Novinky Mediální výstupy

 

 

Vážený pane premiére, v souvislosti s projednáváním rozpočtu jste vy a pan ministr financí opakovaně zdůrazňovali, že výdaje na vzdělání, výzkum a vývoj neklesají, naopak rostou, a že nějak nerozumíte tomu, na co se stále ptáme. Já mám pocit, že si skutečně v této věci nerozumíme, protože výdaje podle všech srovnatelných ukazatelů, které jdou právě do těchto pro budoucnost důležitých oblastí, v mnoha směrech skutečně klesají. Naše obavy se netýkají pouze investic do výzkumu a vývoje, které v poměru k HDP klesají na 0,77 %, zatímco za vlád, na kterých se podílela ODS, se pohybovaly někde zhruba kolem 1 %. Ale to, co nám dělá opravdu vážné starosti, jsou také výdaje do oblasti vysokých škol a k tomu směřuje můj dotaz.

 

Já vím, že v úterý, aspoň pokud jsem dobře informován, proběhla schůzka za vaší účasti s některými rektory, ale myslím, že ani tam se nepodařilo dobře vysvětlit, proč vysokým školám v době ekonomického růstu nejen není přidáváno, ale proč je jim odebíráno, a to dokonce hodně peněz. Ono to vychází na 1,3 mld. korun, když srovnáme schválený rozpočet pro rok 2015 s navrhovaným rozpočtem na rok 2016. 

 

Vy jste 15. září na Fóru 2000 doslova uvedl: Vzdělání musí být prioritou, jinak stát hazarduje. S tím já souhlasím, jenomže podle tohoto rozpočtu to vypadá, že vzdělání, alespoň terciární vzdělání, v žádném případě prioritou této vlády není.

 

Takže moje otázka, pane premiére, kdybych parafrázoval vaše slova, by zněla: Proč tímto způsobem hazardujete s Českou republikou?

 

 

 

Děkuji. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, tak především pokud jde o rozpočet Ministerstva školství, tak rozpočet Ministerstva školství meziročně roste o 4,4 miliardy korun. Když porovnáme výdaje v rezortu v letošním roce a výdaje v příštím roce, tak je to 4,4 miliardy korun. Čili rozhodně nemůžete obviňovat vládu z toho, že by snižovala výdaje do oblasti školství nebo že by se snažila na školství šetřit. Nejsou tam žádné škrty, je tam navýšení výdajů ze státního rozpočtu.

 

Pokud jde o otázku, kam ty finanční prostředky jdou v rámci rezortu ministerstva školství. 2,4 miliardy korun jdou na zvýšení platů v regionálním školství. Jak jistě víte, rozhodli jsme se k tomu, že od 1. listopadu letošního roku navyšujeme o 3 % platy pracovníků ve školství, těch, jejichž platy se řídí tarifními tabulkami. To jsou tedy nejen pedagogičtí pracovníci, ale jsou to také ostatní zaměstnanci v našem regionálním školství. Tady mluvím o lidech, kteří pracují v základních školách a kteří pracují ve středním školství - 3,33 procenta.

 

Dalších 1,5 mld. korun z toho navýšení jde na nárůst výkonů v regionálním školství se kterým souvisí nárůst počtu zaměstnanců v regionálním školství. Jak jistě víte, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedy, v důsledku nerovnoměrného populačního vývoje teď zažíváme období, kdy děti, které předtím velmi silně plnily mateřské školy, přicházejí na první stupeň základního školství. To si vyžaduje také posílení úvazků na těchto základních školách v prvním stupni a bude to fakticky znamenat potřebu zhruba 3,9 tisíce učitelů, kteří by nastoupili ať už na prvním stupni, nebo v mateřských školách. To znamená, tady musíme reagovat na populační vývoj a musíme reagovat na to, co se dneska ve školství reálně odehrává. Pokud vláda byla kritizována za to, že nabírá příliš mnoho nových státních zaměstnanců, pak musím říci, že naprostou většinu z těch nových tvoří potenciální noví učitelé, kteří přijdou zejména na první stupně základních škol. Po pravdě řečeno, není to špatně, pokud udržíme kvalitu vzdělávání nebo ji zlepšíme i v důsledku toho, že budeme mít dostatek učitelů.

 

Další priorita, která tady je, je výzkum, experimentální vývoj a inovace, kde se posílí výdaje v příštím roce o 1,3 miliardy korun. Na sport a tělovýchovu půjde navíc v příštím roce zhruba 500 milionů korun.

 

Pokud jde o vysoké školy, skutečně ten problém, který tam je, je v rozsahu zhruba 1,2 miliardy korun. Já jsem se sešel s paní ministryní Valachovou, s předsednictvem České konference rektorů. Na tomto jednání jsem byl ujištěn paní ministryní školství, že ještě v letošním roce bude schopna řešit ten schodek v rozsahu zhruba 800 milionů korun To znamená, jsou předjednána opatření, která by ten schodek 1,2 miliardy korun měla redukovat o částku zhruba 800 milionů korun a pro jaro příštího roku tady zůstane problém zhruba 400 milionů korun. To znamená meziroční pokles, který hrozí v roce 2016 pro vysoké školy, je celkem částka 400 milionů korun. A mluvíme o dotaci, která je poskytována na provoz bez nějakého konkrétního určení, na základě počtu studentů.

 

Ta částka 400 milionů korun, u ní bude snaha ze strany vlády, a já v tom paní ministryni podpořím, abychom během prvního pololetí příštího roku našli finanční prostředky, jak restrukturalizací výdajů Ministerstva školství, tak i restrukturalizací výdajů státního rozpočtu, a pokusíme se ještě během prvního pololetí příštího roku najít co největší část z těch 400 milionů korun, abychom výdaje na vysoké školství posílili.

 

Myslím, že tady není mezi námi žádného sporu. Já pokládám za důležité, aby neklesal objem prostředků, který je poskytován pro vysoké školy. Jestliže dochází k určitému poklesu studentů, opět v rámci výkyvů, pokud jde o demografický vývoj, pak by ty peníze měly vysoké školy eventuálně použít na zlepšení kvality vzdělávání a zlepšení kvality výuky. Čili ambicí vlády je, abychom všemi těmito opatřeními zajistili, že vysoké školy budou mít v příštím roce stejný objem finančních prostředků, jako mají letos, ale bude potřeba ještě pro to vyvinout značné úsilí.

 

 

 

Pane premiére, já samozřejmě s vámi souhlasím, pokud jde o výklad toho, proč je potřeba navýšit peníze do regionálního školství. Na konci toho vašeho dlouhého vystoupení jsem se dočkal i drobné odpovědi na to, co se bude dít s vysokým školstvím. Já jsem rád, že tam navýšíte prostředky o 400 milionů korun, ale stále nechápu, proč v době ekonomického růstu mají právě vysoké školy, které jsou důležité z hlediska naší budoucnosti i z hlediska rozvoje výzkumu, vývoje a inovací, proč mají právě vysoké školy takto dramatický pokles. Když se podíváme na ta čísla, která vy nerad slyšíte, a to je podíl na hrubém domácím produktu, a já se omlouvám, tak se to počítá všude ve světě a je to jeden z klíčových ukazatelů, tak výdaje na vysoké školství v roce 2013 tvořily 0,53 procenta a to, co navrhujete pro rok 2016 je 0,43 procenta HDP, a ještě je to navíc faktický pokles. Tak přece nemůžete tvrdit, že vědu, výzkum, vzdělání jsou prioritou této vlády. Ta čísla vás usvědčují z toho, že to žádná priorita není.

 

 

 

Děkuji. Já už od dob, kdy jsem byl ministrem financí, tak po pravdě řečeno nemám rád kvantifikaci výdajů ve vztahu k hrubému domácímu produktu. A řeknu vám proč. Ono je to totiž z hlediska mezinárodního srovnání velmi ošidné. Jsou země, které mají mnohem vyšší míru přerozdělování, než má Česká republika, a jsou schopné tedy z veřejných zdrojů poskytnout mnohem více finančních prostředků. Jsou země, kde firmy platí daň 30 nebo 35 %. V České republice platí firmy 19 %. Jsou země na západ od nás, kde ti nejbohatší platí daně 40, 45 %, nebo dokonce 50 %. V České republice je to něco kolem 20 %. Prostě pokud máte menší objem rozpočtu ve vztahu k hrubému domácímu produktu, tak logicky také máte menší schopnost poskytovat ve vztahu HDP veřejné zdroje na financování takovýchto aktivit.

 

Podle mého názoru to, co je mnohem objektivnější, je podíl výdajů ve vztahu k objemu státního rozpočtu. To je mnohem přesnější a nepodléhá to i těm problémům, které máte v okamžiku, kdy ekonomika velmi rychle roste, což pro naši vládu je určitě dobrá vizitka, že za naší vlády roste ekonomika, že klesá nezaměstnanost, že máme nezaměstnanost 6 %, ale v okamžiku, kdy používáte statistiky poměr výdajů k hrubému domácímu produktu, tak logicky, když vám ekonomika roste, tak ta čísla se zhoršují. A když nezvyšujete zdanění, tak nemáte prostředky, abyste ten růst do ekonomiky dohnali.

 

Takže tohle podle mého názoru není objektivní mezinárodní srovnání, podíl výdajů ve vztahu k HDP, a mělo by se používat srovnání podíl výdajů ve vztahu k objemu státního rozpočtu. Protože to je to, ten objem přerozdělování, který je v každé zemi jiný ve vztahu k HDP právě na základě výšky zdanění, která se tam uplatňuje.