Prohry se nebojím, dvacet let v politice už mi stačí
(Liberecký kraj) Dvacet let strávil Přemysl Sobotka za ODS v senátorském křesle, letos jej přenechá svému nástupci. Odchází sám, z vlastního rozhodnutí. „Není to tak, že bych se bál, že prohraju volby. Dvacet let ve vrcholné politice mi stačí, teď se vrátím do té regionální,“ říká liberecký senátor Přemysl Sobotka.
Z politického života tedy neodcházíte, nechystáte se ani na život v důchodu, tak co budete v příštích letech dělat?
Jsem na desátém místě kandidátky do krajských voleb. Mám dostatek zkušeností, které mohu předat mladým politikům. A doufám ve velký výsledek ODS v kraji.
Dá se říci, že jste optimista. ODS na tom v předvolebních průzkumech moc dobře není, i když procentuálně si oproti minulým letům trochu polepšila. Kde tedy berete tu jistotu, že se strana vyšvihne opět nahoru?
Tak to, že se nám nedařilo, jsme si částečně zavinili sami, a částečně jsme měli smůlu, že Evropa byla v krizi a vláda pod Topolánkem a Nečasem musela dělat nepopulární opatření. Teď si ale myslím, že máme dobře našlápnuto, nemáme žádné kontroverzní kandidáty, nestojí za námi žádní kmotři, hlásí se k nám mladí lidé, i mimo členskou základnu ODS.
Vaši kolegové z krajské ODS neskrývají své znechucení ze současné „liberecké“ vlády. Jak ji hodnotíte vy?
Asi bych ji charakterizoval slovy, že neudělat nic je lepší, než jít do určitého rizika. Je to otázka investic, které by mohly Liberec zase pozvednout. Jenže dnes je to spíš o tom řetězu na krku a nicnedělání. A pan Korytář? To je přesně ten styl politiky, jak se nemá dělat. Více komentovat to nechci.
V Senátu jste strávil dvacet let, našel jste si mezi ostatními politiky i přátele?
Našel, ale je to spíše výjimečný stav. Hodně se to pokazilo v době, kdy se politika začala dělat s nenávistí, místo, aby se dělala věcně. Nejlepší období pro mě bylo hned na začátku, to byli všichni ještě vykulení, žili jsme na senátní ubytovně a dokázali jsme se napříč politickým spektrem scházet i večer. Hrálo se na kytaru, popíjelo se. Pražákům jsme vždycky říkali, že právě tam dochází k zásadním dohodám. Tak pak mezi nás jezdili taky, aby náhodou o něco nepřišli. Jenže teď už tam taková atmosféra není, dnes už vás někteří ani nepozdraví.
Co se vám za těch dvacet let povedlo, co považujete za své vítězství?
Je pár velkých milníků, třeba když se tvořily kraje a diskutovalo se o jejich počtu. Tehdy jsem velmi razantně prohlásil, že Liberecký kraj být musí, i když je malý a jsem pyšný na to, že vznikl. A z celostátní politiky považuji za důležitý vstup do NATO a Evropské unie. To pro mě bylo potvrzení demokracie.
A jste stále spokojený se směrem, kterým se Unie ubírá. Přece jen hodně kritických hlasů teď přichází právě z ODS?
Evropská unie, když jsme do ní vstupovali, bylo o něčem jiném, než je dnes. Dnes je bezradná, neumí řešit žádnou ekonomickou krizi, ani řeckou, ani migrantskou. Jenom se plká a nic se neděje. Uzavřela se do svého skleníku a kdo neposlouchá, je na černém listě. Všichni mají tendenci kvůli dotacím podléhat a já si myslím, že dotace je obrovské pokřivení, řízená korupce jednotlivých států. V tom mě dostal i pan Babiš, který řekl, že s unijními kvótami pro migranty se musíme smířit, protože odtamtud jdou přece peníze. V tom je hrozná faleš.
A vy máte nějaké řešení na migrantskou krizi?
Je to obrovský problém, který netrvá jen loňský rok, ale dva, tři roky. Unie před tím zavírala oči, přitom ti lidé sem nejdou, aby tady pracovali, neutíkají před válkou, naopak tu boří naše židovsko-křesťanské kořeny a my jsme tomu v rámci multikulturalismu podlehli. To je špatně. Multikulturalismus je tolerování prostředí, v němž chci být, ale oni nechtějí, naopak, vytvářejí si svá ghetta.
1. místopředseda Senátu PČR