Kvóty pro uprchlíky budou znamenat odcizení Evropy občanům
11. září 2015
Při řešení uprchlické krize je podle předsedy ODS Petra Fialy jedinou efektivní možností vojenský zásah proti Islámskému státu přímo v Sýrii. V rozhovoru pro iDNES.cz ale vyslovil obavu, že momentálně oslabený a slábnoucí Západ nedokáže tuto možnost využít. Vnucování kvót pro rozdělení uprchlíků je podle Fialy zcestnou politikou EU.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro MF DNES řekl, že NATO nemůže zasáhnout víc v Sýrii, protože cílem je podle něj dosáhnout stability v oblasti, aniž by muselo být nasazeno velké množství bojových jednotek. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzval spojence, aby zakročili proti radikálům z Islámského státu. Který pohled je vám bližší?
Dlouhodobě říkám, že se konflikt migrační krize nevyřeší, pokud nestabilizujeme situaci na Blízkém východě. To není žádné vyvážení demokracie. Ale je to v zájmu bezpečnosti Evropy a západních demokracií. Do mocensky prázdného prostoru se rychle rozšiřuje Islámský stát, který má ambici ohrozit Evropu. Jediná možnost, kterou máme a kterou bohužel Západ momentálně oslabený a slábnoucí nedokáže využít, je vojenský zásah proti Islámskému státu a uklidnění situace na Blízkém východě. Bylo by to v našem zájmu. Bohužel se obávám, že s Obamovou administrativou v USA se toto nepodaří.
Dá se vůbec ta situace vyřešit bez pozemního úderu proti IS přímo v Sýrii? Politici říkají, že se mají řešit příčiny, zatím to vypadá, že se řeší jen následky.
Hlavně u každé vojenské operace by mělo být jasné, co je jejím cílem a co bude následovat. Jako příklad akce, jaká nemá být, bych uvedl bombardování Libye, kde se Západ podílel na svržení Kaddáfího režimu, ale neměl žádný plán, co se bude dít dál. Výsledkem je rozbitá země důležitá z dnešní migrační krize. Když se podíváme na analýzy odborníků, tak skoro ze všech vyplývá, že bez pozemního vojska se ta situace řešit nedá.
Česká vláda se dostala do trošku komplikované situace kvůli tomu, že spolu s několika dalšími zeměmi hájí postoj, že povinné kvóty pro rozdělování uprchlíků nemohou něco vyřešit (více o postoji čtyř zemí odmítajících kvóty zde). Máte ambici být jednou premiérem této země, jak byste případně postupoval jinak, abyste se pro postoj „kvóty ne“ sehnal víc spojenců?
Jsem rád, že česká vláda je proti povinným kvótám. Od začátku říkám, že to je nesmysl. Je to zásah do suverenity státu, ale je to hloupé i z hlediska těch uprchlíků, protože budeme rozdistribuovávat uprchlíky do zemí, kde nechtějí žít. A hlavně to není žádné řešení, ale zcestná politika Evropské unie. Tohle jsou kroky, které Evropu ohrožují a budou jí způsobovat problémy.
Co bude znamenat pro vztahy Česka k Evropské unii, když nás spolu s některými dalšími zeměmi přehlasují a „nafasujeme“ nějaký počet uprchlíků povinně?
Bude to znamenat další odcizení občanů vůči sjednocené Evropě a nebude to znamenat problém jen u nás. Já tedy - být premiérem - bych hledal všechny cesty nejen u nás, jak ty kvóty nepřijmout. Jestli takové cesty jsou, to nevím. Na to je třeba právní analýza a spousta jednání. Není to ale tak, že všechny státu Visegrádu (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko - pozn. autora) jsou proti kvótám a všichni ostatní pro. Četl jsem si německé noviny, jak CSU nesouhlasí s přístupem Angely Merkelové k uprchlíkům, takže ta debata nebude jen mezi státy. Je to nový pokus rozdělovat Evropu, vznikne nějaké řešení, kdy politická elita v Bruselu špatně řeší situaci, která se dotýká každého občana a ve výsledku to vede k tomu, že lidé se cítí ztraceni, zrazeni a nemají důvěru k institucím Evropské unie.
Nezesílí volání po odchodu z EU, když nám budou vnuceny kvóty?
My nabízíme realistickou politiku. Bylo by skvělé říci všem, kteří budou naštvaní na EU: Tak vystupme. Protože kvóty jsou nepřijatelné, ale realistické to není. Z Evropské unie se fakticky nedá vystoupit. Spíš bych čekal velkou krizi Evropské unie, na kterou se musíme připravit. Ptal jste se mě, co bych dělal jako premiér. Za prvé bych nepodcenil imigrační krizi, my jsme už začátkem léta představili naše návrhy, co bychom měli dělat. Bavme se o nich, diskutujme. Chtěl bych od vlády vidět konkrétní plán, co bude dělat. Má informace od zpravodajských služeb, ze zahraničí, ale já žádný plán vlády nemám na stole, ani to, jestli třeba nemáme měnit nějaké zákony.
Navrhujete zvýšení trestů pro pašeráky lidí. Jak vysoké tresty za to si představujete?
A to je právě ten rozdíl. Máme konkrétní plán oproti tomu, když někde někdo vykřikne, že máme zlepšit návratovou politiku a neřekne, co to přesně znamená. Máme v českém právním řádu sazby za převádění lidí ve výši pěti let, v případě, že je to organizovaná skupina osmi let. Když se podíváte na jiné tresty, tak se to zhruba rovná organizaci hazardních her. To nám připadá málo. Tak to zvyšme. Máme i další konkrétní návrh. Když se mluví o posílení rozvojové pomoci, tak my říkáme - vládo, dodrž svůj závazek a zvyš částku na rozvojovou pomoc na 0,33 procenta HDP. Vláda chce dát 0,11 procenta. A to už je pěkný rozdíl, když použijete v těch uprchlických táborech místo dvanácti miliard korun čtyři. České republiky se to týká a vláda musí něco dělat.
Příští týden se v parlamentu bude schvalovat asociační dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou, kvůli níž začal Majdan, když ji tehdejší prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat, a dění na Ukrajině pak pokračovalo nezákonnou anexí Krymu Ruskem a boji na východě Ukrajiny. Bude ODS hlasovat pro tu smlouvu?
Ano a nejsme to my, kdo zdržoval tu smlouvu. Čelíme aktuální migrační krizi a naše pozornost je trochu zaměřena na Blízký východ a severní Afriku, ale nesmíme zapomenout ani na tohle místo konfliktu. Je to konflikt, který teď naštěstí prochází fází funkčního příměří, což je vynikající, ale současně je to stále konflikt, který může přerůst do většího rozměru a současně hrozí další a další migrační vlny. Já nevidím žádný problém tu smlouvu podpořit.
Řešit reflexní vesty místo uprchlické krize je nesmysl
Asi největší pozornost bude ve Sněmovně zaměřena na elektronickou evidenci tržeb. Vaše ODS i TOP 09 daly jasně najevo, že chcete zablokovat všemi prostředky přijetí toho zákona. Můžete trochu popsat, jak to přesně bude vypadat?
Nejprve ještě něco řeknu k té schůzi. Když půjdete s přáteli do hospody, tak první o čem se budete bavit, je migrační krize. A my přijdeme do parlamentu a budeme se bavit o elektronické evidenci tržeb, nošení reflexních vest mezi obcemi v noci, jak má být levný nealkoholický nápoj v hospodě... Budeme se bavit, jak nás chce socialistická vláda vychovávat a nebudeme se bavit o problému, který je naprosto zásadní. My budeme předkládat návrh, aby to byl první bod jednání. Elektronická evidence tržeb je nesmysl, kterému se Babišova propaganda věnuje intenzivně, že kdo je proti, tak nechce, aby lidé platili daně a podobné nesmysly. My jsme proti elektronické evidenci tržeb proto, že obtěžuje ty poctivé, protože bude likvidovat část živnostníků, protože bude znamenat, že někdo bude disponovat ekonomickými daty o tom, co se kde prodává a jak. Uděláme vše pro to, abychom zabránili přijetí hloupého zákona. Jednací řád nám dává určité možnosti, ty jsou jasné. Budeme se už ve druhém čtení zákona kolegům z vládní koalice snažit vysvětlit, proč je ten zákon špatný, ale když se podíváte na jednací řád, tak hlavní možnost pro opozici je ve třetím čtení. Nechtěl bych dopředu říkat strategii. Bude to záviset i na postoji vládní koalice.
Bude se schvalovat i zákon o registru smluv, kterému Rekonstrukce státu říká „nejkrásnější zákon“. Má to být protikorupční opatření, protože každý si bude moci zkontrolovat, na co se dávají peníze státu, krajů i obcí. Jak k tomu zákonu přistoupí ODS?
Mnohokrát jsem jako občan zažil debatu, jak všechno bude transparentní a výborné...
A nebude?
Já jsem řídil instituce, které realizovaly veřejné zakázky v době, kdy se přijímaly novely zákona o veřejných zakázkách. Každá ta novela byla horší. Horší z hlediska kontroly veřejných peněz, nakládání s nimi a abychom vůbec něco postavili. Já jsem říkal kolegům, když jsem přišel do politiky - jak jste to mohli přijmout? A oni mi řekli: tlak na transparentnost byl tak velký, že už se tomu nedalo čelit. Politici se mají řídit zdravým rozumem a ne nějakým tlakem na transparentnost.
Nejsem připraven registr smluv podpořit, říká šéf ODS
Základní myšlenka, že stát, kraje, větší obce a firmy, které ovládají, by měly všechny smlouvy zveřejňovat, aby vše bylo pod veřejnou kontrolou, je podle vás špatná?
A když je nezveřejní, nebude taková smlouva platná. Připadá vám taková myšlenka dobrá? Mně tedy ne. Já proti zveřejňování smluv nic nemám, ani proti veřejné kontrole, ale neplatnost smlouvy bych tam nedal.
Jakou jinou sankci?
Sankce se dá vymyslet rozumnější. Proč, když někdo opomene, by mělo zneplatnit smlouvu jenom to, že ji někde nevyvěsím. Podle mě se to příčí zdravému rozumu. Nechci nic krýt. Já prostě chci obcím umožnit, aby fungovaly, abychom veřejným institucím umožnili, aby fungovaly.
Chápu-li to správně, ODS pro tento zákon nebude.
Pokud tam nedojde k nějakým dalším úpravám, což pravděpodobně nedojde, tak já nejsem připraven ten zákon podpořit.
Co se týče rozpočtu na příští rok, ten vláda teprve do Sněmovny pošle. Ale bude předložen se schodkem 70 miliard korun, prezident Miloš Zeman avizoval, že když bude rozpočet schválen, že ho podepíše. Řekl také, že by se podle něj měl schodek rozpočtu snižovat o 10 miliard korun ročně (více zde). Vy jste se už proti rozpočtu vymezil, proč myslíte, že takové tempo snižování schodku je nedostatečné?
Pro mě je 70 miliard korun deficitu nepřijatelné, já jsem to nazval ekonomickým diletantismem. Když jsme v roce 2013 měli opravdu ekonomické potíže, ekonomika nerostla, tak jsme měli deficit kolem 80 miliard korun. V době, kdy má vláda mnohem více peněz díky ekonomickému růstu, nemůže předložit rozpočet s tak vysokým deficitem. Ale naše výhrady ještě zesilují, když se podíváme na to, co se stalo při vyjednávání ministra financí s jednotlivými resorty. Ministr financí akceptoval požadavky ministrů ve výši asi 16 miliard korun, ale deficit se nezvýšil, protože se zvýšil odhad příjmů rozpočtu. To mně připadá, že jen ukazuje, že je rozpočet postaven na vodě. A těch 70 miliard korun je opakování chyby, kterou udělal dnešní premiér Sobotka, když byl ještě ministrem financí. Jsme proti.
Rozpočet by se dal sestavit se schodkem okolo 50 miliard
Ptal jste se vašich rozpočtových expertů z ODS, s jakým reálným schodkem by se dal rozpočet sestavit, když výdaje jsou dané zákony, které se nedají až tak rychle změnit?
Ano, máme představu. Nebyl by problém sestavit rozpočet se schodkem kolem padesáti miliard korun už pro příští rok.
Prezident Miloš Zeman má za sebou polovinu pětiletého mandátu. Objevují se úvahy o tom, kdo by mohl být jeho nástupcem. Bavíte se o tom v ODS?
Budete se divit, ale my se o tom opravdu nebavíme. Pro nás jsou teď důležité krajské a senátní volby, pak jsou ještě parlamentní volby. Do těch prezidentských je opravdu hodně času. Myslím, že máme ještě minimálně rok čas.
Jak berete vyjádření vašeho kolegy z ODS, senátora a primátora Teplic Jaroslava Kubery, který se sám přihlásil do toho souboje, nikým nenominován? Jak by se vám líbil pan Kubera jako kandidát?
Jaroslav Kubera je nejenom úspěšný primátor Teplic a úspěšně opakovaně volený senátor. Určitě má schopnost oslovovat veřejnost, ale my jsme nevedli žádnou debatu ani s Jaroslavem Kuberou. Nebudu hodnotit jednotlivé kandidáty. Neudělám tu chybu, abych se dopředu pozitivně nebo negativně vymezoval vůči někomu. Před námi ta debata teprve je, já se na ní těším. I když, kdyby to bylo na mně a měl bych na to dost hlasů, tak bych zrušil přímou volbu prezidenta. Ale navrhovat to nebudu. Já jsem realistický politik a na to teď nejsou podmínky. Tak to berte jako nadsázku. Přímou volbu bych prostě zrušil. ODS má dvě varianty - buď postavíme svého kandidáta, nebo podpoříme nějakého společného silného kandidáta pravice. A na to máme ještě rok čas.
(Autor: Josef Kopecký)