Kauza kvót otevřela lidem oči
Musíme zajistit, aby Česko nebylo napříště v Evropské unii přehlasováno. Pomohou nám v tom Britové, kteří tlačí na revizi evropských smluv. A tuhle šanci nesmíme propásnout, protože nejde jen o nějaké partajní bratříčkování, ale státní zájem, apeluje europoslanec Jan Zahradil.
Česko dlouho bojovalo proti povinným kvótám pro uprchlíky, nakonec bylo ale přehlasováno. Lze čekat, že se takové silové řešení bude opakovat, nebo šlo ze strany Německa o bouchnutí do stolu, které zase odezní?
Hlasování pomocí kvalifikované většiny vytvořilo nebezpečný precedent, který se dotýká samotného jádra státní suverenity. A nejen to. Ono to celé hlasování zavání heslem Nikdy nepromeškej dobrou krizi. Opět jsme svědky toho, že se migrační krize v EU zneužívá k něčemu jinému. Kvóty jsou sotva přijaty a německá kancléřka Angela Merkelová už mluví o tom, že by se měla harmonizovat azylová politika - včetně společných pravidel péče o žadatele o azyl. Každému by se v tu chvíli mělo rozsvítit červené světlo. Pro mě je to moment, kdy by česká vláda měla začít uvažovat o změně smluv o EU tak, aby se nic takového v budoucnu nemohlo přihodit. My k tomu vládu určitě vyzveme.
Co konkrétně česká vláda nezvládla? Vsadila přece na Polsko, silného spojence, jehož hlas má v EU váhu. Nemohla čekat, že Poláci otočí...
Teď nechci, aby to znělo nějak konspiračně, ale já jsem na uprchlické téma debatoval s Tomášem Prouzou (státní tajemník pro EU - pozn. red.) v televizi a skoro mám pocit, že vláda šla do té porážky dobrovolně. Že si nejdřív zahrála na siláka, ale nakonec si uvědomila, že nechce v Evropě moc zlobit. A tak potom doma rozhlašovala, že dělala, co mohla, ale zabránit tomu nešlo a nezbývá než se většině podvolit.
Sousední Slovensko již oznámilo, že kvóty napadne u Evropského soudního dvora. Také jste podobně jako prezident Miloš Zeman volal slovenskému premiérovi Robertu Ficovi, jaký je to pašák?
Já panu Ficovi nevolám a s jeho stranou institucionální kontakty nemáme. On je politicky někde jinde. Nejsem jeho fanouškem, ale i tak si myslím, že silné slovo ze strany české vlády mělo zaznít a že měla využít všech právních a politických prostředků k tomu, jasně říct, že kvóty jsou principiálně špatně. Ono by to stálo i za případnou kontroverzi uvnitř EU.
Kvóty odhlasoval i Evropský parlament, i když byl znát rozkol uvnitř frakcí i mezi státy. Znamená to, že se dosavadní velká koalice v europarlamentu, kterou tvoří socialisté a lidovci, začíná rozkládat?
Kromě vámi zmíněné velké koalice existuje v europarlamentu víc hlasovacích formací, které mohou zajistit téměř permanentní většinu. Třeba silná strana s okrajovou proti té středně silné. To samé platí o Evropské radě a hlasování o kvótách. Silné země jako Německo a Francie si vzaly na pomoc třeba Pobaltí, aby společně přehlasovaly středně velké země střední Evropy, do nichž patří Česko.
Jenže tenhle systém je v EU zažitý a většině vyhovuje.
Ano, třeba Německo si vyzkoušelo, že když to nejde po dobrém, půjde to po zlém. A nedovedu si představit, že by něco podobného mělo nastat třeba v otázce sjednocování dávek pro azylanty. Takže opakuji - je třeba, aby se otevřela debata o revizi evropských smluv a upravila se pravidla, o čem všem Evropská rada může rozhodovat a kde jsou její meze.
Je k tomu ale v době, kdy se hasí uprchlická krize, vůbec nálada?
Musí být. Protože v okamžiku, kdy třeba Německo Velké Británii řekne, že nechce nic měnit a o ničem se debatovat nebude, pak jsou Britové připraveni v krajním případě z Unie odejít. To si ale nikdo nepřeje - ani Unie, ani konzervativní vláda Davida Camerona. Protože by to vytvořilo precedens, který by mohl inspirovat k odchodu i jiné země. Není to ale jen čistě britská záležitost. V okamžiku, kdy se otevře diskuse o revizi evropských smluv, vznikne i prostor pro českou vládu, aby si něco také vyjednala. Musí mít jen dostatek předvídavosti, kuráže i strategického umu.
Co znamená to něco?
Britská představa je, že klíčové změny ve smlouvách o EU nebudou nějaké extrabuřty pro Velkou Británii, ale obecná ustanovení použitelná i pro jiné členské země. Britové chtějí odbourat regulaci a dokončit vnitřní trh. A také zpřísnit migrační politiku uvnitř EU, tedy zamezit příchodu nekontrolovatelných vln migrantů. Pro nás je důležité i upravit postavení zemí mimo eurozónu. Protože Britové budou chtít, aby se členské státy jako právě Česko mohly podílet na rozhodování ve věcech eura, byť se jich společná měna bezprostředně netýká. Londýn se také bude snažit odstranit závazek vstupu do eurozóny, který je zanesený v přístupových smlouvách. A konečně vymanit se ze směřování k ever closer union, tedy hlubší integraci. Návrh Britů na podstatnou reformu EU je už na stole. A kdyby si ho česká vláda pořádně prostudovala, pak by se jistě v některých bodech našla. A mohla by inspirovat i ostatní země.
Což zatím nedělá.
Obávám se, že naše vláda je ve vleku lidovecko-socialistického mainstreamu, který je federalisticky zaměřený. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker je zosobněním tohoto snu o stále se prohlubující evropské federaci. V případě úpravy evropských smluv ale nejde o nějaké partajní bratříčkování, nýbrž o státní zájem. A pokud si ho definujeme, pak není důvod, aby Česko nepostupovalo v souladu s Velkou Británií. I když obě vlády stojí politicky někde jinde.
ODS má v Evropském parlamentu silné vazby na britské konzervativce, zasedáte s nimi v jednom klubu. Vidíte v tom šanci, jak se na nových podmínkách členství v EU podílet?
Tuto dlouholetou vazbu určitě zúročíme. Nám, teď myslím nejen ODS, ale i skupinu eurokonzervativců, se v evropské politice posledních pět let daří. Nejen v samotné EU, ale i v jiných zemích, včetně těch muslimských. Spolupracujeme třeba s politickými stranami v Maroku a Tunisku, naším partnerem je turecká AKP. Snažíme se inspirovat stabilní část muslimského světa, aby tam nedocházelo k rozporu se základními hodnotami parlamentní demokracie a politického pluralismu. Máme tu zkušenost, že se oba principy, tedy islám i demokracie, skloubit dají. Tady je pro evropské konzervativce obrovský prostor, protože naši partneři v muslimských zemích mají zúžené pole pro spolupráci se Západem. Nemohou spolupracovat se socialisty, protože ti jsou na ně příliš sekulární. Ani s křesťanskodemokratickým proudem, protože příliš akcentují křesťanství. Takže jim zbývá konzervativní větev, kde se dá stavět na společných hodnotách, což je třeba rodinná politika. Dobře toto směřování reprezentuje i předseda našeho klubu eurokonzervativců Syed Kamall. To je britský patriot, přesvědčený demokrat a muslim k tomu.
Kamall kandiduje na londýnského starostu. O takový politický kapitál nasbíraný v Bruselu ale u nás asi nikdo nestojí. Nebo máte pocit, že se teď lidé o evropskou politiku začnou zajímat více?
Evropská politika u nás opravdu moc nerezonuje, to není nic nového. Ale mám pocit, že právě díky uprchlické krizi má mnoho lidí mnohem konkrétnější představu, co může také znamenat být členem Evropské unie. Když jsme před lety kritizovali systém kvalifikované většiny obsažený v Lisabonské smlouvě, voliči nevěděli, co si pod tím mají představit, bylo to na ně příliš odtažité. A teď tu mají zcela konkrétní příklad, který spoustě lidí otevřel oči. My jsme na nebezpečí, že bude nějaký členský stát jednoduše přehlasován a bude se muset podvolit, léta upozorňovali. Často za nezájmu většiny médií, která takové varovné hlasy nebrala vážně. Teď se najednou ukázalo, že jsme měli pravdu.
Myslíte, že na tom ODS může nabrat nějaké politické body? Nehrozí u nás spíš to, že se migračního tématu chopí extremisté?
Jistě, radikální slovník na část veřejnosti dobře funguje. ODS ale touto cestou rozdmýchávání mezietnické a mezináboženské nesnášenlivosti nepůjde. Pro mě je to absolutní stopka. I když pro pražskou kavárnu jsem už dávno xenofob a třeba pro pana Konvičku zase málem pravdoláskař. My musíme kritizovat věci, které za to stojí - systém kvót, naivitu zemí, jako je Německo, které se uprchlíkům bezmezně otevřelo. Musíme varovat před podceňováním bezpečnostních rizik. To je ale třeba dělat věcným a racionálním způsobem.
ODS se profilovala jako strana živnostníků a podnikatelů. Nepropásla šanci v tom, že neotevřela téma legální migrace? Hned několik firem se ozvalo s tím, že by klidně zaměstnaly azylanty. Přitom Česko neumí ani nalákat vzdělané středostavovské vrstvy, kde by si mohlo na dálku vybírat, komu dá pracovní vízum.
My jsme vytkli vládě, že nedodržuje své závazky v oblasti rozvojové politiky. Místo 0,33 procenta HDP, k čemuž se zavázala, ročně vydává jen zhruba třetinu. Přitom rozvojová politika není jen nějaká povinná položka v rozpočtu. To jsou reálné peníze, které je možné poslat do problémových zemí a něco konkrétního tím ovlivnit. Nevšiml jsem si, že by rozvojové téma kromě nás někdo otevřel.
Myslel jsem něco jiného - ne pomoc v zahraničí, ale lákání kvalifikovaných cizinců k nám.
Samozřejmě doufám, že Česko bude kromě bezpečnostních a humanitárních hledisek přihlížet i k tomu, jak se cizinci mohou uplatnit na našem pracovním trhu. Již proto, že zdaleka nemusí jít jen o příliv migrantů z Afriky a Blízkého východu, tedy oblastí, které jsou nám geograficky i kulturně vzdálené. Jedním z důvodů, proč Poláci na kvóty nakonec kývli, může být i fakt, že si je šetří na případnou uprchlickou vlnu z Ukrajiny. Pak by se Polsko stalo nárazníkovou zemí, ostatně stejně jako my.
Ještě k ODS - nelze si nevšimnout, že v poslední době mluvíte v médiích k uprchlickým tématům především vy. Nepřešla vaše strana na model TOP 09? Tedy jeden předseda papírový a druhý ten reálný?
To určitě neplatí. Mě novináři začali sami oslovovat a já nemám důvod říkat jim ne. A je to logické, protože mám informace z bruselských kuloárů z první ruky. Zdaleka ale nemluvím sám. Kdybych poměřil své mediální výstupy s předsedou ODS Petrem Fialou, tak je to minimálně fifty-fifty. Aktivní je také třeba Miroslava Němcová ve sněmovně, k uprchlické krizi se několikrát vyjadřoval celý poslanecký klub. Je to kolektivní dílo.
Objevily se ale hlasy, že se ODS mohla na uprchlické krizi více zviditelnit. Není to signál k vystřídání Petra Fialy?
Stále platí, že jsem první místopředseda a žádnou vyšší ambici nemám. Nemyslím, že by bylo dobře, aby někdo, kdo prošel tolika lety a funkcemi v ODS jako já, dělal předsedu. My jsme vybrali do čela partaje pana Fialu proto, že nebyl spojen s minulostí strany, a proto je imunní vůči výtkám, co se stalo za Topolánka nebo Nečase.
Vy imunní nejste?
Imunní jsem v tom smyslu, že mě nikdo nemůže spojit s žádným kmotrem, na mě není co najít. Ale přece jen mi čas od času někdo omlátí o hlavu, že jsem tam seděl už dřív a proč jsem s tím něco nedělal. To panu Fialovi nikdo vytknout nemůže a je to tak správně.
(Autor: Blahoslav Hruška)
1. místopředseda strany
poslanec EP