Území bývalého vojenského prostoru po obou březích řeky Chrudimky mezi Pardubičkami a Nemošicemi – jeho budoucnost
I díky velmi zajímavé veřejné diskuzi uspořádané spolkem Offcity dne 3. listopadu v Divadle 29 se během několika posledních týdnů ve veřejném prostoru Pardubic zintenzivnila debata na téma budoucnosti území bývalého vojenského prostoru po obou březích řeky Chrudimky (zejména na jejím východním břehu) mezi Pardubičkami a Nemošicemi.
Z pohledu vlastnických poměrů je zdaleka nejvýznamnější část pozemků v dotčeném území v současnosti ve vlastnictví státu s příslušností Ministerstva obrany k hospodaření s těmito pozemky. Z pohledu územního plánování je opět nejvýznamnější část území ve stávajícím územním plánu Pardubic vedena jako funkční plocha krajinné zeleně.
Pardubická ODS se snaží být transparentní a pro občany Pardubic názorově čitelnou politickou stranou. Takže jaký je vlastně postoj pardubické ODS k budoucnosti této velmi zajímavé pardubické lokality???
Na prvním místě pardubická ODS naprosto jednoznačně deklaruje, že je proti jakýmkoliv developerským záměrům na využití tohoto jedinečného a zajímavého území.
Stejně tak ale považuje pardubická ODS, za podobně krajní a nerozumný, názor některých ekologických iniciativ působících na území města, který by se dal zjednodušeně shrnout do teze „vyhlasme v lokalitě některou z kategorií zvlášť chráněného území podle zákona o ochraně přírody a krajiny, dejme v daném území prioritu jenom a pouze přírodě a de facto zavřeme toto území pro člověka“. Takovýto extrémní názor pardubická ODS také nepodporuje a podporovat nebude.
Postoj ODS k dotčené lokalitě lze shrnout do několika následujících bodů.
Naše město by mělo aktivně jednat s Ministerstvem obrany České republiky o způsobu budoucího využití dotčeného území.
Úkolem všech orgánů města (realizovatelným např. nástroji územního plánování apod.) by mělo být zachování tohoto území uchráněného od jakýchkoliv developerských projektů a nezastavěného (s výjimkou nutné dopravní sítě a s výjimkou drobných, k přírodě citlivých, rekreačních prvků a objektů).
Cílem města by měla být proměna (provedená k přírodnímu rázu území citlivým způsobem), v současnosti zanedbaného území na jedinečný přírodně–rekreační areál, v němž by se snoubila úcta k přírodě a volným přístupem člověka do krajiny a s rekreační funkcí tohoto území (realizovanou např. vymezením tras pro rekreační běžce či vymezením singltreků pro horská kola, instalací informačně naučných prvků o přírodě a bohaté civilizační i kulturní historii území, instalací drobného mobiliáře pro rekreační využití území – laviček, altánků apod.).
Upřímnou snahou města by měla být otevřená, konstruktivní a věcná diskuze nejen ve všech orgánech a organizačních útvarech města, ale i se zainteresovanými ekologickými neziskovými organizacemi, o nalezení kompromisního a toho nejrozumnějšího řešení silniční dopravy v jihovýchodní části Pardubic. Zda tímto nejrozumnějším a pro občany Pardubic hlavně časově dohlédnutelným řešením bude jihovýchodní obchvat Pardubic (přeložka silnice I/2, která je jako veřejně prospěšná stavba v současnosti zanesena jak v územním plánu Pardubického kraje, tak v územním plánu Pardubic, disponuje jak kladným posouzením EIA, tak kladným územním rozhodnutím, a má dokončenou dokumentaci pro stavební povolení) v nákladové režii Ředitelství silnic a dálnic s vhodně volenými křižovatkami a sjezdy na stávající komunikace nebo zda tímto řešením bude silniční propojka „Pod Břízkami – Kyjevská“ v nákladové režii města, o tom by měly rozhodnout odborné argumenty (dopravní, technické a časové), nikoliv individuální ambice či individuální názory kterékoliv ze zainteresovaných stran. Jedním z klíčových podkladů pro skutečně odborné rozhodnutí této otázky by měla být variantní řešení XIX. změn územního plánu Pardubic, která jsou aktuálně zpracovávaná ateliérem Aurum.
Ať již oním nejrozumnějším silničním dopravním řešením v jihovýchodní části Pardubic bude jihovýchodní obchvat Pardubic nebo silniční propojka „Pod Břízkami – Kyjevská“, tak by se již nyní odborná i laická veřejnost Pardubic měla a mohla shodnout na tom, že „rozetnutí“ cenného území na březích řeky Chrudimky mezi Pardubičkami a Nemošicemi oběma možnými, výše uvedenými, liniovými dopravními stavbami (např. ve vzdálenosti pouhých několika desítek či málo stovek metrů od sebe) by bylo zbytečné a k uvedenému území velmi nešetrné. Touto cestou by se Pardubice určitě vydat neměly.
Občané městského obvodu Pardubice IV si kvalitní silniční dopravní napojení svého městského obvodu na zbývající části města a na páteřní silniční síť (i jinak než přes „zasekanou“ Kyjevskou ulici a „rozvrzaný“ nadjezd u nemocnice) v každém případě zaslouží. A to ať vzhledem k ohromné intenzitě dopravy v ulici Kyjevská, vzhledem k nutnosti budoucího kvalitního a udržitelného dopravního napojení areálu Pardubické krajské nemocnice a areálu „Tesla – Kyjevská“ (bez ohledu na to, jaký investorský záměr v tomto brownfieldu do budoucna vyroste) nebo vzhledem k nutnosti kvalitního a udržitelného dopravního napojení stále se rozvíjejících výrobních a logistických areálů společnosti Foxconn.
Držme všichni palce rozumnému a odpovědnému budoucímu využití cenného území v okolí řeky Chrudimky i dopravnímu řešení jihovýchodní části Pardubic. Při troše dobré vůle se obojí nevylučuje.
předseda Oblastního sdružení ODS Pardubice a člen zastupitelstva města a zastupitelstva Městského obvodu Pardubice IV