Ta voda
20. srpna 2015
Je sucho, což každý vidí už několikátý týden všude kolem sebe. Možná i proto česká vláda nedávno přijala strategický dokument o omezení rizik sucha a povodní. Ministři zemědělství (Jurečka) a životního prostředí (Brabec) však nemusí čekat další roky, než jim úředníci zpracují ty správné podklady a mohou začít něco dělat už nyní.
Například seznam pozemků, které jsou ohroženy vodní erozí, dávno existuje. Při vodní erozi je totiž odplavována z polí nejcennější půda, čímž se velmi zhoršuje její kvalita, a tím produkční schopnost. To netvrdím jen já, ale především zemědělci.
Ministerstvo zemědělství zatím jen zakazuje pěstování kukuřice u pozemků, jež jsou nejvíce ohroženy. Ty však představují jen několik málo procent z celkové zemědělsky obhospodařované plochy. Rozšířit tyto plochy o pozemky středně ohrožené je možné v řádu dnů. To by ministr Jurečka nesměl pořád o každém problému vášnivě mluvit, popřípadě jej donekonečna rozmazávat na Facebooku.
Musel by mít také víc politické, ale i obyčejné chlapské odvahy.
Důvod? Tahle opatření by se dotkla zejména zemědělských velkopodniků v čele s Agrofertem, jehož majiteli Babišovi tak rád ve všem vychází vstříc.
Proti zájmům velkých podniků jde rovněž nejdůležitější opatření – rozčlenění krajiny na menší celky prostřednictvím krajinných prvků (obnovení remízků, větrolamů).
Ministerstvo navíc není stále schopné do těchto krajinných prvků zakomponovat mokřady a tůně, které by mohly na lokální úrovni přispět ke zvýšení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Omezená retenční schopnost naší krajiny je podle všech odborníků základním problémem České republiky. Voda a sucho spolu souvisejí víc, než si myslíme.
Ing. Veronika Vrecionová
senátorka PČR
zastupitelka
místopředsedkyně oblastního sdružení