Teď je špatně, ale bude mnohem hůř. Brzy přijdeme o svobodu

8. ledna 2016
Teď je špatně, ale bude mnohem hůř. Brzy přijdeme o svobodu

Loňský rok byl na události velmi bohatý. Nejvíce se média zabývala problematikou migrace. Svět ale také bojuje proti Islámskému státu. A v Česku se připravují důležité zákony. O tom, jaký byl rok 2015 jsme si povídali se senátorem ODS a primátorem Teplic Jaroslavem Kuberou.

 
Uplynuly dva měsíce od teroristických útocích v Paříži, Německo zaregistrovalo miliontého uprchlíka, turecká armáda sestřelila ruský letoun, na Ukrajině pokračují nepokoje... Jak byste ve světle těchto událostí charakterizoval současnou dobu?
 
Ten rok byl takový zvláštní. Jednak došlo k ekonomickému růstu, který ovšem považuji za velmi přechodný, včetně České republiky. Ta největší událost ale určitě byla ta, když paní kancléřka pozvala uprchlíky do Spolkové republiky. Možná ani tolik nechtěla, ale ono to tak vypadalo, a oni se toho tak chytli. A to bude do budoucna největší problém. Ty ostatní problémy nejsou tak dlouhodobé. Tento neskončí ani příští rok. Teď nastane takové uklidnění, všichni podlehnou klamu, že už je to skoro dobrý, protože teď i kvůli počasí uprchlíků ubývá. Ale na jaře přijde samozřejmě druhá vlna. Pokusy dávat Turecku tři miliardy eur, ty nezaberou, to k ničemu nepovede. Ty peníze zmizí podobně jako zmizely peníze, které se dávaly Řecku. A to, co připravuje unie s unijní policií to nebude tak jednoduché, protože některé státy už daly najevo, že jsou ochotné přijmout takovou pomoc, ale nikoliv proti vlastní vůli. To znamená, že nebudou souhlasit s tím, aby evropská policie zasahovala bez souhlasu toho daného státu. 
 
Co očekáváte od roku 2016? Myslíte, že je možné, že některý z aktuálních konfliktů dospěje v příštím roce ke zdárnému konci? Například řecká krize nebo boj proti Islámskému státu?
 
Ne, to vůbec neočekávám. Nic se nepodaří, naopak ty konflikty budou eskalovat, protože jsou potenciální konflikty ještě jiné, než ty, ktreré teď sledujeme. Například konflikt Izrael versus Írán. Arabská koalice, která se vytvořila, je velmi nesourodá. Nejsou to všechno země jednoho druhu, tam je vnitřní konflikt islámu, který je skoro větší než ten vnější. Ostatně v těch různých útocích zahyne mnohem více muslimů než zahyne lidí při teroristickém útoku. Samozřejmě ty příbehy jsou smutné, ale na světě denně umírají statisíce lidí a média to často ani nezaznamenají, protože už je to tak běžná věc, že to nikoho nezajímá. Samozřejmě, když spadne do propasti autobus, všechna média to převezmou, ale ačkoliv je to smutné, ta ztráta je zanedbatelná proti tomu, co se děje ve světě.
Situace bude eskalovat, podle mého odhadu přijde další finanční krize a dokonce může dojít i ke globálnímu konfliktu. Kupodivu ta příčina vůbec nemusí být taková, jako se všichni domníváme, ale může to být finanční příčina. Je totiž naprosto zřejmé, že dluhy světa nelze jakýmkoliv způsobem zlikvidovat. Jediné, čím je možné je zlikvidovat, je válka. Protože po válce většinou nebývá ani věřitelů ani dlužníků. I ty peníze, které se budou dávat do Turecka, neexistují. Jsou to jen vytištěné papírky. Centrální banky tisknou papírky, které nejsou podložené vůbec ničím. Takže to nemůže dobře dopadnout. Situace, kdy se dluhopisy vydávají se záporným úrokem a když si do banky dáváte peníze, tak vám ubývají, místo aby přibývaly, není normální. To je absolutní abnormalita, která nemůže dobře skončit. A podle mě přijde další finanční krize a to, díky čemu se radujeme - a nikdo neumí vysvětlit nárůst ekonomiky České republiky - tak o to větší bude pád, na který nebudeme připraveni. A kromě toho tvrzení, že je úžasná spotřeba, auta se prodávají, lidé nakupují, může mít jiný důvod, než ten obecně uváděný, tedy důvěra v budoucnost. Ono to může být přesně obráceně. Ještě si to užiijeme, protože bůhví, co se bude dít. To je také filosofie. 
 
Takže jestli vás dobře chápu, tak říkáte, že teď je špatně, ale v budoucnu bude mnohem hůř.
 
Stoprocentně. Jestli je něco jistota, tak to, že bude hůř. Jednoduše už proto, že se Evropa bude muset rozdělit o své bohatství, protože uprchlíci už nejsou problém islámu a Koránu, ale problém množství. Když přijde 5 milionů lidí, tak je úplně jedno, jakého budou náboženství. Ale vyvolají problémy. Jsou zde teorie o tom, jak budou integrováni. Vždyť jsme tady nedokázali integrovat ne za 25, ale za 50 let malou skupinu lidí jinak sociálně založených - mám na mysli Romy - a teď si myslíme, že to dokážeme s miliony uprchlíků. Nedokážeme. Romové umí jazyk, dá se s nimi dorozumět. Tady ta skupina jazyk neumí a nebude ochotna se ho příliš učit. Jenom malá část lidí z této skupiny se zaintegruje, a ti ostatní vytvoří nutně ghetto, zcela logicky. Když budete chtít žít v Americe, tak si nepochybně vyhledáte, kde jsou velké české menšiny, a budete si hledat místo, kde to bude snažší. A takto to funguje, ať je ta národnost jakákoliv - ať jsou to Vietnamci, Ukrajinci nebo Rusové. Ty skupiny jdou k sobě, to je normální a přirozené. Takže představa, jak se rozpustí v evropském kyblíku, to se tedy nerozpustí. 
 
To je dění ve světě. A pokud byste měl vybrat nějaký moment české politiky, co pro vás bylo v roce 2015 klíčové?
 
Určitě nejskloňovanější slovo bylo Zeman. Opakuje se situace s Václavem Klausem. Ve společnosti se najdou skupiny, které prezidenta nenávidí, ačkoliv to byli často právě oni, jako Jiří Dienstbier, kteří propagovali přímou volbu. Neslyšeli ani na nás senátory, ani na renomované ústavní právníky, a prosadili si přímou volbu. Teď oblíčili sami sebe, neví, jak z toho a vymýšlí, jak omezit pravomoci prezidenta. Prezident nerozděluje společnost, to je omyl. Společnost je rozdělená sama o sobě. On jenom nesplnil ten slib, který dal, že bude společnost nějakým způsobem sjednocovat na společném jmenovateli. To se mu buď nepodařilo, nebo je to programové - to neumím posoudit. Možná je to systém nebo je to jen tím, že je takový. On takový do jisté míry je, já ho znám 25 let, takže vím, že z části je to jeho povaha. Ale je to chyba. Zbytečně soustředí síly na jiné věci a mohl dělat ne přímo svorník, ale společnost potřebuje spojovat, protože je rozdělená sama o sobě. A je rozdělena často na naprostých zbytečnostech.
Typická je současná situace, kdy jedni propagují radikální zákaz kouření, ačkoliv zákon, který platí, je jedním z nejlepších v Evropě, protože proti sobě nestaví dvě skupiny obyvatel. Jako se to teď naprosto zbytečně děje. Existuje kompromisní řešení, které nebude škodit ani jedné z těch dvou skupin. Mermomocí to tlačí dobrotrusi, kteří si myslí, že je někdo nadal zvláštní mocí, že vědí, co máme dělat. Jen je třeba upozornit nekuřáky, kteří se teď radují, že na ně taky dojde. Že budou platit daň z váhy, zakážou jim dívat se na televizi déle, než tito dobrotrusi rozhodnou, protože děti se prý dívají příliš, příliš používají počítače a tablety. Takže to bude zlimitováno. A tak, jak se vyvíjí technologie, tak bude možné, že například neuvidíte nějaký díl seriálu, protože jste přečerpali limit. U chlapů to bude tak, že neuvidí jedno fotbalové utkání, protože překročili limit, když se dívali na lyžování. Tam to spěje. K tomu je třeba připomenout, že to nadšení z bezhotovostních plateb, přiložení telefonu, to potom rychle vyprchá.
Jestli byl ten rok pro budoucnost něčím důležitý, tak tím, že dochází k dalšímu dramatickému omezování lidské svobody, často s naším souhlasem. Protože výzkum říká, že kvůli terorismu to rádi uděláme, rádi si budeme svlíkat kalhoty na letišti, aby se oni někde u televize radovali, jak se jim to zadařilo. Přitom praktický význam to samozřejmě žádný nemá. A takhle pomalu systémem vařené žáby o svobodu přijdeme. Za chvíli budeme mít opravdu voperované čipy, a už nebudeme potřebovat EET. Mimochodem, ministerstvo vnitra prý do dvou let očipuje všechny občany. Budou mít čipy, které se samozřejmě dají přečíst na dálku, takže to nebude tak jednoduché. Na internetu už je návod, jak ten čip zničit v mikrovlnce. Ono už stačí, že o nás ví všechno Google a Facebook. A ještě k tomu přibývá stát a další pokutománie a regulománie a zákazománie. Nabývá to obludných rozměrů, když člověk sleduje sněmovnu, a já ji bohužel pracovně musím sledovat, a vidí ty šílené pokuty jako 500 tisíc, milion, absolutně nesmyslný. A přitom vymahatelnost těch pokut, i těch dopravních, je nulová. A pan ministr neustále přichází s novinkami v domnění, že když zvýší pokuty, bude méně mrtvých na silnicích. Nebude. Nebude to mít vůbec žádný vliv. Pouze budou stoupat pohledávky těch, kteří mají pokuty vybírat. A protože je tu vymahatelnost práva, jaká tu je, tak to nikdy nedostanou. 
 
Patřil jste k těm, kteří vyzývali, aby se Česká republika připojila k Slovensku v otázce žaloby proti kvótám. Myslíte, že má žaloba opravdu šanci na úspěch, nebo mělo jít jen o symbolické gesto?
 
Může být symbolická, ale nemusí. Ale to není důležité, protože jsme teď svědky, že pan premiér ustupuje z toho tvrdého stanoviska vlády. A Evropa jako vždycky vymyslela chytrý výraz - místo kvót tomu říká pro změnu kontingenty, což je ovšem úplně stejné. Jen se to jinak jmenuje, aby to vyvolalo dojem, že už to nejsou povinné kvóty, ale že je to něco jiného, přijatelného. Samozřejmě to nejhorší, co se může stát, a to je asi jediný bod, kde se shoduji s poradcem premiéra Špidlou, je ten, že pokud paní kancléřka zavře hranice, a k tomu podle mě dřív nebo později dojde, tak to pro Českou republiku bude problém, na který nejsme připraveni. Představy o tom, jak s dvěma tisíci vojáky udržíme hranice, je představa jen taková, aby se lidem něco řeklo. Ale každý, kdo si to spočítá, má jasno. Když hranice za totality hlídalo 33 tisíc pohraničníků, tak je vidět, že je to představa naivní. Když vám půjde průvod tisíce lidí, tak můžete být i ozbrojeni. Možná zabráníte průchodu prvním třem, že je zastřelíte, a ti ostatní vás ušlapou nebo vás vlastním samopalem zastřelí. Takže tam násilná cesta z naší strany není. Kromě toho Evropa nikdy k žádné násilné cestě nepřistoupí, protože to je proti jejímu přesvědčení. Jinak by už dávno musela něco udělat s tou uprchlickou vlnou. A neudělala vůbec nic. Protože představa, že by vyhrožovala těm lodím, že když se odlepí od břehu, tak je potopí, to je pro korektní Evropu naprosto nepřijatelné. Je nepřijatelné o tom mluvit, natož to dělat. 
 
Evropa něco takového neudělá. Co byste tedy navrhoval vy? Co by tu migrační krizi mohlo zastavit?
 
Já bohužel v tuhle chvíli říkám, že nic. My pořád máme představu, že někdo umí řešení hledat. Politici se předhání, kdo má jaké úžasné řešení, jak ochrání vnější Schengen. Nic neochrání. Je to jen o počtu. Všechno by šlo, kdyby ten počet byl přiměřený. Ale v tomto počtu už neexistuje žádná humánní metoda, jen ty nehumánní. A na to Evropa samozřejmě nepřistoupí. Kdyby Evropa řekla, že udělá kulometná hnízda na vnějších hranicích Schengenu, a kdo se přiblíží, toho zastřelí, to by určitě tu vlnu zastavilo. Ale toho ona není schopna. 
 
Uvedl jste také: „Nemusíme být v Bruselu pořád tím hodným chlapcem, který podporuje každé rozhodnutí úředníků. Je evidentní, že Evropa si s přílivem imigrantů neví rady." Mám tomu rozumět tak, že na současné uprchlické krizi se podílí svým způsobem i Evropská unie?
 
Samozřejmě. To je jako by někde byl nějaký orkán nebo uragán, a vy jste doma řešila, jestli obrázek zavěsíte na pravou stěnu nebo na levou. Evropa se zabývá totálními nesmysly, chrlí další a další směrnice, namísto aby přestala chrlit cokoliv a věnovala se problému, který je vážný. Ale to není vzácnost, Česká republika je podobná. Ta řeší registr sportovců a podobné nesmysly, místo aby se věnovala přípravě na to, co se může stát. Štěstí přeje připraveným. Vtipem říkám, když se někdo ptá, ať si domů koupí malý generátor na elektrický proud, protože až bude tři nebo čtyři týdny blackout, jak jsme na to jako republika připravení?
Může nastat teroristický útok, který způsobí, že budeme bez proudu měsíc. Nebude nic. Nemluvě o tom, že může nastat fekální kalamita, protože nebude možné čerpat fekálie, protože nebude proud. Nebude se topit. Ale žádné přípravy tohoto typu se nedělají. Nemocnice mají generátory, ale tuším jen na 48 hodin, nebo na takovou velmi krátkou dobu. Vůbec nejsou připraveni, že by to mohlo být delší. A teroristi samozřejmě začnou vymýšlet nové způsoby než to, že někde vystřílí diskotéku. A těch možností, které mají - jedna z nich říká, že malý jaderný výbuch ve výšce 800 metrů způsobí totální výpadek internetu a všech sítí. Umíte si představit, jaké by to mělo důsledky? Když je všechno řízené online? Dokonce polovina státní správy jede přes venkovní internet, což je velká nezodpovědnost. Umíte si představit život bez mobilu? Já bych ani nevěděl, kde mám najít ten pevný telefon. A ten by pochopitelně taky nešel. 
 
Vaše strana v té spouvislosti navrhovala zvýšení rozpočtu na armádu, což neprošlo. Myslíte si, že vynaložené finance jsou s ohledem na bezpečnostní situaci dostatečné?
 
Nejsem sice armádní expert, ale z historie vím, že každá válka se vede zbraněmi, které se používaly v té minulé. Tato válka proti terorismu není standardní situace, kdy proti sobě stojí dvě armády, jako byla třeba bitva u Kursku, kdy proti sobě jedou dvě skupiny tanků, které střílí. Tady stačí jedna jeskyně s kulometným hnízdem v horách, a nedá se proti ní bojovat standardním způsobem. Proto je také vidět, že v Sýrii se nejvíce používá leteckého bombardování, které ovšem nestačí. Pozemní válka proti těmto skupinám je strašně obtížná, s ohledem na terén to připomíná spíš partyzánskou válku.
Jako tanky v Afghánistánu jsou k čemu? Ty tam toho v horách moc nenadělají, tam ani nevyjedou. Tak zbývá letecká a lidská síla. Samozřejmě existují drastická řešení, ale ty já se bojím i vyslovit. Například o jaderném arzenálu, protože radiokativná záření, jak je známo, se šíří i do jeskyní. Ale to jsou teorie, které se všichni bojí vyslovit, natož aby o nich uvažovali. Takže se to bude dramatizovat. Možná se to zklidní, to se může stát. Ale já si myslím, že se to nestane.
Nedávno jsem dostal otázku, jestli se lidstvo poučilo z historie. Musel jsem říct, že se nepoučilo, protože když opice poprvé přišla na to, že se kamenem dá rozbít kokosový ořech, tak záhy přišla na to, že může rozbít hlavu sousední opici a vzít jí ten její ořech. A tak to trvá statisíce let. Pořád stejně. Ale ono to může mít i jiné důsledky. Řídí to příroda, a když se něco přemnožuje, tak ona zařídí třeba ptačí chřipku. Ani nepřipouštím, že v této situaci může přijít pohroma tohoto typu. A pak vidím papaláše na konferenci o klimatu a musím se tomu strašně smát, protože to mi příjde, že z nás dělají úplné hlupáky, protože jinak není možné. aby se nám pokoušeli namluvit, že to, co se děje, způsobujeme my. Ono se to dělo, ani nevím kolik tisíckrát v minulosti a oni počítají historii na století, maximálně tisíciletí. Akorát že ona se počítá na miliardy let. To si ani nikdo neumí představit. A my si teď myslíme, že je mírná zima a otepluje se, tak že to je ono. To je normální a běžný výkyv, který se opakoval v historii mnohokrát. Ale on je to samozřejmě velký byznys. A proto se mnohokrát ukázalo, že se vědci nechali podplatit a vydávali za seriózní výzkum něco, co seriózní nebylo. 
 
Vraťme se z pařížské konference klimatu chvíli do Česka. Podle různých výzkumů se občané obávají islámu, radikálního islámu a rozšiřování jeho vlivu. Jsou tyto obavy na místě? Máme se bát, že zde budou pracovat teroristické buňky? Že to ovlivní náš život?
 
To má prezident pravdu, i když by to nemusel říkat tak nahlas. Hrozí útoky v Londýně nebo Berlíně. A že jednou přijde řada na nás, to je celkem evidentní. Je to otázka času. Pokud se chceme bránit - a všichni se bojí, aby tu jednou neplatilo právo šaria - to přece nezáleží na islámu ani na uprchlících. To záleží na nás. My to musíme ubránit. My musíme trvat na tom, že když sem někdo přijde, tak se bude chovat podle našich zvyklostí. Ne, že by nemohl tančit tanečky, hrát hudbu a modlit se k bohu, k jakému si vzpomene. Ale nemůže nás přesvědčovat o tom, že my to máme dělat taky. O tom to je, to je na nás. Jestli jsme na to připraveni, to si nejsem úplně jistý. My jsme zpohodlněli, odnaučili jsme si v podstatě pracovat, už nemusíme bojovat o to, abysme přežili do druhého dne, protože skočíme do sámošky nebo při nejhorším do mražáku, když bude v neděli zavřeno, jak nám to další dobrotrusové jako soudruh Bublan chtějí nařídit. 
 
Narážíte na změny týkající se otevíracích dob velkých obchodů, proti kterým vaše strana bojuje. Vy osobně jste ale také velký odpůrce zákazu kouření. Co si myslíte, že tento zákon způsobí?
 
S tím já se nikdy nesmířím, až do smrti. Já jsem dost starý a můžu si to dovolit. Budu proti tomu bojovat, co to dá, protože to není tak nevinné, jak to vypadá. On to s námi samozřejmě myslí dobře, tak jako pan ministr Němeček to s námi myslí dobře. Ale kdyby to s námi myslel dobře, tak jeho zákon bude velmi krátký: v České republice se zakazuje vyrábět, dodávat a používat cigarety, protože jejich následky jsou tak hrozné, že to nejde žádnou jinou cestou, žádným zákonem omezovat. To on ale nikdy neudělá, protože jiný jeho kolega Babiš mu to nedovolí, protože 80 miliard jde do rozpočtu. On si neuvědomuje, že my živíme jeho zdravotnictví. To je 80 miliard, které kdyby neměl, tak byste na operaci čekali ne tři měsíce, ale tři roky. Je potřeba, aby si to i nekuřáci laskavě uvědomili. Kromě toho si platíme zdravotní pojištění, mimo jiné. A kdyby udělali výzkum o marodění kuřáků a nekuřáků, tak by pro nekuřáky dopadl velmi bledě. Zadejte takový výzkum a zjistíte, že nekuřáci marodí míň. My, jestli dostaneme z něčeho infarkt nebo mrtvici, tak to nebude z kouření, ale z paní doktorky Králíkové a jí podobným. Z těch nás šlehne, to jako jo.
Chápu, když je poptávka po nekuřácké hospodě. Vím, že se říká, že kouř kazí chuť vína. Chápu, že ve vinárnách se nekouří, to dává hlavu a patu. Ale nedává hlavu a patu, když je ples a já z toho plesu vyjdu zpocený z tancování rokenrolu ven. Tak jak to chrání moje zdraví? Druhý den jsem musel pít ledvinový čaj, protože mě bolely ledviny. To nás soudruh ministr nijak nechrání. Přitom by tam mohla být místnůstka, kde by to nikomu nevadilo. Kde by si ti kuřáci mohli zakouřit. Komu by to vadilo? Kde je logika nebo zdravý rozum? To je agresivní útok, který bude pokračovat do nekonečna. Bude se platit daž z váhy, na tom už se pracuje v Bruselu. Jsme tlustí a proto je třeba dostat z nás nějaké prachy. Kdo nebude vážit muž do 80 a žena do 70 kilo, bude cvakat. Paní senátorka Wagnerová se nedoplatí a to nemluvím o paní Volfové a dalších. 
 
A co čajovny a vodní dýmky, to bude přece taky problém. Nezničí zákon podobné podniky?
 
Samozřejmě, že to bude problém bude. Do čajoven nikdo jiný než kuřáci dýmek nechodí. I tam to bude zakázané. Komu to vadí? Koho ohrožují? Kulhá to na obě strany. Ten důvod totiž není zdraví, ale touha ovládat, regulovat. Prostě: já jsem ten, kdo za vás myslí. Proto nám ta Káťa Valachová bude odebírat děti už v porodnici, aby z nich mohli vychovat sociálně demokratického, řádně pracujícího člověka. To jsou přese šílenosti. Píšou mi rodiče a říkají: vy jste se asi zbláznili. Ona už teda prý ustopila a dala zpátečku, takže to nebude tak dramatické. Ale že to někoho napadne takov blbost. Cháou, že učitelky chtějí, aby si děti v první třídě uměly zavázat boty. Ale tak prodlužme o rok školní docházku a pošleme děti do školy dřív. Školky jsou v podstatě hlídací služba a my jsme povýšili školku na součást vzdělávacího procesu.
Může to dojít tak daleko, že minimo ještě před porodem může dostávat nějaké injekce, aby vypadalo správně. Což se většinou nepovede. Ale tyhle lidi, jako je pan Dienstbier nebo paní ombudsmanka to mají v genech. Myslí, že byli někým vybráni - nevím jestli Bohem, to asi ne, protože jsou mezi nimi i bezvěrci. Prostě oni mají pocit, že jakýkoliv obrácený názor je špatný.
Kdyby Zeman řekl, že je velku mlha a ona venku byla, oni by řekli: co to ten prezident zase řekl? Tam se ztrácí logika. Ti nepřátelé na život a na smrt mu nedají za pravdu ani tam, kde pravdu má. Z principu řeknou že ne. Klaus toho byl předobrazem, mimochodem Havel taky. Po smrti už je člověk takový hodnější. Ale za jeho života to nebylo tak jednoduché, jak teď ho líčí. Vzpomeňte si, taky měl takové odpůrce, kteří ho nenáviděli. Je to relativní. Dnes ti lidé leží na kanapi a říkají: zlatý Havel. To se říká vždycky o každém.
 
 
Jaroslav Kubera

předseda senátorského klubu
primátor
1. místopředseda oblastního sdružení