Novinky Mediální výstupy

 

Ponechme stranou, že historické zkušenosti dokazují, že obě tato tažení jsou chybná a pomýlená. Co způsobila prohibice v USA, ale obdobně i v severských státech či Rusku, je snad dostatečně známo. Chci se v tomto textu věnovat současnému ministerskému návrhu.

 

 

Jsem přesvědčen, že všem rozumným lidem je zřejmé, že trh a stávající regulace funguje, nekuřácké restaurace rostou jako houby po dešti. Pokud by stát nechal tržní mechanismy působit, pravděpodobně by se nastolila rovnováha mezi těmi, co touží po zakouřené hospůdce, a těmi, co jim kouření nevoní. Jenomže ono tolik poslanců, ministerských rádců a poradců chce alespoň něco „užitečného“ v životě dokázat! Nemohou tedy svět nechat dojít v poklidu do rovnováhy, ale musejí mu ji někde naordinovat. Takže nám ministerstvo (a potažmo vláda jako celek) přináší revoluční regulace kouření. Žádné kouření v restauracích žádného typu, žádné kouření ve sportovních areálech, žádné kouření na kulturních a společenských akcích. Marně se snažíme říkat, co blbnete, když už musíte něco předepisovat, dělejte to se zdravým rozumem. Povolte oddělené kuřárny tam, kde jsou, pokud už chcete majiteli předpisovat, že jeho podnik musí být i nekuřácký. Má smysl pokoušet se za každou cenu vyhnat kuřáky na ulici? A co tam, kde to prakticky není možné? Jediný efekt takové tvrdosti bude mnohem větší provoz před hospodami a kouření na ulicích před dětmi, které se údajně pachatelé dobra snaží chránit nevhodných vzorů chování.

 

Vládou schválený extremistický návrh obsahuje celou řadu dalších nesmyslů. Nová definice vnitřního prostoru se zákazem kouření je cokoliv vymezené střechou a dvěma stěnami bez ohledu na použitý materiál. Takže i slunečník v rohu zahrady, prostor mezi dvěma mostními pilíři, o polootevřených stanech na festivalech všeho druhu ani nemluvě.

 

Samozřejmě, že toto všechno nebudou státní orgány po jednotlivcích schopny vymáhat. Jenže pachatelé dobra mají recept. Jednoduše přenesou odpovědnost za jejich vymáhání na provozovatele a za neplnění těchto absurdní povinnosti uvalí drakonické sankce.

 

Když už byli ministerští v ráži, tak si přesně podle stejné logiky připsali i zákazy prodávání a podávání alkoholu. Vychází nám z toho úplný zákaz alkoholu ve školách a nemocnicích. Marně jsem se snažil poukazovat, že si snad i učitelky nebo doktoři mohou po pracovní době připít na narozeniny nebo konec roku. Nic. Marně poslanci z menších obcí poukazují, že se v těchto zařízeních často konají třeba plesy nebo společenská setkání. Podle ministerstva je třeba bojovat proti alkoholismu a s touto „nemravnou“ praxí přestat. Možná tiše tuší, že tyto zákazy stejně nikdo vymáhat nebude. To je však extrémně nebezpečné pro stát, právní řád a jeho fungování. Čím více si zvykáme, že zákony neplatí, protože jsou psané jen tak, na oko, tím menší respekt máme pak k těm opravdu důležitým.

 

Ještě vybranější jsou zákazy prodeje v nestálých stáncích a na trzích. Kromě výročních trhů a slavností se zakazuje prodej jiného alkoholu než desetistupňového piva. Prý z důvodu metylalkoholové aféry. Když metylem argumentovali i u zákazu prodeje vína, už nezbylo než se jen bezmocně usmívat. Všichni zapomeňte na horký punč či grog, medovinu nebo snad vícestupňový speciální ležák. Vinobraní budeme muset prohlásit za výroční či slavnostní trh. Vizovice, zapomeňte na Trnkobraní. Zapomeňme na svoji tradici i historii, důležité je, co si pár úředníků na ministerstvu zdravotnictví vzalo do hlavy.

 

A můžeme pokračovat dále. Zakazuje se prodávat či podávat nebo umožnit prodej či podání alkoholu osobě mladší 18 let nebo osobě zjevně pod vlivem alkoholu. To je zcela zjevný státně paternalistický nesmysl, kdy je stanovena jednotná hranice u mladistvých a rodiče jsou tu zase jaksi navíc. Neznám nikoho ze svého okolí, kdo by se neřídil radou, že rozumnému přístupu k alkoholu se mají děti naučit právě doma. A že je asi hloupé lít kořalku dvanáctiletému, ale naopak sedmnáctiletý už si sklenku vína s rodiči může dát. Bohužel zdravý rozum zjevně ministerským chybí. Formulované „neumožnit prodej či podání“ totiž znamená, že do budoucna budeme muset mít doma, pokud máme dospívající děti, kromě trezorů na zbraně ještě i trezory na alkohol. Co kdybychom jim náhodou umožnili si od nás něco upít. Nu což, nebude se to dodržovat.

 

Co je však nebezpečnější – ať už budu hospodský, nebo jen hostitel, musím si u svých hostů vždy ohlídat, zda už nejsou „zjevně pod vlivem alkoholu“ a pak už jim „jen“ zabránit (pod hrozbou sankce) v dalším pití. Asi se už napříště nepočítá s tím, že občas někdo s přáteli pije právě proto, aby se „zjevně pod vliv alkoholu“ dostal.

 

Na závěr už jen drobné pikantnosti. Pár hospodských v minulosti „uteklo“ sankci za údajné podání nezletilému „výmluvou“, že již takto do jejich provozovny přišel a tam už nic nepil. Pachatelé dobra tedy navrhují stanovit tzv. objektivní odpovědnost, tedy kdo má v provozovně osobu mladší 18 let zjevně pod vlivem alkoholu, musí ji vykázat, jinak vyfasuje pokutu a zákaz činnosti. Nezávidím to pořadatelům venkovských zábav, diskoték nebo maturitních plesů.

 

Osobám zjevně podnapilým tak, že už ohrožují sebe nebo své okolí nebo majetek se zakazuje vstupovat a zdržovat se prakticky kdekoliv (včetně hromadné dopravy). A opět – dopravce odpovídá za to, aby takovou osobu vykázal. Takže, až si příště autobusák či tramvaják povolá policii k vyvedení opilce, aby se bál, aby nedostal sám pokutu, že mu nezabránil nastoupit. Nebo že bychom před vstupem do MHD podstupovali orientační dechovou zkoušku?

 

Zákon natolik protkaný zbožnými přáními puritánů, kteří buď nevědí o reálném životě nic, nebo jim je to úplně jedno, ještě v moderní české historii nespatřil světlo světa. Bude buď masivně ignorován, se vší škodou pro právo jako takové, nebo výrazně negativně změní naše životy, aniž by to předkladatelé čestně přiznali.

 

Prosím všechny, kterých se pachatelé dobra takto dotknou, aby se ozvali a neměli pocit, že to za ně někdo vybojuje. Na racionální argumenty ministerstvo neslyší, je třeba akce. Můžete začít tím, že oslovíte svého poslance nebo senátora.