skutečně bude, to těžko se dá odhadnout.
Václav MORAVEC, moderátor:
A je ta obava Daniela Hůleho podle vás na místě, že dál tady budou existovat stovky nebankovních společností, jak sledujete projednávání zákona o právě těch nebankovních úvěrech. To znamená, že ty následky, které vy řešíte v těch sociálně vyloučených lokalitách, máte na to mít zájem oba. Tak to dopadne tak jako vždycky počesku, paní místopředsedkyně.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já si myslím, že je potřeba určitá regulace samozřejmě. A já ji vidím především v nastavení úrokové sazby. Já si myslím, že pokud by se nastavila třeba jako za první republiky, byla skutečně nastavena úroková sazba roční 12 % a všechno, co bylo nad, byl trestný čin lichvy. V současné době sice existuje, že trestným činem je lichva, ale není měřítko, kdy je to lichva. To není nastaveno. Já si myslím, že to by se mohlo nastavit. Samozřejmě je také otázka lichvy v řadách romských. Tam je ten problém největší, protože oni se bojí jaksi žalovat v uvozovkách na toho, kdo je doslova sdírá. A tam jsou ty opravdu ty postupy vůči těm rodinám hodně kruté, hodně tvrdé. A tam tedy nevím, jakou formou tam možná by bylo vhodné ty občany, kteří vlastně jakoby spadnou tomu lichváři jaksi do jeho sítě, tak je ochránit při tom svědectví, protože my máme celou řadu případů, že ano, přijdou na sociální službu říci: Ano, jsme v zoufalé situaci, protože mě zase lichvář obral o všechny peníze, nemáme na chleba pro děti a tak podobně, ale nepůjdou podat to trestní oznámení, protože se bojí, tam je mezi nimi velký strach.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy, i ten zákon o spotřebitelském úvěru, když bude přijat v té přísnější formě a zdá se, že bude spíše rozvolněn, tak to neřeší.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Nedosáhne na tyto lichváře, protože není přesně definováno, kdy ta lichva jako je. Protože to procento tam není nikde nastaveno.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Tento zákon rozhodně nedosáhne na lichváře, protože lichváři jsou lidé, kteří porušují zákon. To znamená, nepostupují podle zákona. Tam pak samozřejmě musí následovat nějaká sankce. Přinejmenším pro oblast spotřebitelského úvěru tady ta regulace je i úrokové výše. Takže v této oblasti ano. Ale samozřejmě jak jsem říkal, lichváři působí mimo zákon a já bych i souhlasil s tím, že.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Ale to je největší problém v těchto lokalitách.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Tomu já rozumím. To je potřeba samozřejmě postihovat, sankcionovat a tady si myslím, že trestní právo už nabízí asi dostatečné nástroje. Spíš asi jde o to tedy opět se bavit možná o kapacitách, které by na to mohly být vyčleněny i na straně policie, jestli jsou dostatečné, nejsou dostatečné. Já se přiznám, že teď nemám v hlavně nějaké statistiky. Nicméně my to samozřejmě také evidujeme ten problém jako lichvu v rámci činnosti agentury pro sociální začleňování a i vlastně se to objevuje v těch strategiích, které se tohoto problému týkají jako jedna z věcí, které je potřeba řešit. Ale já bych zmínil jednu věc, která je naprosto zásadní. My už dnes máme statisíce lidí, kteří čelí většímu počtu exekucí, tři a více. Je to půl milionu, skoro 400 tisíc už jakoby více než čtyřem a jsou to lidé, kteří vlastně už dneska jsou mimo systém. Oni vlastně nejsou zaměstnatelní, protože nemůžou přijmout legální práci, protože by přišli na jedné straně o dávky, na druhé straně by jim moc nezbylo z toho příjmu, takže oni racionálně nepřijímají legální práci, maximálně příležitostně pracují načerno a ten systém je neefektivní úplně pro všechny zúčastněné. Pro stát, protože zbytečně vyplácí na sociálních dávkách, nemá daňové příjmy, nemá odvody do sociálního a zdravotního systému a z druhé strany to drží ty lidi u dna, protože jim neumožňuje se nějak.
Václav MORAVEC, moderátor:
A jak to tedy rozetnout? Konkrétní návrhy, se kterými...
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Konkrétní návrh, který my projednáváme s ministerstvem spravedlnosti, které je gestorem pro oblast insolvencí, je vlastně nový typ oddlužení, který by nebyl závislý na tom procentu uhrazených pohledávek, což je dneska 30 % vůči nezajištěným věřitelům a byl by ale velmi přísný na druhou stranu pro ty, kteří by do takového režimu oddlužení vstoupili, protože by byl na delší dobu, než je ten stávající takzvaný osobní bankrot a zároveň by tam byla povinnost sociální práce, povinnost samozřejmě pokusit se maximum uhradit ze svých dluhů podle nějakých pravidel.
Václav MORAVEC, moderátor:
A je reálné, že ještě to paragrafované znění v dohledné době spatří světlo světa, vládní?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Ministerstvo spravedlnosti na této věci pracuje. Moji spolupracovníci jsou s nimi v této věci v kontaktu, probíráme to. Zatím není na stole návrh, se kterým já bych byl zcela spokojen. To musím přiznat, ale je to naprosto zásadní věc. My jsme si dokonce dělali nějaké analýzy, které když jsme se drželi hodně při zemi z hlediska počtu, tak to stát stoj ročně minimálně tři miliardy korun právě na těch zbytečných výdajích na výpadcích příjmů. Protože doopravdy ti lidé jsou vlastně nadosmrti z toho systému vyřazeni, protože pokud se tedy nezvolí nějaký režim, jak je oddlužit, ale který zase nesmí být pro ně zadarmo. Oni musí přijmout nějakou zodpovědnost.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
To jsem chtěla říct. To mě trošku malinko nadzvedlo, že nějakou plošnou amnestii dluhů? No, to by mě tedy jako opravdu...
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Ne, žádná plošná amnestie, ale jak jsem říkal, náročný systém.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Ale on už existuje ten insolvenční systém, de facto umožňuje dát na sebe insolvenci a oni.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Neexistuje pro tuto skupinu lidí, protože, jak jsem říkal, tam je podmínka, která musí být splněna.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
30 % do pěti let.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Že ten člověk musí být schopen splatit 30 % do pěti let. A kdybychom nastavili systém, který nebude závislý na těch 30 %, a bude třeba ne na pět let, ale a sedm let, bude tam povinnost podrobit se sociální práci, to znamená, že ten člověk bude pod nějakým zpřísněným dohledem ve zpřísněném režimu. B muset na sobě pracovat, bude muset snažit se sehnat si legální práci, a zároveň splatit maximum vůči těm věřitelům, tak to bude pro všechny výhodnější, i pro ty věřitele. Oni mají dneska dostat 30 %, ale nedostanou nic, protože takový člověk se do toho systému ani nedostane.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Nedostane, to je pravda, protože mají nízkou mzdu z titulu svého vzdělání.
Václav MORAVEC, moderátor:
Stojí tři miliardy korun, jak říká Jiří Dienstbier. Vy byste pro takto omezený, upravený systém.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Samozřejmě je to otázka debaty, třeba o té době, já bych skutečně sedm let, já bych jim prostě dala daleko více, aby pořád skutečně splácely ten dluh, pokud to jde. A určitě by bylo dobře i posuzovat ty dluhy, které třeba jsou někdy i nezaviněné, jakoby prostě ten člověk nezavinil tyto situace. Takže i takhle individuálně posuzovat, určitě to neřešit plošně, ale přistupovat k individuálně ke každému případu ve spolupráci se sociálními službami a tak podobně. Zase ten člověk vůbec něco zaslouží, protože jsou tací, kteří toho zneužívají a dělají prostě dluhy, protože ví, že je nikdy nebudou muset zaplatit. A to je problém.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Ti by nevstoupili ani do takovéhoto systému, protože ti by nechtěli podstupovat právě tu sociální práci.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Musí prokázat, že skutečně je ochoten změnit ten svůj dluh, že ho chce zaplatit, že chce pracovat za každou cenu. A skutečně individuální posuzování, ale ne nějaké plošné oddlužování, to si myslím, že by bylo nefér jak vůči těm věřitelům, tak i vůči těm dlužníkům.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Ale takhle já jsem o tom mluvil.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Protože ten dluh oni si vyrobili sami ti lidi.
Václav MORAVEC, moderátor:
A pomohlo by to tedy takový specializovaný institut, jak o tom Jiří Dienstbier mluvil, protože tady máme zhruba.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já to těžko umím posoudit, když slyším teď ty podmínky, které nějakým způsobem by se tam diskutovaly, debatovaly. Je to hledání cesty určitě, protože je pravda, že ti lidé do té práce nenastoupí i proto, že jim hrozí okamžitá exekuce na plat. Toto je mi vždycky podivné, když přijmeme na veřejně prospěšné práce zaměstnance a druhý měsíc okamžitě už tam máme exekuční příkaz na srážku ze mzdy. Takže je asi potřeba to řešit, ale velice obezřetně, velice opatrně, aby to nepoškodilo věřitele v prvé řadě a aby to byla cesta k hledání jak pomoci těm, co chtějí, nikoliv těm, co to dělají záměrně.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Já myslím, že ti co nechtějí, by do takového systému ani nevstupovali, protože by pro ně byl opravdu náročný.
Václav MORAVEC, moderátor:
A říkáte úspora tří miliard, takový systém.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Minimálně, když jsme se drželi hodně při zemi v těch odhadech.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jiří Dienstbier jako ministr pro lidská práva a menšiny zavítal společně s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou-Tominovou a ministrem vnitra Milanem Chovancem před dvěma lety do Šluknova a Varnsdorfu. Přivítali je opravdu naštvaní obyvatelé, vyloučené lokality v Kovářské ulici ve Varnsdorfu, která však snad kvůli ministrům byla náhle uklizena. Připomeňme si dva roky staré záběry.
obyvatelka Varnsdorfu:
Mně se chce tady brečet. Barák nemůžu prodat, nic, nemůžu se odsud odstěhovat. Kde to žijeme a teď všichni zalezou. Umejou si vokna, uklidí bordel. Kdybyste viděli, jak to tady vypadá. Je nám všem do breku, to co tady je, pořád tady jsou policajti záchranka, všechno mají zadarmo. A my máme co, úplně velký kulový. Podívejte se na to a pusťte to někam.
obyvatel Varnsdorfu:
Dvakrát denně tady chodím, to je jako když přejdete přes smetiště.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, po dvou letech, co se změnilo? Chystáte se do Šluknova a do Varnsdorfu?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Popravdě řečeno, já pravidelně navštěvuji podobná místa. Naposledy minulý týden České Velenice.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Ale u nás jste ještě nebyl.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Byla tam v poslední době několikrát moje náměstkyně.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
To je pravda.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Takže my doopravdy jezdíme do terénu a snažíme se sledovat, co se děje, vyhodnocovat si tu situaci tak, abychom, pokud možno byli schopni také co nejlépe pomáhat. A mimochodem také se posílila Agentura pro sociální začleňování, která nově by měla být schopna spolupracovat do roku 2020 až se 70 obcemi v takzvaném koordinovaném přístupu, Obrnice jsou jedna z těchto obcí, která už dříve vlastně dlouhodoběji spolupracovala s Agenturou pro sociální začleňování. To znamená, posilujeme kapacity v této oblasti tak, abychom byli schopni nabídnout pomoc obcím, které čelí tomuto problému v nějaké intenzivnější podobě.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy s tím posilováním kapacit máte problém, paní místopředsedkyně?
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já si posilováním kapacit nemám problém, naopak. Čím více měst bude spolupracovat, tak tím lépe. Ale já mám trošku problém, teď jak to je s tím koordinovaným přístupem. To mám problém, protože my jsme na podzim loňského roku na základě předběžných podmínek dotačních titulů, které se připravovaly na jednotlivých ministerstvech, připravovaly ve spolupráci s agenturou takzvané projektové fišé, jak z financí investičního charakteru, tak i z těch měkkých peněz. Zatím se bohužel podařilo získat pouze finanční prostředky na sociální služby a to se změnou tou, která nás velice překvapila, protože v minulém finančním období sociální služby jsme dostávali 100 % hrazeny. Nyní na nás najednou padla 5% povinnost spoluúčasti, což je pro nás docela zásah. My jsme ten problém si nezpůsobili, ale musíme se začít na tom podílet i finančně a to je na všech těch dotacích, které jsou připravovány. Nedosáhli jsme na finance.
Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, ale že vstoupím do vaší řeči, ta spoluúčast, pokud to chápu správně, tak se stává možnou brzdou pro další obce včetně vás, aby do toho programu šly, byť jde o pětiprocentní spoluúčast.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Ano, a pak ještě byla projektová fišé na mateřskou školu, na to byla výzva. Nikde nebylo hovořeno, že jsme povinni zvyšovat kapacitu. My máme dostatečnou kapacitu mateřské školky, my tam máme alokovány finanční prostředky na ministerstvu školství. Já na ně nedosáhla, takže to jsou peníze, které jsme nevyčerpali a pochybuju, že je někdy vyčerpáme. Vidím to tak, že opět se nám budou posouvat finanční prostředky ke konci finančního období a pak se bude honem, honem, honem utrácet. Takže já bych hrozně poprosila, pane ministře, já mám pocit, že nám agentura začíná ztrácet takový ten „drive“ na ta jednotlivá ministerstva, který nám najednou vytváří podmínky odlišné od toho, které zaznívaly v době podpisu smlouvy o koordinovaném přístupu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jste si toho, pane ministře vědom?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Já jsem si vědom toho, že řídící orgány jednotlivých operačních programů doopravdy poměrně podstatně změnily podmínky pro čerpání v některých oblastech. My se tomu samozřejmě snažíme nějakým způsobem čelit nebo respektive na to reagovat právě i ve spolupráci s obcemi. Možná, že nebo jedna z těch nejvýraznějších věcí byly třeba podmínky na právě čerpání na sociální bydlení.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
To ještě ani nezačalo.
Václav MORAVEC, moderátor:
A to je to, o čem s vámi ještě chci mluvit.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Ale to není o drivu, to je prostě o trpělivém vyjednávání se správci jednotlivých těch operačních programů tak, aby ty podmínky byly. Ale já tedy nemám informace, že by byl nějaký zásadní problém plošně v čerpání v tom koordinovaném přístupu. Já neumím komentovat ty jednotlivé projekty, které vy jste zmínila, protože neznám ty detailní informace ke konkrétním projektům. Ale průběžně informace dostávám a vím, že se ty výzvy z těch tří operačních programů, kterých se to týká, tedy nějakým způsobem vypisují.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Zatím byly jen sociální služby, ty mateřské školy, školy snad budou někdy koncem září a zase nevím.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže byste uvítala, pokud by agentura v tomto byla daleko.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Razantnější, prostě přeci jestliže ty peníze tam jsou...Pane ministře, ty peníze tam jsou. Ty tam leží. Tak já nechápu, proč třeba pro nás, pro naše sociálně vyloučené lokality, musí být ta podmínka navyšování kapacit. Já chápu požadavek kapacit v těch satelitních městečkách kolem Prahy a tak podobně, kde není ani školka, ani nic. Tomu rozumím. Tam ty peníze vlastně všechny zmizí a pro nás nezbude nic jenom proto, že nepotřebujeme navyšovat kapacitu? Tudy přece cesta tak nevede. Já prostě ty peníze ta mám. A já je chci čerpat.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Otázka, o kterém programu teď mluvíte.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Ty, co byly vyhlášeny na mateřské školky, investiční peníze na jejich vybavení, na jejich jakoby modernizaci.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, takže podívejte se, prosím na tu věc. Aby tady paní místopředsedkyně byla...
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
My s těmi jednotlivými obcemi doopravdy toto průběžně řešíme, takže předpokládáme.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Nepomohly mi děvčata.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
To je otázka, jak moc narazíme potom na ty jednotlivé ministerstvo, které si spravuje svůj operační program. My také nejsme vždycky spokojeni s tím, jak prostě to vyhlašování výzev probíhá.
Václav MORAVEC, moderátor:
A ještě závěrečná statistika. Vláda v únoru schválila strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Na 6 tisíc rodin, které žijí v ubytovnách, by se mělo do konce roku 2020 přestěhovat do běžných bytů. Za vznik vyloučených lokalit mohou nejčastěji radnice a vlastníci nemovitostí. Tady jsou další data.
redaktorka:
Počet vyloučených lokalit v Česku se za necelých 10 let zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 bylo chudinských čtvrtí kolem 300, v roce 2014 jich existovalo už 606. Analýza sociálně vyloučených lokalit ukazuje, že většinu obyvatel ghett sice tvoří Romové, ale přibývá v nich i lidí z většinové populace. Ghetta jsou už skoro ve třech stovkách měst a obcí a žije v nich kolem 115 tisíc lidí bez práce je až 85 % z nich. Ghetta přibývají ve všech krajích. V Karlovarském, který patří mezi nejmenší, se jejich počet dokonce ztrojnásobil. V Plzeňském, Jihomoravském či Moravskoslezském kraji se množství chudinských míst zvedl zhruba dva a půlkrát. Nejvíc ghett je v Ústeckém kraji. Zatímco v roce 2006 jich bylo 63, loni už 89. Víc než 60 vyloučených lokalit pak najdeme na severu Moravy, na Olomoucku, ve středních Čechách a v už zmíněném kraji Karlovarském.
Václav MORAVEC, moderátor:
Viděli jsme tedy data s tím, že zákon o sociálním bydlení a nejen ten, byl klíčovou normou, kterou vláda slibovala i ve svém programovém prohlášení. Původně, pane ministře, měl začít platit v tom nejčernějším scénáři, prvního ledna roku 2017. Stále vláda zákon o sociálním bydlení neprojednala. Je to ten největší dluh?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Ministerstvo práce má předložit ve spolupráci se mnou a s ministerstvem pro místní rozvoj do poloviny letošního roku. To znamená, zatím tedy termín, který máme stanovený, není zmeškán.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale on se ten termín několikrát odkládal, když se podíváme na původní legislativní plány vlády.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Původní, ano, je, pravda, že asi je nereálné, aby naplno byl spuštěn nový systém sociálního bydlení k 1. lednu 2017. Nicméně já doufám, že do konce tohoto volebního období, tedy bude zákon schválen, že se ten systém rozeběhne.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy tomu věříte, že když je rok a čtvrt před klíčovými sněmovními volbami a že nezasáhne zákon o sociálním bydlení před volební kampaň, tedy když to řeknu jinak, když jste promeškali předchozí termíny, tak teď už téměř nic neprojde, protože problematika bydlení v sociální.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
S tím já se úplně smířit tedy nehodlám, že by nám už nic nemělo projít. Je samozřejmě pravda, že je složitější takovéto zákony projednávat v době, kdy běží jakákoliv předvolební kampaň, to vždy zhoršuje šanci na schválení nějaké slušné nové předlohy.
Václav MORAVEC, moderátor:
Připouštíte, že jste ten čas...Promiňte, připouštíte, že jste ten čas projednání, klidného dobrého projednání zákona o sociálním bydlení promeškali? Jasná odpověď.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Promeškali, nepromeškali, protože my jsme přišli, řekli jsme, že chceme udělat zákon o sociálním bydlení a zjistili jsme, že na stole není vůbec nic od předchozích exekutiv. To znamená, my jsme začínali od nuly.
Václav MORAVEC, moderátor:
Sami jste si ale ten termín posouvali.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
To je pravda, protože je to naprosto zásadní věc. Myslím si, že jak složité je, se uvidí na úrovni vlády, vládní koalice a následně samozřejmě i v Poslanecké sněmovně. Protože to je návrh zákona, který budou provázet spory, budou kolem toho emoce. Je potřeba vyjednávat se zástupci územní samosprávy o podmínkách.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže připouštíte, že ten zákon nemusí projít za současné vlády?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Já to připustit nechci, protože pro mě je ten zákon naprosto zásadní. Mimo jiné právě otázka bydlení dopadá na celou řadu skupin, zasahuje to samozřejmě i do agendy sociálního začleňování, ale ten zákon má pomoci celé řadě dalších skupin, ať už jsou to senioři, rodiny s dětmi nebo neúplné rodiny, kde je jeden z rodičů. Spousta těchto skupin obyvatel má dnes problém s hrazením nákladů na bydlení. Ten systém dávek na bydlení, ať už příspěvků nebo doplatků, je drahý, je neefektivní a dokud nebude sociální bydlení, tak tyto problémy vyřešeny nebudou.
Václav MORAVEC, moderátor:
Paní místopředsedkyně, věříte, že se podaří ten zákon schválit do konce funkčního období?
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já bych hlavně chtěla, aby zaznělo, že zákon o sociálním bydlení není zákon řešení jenom Romů, to tady je potřeba zdůraznit.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
To jsem právě zdůrazňoval.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Protože takhle to vnímá veřejnost. Ale já chci říct jednu věc. Já nevěřím, že ten zákon se podaří prosadit z jednoho prostého důvodu. Teprve teď připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí projekt, který by měl zmapovat jakoby, jak to dělat to sociální bydlení. Je to projekt, který se připravuje, ta implementace systému na sociální bydlení, ze kterého má vzejít 13 analýz a strategických dokumentů, takže jestliže tohle to má jaksi nastartovat se, možná to začne začátkem příštího roku, z toho vyplynou teprve ty informace ohledně systému sociálního bydlení, tak přeci nemůže být zákon dřív, než budou...anebo pak nedělejme ty analýzy. Ten projekt má stát 106 milionů korun. Získání jakoby informací o tom fungování sociálního bydlení.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže nevěříte tomu, že ten zákon projde?
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Buď tedy je nějaký zbytečný projekt, který se připravuje od 1. ledna, toto mapovat a implementovat vlastně jakoby sledovat jak sociální bydlení má vypadat. A pak nemůže jít zákon. A do toho tedy se ještě připravují i výzvy už na sociální bydlení. Koncem května by snad měla vyjít první výzva.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Ano, i pro obce v koordinovaném přístupu.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Taky jsme připravení na to. Ale vidíte, že to jde tak nějak zvláště. Tady je jakoby projekt na implementaci. Tady se připravuje zákon, a tady už vyjdou žádosti o dotace. Tak já teď nevím. Je to tak.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Ale to není v žádném rozporu, protože to, že nemáme zákon o sociálním bydlení, neznamená, že bychom nemohli investovat do sociálních bytů. My jsme tato dokonce debatovali ještě s paní ministryní Jourovou v době, kdy se připravovalo čerpání evropských peněz a právě jsme vyjednali, aby už ještě v předstihu, i když jsme věděli, že ještě ta legislativa tou dobou nemůže být schválena, aby už se investovalo do sociálního bydlení, protože říkám, tak potřeba je bez ohledu na to, jestli už je zákon nebo ne, takže v tom žádný rozpor není.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Proto říkám, že jako...
Václav MORAVEC, moderátor:
Jiří Dienstbier a Drahomíra Miklošová, byli mými hosty Otázek. Těším se na vaše další diskuse a děkuji za návštěvu v Otázkách. Na shledanou a díky.
Drahomíra MIKLOŠOVÁ, starostka obce Obrnice a místopředsedkyně /ODS/:
Já děkuji za pozvání a škoda, že jsme toho nemohli probrat více.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a rovné příležitosti /ČSSD/:
Na shledanou a hezké odpoledne.
místopředsedkyně strany
uvolněná starostka obce
členka regionální rady
předsedkyně oblastního sdružení