Novinky Mediální výstupy

 

Do Poslanecké sněmovny směřuje jeden z dalších bizarních nápadů sociální demokracie a jejích ministrů školství: povinný poslední rok mateřské školy. Nejsem apriorním odpůrcem školek (na rozdíl od jeslí) a všechny čtyři mé děti alespoň nějaký čas do školky chodily. Přesto si ale myslím v souladu s článkem 32 Listiny základních práv a svobod, že „péče o děti a jejich výchova je právem rodičů“. Stát nesmí rodičům přikazovat, jak a kde mají své děti vychovávat. Něco jiného je povinná školní docházka, kterou ale upravuje hned následující článek 33 Listiny základních práv a svobod. Ta patří k naší tradici od časů Marie Terezie a nikdo její prospěšnost nezpochybňuje. Ministryně školství Kateřina Valachová jako vzdělaná právnička toto tuší, a proto také nemluví o povinném posledním ročníku školky, ale raději o prodloužení povinné školní docházky na deset let. 

 

 

Měli jsme tu různě dlouhé povinné školní docházky (osm, devět i deset let), ale vždy se jejich délka prodlužovala do vyššího věku (14, 15, 16 let) a nesnižoval se věk nástupu do povinné školní docházky. O takový posun se nepokusili ani komunisté v dobách svého totalitního vládnutí, až dnes současná sociální demokracie. Tolik krátký právní úvod, aby bylo jasné, že nejde jen o ten či onen názor na povinnou školku, ale zásah do listinou zaručených práv rodičů! Nyní už k meritu věci. Většina dětí do školky chodí, aby si zvykly fungovat v kolektivu, bavily se a dopřály rodičům trochu času na práci nebo i na sebe samotné. Jsou zde ovšem menší skupiny lidí, jejichž děti do školek nechodí. Ať už proto, že dopravovat dítě do školky může být třeba na vesnici nakonec složitější než nechat dítě doma, nebo má dítě mladší sourozence, se kterými si hraje a nakonec i při jejich výchově pomáhá, nebo proto, že rodiče dávají přednost jinému způsobu života než většinová společnost. 
 

Bohužel typickým příkladem přemýšlení dnešní sociální demokracie a ministrů za ANO v čele s ministrem Babišem (za tichého souhlasu KDU-ČSL) je toto: chtěli bychom všem lidem pomoci, tak vymyslíme nejlepší řešení; oni ale ti hloupí lidé naše jediné správné řešení neakceptují všichni. Tak proč je k jejich štěstí nepřinutit zákonem a nepotrestat každého, kdo by se chtěl chovat trošku jinak? Tak nám mají vznikat registry účtů, registry učitelů, registry léků, registrační pokladny. Každý drobný problém se okamžitě řeší povinností pro všechny. Již Lenin (resp. Bucharin) říkal, že socialismus je především evidence. 
 

Před lety prosadili socialisté nárokový bezplatný poslední ročník školky. Důvod byl zřejmý, naučit děti z vyloučených lokalit mluvit česky už před nástupem do školy. Výsledkem je nemalý finanční dopad na obce i rodiče mladších dětí, přičemž problém dětí z vyloučených lokalit se nevyřešil. 

 

 

A teď nám paní ministryně Valachová chce předepsat povinnou školku. Proč a nač? Pro problémy pár dětí ve vyloučených lokalitách? S těmi mají pracovat sociální pracovníci a případně je přesvědčit, že naučit se česky před začátkem školní docházky může být užitečné. Klidně bych (i v souvislosti s potenciálním přílivem uprchlíků) zvažoval podmínění poskytování sociálních dávek povinností učit své děti českému jazyku. A ne zavést povinnou školku pro všechny, kde budeme každý muset vykázat, že jsme dítě neomluvili na příliš mnoho hodin, kde bude „přezkušování“ při domácí výchově či v nestátních zařízeních. 

 

Počítám, že pro srovnávání škol a školek budeme mít tak do deseti let nejen jednotné maturity a různé závěrečné zkoušky, ale i jednotný test z držení příborů, obouvání botiček, zavazování tkaniček a kreslení obrázků již po prvním „povinném“ roce školní docházky. Opravdu krásná představa. Akorát česky nikoho nenaučí!