Novinky Mediální výstupy

 

 

Vážený pane ministře, bylo sucho, zaznamenali jsme, že v průběhu léta na Šumavě vyschl symbolický pramen Vltavy. Bylo to vůbec poprvé, co se něco takového stalo. Lidé ze správy národního parku tuto skutečnost bagatelizovali a do médií vyhlásili, že se ucpala trubka. Pravda je taková, že kůrovec zničil díky špatným rozhodnutím na Šumavě za posledních deset let 20 tisíc hektarů lesa, což má za následek daleko větší dopad klimatických extrémů na území Šumavy. Podíváme-li se na aktuální mapu sucha v České republice, vidíme, že největší sucho je právě na území Národního parku Šumava a v jeho okolí.

 

Podle toho, co vy navrhujete v novele zákona o ochraně přírody a krajiny a v plánu péče o národní park, bude většina lesa v bezzásahovém režimu, tedy bude vystavena akutnímu nebezpečí sežrání kůrovcem. Mluvčí národního parku říká, že suchý strom je pro vodní hospodářství výhodnější, protože spotřebuje méně vody než strom zelený. Váš ředitel národního parku otevřeně na veřejných jednání prosazuje 50 procent divočiny na Šumavě. To může změnit vodní poměry na dvojnásobné ploše parku, než je tomu dnes.

 

Moje první otázka, pane ministře. Jak se to srovnává s vaší deklarací o podpoře uchování vody v krajině? Máte snad jiný metr na zadržování vody v chráněné oblasti přirozené akumulace vod na Šumavě a jiný na tento problém na ostatním území republiky?

 

Také mě překvapilo, pane ministře, že jste dovolil, aby do plánu péče o národní park bylo napsáno, že budou rušena stará nefunkční vodní díla, jako jsou například dřívější plavební klauzy, které zadržovaly vodu v lese. Druhá otázka. Nebylo by namístě naopak v souladu s vašimi mediálními deklaracemi právě tyto vodní nádrže na Šumavě obnovit? Zvláště když už na jejich obnovu jsou připraveny projekty, které nechalo vypracovat vámi odvolané bývalé vedení Národního parku Šumava. 

 

 

Vážený pane místopředsedo, vážený pane kolego a můj věrný šumavský fanoušku, a to říkám bez vší ironie. Teď tady zůstal nápis: O ničem takovém nemluvím. (Na řečnickém pultě zůstal papírek s tímto textem.) Tak nevím, jestli si to mám brát osobně, nebo jestli to...

Jedna věc, a to říkám úplně vážně, a vy to víte, Šumava opravdu vysychá. Já tam trávím skoro tolik času jako vy a je to bez pochyby. Ale tam, kde se trochu lišíme, a já vůbec nechci z důvodu času, a bude k tomu ještě velká debata určitě v zákoně 114, teď vstupovat do odborných debat, kolik vlastně vody v sobě udrží listnatý versus jehličnatý strom a jestli malé stromy, kterých je až 30 tisíc na hektar, při té přirozené obnově nakonec udrží víc než dospělé jehličnany.

 

Ale Šumava, a vy určitě tak jako já máte přečteného Karla Klostermanna, určitě všechny jeho knížky. Já je vždycky čtu na Šumavě, tam je to takové specifické. A Šumava po té největší kůrovcové kalamitě v roce 1870 nevyschla, přitom tam suchých stromů bylo pravděpodobně ještě podstatně více, než je jich dnes, a nevyschla proto, že tam běžně padalo 4-5 metrů sněhu a ten pak roztával až do června. A to byla ta voda, která pak sytila podzemní prameny, které pak sytily mokřady a rašeliniště. Bohužel dneska na Šumavě jsou poslední zimy teplé a bohužel asi budou i nadále, a jestliže nám sníh roztaje v březnu, tak Šumava bude vysychat dál. Já s vámi souhlasím v tom, že je to věc, která je bezprecedentní, a také se osobně podílím na tom, že za prvé budou, a to vy víte, že už dneska je v rámci tzv. velké EIA na 34 projektů posuzována možnost obnovy právě několika klauzů - jmenuje se to klauza, takže klauz, aby to zase někam nesměřovalo - ve Vchynicko-tetovském kanále v modravské oblasti plus některé další v jiných oblastech a děláme a budeme dělat daleko více opatření na přirozenou retenci vody v krajině, a to dokonce i v prvních zónách. K tomu se přihlašuji, a to dokonce v té míře, že o tom rozhodně budeme hovořit již ve stávající novele v rámci potom jednání výboru při druhém čtení, jakým způsobem ještě více umožnit přirozenou retenci, protože, a to si musíme připustit, klimatické změny a jejich dopady jdou rychleji, než jsme čekali, a bohužel sucha dneska dopadají na Šumavu také. Ale dopadají na ni i v oblastech, kde kůrovec neřádil, a přesto tam Šumava vysychá. To znamená, zjevně příčina je daleko více v nedostatku sněhu, ten pak sytí, jak jsem říkal, mělké podzemní prameny, než v tom napadení.

 

Takže já si myslím, že co je nesporné, je, že s tím musíme něco dělat. Je tam celá řada možností, jak s tím něco dělat, a věřte mi, že mám přirozený zájem, a to není klišé a nejsou to s odpuštěním kecy a přesvědčíte se v dalších měsících určitě o tom, a to i v plánu péče, že se budeme v rámci možností snažit dělat maximum pro to, abychom vodu na Šumavě udrželi. Děkuji.

 

 

Děkuji, pane ministře. Budu jaksi spolupracovat s vámi, ale jenom ještě připomínám jednu věc. Dneska do Sněmovny doručil pan Ing. Marta, známý ochránce šumavského lesa, petici s 12 tisíci podpisy právě žádající zvýšení ochrany vody, akumulace vody v šumavské krajině. Prosím, seznamte se s tou peticí. Je u pana místopředsedy Bartoška, bude ji také projednávat ve veřejném slyšení petiční výbor. Takže doufám, že i tuto petici, tento názor mnoha Šumaváků, vezmete v potaz. Děkuji.