Naše drahé, čtyřmiliardové on-line pokladny
2. listopadu 2015
Titulek je samozřejmě dvojznačný. Jiný význam bude mít výrok „EET je nám drahá“ pro pány Babiše a Sobotku, jinak budeme stejná slova mínit my, podnikatelé.
Když Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka řeknou, že je jim EET velmi drahá, mohou tím myslet, že mají EET rádi a je jim milá. To je pochopitelné, protože jim přinese samá pozitiva: velké firmy je za to budou mít rády. Utratí se mnoho peněz z veřejných rozpočtů ve spřátelených korporacích, velcí operátoři a IT firmy si přijdou na slušné peníze a obchodní řetězce se zbaví obtížné a zbytečné konkurence těch protivných malých podnikatelů a živnostníků. Prostě prima kšeft.
Právě pro nás, malé podnikatele a živnostníky, ale i pro občany nepodnikající, znamená titulek něco jiného. Znamená prostě to, že EET bude pořádně drahá. Bude stát spoustu peněz, tolik, kolik nikdy nemůže vydělat na slibovaném zlepšení výběru daní. Dokonce i ti občané, kteří „tu EET těm zlodějským podnikatelům“ přejí, budou platit.
Podle vyjadřování ministra Babiše a první dámy EET paní Hornochové (nedovolil jsem si ji tak nazvat já, tak ji veřejně pojmenoval Andrej Babiš 16.6. na konferenci o EET) zaplatí stát pakatel. „Jen“ nějakých tři sta milionů za zavedení a kolem dvou set milionů za roční provoz. Prostě zanedbatelné. A navíc, vždy nám představují číslo trochu jiné, aby se to špatně pamatovalo, a tónem řeči částku dále bagatelizují, jakože vlastně ani nestojí za řeč. Taková finta na nepoučenou veřejnost.
Kolik tedy vlastně bude zavedení a provoz EET stát? Pokusím se stručně a jasně vypočítat nejnižší možné náklady, ovšem korektně započítám i většinu těch, o kterých ministerstvo financí a vláda cudně mlčí.
Vybudování a zavedení EET bude stát nejméně 3,5 miliardy Kč. „No to je ňákej renonc!“ řekl by klasik. Není, ale jistě bude dobré ukázat, jak jsem k tomu číslu došel.
Podle nejčastěji uváděného údaje utratí stát nejméně 350 milionů za vybudování datového centra, vytvoření softwaru, nákup licencí, zabezpečení systému atd. Potom víme, že si pan Babiš přidělí pro letošek (pozor, to je důležité, protože čísla pro příští rok teprve přijdou) 130 milionů na propagaci, PR a marketing elektronické evidence tržeb. Jen web, který má sloužit občanům, aby mohli udávat obchodníky, hospodské a řemeslníky má stát asi 60 milionů. Jen nevíme, jestli je to navíc nebo již započítáno v některé uvedené částce. Že to pořád nejsou tři a půl miliardy? To proto, že ministr Babiš dělá, jako by peníze podnikatelů a živnostníků, které do toho budou muset investovat, nebylo třeba počítat. Co je mu do nich, že?
Podnikatelé si budou muset pořídit nějaké zařízení, z kterého budou odesílat tzv. datovou zprávu o tržbě a které bude zároveň schopné zajistit vytištění potvrzení o tom, že data byla odeslána. Potom musí mít podnikatel tiskárnu, musí si koupit software, samozřejmě od firmy, která podporuje EET od samého počátku, nakoupí spotřební materiál a zajistí si vysoce výkonné připojení. To poslední je extrémně důležité, protože za případné výpadky připojení a jeho kvalitu nese podle zákona o evidenci tržeb odpovědnost sám podnikatel. Neuvěřitelné? Věřte, stačí přečíst si §21 a 22 Návrhu zákona o evidenci tržeb.
Minimum, které bude každého podnikatele stát zavedení EET je 5.000,-Kč. Podnikatelů povinných registrovat se v EET bude postupně asi 600 tisíc. Tedy jednoduchým násobením počtu podnikatelů a ceny zařízení nám vyjde, že stát přinutí podnikatelskou veřejnost zbytečně vydat asi 3 miliardy korun. Vlastně ne úplně zbytečně. Tyto peníze přetečou do předem vybraných korporací.
Za výstavbu, zprovoznění a zavedení systému EET tedy my, daňoví poplatníci utratíme asi 3,5 miliardy korun. To jistě není málo, ovšem není to zdaleka vše. To horší ještě přijde. Celý systém se totiž musí stále provozovat, spravovat, udržovat a obnovovat. Kolik bude stát tohle? Ministr Babiš plánuje něco kolem dvou set milionů ročně. Možná, ovšem podíváme-li se na jiné IT projekty státu, pak musíme označit odhady páně Babišovy za nemístně optimistické. Navíc, pan Babiš nikdy nemluví o mzdových nákladech na lidi, kteří systém budou obsluhovat a udržovat, což má být nejméně 250 úředníků a asi 100 celníků. Omlouvám se za nepřesná čísla, ale vybrat něco věrohodného z údajů ministerstva financí je opravdu hodně těžké. Zkusme však spočítat alespoň cenu těch nepřesných počtů lidí. Asi 300 lidí kolem EET, v průměru 30000 hrubého (těžko méně), to dělá na mzdových nákladech asi 12 milionů. Měsíčně! Takže ročně navíc asi 144 milionů. Znejistíme ovšem, když si uvědomíme, že pro příští rok se zvětší ministerstvo financí asi o 650 zaměstnanců. Že by náročnější práce se zavedením EET?
Každodenní provoz budou ovšem platit i podnikatelé. Co na tom budou platit? Samozřejmě připojení k internetu nebo telefonní přenos dat. A dále spotřební materiál do tiskárny, správu a opravy zařízení a obnovy softwaru. Asi mne někdo nařkne, že jsem spadl z višně, ale budu za to vše počítat jen asi 500 Kč měsíčně. Jistě to bude podstatně více, protože např. s EET přibude práce účetním, a tu taky zaplatí podnikatel. Budu-li tedy počítat těch směšných 500 Kč měsíčně za každého podnikatele, pak při asi šesti stech tisících povinných, podnikatelů registrovaných v EET, to činí měsíčně 300 milionů. Ročně tedy utratí podnikatelé jen kvůli EET 3 miliardy 600 milionů korun. Nejméně tolik, protože výdaje podnikatelů budou jistě výrazně vyšší.
Shrňme si to. Zavedení EET bude stát nejméně 3,5 miliardy a provoz pak každý rok téměř 4 miliardy korun. Pokud skutečným cílem vlády bylo přesunout peníze malých podnikatelů a živnostníků do pokladen velkých korporací, IT firem, mobilních operátorů apod., pak EET splní svůj účel.
Stát, který pomocí zákonů jedné skupině podnikatelů bere, aby jiné mohl přilepšit, je divný. Vlastně není divný, je socialistický.