Události, komentáře
Rusko vstoupilo do války v Sýrii. Jeho letadla během dne několikrát bombardovala pozice protirežimních rebelů. Nasazení ruské armády v cizině přitom teprve dnes schválila horní komora ruského parlamentu – a to na přímou žádost syrského prezidenta Bašára Asada. Může být ruské zapojení do syrského konfliktu přínosem, anebo situaci ještě zhorší? O tématu diskutoval europoslanec Jan Zahradil /ODS/, místopředseda zahraničního výboru sněmovny Pavel Šrámek /ANO/ a místopředseda sněmovního výboru pro obranu Alexand
Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na ČT24.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Rusko začalo bombardovat pozice v Sýrii. Moskvu o vojenskou pomoc požádal Bašár Asad. Zatím ovšem není jasné, zda Rusové útočí na pozice Islámského státu nebo Asadovy opozice. Američané jsou zaskočeny, zaskočeni. I proto, že Rusové jim dnes vzkázali, že aby vyklidili vzdušný prostor. Co kroky Ruska znamenají? A jak se na současné situaci může podílet český prezident Miloš Zeman? Začínají Události, komentáře, dobrý večer. Použití vojenské síly v zahraničí jednomyslně schválil ruský senát. Naposledy tak hlasoval před ruskou anexí Krymu.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Se mnou už sedí ve studiu mí první hosté, poslanci, europoslanci. Představím je postupně. Jan Zahradil, europoslanec a první místopředseda strany. Dobrý večer.
Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Dobrý večer.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vedle něj sedí Pavel Šrámek, poslanec. Dobrý večer i vám.
Pavel ŠRÁMEK, místopředseda zahraničního výboru PS /ANO/:
Dobrý večer.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
A Alexander Černý, poslanec taktéž, dobrý večer i vám.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu PS /KSČM/:
Dobrý večer.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Začnu u vás, pane Zahradile, otázka v zásadě, pánové, je na úvod na vás všechny stejná. Rusko převzalo iniciativu, to už jsme koneckonců slyšeli, v Sýrii, jak to čtete? Co za tím vidíte?
Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Vy jste řekl, že Rusko převzalo iniciativu, já spíš myslím, že...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Nesouhlasíte s tím?
Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
...Rusko předvedlo nějakou iniciativu, že potřebovalo udělat nějaký zářez na pažbě svých mezinárodních aktivit. A je skutečně otázkou, proti komu byl ten zásah zaměřen. Jestli, a to skutečně v tuhle chvíli nevíme, se jednalo o zásah proti centru toho takzvaného Islámského státu, anebo jestli šlo také o podporu režimu prezidenta Asada, který je strategickým spojencem Ruska v tom regionu a na kterém si tedy Rusko velmi zakládá, tak jestli náhodou také nešlo o to oslabit onu demokratickou část opozice proti Asadovu režimu.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pane Šrámku, vy to čtete jak? Jako snahu Ruska zapojit se, když používáme převzít nebo nějakým způsobem předvést iniciativu, vy to čtete jak? Co tím Rusko sleduje podle vás?
Pavel ŠRÁMEK, místopředseda zahraničního výboru PS /ANO/:
Já musím říci, že tak jak čtu situaci v Sýrii nebo jak se vyvíjí situace v Sýrii, tak to vidím docela velice špatně, protože zapojení Ruska není jakousi záchrannou akcí, ale po akcích Spojených států, francouzských náletech, tak teď i Rusko, ta situace se nezlepší, protože jsem přesvědčený, že letecké nálety občanskou válku a Islámský stát nezastaví. Je to také částečně, domnívám se, i také jakási karta Putina, do řad vlastně ruských obyvatel, kteří vidí, že vlastně Putin se pasuje do role jakéhosi zachránce Sýrie, ale podle mého názoru se situace ještě zhorší.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Zachránce Sýrie, Putin jako někdo, kdo se snaží vyřešit tu situaci, je tohle to, o co se to současné Rusko snaží? Nebo tam jsou nějaké další politické, o čem jsme se tady také bavili, to znamená jaksi snaha podpořit Bašára Asada?
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu PS /KSČM/:
Já předpokládám, že všichni, kdo se angažují v Sýrii dnes, a je jich už hodně, tak se o něco snaží a sledují nějaké zájmy. A bezesporu Rusko patří k těm, kteří se cítí ohroženi. To, co předvádí Islámský stát a jeho bojovníci, to se může velice snadno přelézt kamkoliv prakticky a Rusko má oblasti, které mohou být velmi silně ohroženy. A navíc Rusové se zapojili v řadách bojovníků Islámského státu, tak jako tisíce Evropanů, a logicky z toho vyplývá, že kdyby se tito lidé měli potom někdy vrátit třeba do Ruska nebo do některých oblastí, tak mohou být potenciálním rizikem, nebezpečím, takže je v zájmu Ruska, aby tam opravdu hájilo i svoje zájmy. Boj proti Islámskému státu je třeba vnímat tak, že je to tak velká hrozba, tak velké nebezpečí, že zapojení Ruska, a já na rozdíl od kolegy Šrámka jsem optimista a pevně věřím, že byť to nebude lehké, byť to bude trvat dlouho, tak že se nakonec podaří Islámský stát minimálně omezit v tom, kde působí, nebo dokonce pacifikovat úplně.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vy jste použil výraz: každý má zájem. Vy, když jste mě tam opravoval na začátku nebo usměrňoval, pokud to tak mohu říct, řekl jste - předvedlo. Předvedlo, ale znamená, že se snažilo něco ukázat. Co se snažilo ukázat a komu? Západu, že je aktivní, že dokáže být aktivnější? Míří to na Spojené státy a na Západ potažmo?
Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Určitě to míří vně i dovnitř. Vně je to snaha ukázat tomu takzvanému Západu, že je schopno nějaké vojenské akce. Dovnitř do Ruska to znamená zase signál tomu obyvatelstvu, že ten režim si věří, že je schopen se zapojit do nějaké mezinárodní koalice, že vlastně není tak úplně izolován, jakkoliv ty reakce na ten zásah mohou být smíšené. Ono je dobré si uvědomit, že ta Sýrie vlastně dnes slouží jako jakési trochu opožděné bojiště o sféry vlivu mezi Ruskem a Západem. Rusko spoléhá na tu svoji koalici s Íránem a s Asadem. Západ spoléhá zase na jinou koalici. Ten společný zájem, když tedy budeme hovořit o zájmech, jak to říkal pan poslanec Černý, určitě spočívá v tom, že je zapotřebí buďto úplně zničit, nebo alespoň omezit ten Islámský stát. To já souhlasím, že to je i zájmem Ruska, protože koneckonců v řadách Islámského státu bojují i občané Ruské federace. To není žádné tajemství, že Rusko má na svém území možná víc muslimů než Velká Británie nebo Francie a že řada z nich už možná v řádu stovek nebo tisíců bojuje v řadách Islámského státu. Takže to je určitě i zájem Ruska. Ale nezapomínejme, že tady pod tím povrchem toho primárního cíle, což je boj proti Islámskému státu, se skrývají i další druhotné cíle, a to je boj o vliv, o moc a o to, kdo strategicky tento klíčový region ovládne. No a tam se zájmy Západu a Ruska samozřejmě rozcházejí.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Společné zájmy, jistě se shodneme na tom, že jaksi nebezpečí ISIL a problém Islámského státu je věc, která je společná jaksi různým státům a různým ideologiím nebo pohledům na svět. Co by měl tedy podle vás Západ udělat v tuto chvíli? Měl by spolupracovat s Putinem? Měl by překousnout některé jaksi hořkosti z minula a je to vůbec možné?
Pavel ŠRÁMEK, místopředseda zahraničního výboru PS /ANO/:
Víte, občanská válka v Sýrii trvá téměř 4 roky. Žádné nálety nebo žádné bombardování nějakých cílů tu situaci nevyřešilo. Ta situace se stále zhoršuje. Podle mého názoru jediným řešením situace v Sýrii a porážka Islámského státu je naprostá jednota všech sil a právě zapomenutí na to, že tam velmoci mají jakési své geopolitické zájmy. Pokud nebude tato jednota, tak se vše bude stále zhoršovat. Vidíme to nakonec i na imigraci do Evropy. To je způsobeno občanskou válkou a nedůsledným bojem, nejednotným bojem všech proti Islámskému státu.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Promiňte, ale to je realita. Ten nejednotný boj v tuto chvíli funguje, to znamená, že sledujeme co? Pokračování tohoto nejednotného boje?
Pavel ŠRÁMEK, místopředseda zahraničního výboru PS /ANO/:
Nakonec je třeba vzpomenout na projev pana prezidenta Zemana, který vyzval k jednotě. Já teda doufám a věřím, možná, že nejsem naivní, ale věřím, že po tom zasedání Valného shromáždění OSN by se velmoci a státy, které v této oblasti působí, měly sjednotit a Islámský stát potlačit.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já bych u toho tématu zůstal a mě by zajímal váš pohled a váš názor, proč Vladimir Putin, Rusko, řekněme, jedná na vlastní pěst? Proč se rozhodlo k tomuto kroku jednostranně, nikoli ve spojenectví nebo jaksi spolu se spojenectvím, které už tam ty nálety jaksi pořádá, které se snaží nějakým způsobem tu situaci tam řešit, proč na vlastní pěst?
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu PS /KSČM/:
V té vaší úvodní reportáži skvěle zaznělo, že rada bezpečnosti z logických důvodů nepřijala žádné usnesení. Asad, pokud vím, americké letouny ani žádnou jinou koalici do Sýrie nepozval. On je legitimně zvoleným prezidentem, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, on vzešel z voleb. Můžeme je klidně zopakovat za nějakou dobu, až se nám to přestane líbit, přimět je k tomu, aby to zopakovali, ale jestli opět zvítězí, tak nevím, co pak budeme už dělat, ale v tuto chvíli je pravda, že jediný, kdo tam působí legitimně, jak říkal Vladimir Putin v OSN, jsou Rusové, protože oni mají oficiální pozvání.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pardon, oni mají pozvání, ale...
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu PS /KSČM/:
Takže tím, že se zapojili teď, je, prostě pokračuje logicky to, co vlastně už dávali najevo dlouho dopředu.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Ale opět bez záštity Rady bezpečnosti OSN, pouze na pozvání.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu PS /KSČM/:
Ale mají pozvání přijímacího státu. Já si dovolím upozornit, vždycky když jsme vedli spory v parlamentu o tom, jestli vyšleme naše vojáky někam, tak jsme zdůrazňovali několik nutných podmínek. Jednou z nich je, buď musí existovat mandát rady bezpečnosti, nebo souhlas přijímacího státu, musí být jasně deklarováno, že ten, kdo je zve na svoje území, o ně opravdu stojí. Tu koalici slavnou v čele Spojených států, tu nikdo do Sýrie nepozval a její působení v Sýrii zatím bylo dost rozporuplné. Já jsem zaznamenal, je to tak dva dny, kdy Američané skrečovali svojí snahu na podporu, oni říkají, umírněných povstalců. Oni je cvičili, vyzbrojovali, dodali techniku a ti lidé sotva se něco naučili, převzali techniku a zbraně americké, tak přešli k Al Kajdě a odtud si můžeme domyslet, kde asi budou působit.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pane Šrámku.
Pavel ŠRÁMEK, místopředseda zahraničního výboru PS /ANO/:
Já bych si dovolil tedy nesouhlasit. Je pravda, že podle vlastně mezinárodního práva buď musí být rezoluce rady OSN, Rady bezpečnosti OSN, nebo jakési pozvání, ale v tomto smyslu já bych řekl, že speciálně Česká republika nemá s těmito pozváními nebo s těmito zvacími dopisy dobré zkušenosti. Víme, je to velmi zneužitelný nástroj. Já bych se velmi přimlouval, aby platilo to první, teda za prvé, aby byla rezoluce Rady bezpečnosti OSN a velmi bych zpochybnil jakýsi zvací nebo, jestli se to dá říct, zvací dopis po zkušenostech z Československa právě diktátora Asada do Sýrie.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
To je otázka, pane Zahradile, jestli ve chvíli, kdy tam působí ultrateroristická organizace, jestli je potřeba nějakým způsobem mít zvací dopis.
Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Já jsem na to chtěl právě poukázat, že samozřejmě formálně můžeme souhlasit s tím, že Asad je v tuhle chvíli legitimně zvoleným prezidentem, který ovšem zdaleka nekontroluje území svého státu. To území jeho státu v tuto chvíli kontroluje jedna v podstatě teroristická organizace, která si uvnitř toho státu vytvořila vlastní stát. Pak tam jsou různé povstalecké skupiny, některé radikální, některé méně radikální, některé představují nějakou umírněnou opozici vůči Asadovi. Ale rozhodně to není tak, že by to bylo území pod kontrolou té jedné vlády nebo pod kontrolou Asadova režimu. Já myslím, že v této situaci, která je opravdu mimořádná, tak zásahy i bez nějakého zvacího dopisu, abych se tady přidržel té terminologie, tak jsou možné, jsou ospravedlnitelné, pokud jde o boj proti takovému riziku, takovému nebezpečí, jakým je třeba Islámský stát. A ten Asadův režim bych si opravdu příliš neidealizoval, můžeme se teď dostat do hlubší debaty o tom, jak působil v minulosti, jakým způsobem vlastně zacházel s tou opozicí, jak jí radikalizoval...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Ano, to ale asi nemá smysl v tuto chvíli, ano.
Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Ale to asi není předmětem toho dnešního hovoru.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Přesto velmi stručnou ještě odpověď na jednu otázku, která by mě zajímala, a to je taková spíš pocitová otázka, začnu u vás, je to prohra Obamy? Je někdo jako Vladimir Putin, kdo mu v zásadě vyfoukne, jak vy jste opět, když se vracím k tomu, na začátku to předvádění se, vyfoukne tu situaci, je to jeho prohra politická?
Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Zase, určitě to v tom hraje, v tom kalkulu toho ruského strategického uvažování to hraje nějakou roli. Ukázat sílu směrem na Západ, trochu „vyšachovat“ Američany a ukázat také sílu směrem dovnitř k vlastnímu obyvatelstvu a tím vůbec ale nezpochybňuji, že je za tím i ten jeden ušlechtilejší cíl, se kterým můžeme i souhlasit, a to je ta snaha neutralizovat Islámský stát, který opravdu představuje riziko i pro Rusko. Ale na to se nabalují ty další už méně ušlechtilé cíle, v kterých Rusko sleduje zcela jasně své vlastní zájmy.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vyklidila Amerika lacině to pole, které mohla?
Pavel ŠRÁMEK, místopředseda zahraničního výboru PS /ANO/:
Víte co, já bych řekl jednu věc. Velmoci mají velké zájmy a samozřejmě chtějí ukázat svojí sílu, jak umí dobře vyřešit konflikty ve světě, ale to je pouze plán A. Obávám se, že velmocím chybí plán B, co bude potom, co bude po tom bombardování? Co bude v podstatě po likvidaci, ano, toho zlého, ale oni tím v podstatě vylijou i dítě i s vaničkou, jak se tedy říká. Takže plán B chybí ve všech těchto konfliktech, v Libyi, v Sýrii, v Egyptě a podobně.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
I váš názor by mě zajímal na roli Spojených států, které mohly a snaží se být světovým lídrem.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu PS /KSČM/:
Já se pokusím to vyjádřit.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
A stručně, prosím.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu PS /KSČM/:
Velmi stručně. Od chvíle, kdy Barack Obama dostal Nobelovu cenu za mír, tak jsem nezaznamenal jedinou významnější mezinárodní událost, v které se angažují Spojené státy, která by k tomu míru nějakým způsobem přispěla. Oni umí skvěle vyhrávat války, protože skutečně mají dnes bezkonkurenčně nejlepší ozbrojené síly, které jsou schopny porazit prakticky kohokoliv, říkám prakticky, až na drobné výjimky, ale tam kam vstoupí noha amerického vojáka, tam potom zpravidla 10 let tráva neroste a zbytek světa to dává dlouhá léta do pořádku, a to je případ politiky Baracka Obamy.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já jsem tam viděl zdvižený prst, tak velmi stručnou reakci, prosím.
Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Ono se to stalo módou v části politického spektra a na sociálních sítích obviňovat z toho rozvratu Blízkého východu a severní Afriky Západ nebo tedy konkrétně i Spojené státy. Já si myslím, že se dostáváme spíš daleko hlouběji do historie, někam za první světovou válku, kdy vznikly kreslením na mapě bývalých koloniálních mocností umělé státy a umělost těchto států, ať už jde o Sýrii nebo Irák, se teď vlastně teprve po 80 letech ukazuje, že ty státy se rozpadají, přestávají fungovat a já si myslím, že jsme na začátku velmi dlouhého procesu, který nebude trvat několik měsíců nebo let, ale možná desetiletí, než se na tom Středním východě usadí nějaká nová rovnováha.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já tohle to zatím budu považovat, pánové, za tečku. My se ještě vrátíme k některým věcem, o kterých jsme se tady bavili ve studiu. O boji s Islámským státem, situaci v Sýrii a v dalších zemích Blízkého východu diskutovali nejmocnější politici světa v uplynulých dnech v New Yorku. Mezi nimi také někteří méně mocní, třeba Češi.
Michal KUBAL, redaktor:
Dvě fotografie, pokaždé ale jiný příběh. Miloš Zeman s Barackem Obamou před recepcí na valném shromáždění. Dvoustranná jednání s americkými špičkami v programu i jeho druhé cesty za oceán chyběla. A premiér Sobotka a viceprezident Biden, čtvrt hodiny o válce proti terorismu a české roli v ní.
Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/:
Pan viceprezident Biden ocenil to úsilí České republiky, zejména dodávky munice, které posíláme do regionu a které označil za velmi potřebné.
Michal KUBAL, redaktor:
Radost bude mít i dál. Česko už přichystalo druhou dodávku. Premiér Sobotka se s druhým nejmocnějším mužem Ameriky sešel už podruhé v jednom roce. Naposledy při listopadové návštěvě Washingtonu.
Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Jinou rovinu boje proti Islámskému státu a tedy svou vizi tady v OSN představil prezident Zeman. Vizi, o které sám doslova tvrdí, že se může mnohým zdát nesmyslná. Za rok prý bude diskutabilní a za dva roky stejně samozřejmá, jako že se země točí. Zeman vyzval k akci pod hlavičkou Rady bezpečnosti OSN. Modré přilby by se podle něj měly soustředit na teroristické vůdce a jejich nervová centra.
Miloš ZEMAN, prezident republiky:
To, co potřebujeme, jsou malé vojenské jednotky vybavené drony, vrtulníky. A spolupracující tajné služby.
Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
V nesouhlasu s plošnou okupací se Zeman shodne i s jinými státníky. Zbytek návrhu ale z hlavního proudu v OSN vybočuje. Prezident se těsně před svým projevem v New Yorku sešel bez médií i se syrským vicepremiérem. Ten prý požádal o to, aby se příměří mezi vládou a opozicí jednou podepsalo v Praze.
Miloš ZEMAN, prezident republiky:
Pokud ta dohoda bude uzavřená s představiteli demokratické opozice, nedovedu si představit dohodu uzavřenou s Al-Nusra, s Islámským státem nebo s Al Kajdou. V takovém případě by se samozřejmě v Praze žádná deklarace nepodepisovala.
Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
I Zeman ale přiznává, že příměří v Sýrii zelenou hned tak nedostane, což po dnešním rozvětvení konfliktu asi platí dvojnásob.
Michal KUBAL, redaktor:
A další klíčové bojiště stejného konfliktu. Tentokrát ne Sýrie, ale Irák a v hlavní roli nikoliv prezident, ale premiéři. Česko prodalo Iráku letouny L-159, teď cvičí jejich piloty. Chce i trénovat tamní policisty, slibuje pomoc s obnovu území dobytých od Islámského státu.
Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/:
Nebyl pesimista, spíše tam převažoval mírný optimismus.
Michal KUBAL, redaktor:
Tažení proti Islámskému státu dominovalo setkání světových lídrů. Všichni slibují maximum pro jeho porážku. Málokdo pochybuje, že by to mohlo skončit jinak. Ze všeho nejčastěji ale zaznívá, že to rozhodně ještě bude trvat. Z New Yorku Martin Řezníček a Michal Kubal, Česká televize.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
V Praze se mnou stále sedí Jan Zahradil, Pavel Šrámek, Alexander Černý, ještě jednou hezký večer. Pánové, je zvláštní, že malá středoevropská země by se měla zabývat takovým tématem. To řekl sám Miloš Zeman v tom svém projevu. Pane Zahradile, komu vlastně byl ten projev podle vás určen?
Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Myslím si, že to byla snaha zapojit se do nějakého širšího proudu mezinárodního společenství, které opravdu cítí nutnost vypořádat se s tím fenoménem Islámského státu, protože to je něco, co ohrožuje doslova světovou bezpečnost. To, že si pan prezident, jak je jeho zvykem, neodpustil to okořenit takovou prostě trošku pikantní zprávou o nějakém případném podepisování nějaké mírové dohody v Praze, to je druhá věc. On to dělá rád. Ještě v době, kdy byl premiérem, tak rád upouštěl takovéhle informace sem tam. Já si myslím, když bych tedy měl hledat nějaké racionální jádro tady toho výroku, že je to možná spíš ocenění excelentní práce naší ambasády v Damašku v čele s velvyslankyní Filipiovou, která opravdu je uznávána jak našimi spojenci, ale v Sýrii má kontakty jak na tu vládní, tak na tu opoziční linii.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Ano, ale pojďme ještě zpátky k Miloši Zemanovi, k tomu projevu. Je to snaha zúčastnit se světového proudu, nebo to byl spíš projev, který mířil domů, to znamená českým voličům, sem tady také, řeším světové věci?
Pavel ŠRÁMEK, místopředseda zahraničního výboru PS /ANO/:
Určitě, myslím, na obě strany. Já musím tedy podotknout, celý projev jsem pozorně poslouchal, nejen projev tedy pana prezidenta Zemana, a plně se s ním ztotožňuji. Vy jste na začátku říkal, projev státníka menší mocnosti nebo ne mocné země nebo jak jste to...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Méně mocné.
Pavel ŠRÁMEK, místopředseda zahraničního výboru PS /ANO/:
Méně mocné, ano. Omlouvám se. Víte, poloha České republiky v Evropě je velmi strategická. Když se vlastně podíváte do historie, tak Praha je opravdu středem Evropy. To, že vystoupil s tímto apelem, s kterým se plně ztotožňuji, vlastně chtěl jaksi jako nestranná osoba k těm velmocem říci, že proboha, pojďte se domluvit a pojďte něco s tím Islámským státem dělat, protože opravdu to je velká hrozba, ale představa, že ho potlačíme nebo zničíme nějakými nálety, je opravdu iluze. Vezměte si, že dneska Islámský stát není žádná armáda nějakých bojovníků. Islámský stát má dneska 7 až 8 milionů obyvatel, infiltroval se do civilních složek, funguje normální civilní struktura, vyváží odpadky. Je třeba neřešit jen následky, ale řešit příčiny. Ten Islámský stát taky musí z něčeho žít. Má příjmy peněz, má příjmy z ropy, obchoduje se sousedy, obchoduje s Tureckem, obchoduje se Saúdskou Arábií. Pokud přetneme tyto tepny k Islámskému státu, uděláme daleko více než jenom řešit útoky nějakými drony či leteckými nálety.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já se vrátím zpátky k tomu apelu českého prezidenta Miloše Zemana do světového fóra, myslíte si, že světoví státníci a světová veřejnost bude naslouchat někomu, jako je český prezident?
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu PS /KSČM/:
Já jsem pochopitelně skromnější asi než pan prezident, ale na druhou stranu si říkám, proč ne? Proč ne? Zvlášť když Česká republika má docela zvláštní postavení. Víme přece, že historicky jsme jedna z mála zemí v Evropě, kterou tak často navštěvují v posledních letech třeba prezidenti Spojených států, ale i Ruska. Náš prezident, pořád se mu podsouvá, že má nadstandardní vztahy s Moskvou, konkrétně s Putinem, na druhou stranu je schopen se domluvit i se Syřany, koneckonců na Sýrii máme z minulosti docela slušné vztahy i jiní. Takže já nevidím důvod, proč by mělo být úplně vyloučeno nebo, lépe řečeno, nedovedu si v tuto chvíli ani představit, kdyby náhodou během času, možná za několik let, došlo k situaci, že bude nějaká legitimní vláda v Sýrii uzavírat nějaké dohody s umírněnou opozicí a všichni ostatní už budou paralyzováni, například i za pomoci dronů a vrtulníků, jak říkal pan prezident, mimo jiné tedy, a odstřižením od zdrojů a podobně bude paralyzován Islámský stát, tak v takové chvíli proč by nemohli v Praze na Hradčanech podepsat nějaké mírové smlouvy? Bylo by to krásné.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vy jste použil slovo podsouvání, aniž bych to chtěl jakkoliv hodnotit, tak vztah Miloše Zemana k Rusku je známý, že je to poměrně jaksi nechci říct vřelý vztah, ale je tam poměrně silná linka, není tohle to naopak výhoda, která by v situaci, kdy vztahy Ameriky Ruska jsou komplikované, teď obě ty mocnosti se dostaly na stejné místo, kdyby naopak třeba česká diplomacie, která bývala někdy kritizovaná, že třeba je příliš vstřícná směrem k Rusku, mohla být takovým pojítkem právě mezi evropskými strukturami a tím Ruskem, být takovým prostředníkem?
Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
To je varianta, na kterou já příliš nevěřím. Já nevěřím, že v situaci, kdy jak Spojené státy, nebo v širším smyslu slova Západ, jehož my jsme mimochodem součástí, protože jsme začleněni v jeho strukturách, a na druhé straně Rusko, sledují na Středním východě, konkrétně v Sýrii, nějaké svoje vlastní zájmy, takže Česká republika je v tuto chvíli dostatečně vybavena k tomu, aby byla prostředníkem mezi nimi. A tím nijak nezlehčuji naší možnou roli třeba, jak jsem řekl, ta naše ambasáda v Damašku, ta je opravdu uznávána všemi stranami a mocnostmi. Myslím si, že...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
To jste říkal, pardon, a sám konkrétně Miloš Zeman, nemohl by člověk, který má tak blízký vztah a poměrně blízkou otevřenou cestu právě k Vladimiru Putinovi, někdo, kdo by mohl být tím svorníkem?
Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Já myslím, že pokud bude spolu ruský prezident a americký prezident nebo Rusko a Spojené státy komunikovat například o řešení situace v Sýrii, budou spolu komunikovat napřímo, nikoliv přes nějakého prostředníka, ať už jím bude kdokoliv.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vy tam nevidíte naší roli, potažmo roli prezidenta republiky Miloše Zemana?
Pavel ŠRÁMEK, místopředseda zahraničního výboru PS /ANO/:
Já se musím přiznat, že já bych to velice rád viděl. Já myslím, že by to bylo i symbolické, že vlastně ve středu Evropy, v Praze, v srdci Evropy se domluvme, jak odstřihnou tepny, srdeční tepny Islámského státu. Mohlo by to být i symbolické.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
A ty vztahy mezi Západem a Východem?
Pavel ŠRÁMEK, místopředseda zahraničního výboru PS /ANO/:
Samozřejmě vztahy dnes mezi Západem, Východem nejsou dobré, samozřejmě víme proč, jsou tam konflikty na Ukrajině, to není vyřešeno. Problém to je. Ale opět zopakuji, pokud nebudeme jednotní proti jakémukoliv projevu terorismu, ať v Sýrii, anebo následně i v jiných částech světa, nikdy terorismus nepotlačíme, nikdy.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pane Černý, vy jste se tady mocně nadechoval, znamenalo to, že k tomu chcete ještě něco stručně dodat?
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu PS /KSČM/:
Já jsem chtěl jenom dodat...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Stručně, prosím.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu PS /KSČM/:
Když se nám to hodí, tak se dokážeme přihlásit k tomu, že i my můžeme mít významný podíl na něčem. Například když Joe Biden pochválil Českou republiku za dodávky pro nás přebytečné munice, s kterou armáda neví, co dělat, my jsme ji někam dodali, teď chystáme další dodávku, a byli jsme pochváleni a najednou se o tom mluví ve zprávách jako o události, která je hodna zaznamenání. Na druhé straně když existuje opravdu docela slušný předpoklad pro to, aby někdo byl jakýmsi můstkem, který by mohl umožnit jakousi komunikaci, možná dokonce i něco víc, tak už to začneme zpochybňovat a upadáme zase do toho našeho maloměšťáckého prostředí a říkáme si: my s 10 miliony obyvatel uprostřed republiky s 12 gripeny, co my budeme vykládat?
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Úplně na závěr, a poprosím opravdu o stručnou odpověď, protože ta věc se s tím velmi souhlasí, souvisí, a to jsou vnitřní migranti v Sýrii a otázka, jestli to, co se tam v tuto chvíli děje i za přispění Ruska, jestli nemůže umocnit ještě více tu migrační vlnu? A prosím o stručnou odpověď.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu PS /KSČM/:
Já pevně věřím, že to je přesný opak. Já opakuji, jsem optimista a věřím tomu, i když souhlasím s tím, že vzdušnými útoky nelze porazit islamisty, to je vyloučeno, ale lze eliminovat jejich vojenskou sílu, to bezesporu ano, lze je odříznout třeba od těch rafinérií, z kterých těží, a podobně.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Ano.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu PS /KSČM/:
A to mohou být předpoklady k tomu, aby za situace, kdy nějaká legitimní moc v Sýrii bude stabilizovat poměry a kdy dojde k usmíření mezi stoupenci Bašára Asada, až už tam Asad, doufám, nebude, a dejme tomu tou dnešní umírněnou opozicí, kterou přestanou Američané vyzbrojovat konečně, no tak pak možná se přestanou uprchlíci ze Sýrie tlačit do Evropy.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Stručná odpověď, prosím.
Pavel ŠRÁMEK, místopředseda zahraničního výboru PS /ANO/:
Současná situace, tedy bombardování Ruska situaci nevyřeší, pokud nezačneme řešit příčiny, tedy neodstřihneme Islámský stát...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
A ta migrační vlna bude podle vás jí nebo umocní jí to ještě?
Pavel ŠRÁMEK, místopředseda zahraničního výboru PS /ANO/:
Já se obávám, že jí ještě umocní. Pokud nebude jednota a nedomluví se velmoci na řešení konfliktu v Sýrii, bude ještě horší.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Jan Zahradil.
Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
TI lidé ze Sýrie utíkají před Islámským státem, ale utíkají i před Asadovým režimem a pokud, a teď opravdu je to velké, pokud by Rusko soustředilo ty své letecké údery proti té umírněné pozici a nikoliv proti Islámskému státu, tak se může stát, že budou utíkat i před Ruskem. Takže já mám obavy, že může dojít k eskalaci té uprchlické vlny směrem do Evropy.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pánové, já vám děkuju za vaši návštěvu, za vaše odpovědi, těšilo mě, hezký večer.
Pavel ŠRÁMEK, místopředseda zahraničního výboru PS /ANO/:
Děkuji za pozvání.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu PS /KSČM/:
Na shledanou.
Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Na shledanou.
1. místopředseda strany
poslanec EP